darkrobyk

-Já to takhle chci.-Ale já ne!- Nevěřil jsem, že by mě ještě další Indyho dobrodružství mohla nějak pobavit, ovšem...je to lepší než předchozí díl! Téměř permanentní akce je ukázkou toho, jak se bez velkých keců dělá akční film. A navíc je vtipný, což beru jako další plus. A přitom jde o řadu většinou drobných momentů, jako je třeba auto napresované v úzké uličce, které pobaví. Samozřejmě je tu celá řada odkazů na předchozí díly, nejvíce asi na Chrám zkázy (např. honička s vozíky nebo chatrný most přes vodu), ale i na Dobyvatele a pak na Poslední křížovou výpravu. Je to milé, vidět v některých scénách či předmětech minulá dobrodružství. Asi bych teď napsal oslavný elaborát, který by ale nikdo nečetl, jelikož dlouhé recenze unavují. Vynechat kino byla tentokrát chyba... a na závěr ždímání kapesníků. Povedené.

Děsně užvaněný slasher o masovém vrahovi, ze kterého se nakonec vyklube něco úplně jiného. OK, že nejde jen o další variantu na obehrané téma, by bylo fajn. Ale asi se totálně míjím s cílovou skupinou, páč ty dívčí problémy šly mimo mě. V podstatě vše tak nějak zachraňuje poslední čtvrtina, což je fakt málo. Tedy chodit s mobily místo baterek je pro divákovy oči taky docela opruz, byť logiku to má. Jako komedie mi to nepřišlo, snad jen u scénky, kdy se čtyři děvy rvou o pistoli, jsem se bavil naplno. Nevím, jakou rychlost si představuje distributor, ale společenská hra se vymykala tak dlouho, až by jeden usnul. Žánrová klišé naplněna zcela nebyla - nahota nula, gore nula - ta trocha krve snad ani nestála za řeč. Velmi dobrá kamera, naprosto příšerný soundtrack. Doporučuji jen největším zoufalcům, případně vrstevníkům postav, i když záruku zábavy jim dát nemohu.

Poněkud úsměvný horor o skupině umělců, co proniknou do hradu, kde hodlají nafotit snímky pro přebaly hororových publikací, jejichž autor má vše na starosti. Motiv norimberské panny (co nikdy neexistovala), kyvadla od Poa a mučírny, tak jak ji známe z čarodějnických hororů té doby. Barvotiskový vizuál je příjemný, přílišná herecká stylizace komická. Většina soubojů je legračních, mučení obětí je chvílemi dobré, ale z dnešního pohledu přirozeně zastaralé. Edith leží na mučící peci, v níž hoří jen při detailním záběru, pavouk na šňůrách vypadá hůř (tedy legračněji) než Pučmeloud ze Včelích medvídků a upalovaná oběť nějak nehoří. K tomu ve vypjatých scénách zní příjemná hudba s lahodným ženským vokálem. Kdyby se toho chopil R. Corman (Jáma a kyvadlo 1961), byla by to jiná podívaná. A o dva roky později ukázali Němci v Hadí jámě a kyvadlu také onačejší příběh. Pro pobavení ale dobré.

-Smrt je dobrá, ale život je lepší, protože je v něm láska.- Hůře uchopitelný film, který by pro mne mohl být s ještě větším přesahem do surrealismu, ale který jsem si užil. Čas, setkávání, život, přežívání, smrt. Některé scénky jsou vynikající. Ano, jistě s Evou Mendesovou, ale třeba pochod harmonikářů, k nimž se přidají další hudební nástroje, neměl chybu. Každé setkání, každá další identita, měly něco úžasného. Samotný závěr, a nemyslím garáž, byť ta také, měl asi nejsilnější náboj. Ale rozumím tomu, že mnohé film neoslovil, protože se pohybuje na hranici - vítám/odkopávám.

Manažer Lucas s dívčím tanečním ansáblem opustí kvapně hotel, anžto nemají na zaplacení účtu. Cestou je zastihne bouře a jejich autobus nemůže pokračovat, protože se utrhnul svah na silnici. I přes varování místního muže se vydají cestou směrem ke hradu, který patří hraběti Gaboru Kernassy. Ten je nejprve odmítne ubytovat, ale pak spatří jednu z dívek, Veru, a své rozhodnutí změní. Žádá ale všechny, aby během noci neopouštěli své pokoje. Jenže to by v nich nesměly být příliš zvědavé dívky. A kdo je zvědavý, nebude příliš starý, páč se stane upírem. Průměrný gotický horor má slušnou šerosvitnou kameru, častou noční bouři, tajemný hrad s tajnou chodbou a s kobkami a několik mysteriózních scén. Slibný striptýz sice přeruší neurvalá služebná, něco nahoty se ale divák přeci jen dočká. Většina hereček je půvabných. Krev ne, souboj o život ano. Pro skalní příznivce a sběratele především. Za mě vcelku spokojenost.

