Dzin01

Po delší době se objevil fantasy film, u kterého jsem se dobře bavil. Hlavně u jednotlivých členů družiny, kteří byli zajímaví a dobře zahraní. Ovšem nejvíc ze všeho mě moc mile překvapila Michelle Rodriguez. To, že se mi budou líbit Pine nebo Grant jsem čekal, ale Michelle byla v této poloze naprosto skvělá. Už si ani nepamatuji, kdy jsem byl z její role tak nadšený. Film byl na ****, ale za její výkon jsem * přidal.

Musím říci, že za mě dobrý, po delší době zase výborný válečný film. Moc jsem si ho užil, Emmerich tyhle mega bitky umí. Je to přehledné a poměrně realisticky natočené. Pocit digibordelu jsem neměl, ale to je asi na vkusu každého. Film má sice trochu roztříštěný děj, ale je to proto, že prezentuje docela delší časový úsek a ne jen samotnou bitvu. Útok na Pearl Harbor se mi moc líbil, protože je tam vystižena ta jeho šokující nenadálost, žádné velké přípravy, oznamování, prostě najednou vypukne peklo. Docela se Emmrichovi podařilo zachytit to, jak nikdo do války nechce, ale prostě musí. Měl tam jak hrdinské chování, tak i to ne zcela hrdinské (zbabělé bych to určitě nenazval) a taky tam má ukázáno, jak snadno a zbytečně se umírá ve válce a nemusí za to moci ani nepřítel. Sice tyhle epizodky trochu tříštili děj, jak jsem zmiňoval, ale zase utvářejí dobrý celkový obraz. Včetně zuhelnatělých těl po japonském útoku, které jsem díky raitingu nepředpokládal, že uvidím. Jednoznačně za nejlepší vizuál považuji ztvárnění náletů a to hlavně útoky střemhlavých bombardérů, které jsou přímo unášející. Přesně to navozuje onen stresující pocit útoku proti "ohnivé stěně palby" a zmatenost celé bojové situace a přitom se Emmerichovi povedlo mít to docela přehledné. Bylo to opravdu velmi realistické (samozřejmě s přihlédnutím k filmovému efektu). Trochu mi jen vadilo, že ve filmu nebylo víc místa věnováno Spruancerovi, nejvíce tam byl tlačen Nimitz, takže jeho vystřídání zmíněným bylo pro toho, kdo nezná dějiny naprosto nečekané. O Fletcherovi, veliteli druhého svazu kolem Yorktownu se zde vůbec nezmínili, což považuji trochu za chybu, ale zase chápu, že už tam měli postav víc než dost. Z hlediska historie to tak bylo velmi přesné, kromě zmíněného jsem zaznamenal jako trošku větší prohřešek, že to vypadalo, že všechny japonské letadlovky potopili letci z Enterprise a nijak zde neplynul podíl letců Yorktownu, kteří potopili Sorjú a podíleli se na potopení Hirjú. Ale beru, že se primárně soustředil na Enterprise a většina děje je vyprávěna z pohledu jejích letců. A ještě, že opakovaný nálet na Midway byl z japonské strany zapříčiněn hlášením velitele letecké skupiny, což nebylo uvedeno. Jinak to bylo tak historicky přesné, že se o tom může tak 95% válečných filmů jen zdát. Z překladu jsem zachytil jako větší chybu jen to, že admirál přeložili jako generál a při náletu střemhlavých bombardérů z Midway na japonský svaz nepřesně vysvětlili jejich chybu a proč o nich potom japonský admirál řekl, že to jsou amatéři. Celkově to má u mě 5*.

Už dlouho jsem neviděl film, kde by se podařilo zachytit atmosféru doby. Ztratili jsme Stalina je přesně ten. Vztahy mezi členy nejvyššího vedení SSSR po Stalinově smrti jsou zde naprosto ukázkové. To, že se zde autoři dopouštějí určitých historických nepřesností, zjednodušování a zkratek na tom nemůže moc změnit, protože ve většině případů se naopak snaží vykreslit vše co nejpřesněji, jak jen to umělecká licence filmu dovoluje. Je to prezentováno jako komedie, ale člověk se musí smát hlavně u věcí, které moc komediální nejsou, spíše se vypořádávají s absurditou doby a není vtipná sama o sobě, ale spíše vychází z děje a toho, jak jednotlivý protagonisté reagují na dění kolem nich. Třeba klečení u Stalinovi mrtvoly či dohadování co se vlastně má dělat je toho nejlepší ukázkou. Herecké výkony jsou zde prvotřídní a to i u menších postav. Kdybych měl vybrat jednoho, tak asi Jason Isaacs jako maršála Žukova, kteří si sice nejsou vizuálně prakticky podobní, ale chováním a vystupováním prostě Isaacs je Žukov.

Filmy Eda Wooda mi přijdou nudné až otravné, ale film o Edu Woodovi je opravdový skvost. Minimálně jen za scénu "souboje s chobotnicí", kde Martin Landau ukáže, že si Oskara opravdu zasloužil.

Nemohu si pomoci ,ale tenhle film mě oslovil víc, než spousta "filmů pro dospělé". Základní myšlenka je sice strašně jednoduchá, ale je to celkově výborně napsáno.

