Jezinka.Jezinka

Jezinka.Jezinka

Eva Nováková

okres Cheb

118 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 14 27 39 52
    • 19.10.2018  12:15
    Máma stávkuje (TV film) (2002)
    ***

    Film, který diváckou obec rozdělí na dvě části a to, překvapivě, na muže a ženy. Ženy zpravidla ve filmu i s jeho nadsázkou uvidí kus svého života a upozornění na to, kolik toho má žena/matka na krku v neplacené druhé směně péče o rodinu, ohodnotí pozitivně, muži zpravidla budou mít pocit, že je z otců a mužů obecně dělána neschopná kariéristická sobecká pakáž. Inu, mít děti naučené na to, že se každému vždy k jídlu uvaří to, co si vyvzpomene, je samozřejmě výchovná chyba a selhání, ale jinak je pravdou to, že od vodění do školek, škol a kroužků, přes nákupy, úklid, vaření a to kouzlo, co ze smradlavé špinavé změti dělá opět čisté vyžehlené prádlo naskládané v šuplících, je z větší části na ženách. Ještě že máme k ocenění vší té péče aspoň mezinárodní den matek.

    • 17.10.2018  22:58
    Princezna a námořník (TV film) (2001)
    ***

    Princezna ve skutečnosti nebyla princezna, ale členka širší vládnoucí rodiny, námořník nebyl námořník ale mariňák. Smutné je, když se na to člověk dívá a ví, že to vyvzdorované manželství nevydrželo dlouho.

    • 16.10.2018  12:28
    Gallipoli (1981)
    ****

    Na film jsme doma koukali nadvakrát a neb jde dnes již o film pro pamětníky, nebylo v prvních třech čtvrtinách zřejmé, jak dramatické finále nás čeká. K poslední čtvrtině jsem pro diváckou pohodu koupila brambůrky. Dostalo se mi napomenutí, že Gallipoli není popcornový film. Rozhodně není, ale jak říkám, já koupila brambůrky.

    • 8.10.2018  14:50
    Naši furianti (divadelní záznam) (1983)
    *****

    Po zhlédnutí minisérie "Tři spory - Spor dramatika Stroupežnického", jsem si uvědomila, že jsem ostuda všech ostud a Naše furianty jsem ani neviděla ani nečetla, a že mám tím pádem mezeru velikosti měsíčního kráteru v základním vzdělání. Stroupežnický prokázal dokonalý vhled do duše české vesnice a jejích obyvatel, jak to dokáže jen ten, kdo bytostně je homo bohemicus, tedy člověk český. Samozřejmě, že banální, humorné i dramatické dialogy mohou plně vyznít jen tam, kde si text podává ruku s divadelním uměním protagonistů. Zde um dramatika s umem herců kráčejí ruku v ruce, aby potěšily české srdce divákovo. Ve sporu s historií je mistr Stroupežnický po zásluze vítězem.

    • 24.9.2018  22:29

    Buďme upřímní a objektivní, ti králíci v kabátcích jsou prostě boží. Sice je to kýč jak prase (taky v kabátku), ale i tak jsou prostě boží. Malířka Bea je milá a krásná a plně chápe dokonalost svých králičích sousedů, její lidský soused je pravý anglický gentleman, který dokonalost králíků teprve musí pochopit. A ti králíci jsou prostě boží. Nebo, jak zněl nejsofistikovanější komentář k filmu: "Hop, hop."

    • 23.9.2018  15:44

    Svět začíná být na hlavu, když nejlepší pohádku za poslední dobu natočili Němci. Pokud je Malá čarodějnice řazena k žánru rodinný, rozhodně lze říct, že děti od určitého věku, stejně jako dospělci a starci určitého založení se budou bavit, děti do určitého věku a dospělci a starci jiného založení se bavit nebudou. Já se bavila a Malou čarodějnici řadím k těm filmům, které až vyjdou na DVD, "koupím dětem". Pro milovníky Malé čarodějnice je jistou zajímavostí datum jejích narozenin, které je 8. března, pro milovníky Abraxase je zase podstatná jeho záliba v rozinkách, co kdyby chtěl zajít na návštěvu, člověk nikdy neví u kouzelných tvorů. Staré čarodějky jsou zlé, škaredé a škodolibé, opravdová mrcha je tetička Bimbula, která se pro Malou čarodějku dožaduje trestu a pak ji rok šmíruje. Její inkoustem obarvený jazyk mi bude noční můry působit ještě nějakou dobu. Tanec o Valpuržině noci má složitou davovou choreografii, která působí zdánlivě nahodile, živočišně a spontánně, to vše provázeno skvělou hudbou, rock 'n' rollový drive člověk víc věří Malé čarodějnici než těm starým rašplím, ale nás mladé to na sedadlech v kině svádělo k tanci. Jen mladická ostýchavost a obava ze ztrapnění mě udržela v klidu. Ale o příští filipojakubské noci už to roztočím.

