darkrobyk

Knihu jsem četl, a tak jsem s filmem hodně dlouho váhal. Pro mne to je spíše dokumentární drama o době, kdy o všem rozhodovaly komunistický kurvy zaštítěné ruskými okupanty. V tom bezvýchodném čase nesvobody bylo logické, že část společnosti revoltovala, zatímco ta větší rezignovala. A samozřejmě tu byla nezanedbatelná část těch, co profitovala. Asi bych se tu rozepsal o všem tom hnusu, ale nejsem masochista. Zlaté horory!

-Adolfo, vypadly pojistky!- Kdyby jen pojistky... Tin a Tina jsou dva blonďatí ďábelští spratci, co se sem zatoulali z Městečka prokletých. Jen jim nesvítí oči a rádi se smějí. Když dojde k tragédii a Lola už nemůže mít děti, rozhodne se s manželem pro adopci v sirotčinci nedalekého kláštera. Děti jsou zvláštní, ale to není nic proti tomu, co se začne dít, když se má jako zázrakem narodit Lole dítě. Trochu je z toho cítit Omen, ale zbytečně dlouhá stopáž a fakt, že režisér a scénárista v jednom nedokázal jít více na dřeň, způsobily, že tajemno a napětí se s filmu postupně vytrácejí. Přitom scéna se psem, byť je ponechána na divákově fantazii, nebo křest jsou zneklidňující. Určitý problém představují i hlavní postavy - otec blb a matka magor. Závěr je poněkud rozpolcený - na jedné straně to vypadá jako účtování s náboženským fanatismem, s nímž mají Španělé temnou historickou zkušenost, na druhé zase myšlenka, že jedině víra člověka spasí, a tedy zachrání. A pak si diváku vyber... Spíše dvě hvězdy, třetí za závěr, který ale mohl přijít daleko dříve.

Z NY do jižního Walesu se vypraví zaměstnanci univerzity se svým týmem, aby přišli na vrub tamějším duchům, ve které přirozeně nevěří, leč chtějí-li další grant na výzkum, musí pro to něco udělat. Samozřejmě se na starobylém, no, starobylém...z počátku 19. století, sídle dostanou do křížku z temnými silami a brzy dojde na děsivá úmrtí. Takhle napsané to vypadá mnohem lépe, než jak je to natočené. Předně - tuctový vizuál připomínající TV inscenaci před 40 lety mně vadil hodně. Převážně statická kamera se jen občas trochu rozjede a výjimečně nabídne hezký záběr - les v oparu, interiéry sídla. Vraždy jsou mimo záběr a i podříznutí žil vypadá jako fingované. Pokud by měl ale film atmosféru, pak tohle klidně oželím. Je s podivem, jak v 50. a 60. letech dokázali natočit výbornou duchařinu bez jakékoliv krve a naturalistického běsnění. Přitom šikovný režisér by s tímhle scénářem udělal minimálně lepší průměr. Zajímavé je, že na první pohled to vypadá, jako by herci byli nějací ochotníci. Nu, zdání klame! Vedle céčkových se zde sešla řádka těch, co si zahráli ve výborných filmech a nebo i hororech kdysi dávno.... A co se týká třeba C. Munro, tak tu má jen cameo na začátku, což je škoda. Dávám dvě za milosrdnou délku a fakt, že jsem film bez problému zvládnul. Další Jonesova veledíla však raději vynechám.

Dario Argento, E. A. Poe (s povídkou nemá film společného ani zbla....snad kromě kocoura, co tu ale jen pózuje),Ch. Baudelaire a Thomas de Quincey a jeho báseň Levana a Matky žalu. Jojo, matky, ty jsou zde zmiňovány od Argenta, kromě Suspirie též Matka slz, co v té době ještě neměla svůj film. Z Levany tu udělali děsuplnou bytost, co místo aby matkám pomáhala, tak se snaží využít těl jejich novorozeňat. Prostě Italové. Krásný vizuál a výborná hudba...tedy ne ten řezavý metal, co se vždy přiřítil a vše rozmetal. Zpracováním a pojetím má film blízko ke snímkům 70. a počátku 80. let - surrealismus (televize dávící zelená střeva jakoby sem vpadla z Noční můry), halucinace, barvy (žlutá, červená a místo modré jedovatá zeleň) a sympatické monstrum plné červů zvracející barevný sliz. Stále krásná Caroline Munro stojí na temnější straně. Ohledně gore je jednou z nejlepších scén bušící srdce. Dnes jen pro ortodoxní žánrové fanouška a ani ti nemusí být spokojeni. Já vcelku ano. 3,5*