Tento "seriál" je obtížné hodnotit. Zásadní problém je, že ač se snaží tvářit, že je maximálně autentické, ve skutečnosti popis událostí je výlučně dán tehdejším ideologickým hodnocením. Proto se ve filmech na některých místech doslova lže. Takže z pohledu "dokumentárního" se jedná o dílko podřadné kvality, které nemá s relitou mnoho společného. Vyjmenovat potom všechny chyby by bylo velkým výkonem. Nadruhou stranu tak jak ukazuje film stále v Rusku dost válku na Východní frontě vnímají a tak máme alespoň pěkný přehled. Zhlediska popisu reality války z pohledu prostých vojáku Rudé armády je sytuace už lepší, ale opět ne nějak zásadně věrná. Ve filmu byly potlačeny prakticky všechny negativní aspekty, jako rabování ("braní suvenýrů"), loupení potravin ("babiččiny příděly") nebo znásilňování ("navazování styků s místními") a další. Zůstávají tu potom spíše jen drobné aspekty, které bylo možno popsat (např. nedostatečné zásobování pohonými hmotami a snaha je získat, což byla jedna z nejvtipnějších scén celé série). Takže zbývají válečné prožitky. Ty jsou zde podány velmi dobřě a ikdyž musí být stále zdůrazňována nadřazenost sovětských vojáků, Němci nejsou zase až tak tupí. Naopak mnohdy jsou velmi odhodlaní a bojovní. Právě v těchto chvílích mají jednotlivé filmy největší emoce a doslova uchvátí. Asi nejlépe to vynikne ve scénách s kurské bitvy, kdy posádky zničených tanků opustí své stroje a... ale nebudeme prozrazovat a potom sledování poutě odříznutých sovětských vojáků po překročení Dněpru. Pokud tedy odhlédneme od snahy "padělat dějiny", dostaneme poměrne silné dílo se spoustou výborných filmových momentů a rozhodně řadící se k tomu nejlepšímu, co vzniklo. Bohužel ty nepřevažují tolik nad tím ostatním, abych dal lepší hodnocení, než průměr. Pokud ovšem někomu toto nevadí, případně pokud se někdo chce jen podívat, jak v SSSR (a současném Rusku) běžně vnímají Velkou vlasteneckou válku, může si přidat minimálně další hvězdičku, možná i dvě.

Živě si vzpomínám, jak jsem na tomhle filmu byl kdysi v kině. A byl to úžasný zážitek. Teď jsem si ho připomenul znovu a neztratil nic ze své působivosti. Scénář je naprosto skvělý a asi bychom dlouho hledaly podobně propracovaně řešené časové paradoxy. Herci hrají naprosto úchvatně a musím říci, že zde poprvé se mi líbil i Brad Pitt. Není to rozhodně film, u kterého by mohl člověk vypnout, spíše naopak. A skvostné zakončení, které je a současně není happyendem by mu mohlo závidět dvě třetiny dnešních filmů. Oproti dnešním scifi je tenhle film minimalistický, bez nákladných efektů, což je ale ve výsledku dobře, protože vůbec nestárne. A třešničku na vynikajícím dortu je nezapomenutelná hudba.

Co bych tomuhle filmu vytkl, tak scénář. Ani ne nějakou zásadní nerealističnost (hrdinové prostě musí mít velké výzvy), ale konzistenci děje. Byly to víceméně na sobě nezávislé tři epizody bez nějaké jednotící zápletky. Vzpomenul jsem si na Ryana a tam prostě člověka dokázali vtáhnout do děje. Tady to bylo jen takové odtažité. Ale akce byla špičková a nejlepší jednoznačně souboj s tygrem. A byl to opravdu originální Tiger, což ale ocení asi jen fandové na techniku. Takže zatím pro mě spolu s Kellyho hrdinové a Zlaté oko nejlepší film s akcí s tanky/em.

Tohle bodlo! Podle mě nejlepší letní popkornovka letošního roku! Jdu do kina na želvy, které jsou nindži a dostanu je a to v parádním balení! Nemusím vůbec přemýšlet, jen si sednu a hodinu a půl vypnu a nechám se unášet obrázky. Ano, hodinu a půl, což v dnešní době tříhodinových bijáků působí jako velmi příjemná změna! Film je krátký aj e nadupaný akcí, o kterou tu jde především. A to akcí velmi dobře natočenou. Scény jsou přehledné, úderné s přijatelným množstvím spomalovaček. Humor není nijak sofistikovaný a je velmi příjemně dětský. Přiznávám, jsem ovlivněň starším seriálem, který jsme sledoval jako kluk, ale o to víc jsme si tohle užil! PRostě, tenhle film si na nic nehraje a člověk dostane naprosto přesně to, na co do kina jde!

Ano, bylo to o věcech, které už jsme viděli a určitě se to nechalo inspirovat dost jinými filmy. Ale celkově je to jeden z nejlepších scifi filmů poslední doby a prostě se mu nedá co vytknout. Mohl bych tu začít rozebírat celý film a popisovat, co se mi na něm líbilo, ale to by bylo na dlouho, tak se omezým jen na to, že postavy jsou sympatické, mimozemšťani dostatečně exotičtí a nebezpeční a celý film perfektně funguje. Podle mě jasná volba na vidění.