    • 6.9.2018  22:38

    Nějak si nemůžu pomoct a hodnotím nad místním průměrem. Ad jedna jsem to viděla poprvé ve věku, kdy mi to připadalo opravdu strašidelné, ad dva mi skelný pohled babičky a její opakování věty "mám vás ráda", stejně jako popěvek "mladá láska, to je ráj" připadají strašidelné dodnes, ad tři téma výmluv na nedostatek času, příležitostí a kde čeho, co člověku brání v plnění jeho snů, když pravou překážkou je vlastní lenost, je dobré a prakticky nevyčerpatelné, ad čtyři to, jak přesně se babičky dobily je vskutku humorné. Jen jsem nikdy nepobrala, proč všechny ty babičky měly potřebu vařit do zblbnutí exotická jídla.

    • 5.9.2018  11:01
    Zlaté hejno (TV film) (1994)
    ***

    Kdysi byla moje sestra s mamkou na výstavě a byla z vystavených obrazů otrávená. Všechno jí připadalo bez nápadu, zároveň ale i postrádala položku "věrné zachycení reality". V jednom z obrazů našla přesah v jeho názvu, jmenovalo se to Liška v lese, stromy, křoviska, mech, to všechno na obraze bylo, ale nebyla tam ta liška. Výstava získala novou perspektivu, hledat na obrazech to, co vše by na nich být mohlo a pro co nechali tvůrci divákům prostor pro tvořivou sílu jejich vlastní fantasie. Podobně je to tady s tím zlatým hejnem. Vidíme jednu rybu. Několikrát, ale jen jednu. Že zbytek hejna nevidíme my, nás ani nepřekvapuje, nevidí ho ani kníže, který je zjevně slepý, ač není nevidomý, ale jak jinak si vysvětlit, že nevidí, že se mu dcera cicmá se synem porybného, když ti dva se se svými intimitami ani nesnaží někam schovávat? Kníže je krom slepoty ještě stižen snadnou manipulovatelností, přikyvuje tomu, kdo s ním mluvil naposledy. Mít takového člověka ve svém okolí se pro mnoho situací jeví ideální, ale mějte na paměti to "mluvil poslední", pokud by si dotyčný měl podržet váš názor a neměnit ho, museli byste ho pravděpodobně zabít. A jako s touto vlastností je to i s touto pohádkou. Mohla by být dobrá, ale není.

    • 4.9.2018  21:30
    O princezně ve věži (TV film) (1970)
    ***

    Pohádka, z níž čiší umění. Především je to z velké části kreslené. Nikoli animované, kreslené. Velká část děje je pouze odvyprávěna nad obrázky, zato tedy ty obrázky jsou jak z výtvarné soutěže slepých a slaboduchých. Mít k dispozici Postráneckého, Haničince, Vinkláře a roztomilou princeznu Pokornou a vyrazit z toho jen o něco lepší podívanou, než je besídka základní školy, to je opravdu kumšt.

    • 2.9.2018  23:49

    Každej vousatej chlap vypadá tak trochu jako Rumcajs a co si budeme povídat, orientovat se v těch urostlých vousatých chlapech v Benghází byl trochu trabl. Základní orientační prvek byly zuby těch Rumcajsů, ti hodní měli zuby bílé a chrup plný, ti zlí měli v hubě krátery a thymolinovým úsměvem se zrovna pochlubit nemohli. Po stránkách filmu v kategorii akce, humor, napětí to kolísá mezi čtyřmi a pěti hvězdami, ale právě proto, že to kolísá, mi to plný počet nedalo.

    • 2.9.2018  22:19

    Ztřeštěná pohádka o hlouposti, chytrosti, snaze někoho napálit a přechytračit s výborným obsazením, pouťovými zpěváky, ovšem bez kloudné myšlenky, vlídnosti, humoru a poučení. Snad hercům účinkování v téhle pohádce zaplatilo aspoň svačinu, protože jinak by tenhle filmový kousek byl opravdu už úplně zbytečný.

