marmeli

Plus 12? Nechápu, jak TOHLE může někdo zařadit právě tam. Příběh - nedomyšlený. Ukončení - nedodělané. Herci - žádná originální postava. Děj - předvídatelný až hrůza. Kamera - utřepaná. A navíc... to měl být jako happy-ending? A to si myslí někdo, že fakt byl, když si vezmete v potaz, co žije na Zemi a co na Elysiu? No logic. Plusový bod to má ode mě za nápad s medic-boxem. Za normálních okolností bych tento film dala do klasického průměru, který si už nikdy nepustím, ale díky zařazení do plus 12 to ode mě vyšší hodnocení nedostane.

Mám ráda snímky, které nechají člověku možnost se nad nimi zamyslet, ale co je moc, to je moc. Ve filmu jsem se místy ztrácela a ano, místy mě neskutečně nudil. Své hodnocení jsem rozdělila do tří částí, které si tu hvězdu zasloužily: 1) za rozkošnou Jessica Chastain v hlavní roli, která mě jako jediná ze zúčastněných bavila a všechno jsem jí věřila 2) za úžasné přírodní úkazy - kdyby pan Malick udělal dokument jen s nimi (A nebyl by delší jak hodinu), dočkal by se pravděpodobně nejvyššího hodnocení a ještě bych to třikrát podtrhla a všude vyhlašovala, jak je geniální 3) za dechebroucí hudební doprovod... Ale co měl být ten zbytek?! Nějaké mi nic neříkající záblesky, které podle mě postrádaly jakoukoliv logiku. Základní nápad byl brilantní, ale mi ve Stromu života chybělo něco s velkým "N".

Dávala jsem si na čas, než jsem se na Norské dřevo podívala. A opravdu jsem byla zvědavá, jak dokáží zfilmovat něco podobného. Jsem ráda, že se scénáristi drželi předlohy - to leckterý fanoušek knížky (Řekla bych, že asi každý) ocení. Jenomže pro nečtenáře to bude jen sotva pochopitelý film, pokud se mezi nimi nenajde hodně dobrý empatik. Většina věcí - ať ve filmu nebo v knize - je duševních, neukazují se na povrchu, tak jak to chcete probůh zfilmovat? To prostě logicky nejde. Ale Norské dřevo jako snímek nikoho neurazí, snesla bych ho o pár minut kratší (Některé scény byly zbytečně protáhnuté), ale jinak nevidím chyby. Všechny podstatné scény tam byly a ano, byly emotivní přesně tak, jak jsem si představovala při čtení. Takže za mě mohu doporučit jedině to, že než se na Norské dřevo podíváte, přečtěte knížku, protože teprve pak si jeho kvalitu plně vychutnáte.

Silný příběh, slabší provedení. Sympatické postavy, ale místy hůře natočené scény a přehnaně natahované... ale přesto mě to zaujalo. Podle mě v seriálu zachytili všechny body života hlavní postavy, které byly důležité a to vždy ocením. Je to příběh, který může potkat kohokoliv z nás. Proto si važme života, dokud můžeme.

Na tomto snímku jde opravdu jasně vidět, že Jihokorejci umí vytvořit i jiné žánry, než jen dramata s romantickým nádechem. První půlka se nesla v relativně poklidném duchu, od další se to rozjelo. Ale ten konec v autě... řekněte mi, proč jste ho tak zveličili? Akorát mi to zkazilo celkový skvělý dojem, který jsem do té doby o filmu měla. Co se týká zbytku snímku, nemohu si stěžovat. Určitě stojí za podívání, a to nejen kvůli skvělé Eun-ju Lee.

Jak to vypadá po smrti? Ach ano, možná i takhle. Každý to vidí jinak. Pro mě jedna z nejhezčích pohádek, které jsem za svůj život viděla. Tim Burton to prostě umí, co si budem vykládat. Ať jde o příběh, atmosféru, postavy nebo dokonale sedící hudbu. Vše mi do filmu naprosto pasovalo. Můžu si jej pouštět pořád dokola a neomrzí mě. Čím to asi bude?

Nikdy jsem neměla ráda horory, ve kterých se pořád lekáte a ze všech stran na obrazovku stříká krev. Proto jsem ráda, že mě intuice (nebo osud?) dovedla k Sirotčinci. Přesně takový typ filmů mám ráda. Tajemná a kvalitní zápletka, která nakonec vyústí v něco, co by málokdo čekal. Pokud nejste vycvičení v hledání na první pohled neviditelných detailů, tak je lepší se podívat na film více než jen jednou, abyste pochytili všechno podstatné. A ten konec? Zamrazilo mě. Byla jsem v šoku. Málokdy se mi stane, že na mě něco podobně zapůsobí. Takových filmů by mělo být více.

Vynechejte jeden díl a jste doslova ztraceni. Asi tak by se dalo doporučit tento seriál. Od začátku až do samého konce je plný záhad a otázek, na které se nakonec ve většině případů ani nedozvíme odpovědi. Scénaristi nechávají prostor naší představivosti a věřte mi, že je opravdu co si představovat! Bylo zajímavé pozorovat, jak se po celou dobu natáčení postavy i samotní herci vyvíjeli. Jak se měnili jejich úlohy v seriálu a celkově i vztahy, které k sobě jednotlivé postavy měly. Jednou z mnoha věcí, co na LOST oceňuji, je ta promyšlenost, se kterou byl celý seriál vytvořen. Právě to vás donutí vnímat každou (relativní) blbost, ze které se nakonec vyklube důležitá věc. A co teprve ty flashbacky... chrochtám blahem. Co se týká celkového zhodnocení, tak nejvíce mě bavila pátá série. S konečným dílem jsem spokojená, velmi dojemné a pěkné ukončení celého seriálu. Přesně takové, jaké si zaslouží.

Podívat se během jednoho a půl měsíce na celých 5. sérii? A pak netrpělivě čekat na každý díl další série? To už značí o tom, že mě něco muselo hodně zaujmout. První série byla bezkonkurenční. Každý díl mě bavil, nedokázala jsem odtrhnout oči a místy mě až zamrazilo, jak to dokázali scénáristi vymyslet a navíc přenést se stejně hrozivým nádechem na obrazovku. Zvolili sympatické a vtipné herce, takže se bylo i na co dalšího koukat. Pak se postupně začala kvalita dílů zmenšovat, ale stále si udržovala svou nadprůměrnou hladinu oproti jiným fantasy / sci-fi seriálům, na které jsem narazila. Snad si Supernatural udrží svou výjimečnost i další sérií, co připravují.

Smallville jsem sledovala od samého počátku a až nyní, když nastal jeho úplný konec, se podle mě může teprve objektivně hodnotit. Co si budem nalhávat - je to taková nová vylepšená verze Supermana, která nemusí mnoha lidem očividně sednout. Já jsem však spokojená. Vyrůstala jsem se Smallvillu a zestárla jsem s ním. Od 8.série jsem začala pociťovat příjemnou změnu k lepšímu. Scénář mě více bavil a celkový děj byl lépe promyšlen. A herci? Rostli a vyvíjeli se v průběhu natáčení. Díly začínaly mít své vlastní příběhy a originalita byla znatelná. A konečná scéna? Ach. Mé srdce málem vzplanulo. Dokonalé zakončení celé této jedné kapitoly mého života.