Jestliže je Seba bambula, pak Emma je blbka na kvadrát. Když se setká s matkou v nemocnici, ta ji varuje, aby nešla do jejich domu, nýbrž se ubytovali se Sebem v hotelu. Co udělá blbka? Jasně, vezme svého přítele a hurá do prokletého baráku. A zatímco Seba machruje, jak obstará jídlo, Emma je napadena zlem, co účtovalo s rodiči. A protože bambula Seba si nechá ukrást kolo, Emma se pomoci jen tak nedočká. K tomu má chudák dlouhé vedení, a tak než pochopí, že má držet hubu, je už tak nějak pozdě. Tenhle hororový podžánr  úplně nemusím, páč mi málokdy přijde alespoň trochu strašidelný. Italové ovšem tentokrát potěšili - budování atmosféry je fajn, čekání, kdy zlo udeří, permanentní a samotný nápad není vůbec špatný. Zamrzel laciný vizuál v domě, který si nezadá s televizním starým dvacet let, tudíž jsem uvažoval o 3*. Jenže mě potěšil konec ve starožitnictví, co by si klidně vystačil samostatně jako příjemný kraťas. A právě za něj dám tu čtvrtou. Většina hodnotících očividně čekala něco zcela jiného, a tak film nejspíš nikomu nedoporučím...nebo na vlastní nebezpečí.

Typický italský trash, který má vše, co by fanoušek očekával. Ostrov doktora Moreaua, Atlantida, Tajuplný ostrov kapitána Nema, sopka, voodoo a lesní pasti. Claude je trošku rozpolcený - na jednu stranu rázný muž, na druhou dokáže dělat špatná rozhodnutí, ale ve výsledku mu vše nakonec klapne. Barbara se tu sice svým odhaleným tělem nechlubí, a i když se koupe, neuvidíte ani srpek bradavky, ve finále to však až tak nevadí, jelikož je krásná i zahalená. Viděl jsem verzi mající 93 minut - skvělý obraz, nechybí pár gore scén, co sice nejsou šokující, ale šťávu filmu dodají. Rybí muži působí solidně, jedinou vadou jsou až příliš mrtvé oči. Pokud se pohybují ve vodě, vypadají výborně. Závěr připomene klasické bondovky, kdy je zničeno vše, co jde. Film jsem viděl kdysi hodně dávno a to kratší verzi, proto po novém zhlédnutí hvězdu přidávám - za mě spokojenost, současný mainstreamový divák by asi už tak nadšený nebyl... jo a ta hudba je skvělá!

Ostrov, černá magie a zombie? Takhle to nezní špatně. Ve skutečnosti jde o tři v jednom - pornografický, nudně dramatický a horor. Na samotný horor dojde v posledních dvaceti minutách, erotické scény jsou prošpikovány několika ryze pornografickými, které ale jsou, snad kromě láhve šampaňského, bez většího nápadu....kampak se asi poděl špunt... Scény se zombiemi jsou fajn. Jde o takové ty šourající se mrtvoly, jimž neutečete, a k tomu zní pravá italská hororová hudba. Z hlediska gore nic moc, nějaké to zahryznutí, ukousnutý penis a střeva ven, nikoliv však v přímém záběru. Ostrov je malebný, palmy fotogenické. Z hlediska herců jde v podstatě o žánrové hvězdy. Tenhle kousek je pro nejzarytější fanoušky režiséra a italského zombie žánru, ostatní by se ani neměli pokoušet ho zhlédnout, protože zklamání by se zde projevilo v udělení odpadu, což si film tak úplně nezaslouží. Ovšem sestřihat ho na polovinu....měl by švih.