Hlavní pointu, tedy vrahův motiv, vyzrazuje obsah, tak jen dodám - ukázkový brakový horor, který ale není natočený nijak zvláštně na to, že se jedná o polovinu šedesátých let. Celkově svým zpracováním vypadá spíše jako o deset let starší. Novinář Andrea pátrá v součinnosti s policií po zmizelých dívkách. Zatímco policie si myslí, že prostě jen někam odjely, Andrea je přesvědčen, že se staly obětí vraha. Škoda, že Benátky zachytila nezajímavá kamera, mordy jsou až příliš rychlé a co se týká ženské nahoty, tak v době, kdy začíná propukat sexuální revoluce, potažmo v Itálii, a Bergman už dávno ukázal oficiálně plnou nahotu na plátně, jsou zde vidět nahá ramena zezadu a nohy lehce nad kolena. velmi dobrá je ale hudba, která dokáže navodit temnou atmosféru - například scéna s krbem a tajnou chodbou, případně závěr. Andrea je ovšem břídil, co neumí zachránit ženskou, ba ani se pořádně prát. Filmový hrdina by měl přeci jen vypadat trochu jinak. Film si jako za jeden z hlavních motivů vzal ten z Voskového muzea a na Fantoma Amsterodamu (1988) si člověk vzpomene už hned při prvním útoku. Šerosvitná kamera je pěkná až v podzemí... 2,5*

Naprosto skvělé giallo a řekl bych, že nejlepší z tematiky - vraždy v dívčí škole. Po letech jsem si téměř nepamatoval, nyní zvedám původní hodnocení o hvězdu. Hned úvodní hudba nenechá na pochybách, kdo je autorem. Pochválit musím skvělou kameru, která zprostředkuje tu poetický záběr na loďce u vody, tam noční scenérii s domem, kde svítí jediné oranžové okno, a nakonec brutálně zabitou dívku, kdy divák vidí vše. Skvělá výstavba příběhu, pomalé dávkování a marné hledání vraha dívek z internátní školy. Nechybí sprchy, šmírák, zpověď v kostele a tajemství spojující zavražděné. Fabio Testi má tak trochu kukuč Conneryho a chová se jako chameleon. První vypuštěná lež mu ale řádně zavaří a dožene ho dřív, než tomu bývá normálně. U dívek není vůbec jisté, zda je vrah dostane, či ne, což stupňuje napětí. Ač nůž je prodlouženým penisem muže, zde je jeho význam ještě trochu jiný. Na střeva ven sice nedojde, ale na srp v břiše ano. Výborné.

Na začátku je vražda! Dívčí internátní škola je vděčným místem pro masového vraha, i když zdejší vrahovy pohnutky mají zcela jiný záměr. Od jedné vraždy je už jen krůček k dalším. Giallo. Černé rukavice...a jen škrcení, škoda. Dobře, dojde na srp, ale nic velkolepého divák nespatří. Snímek se totiž snaží sázet především na atmosféru, která je v některých scénách příjemně mysteriózní. Tak kupříkladu oblíbený sestup do sklepa... Hlavní postavou je poněkud lehkomyslná Lucille, která, když na to přijde, dokáže svým nezodpovědným chováním poslat kamarádku na smrt. Rozhodně zajímavou postavou je Jill s vykulenýma očima, takové třeštidlo, co si hraje na detektiva. Vraha jsem si tipoval poměrně brzy, byť jsem pak trochu kolísal. Výborná kamera, kompozice, barvy, kontrast a skvělá Saviniho hudba. Úvodní song Nightmare je pomalu jak z bondovky. Nevím, k jaké kopii je zdejší minutáž, já viděl s délkou 98 minut. 3,5*

Pravěké dobrodružství je tak trochu italskou odpovědí na francouzský Boj o oheň, kde místo ohně se bojuje o medvědí hlavu coby symbol nejvyššího boha, ale chybí mu Annaudova preciznost. Všednodenní scénky pralidí se střídají s akcí, kdy jeden kmen napadá druhý. Cílem je získat boží symbol, výsledkem spousta mrtvých. Popravdě jsem čekal větší maso, jelikož italská kinematografie měla v té době na kontě už řadu chuťovek, včetně kanibalského a zombie žánru. Dobře, na řezání hlav dojde a ani se nedivím, že upižlat ji pazourkem nebylo nic jednoduchého. Několik naučných prvků - ze semen vyrostou nové rostliny, a tak by si je mohl člověk začít pěstovat, či vrhací zbraň, o níž nemám tušení (a nehodlám to nyní hledat), kdy vznikla. Nejvíce zklamala erotika, páč trochu sexu v kožešinách trumfly i volavky. Film je natočen na kvalitním materiálu (Eastmancolor Kodak), proto si jasně všimnete, že záběry zvířat a některé přírodní jsou převzaty z dokumentu výrazně horší obrazové kvality. Potěšil alespoň živý medvěd, byť v některých záběrech má maskovaný náhubek a při detailních soubojích s herci je v medvědí kůži komparzista. Ale proč ne, dnes by ho nahradily pixely a při malém rozpočtu by to bylo otřesné. Regulérní záběry krajiny jsou krásné. Jinak místy neúměrně zdlouhavé, přesto mi film nakonec docela utekl. Ocení opět především sběratelé obskurních snímků slunné Itálie (nejen).

Divák slasheru by měl vědět, co od něj očekává - nepříliš sympatické postavy, aby mu jich nebylo líto, co největší množství postav, které budou vykydleny, hodně krve a nejlépe i šťavnaté gore, maskovaného zabijáka a příběh, který logicky nebude příliš originální, jelikož na tohle téma už byly všechny natočeny. Knižní klub tohle vše splňuje, dokonce i vraždy ujdou, hlavně několikeré nabodnutí je efektní. Nedošlo sice přímo na střeva ven, byť bylo slibováno, ale podříznutí také ušlo. Samozřejmě leckdo možná po bitvě napíše, že vraha odhalil hned, to ale není možné, jelikož mu tvůrci neposkytli takové informace, aby to věděl. Jistě, v závěru možná jo, ale čeká tam ještě jedno překvápko. Kdo má nakoukané slashery 80. a 90. let a není skalní fanda, může film klidně vypustit.