    • 1.9.2018  19:36
    Klobouk, měšec a láska (TV film) (1986)
    ****

    V kategorii kulisových pohádek své doby to žádná revoluce není, ale je tam pár tak vtipných hlášek, které zlepšily dnešní pošmourné odpoledne, že bez uzardění dávám jednu červenou navíc. Ostatně, se svými hvězdami si mohu dělat co chci. K těm hláškám: "My si s míčem hrát budeme, my ano, my plán splníme." "Král hraje šachy mizerně a zlobí se, když něco opomenu a dám mu mat." A samozřejmě vůbec nejlepší: "Ale Muku, já ti žádné jahody nedám, já tě využila ke své pomstě." Za to, s jakým noblesním cynismem to pronesla, by člověk paní Jiráskové dal pusu.

    • 30.8.2018  14:59

    John Malkovich vypadal už v roce 1987 jako opotřebovaný padesátník. Jeho postava cynického Krále krysy a pěstouna v jedné osobě měla osobité kouzlo zcela neopotřebované. Říše slunce je zároveň velkolepá a komorní, válečné drama o poraněné dětské duši a bezelstném obdivu ke statečnosti, i když jí zrovna disponuje nepřítel na smrt.

    • 27.8.2018  23:15

    Prvoplánově moralizující, evokující kde co, od Pána prstenů, Malou čarodějnici, Želvy ninja přes Hvězdnou pěchotu až po agitku strany Zelených, ale člověk s opravdovým zájmem sleduje, přes jaké další peripetie se film dostane až ke svému šťastnému konci. Sladké nablblosti Naušiku i Větrné údolí zbavuje fakt, že příběh je lemován zjevnými i nevyřčenými úmrtími řady postav jak z kategorie dějotvorných, tak z kategorie bezejmenný kanonfutr.

    • 6.8.2018  23:27
    Poslední slovo (TV film) (1995)
    ***

    Režisér vzal luxusní ansámbl, rozepsaný, leč nedokončený, scénář, který na koleně neumětelsky během krátké chvíle dopsal sám, kostýmy z velmi žánrově rozmanitých pohádek a celé to vložil do kulis, které neumětelsky na druhém koleně stloukl rovněž sám. Výsledkem je místy velmi vtipná a místy pokulhávající pohádka, která je brilantně zahraná, chvílemi však téměř nedívatelná. Takhle si to sám zabít, to se nevidí často. Naštěstí.

    • 6.8.2018  21:01

    Nekorektní humor mi nevadí, nechutný, navíc mnohdy zbytečně a prvoplánově nechutný humor, mi už trochu vadí. Někdy i víc než trochu. Ten medvěd byl větší sympaťák než byl v souhrnu celý Borat.

    • 3.8.2018  20:08
    O doktorovi Vševědovi (TV film) (1973)
    ****

    Krásná černobílá miniatura, která vyčaruje divákům černý či bílý (dle stavu chrupu toho kterého diváka) úsměv. "Tojelán, co to je? Samý cizí slova tady."

    • 23.7.2018  17:26
    Clona - Kameraman (E07) (epizoda) (2014)
    *

    Na svém konci šel seriál v dramatické smyčce do kopru definitivně.

    • 22.7.2018  22:32
    Clona - Práskač (E05) (epizoda) (2014)
    **

    Tento díl měl potenciál být jeden z lepších, ne-li nejlepší, v rámci seriálu. Je tam jeden velmi dobrý vtipný moment při domluvě o spolupráci při převozu drog, napsat víc by byl spojler jako malovaný, jsou tam malé fragmenty napětí na dalších dvou třech místech, ale celkově je to bez chuti jak amarantové nudle.

    • 22.7.2018  22:26
    Clona - Únos (E03) (epizoda) (2014)
    ***

    Třetí epizoda a to, jak se hlavní hrdina vždycky podívá na nějakou šmouhu na fotce, nebo postřehne jinými neviděný detail, začíná být mírně na nervy lezoucí. Hrát Romana někdo méně sympatický než Kryštof Hádek, bylo by to ještě otravnější.

    • 8.7.2018  12:53

    Opravdový western, ve kterém jsou, navzdory logice lokace žánru western, klokani. Chci vědět, kde Quigley nakupoval košile, protože s tím, co jeho oblečení vydrželo, tam chci chodit nakupovat taky.