Temné minimalistické postapo o umírání, smrti a beznaději. Ne, naděje tu opravdu není. A pokud definice hororu zní, že jde o žánr vyvolávající strach, tíseň a hrůzu, pak to je zde splněno. Pochopí hlavně ten, komu někdo blízký umíral na nevyléčitelnou nemoc, na příklad rakovinu, a byl v posledním stadiu. To je nepřenositelné a bez osobního prožitku nepochopitelné. Bezmoc, kdy člověku nedokážete ani pomoci, ani ulevit. Přesně to zde zažívá Wade Vogel a mne překvapilo, kam se od Conana Schwarzenegger posunul. Dozajista jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů. Neřekl bych, že jde o artový film, ale z hodnocení i komentářů je patrné, že tenhle snímek ocení spíše okrajové publikum. Kdo čeká zombie řežbu, musí být zákonitě zklamán. Alegorie světa, kde se láska snaží hory přenášet, jenže někdy je ta hora tak velká, že to přes ni nejde...

Klasický osmdesátkový slasher nepřináší z hlediska žánru samozřejmě nic nového a podobných snímků v té době vznikala spousta. Nechybí přirozeně odkazy na Pátek třináctého, především scéna v posteli, kdy je oběť probodnuta zdola. Příběh se odehrává v krásné horské přírodě na podzim, kdy stromy hrají všemi barvami. Tábor je pěkně omšelý, prim ovšem hrají zpustlé sprchy, kam by se normálně žádná děvečka sama přes les nevydala. Mrtvých je hodně, kromě vraždění nožem a sekerou dojde i na lesní pasti. Gore není šokující, spíše umírněné, i tak dojde na četná probodnutí, zásek sekerou do hlavy, odseknutí prstů či na nůž z huby ven. A samozřejmě děvečky se svlékají jak na běžícím pásu, což je jeden z typických žánrových motivů. Běsná je ovšem chvílemi kamera, kdy při některých honičkách v lese se člověku až zatočí hlava, nemluvě o ještě běsnějším střihu. Simonettiho hudba je naprosto skvělá, řezavé kytary pěkně stupňují napětí. Vrah je ukázán v záblescích, a tak nechává divákovu fantazii pracovat naplno. Sice v jisté chvíli si lze vraha tipnout bez problému, ale stejně jde hlavně o vykydlení postav. Silné tři hvězdy vytáhnu na čtyři, páč po delší době jsem si opět užil postarší Itálii. Film především pro skalní příznivce, běžný současný divák by se mu měl raději vyhnout.

Očekával jsem větší průšvih, takže za mě dobré. Nejlepší je les, samotný vizuál je fajnový, atmosféra solidní a na napínavé scény dojde několikrát. Všechno samozřejmě kazí jistý kalkul a nedotaženost. Vyjmenovat chyby by znamenalo hodně se rozepsat, každopádně jen pár možných spoilerů - bestie zúčtují s každým, koho natrefí, Benova rodina ale má štěstí, páč při střetu nedojde na střeva ven ani uhryznuté hlavy, byť by to jeden očekával. Chování postav - vidím nebezpečí, tudíž neuteču, ale běžím se na něj podívat či nezajistím si dveře do sklepa, chápu tak, že tvůrci potřebovali za každou cenu vytvořit napětí....ale kolik kilometrů měla zápalná šňůra, toť záhada. Líto mi bylo jen realitní makléřky, anžto byla sympatická. Jinak rodina mohla klidně zařvat. Nu a pak trend současnosti - chlap je neschopný, všechny proto zachrání Ripleyová! A nemělo být to zadní okno auta rozbité? I tak jsem si film jako celek užil, slintající monstra dobrá, snad jen mohlo dojít i na otevřené gore. Tedy do té nádrže bych nevlezl ani za milion!