    • 4.7.2018  15:41
    Interstellar (2014)
    ***

    Mezihvězdí, název vystihuje moje pocity z filmu. V hodnocení se pohybuji mezi hvězdami a trpím tím, že nemůžu hodnotit extra jednotlivé složky filmu. Atmosféra umírajícího venkova a všudypřítomného prachu byla hutná a skutečná, děj a jeho zvrat v NASA oproti tomu působil zkratkovitě, nelogicky a nevěrohodně. Hlavní hrdina skvělý, sympatický, charismatický, uvěřitelný, prostě takhle má vypadat figura, s níž se má divák ztotožnit. Jeho dcera je jako dítě i dospělá taky výrazným kladem filmu a to ve mně podivně vyhublý a asymetrický obličej Jessicy Chastain vždy probouzí rozporuplné pocity (tím neříkám, že není skvělá herečka). Skvělé postavy pak pochopitelně jsou i otec a dcera Brandovi a samozřejmě báječný robot s úrovní humoru sníženou na 75%. Pak tu jsou postavy podružné, záporné a vycpávkové (rozumějte, podstatné postavy nemůžou mluvit do zdi, lépe vypadá, když mluví s někým). U Matta Damona si říkám, že je tak uvěřitelný, pokud hraje idioty, egocentriky, sobecká nablbla, zešílevší jedince a jiné pochybné existence a tak obtížně se k němu probouzejí sympatie, pokud hraje postavu kladnou (tohle je asi spoiler, že jo?), že ty nepříjemné postavy snad ani nehraje. Výprava byla úchvatná a pokud to takhle působilo z monitoru, na plátně by si z toho člověk jistě sedl na zadek, pokud by už neseděl od začátku, což je nejčastější poloha při veřejném sledování filmů. V otázce výpravy a časoprostorových přesunů se všichni rázem mění v odborníky, astrofyziky, fyziky, teoretiky relativity a praktiky absolutna. Já zůstala v těchto vědách nedotčená, pokud to tedy tvůrci konzultovali s kvalifikovanějšími a tvrdí, že film vychází ze současného poznání a momentálně v rámci možností ověřovaných či ověřených teorií, bez výhrad a problémů tomu věřím. Červí díru vyhlodal u Saturnu nějaký super červ, nejkratší vzdáleností mezi dvěma body není přímka ale díra, čas je jen další rozměr (jo, s tím má moje představivost problém) a do páté dimenze se dostaneme pomocí čajové lžičky a kafemlejnku vydlabanému z dýně. Na rozdíl od jiných se necítím kompetentní k tomu to zpochybňovat. Stejně tak nepochybuju o tom, že i vesmírné cesty a objevy, osidlování planet a budoucnost lidstva můžou ovlivňovat věci jako nedozírné ego jednoho člověka. Původně jsem plánovala komentář jiný. Svého času tady na profilu Interstellaru byl z mé topky pořád někdo a já vždycky v přítomných, kdo ví proč, četla Instalatér a říkala jsem si, proč jsou všichni tak fascinovaní filmem o řemeslníkovi. Přitom jediné, co jim v tomhle filmu neprasklo a nepotřebovalo opravit, byla snad právě vodovodní trubka.

    • 2.7.2018  10:55

    Krásné na téhle pohádce je už to, že její scenáristka (jedna ze scenáristů) se jmenuje Medová, to k perníčkům sedí. Markéta Hrubešová byla půvabná venkovská perníkářka, přes jemnost a křehkost působila věrohodně jako holka z vesnice, dost statečná a fyzicky zdatná na to, aby zvládla náročnou cestu nahoru na horu, aby si promluvila s Pánem větru. Petr Štěpánek byl a je charismatický jedinec obdařený jedním z nejkrásnějších hlasů naší herecké scény, škoda, že mu chlapík, o jehož osvobození šlo, ani v jednom směru nesahá ani k podrážkám. Děj je prostinký a člověk ani nemusí být velký pohádkoznalec, aby věděl už na začátku, jak to dopadne, přesto myslím, že být mi tak pět šest let, budu u pohádky napnutá, protože noční cesta lesem je zkrátka dobrodružství.

    • 30.6.2018  21:33
    VALL-I (2008)
    ****

    Číslo pět je animované, ponechané na Zemi samotné a pověřené úklidem. Působí jako jednočlenná četa pod maskovacím jménem WALL-E. Přítelem mu je mysteriózní šváb. Mysteriózní proto, že ten je sám, jeden. Život na Zemi ovšem zanikl před několika stovkami let. Jak říkala Bábi Zlopočasná, nic v přírodě nevydrží samo. Eko agitka, love story a na konci naděje v to, že zasadíte semínko, nalijete na něj vodu a vypěstujete si tak zeleninu nebo pizzu. Chtěla bych semínka na tuňákovou a špenátovou, kdybyste je někdo měl.

    • 27.6.2018  16:38
    Až já budu královna (TV film) (1984)
    **

    Zkuste si reálně představit být oblečen do marcipánu. Marcipán miluju, ale tohle ... no fuj. Přišlo mi to odporné už jako dítěti. A to mi v dětství nevadily věci, jako že do doby objevení víly vcelku racionálně se chovající pekařka (nakolik je rozdávání pečiva racionální, protože, pokud jste si všimli, v pekařství nikdo neplatil) se najednou začala chovat jako naprostý trotl, nebo postup královny při pečení koláče. O tom, jak král pekařku jmenoval královnou za účelem upečení koláče už ani meditovat nebudu. Vlastně jediné dobré na tom je to, jak si roli kouzelného dědka užíval pan Pešek, že král Ráž si evidentně pochutnával na koláčích a pak tedy předpokládám koláče samotné.

    • 27.6.2018  12:28
    Modrá krev (TV film) (1995)
    ***

    Vcelku roztomilá pohádka, jejíž nejsilnější stránkou je skvělé obsazení všech, a tentokrát opravdu všech, rolí. Zápletka je neoriginální, problém s tím, že si princ vyhlédl neurozenou dívku je jedním z nejčastějších pohádkových problémů. Rozuzlení je už potom méně typické. Pan Munzar je skutečně král. U Laurinové si občas říkám, zda její partnerská smůla ve skutečném životě není daň za to, že se tolikrát šťastně vdala v pohádkách.

    • 15.6.2018  17:16
    Coco (2017)
    ****

    Velký apel na rodiče, aby nechali potomstvo žít jejich vlastní životy a nevnucovali jim své představy, nerealizovali si přes ně svoje ambice a nechali děti dýchat. Velký apel na děti, aby naslouchaly rodičům, poučily se z jejich chyb, čerpaly z jejich moudrosti a měly úctu k předkům, bez nichž by ostatně nikdo z nás na tomhle světě nestrašil. Nemusíme se měnit ve svíčkové báby a pálit svíčky, nemusíme chodit na hřbitov a morbidně tam pokládat na hroby předků pochutiny, co si však naši drazí, co nejsou s námi, zaslouží, jsou naše vzpomínky a to nejen na Dušičky (jak já ten svátek nenávidím).

    • 4.6.2018  19:27

    Kdyby stařík po výlezu z okna zmizel, byla by to vcelku neotřelá černohumorná groteska. Vzhledem k tomu, že nezmizel, je to komedie, kde se na vtip někdy zbytečně dlouho čeká a někdy jdou zas ve sledu tak rychlém, že to zavání trapností.

    • 31.5.2018  21:51
    Čertoviny (2017)
    ***

    Ono to sice není nijak sofistikované, chytré a kultem každých svátků se to nestane, originalitou to taky neoplývá a hláškami, které by zlidověly, to taky nehýří, ale je to milé, hezky se na to dívá, sympatické postavy jsou sympatické, zloduši jsou zlodušní, Jana Bernášková moc hezky přešla z roztomilých princezniček na role rafinovanější a já se na ni těším za pár let coby důstojnou královnu, Sára Sandeva převzala od Anrey Černé pomyslný štafetový kolík v kategorii dívčí ústřední hrdinka ze vsi a ta ves a okolí byly prostě nádherné. V hormonálním roztetelení jsem tomu chtěla dát čtyři hvězdy, jenže ani po dlouhé pohádkové absenci vlastně až tak roztetelená nejsem.

    • 17.5.2018  01:12

    Nějak mi, pravda, uniká, kde ženu pálilo dobré bydlo v láhvi od octa, ale toto zpracování tématu kouzelné zlaté rybky, rozmařilé rybářky a uťápnutého rybáře je po všech stránkách geniální. Která jiná pohádka nastoluje otázku, proč a jak moc je šídlo zlé?

<< předchozí 1 2 3 4 14 27 39 52
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace