darkrobyk

Příjemné překvapení a jsem rád, že jsem se nenechal odradit zdejším hodnocením. Ve filmu nic nového, ale já mám tyhle surrealistické halucinogenní počiny rád. Bubák, požírající maso nevinných, vědec, co chce získat zpět rodinu, a vědecký tým, který zkoumá hranice mezi světy živých a mrtvých. Doktor Mason je sobecký parchant, co je ochoten obětovat vše a všechny, aby nalezl uneseného syna. Líbil se mi barvitý vizuál, kdy občas nebylo jasné, co se ukrývá ve světlech a stínech, a tak byl dán prostor fantazii. Hned úvodní scéna je výborná, já ale přidám hvězdu za tu poslední, která by klidně mohla být delší. Velmi dobrá je rovněž úderná hudba. Film není prvoplánově strašidelný (a který dnes je, že?), ale má dobrou atmosféru, místy je tísnivý. Scény s bubákem jsou fajn. Zřejmě pro okrajové publikum, mainstreamový divák by se měl filmu raději vyhnout.

Snímek odkazuje na Honbu za krvavou orchidejí, a tak motiv je stejný - vývoj léku na rakovinu a Alzheimera. A protože je televizní, nelze čekat zázraky. Speciální efekty jsou samozřejmě nevalné, avšak mnohem lepší než u části produkce The Asylum. Pořád mi vrtalo hlavou, jak může had trhat obětem hlavy (ale hezky, to ano), končetiny a překusovat je. Dobře, je to mutant s pomalu krokodýlí hlavou. Tím se i filmaři vyhnuli tomu, aby dodržovali vše, co má anakonda mít a čeho je schopná. Na druhou stranu mě velmi potěšil odkaz na vetřelčí ocas - v přímém přenosu třikrát! Pinkus připomněl Burkeho a opuštěná tovární hala loď Nostromo. Jen Amanda není holt Ripleyová. Gore dobré, dojde i na střeva ven. Možná nejlepší je hudba. Místy velmi vtipné! Když má Grozny v hrudi deseticentimetrovou  díru, Ammanda ho uklidňuje, že to bude dobrý. Podobných perel je více a mě bavily. Pootevřená zadní vrátka už ale nikdo neotevřel...

Jeden z četných filmů inspirovaných Carmillou od Sheridana Le Fanu, která mě v knižní podobě nijak neochromila a za Stokerovým Draculou pokulhává na míle daleko. Většina filmů je lepších než samotná předloha a zde tomu není jinak. Susan se vdala a odjíždí s manželem na jeho starobylé rodinné sídlo. Manžel (Simón Andreu) je typický násilnický macho, a tak je Susan neustále zmítána rozporuplnými pocity k němu. Když ji začne navštěvovat upírka Carmilla, nedá jí příliš práce probudit v Susan temnou stranu. Film sice obsahuje sexuální scény a nahotu, ale pornografie to není. Navíc řada dobových snímků šla mnohem dál. Nechybí ovšem krvavé scény - první ubodání a vyjmutí srdce jsou šťavnaté. Směrem k závěru film hrubne a násilí exploduje. Výborný vizuál, restaurovaná kopie má úžasné barvy. Film po většinu času pomalejší předkládá krásné romantické obrazy sídla a zahrady. Dnes spíše pro okrajové diváky a žánrové fanoušky.

Giovanni žárlí na každého, kdo se k Lucii přiblíží. Když se objeví Eddie, vyznávající svobodu hippies, je doslova posedlý tím, že ho s ním bude Lucia podvádět. Lucia je koketa a asi jí moc nedochází, co se Giovannimu  honí hlavou. A do toho všeho přijede její matka. Giovanni se do ní zblázní, ona se pro změnu zblázní do Eddieho. Retrospektivní vyprávění nemá ucelenou linii, protože Giovanni si představuje různé situace, co se pak volně prolínají s jeho skutečným životem. Nechybí v nich prudká vášeň ani vražda. Pointa je nečekaná nejen pro Giovanniho. Tedy v té zakalené mořské vodě člověk chvílemi nevěděl, na čí holý zadek se vlastně dívá. Jinak drama o vášni a nenaplněné lásce tak, jak to Italové umí. Samozřejmě hudba je vynikající a důležitou složkou filmu. Mohl být drsnější, ale zase nahotou nešetří. 3,5* zaokrouhluji nahoru. Pro dnešního diváka však tenhle film asi moc nebude.

Mapa hřbitova a do ní jsou zapíchané špendlíky. Ti, co už jsou pohřbení, mají černý, ti, co ještě žijí, ale už si předplatili místo, mají bílý. Co se ale stane, když nový ředitel hřbitova Robert Kraft omylem vymění špendlíky někomu, kdo ještě žije? A lze snad postup i obrátit? Vcelku zajímavý nápad. O mysteriózní atmosféru se postarala především hudba, i když černobílá kamera je také fajn. V jednu chvíli se mi vybavil Nezvratný osud, později pak Noc oživlých mrtvol. Pointa nakonec nebyla šokující, ale zcela jiná a sympatická. Snímek spíše pro příznivce starých hororů. Za mě dobré.

Jsem v pokušení dát pět hvězd, ale to se nedělá, když člověk film neviděl. Zato ti, co dali odpad či jednu hvězdu ho neviděli, jelikož do kina na něj rozhodně nešli, jinak by to byli pokrytci. Ovšem chcimírové a další tu budou opakovat komunistické bláboly typu humanitární bombardování, které Havel nikdy neřekl. Váží si ho celý svět, jen část Čechů má raději bratry na východě, co nás půl století řídili a z toho 20 let okupovali. Míval jsem za jeho prezidentování výhrady, než jsem později pochopil, co všechno skutečně mohl a co ne. Zaprděná česká kotlina bude ale brblat stále, jelikož to snad máme v národní povaze. Za mě doposud nejlepší český prezident, kterému se jen tak někdo nevyrovná. Až uvidím film, doplním sem recenzi.

-Zatímco se bojíme pekla, už v něm žijeme.- Pokud by se mělo napsat o nějakém filmu z posledních let, že je jen pro menšinové publikum, tak Pole v Anglii by bylo předním adeptem. Film mě vtáhnul postupně a nakonec mě zcela zhypnotizoval, což měla mj. na svědomí také skvělá hudba od druhé poloviny až k závěru. Občas jsem měl pocit, že sleduji československou novou vlnu 60. let. Vynikající kamera, kdy mnohé černobílé obrazy by se daly rámovat, a tak není divu, že občas došlo na obrazy živé. Alegorie. Chce se mi napsat, o čem film byl, jenže pro toho, kdo jej neviděl, by to bylo vyzrazení klíčové myšlenky. Na jedné straně je ponechán velký prostor divákově fantazii a úvahám, na druhé s blížícím se koncem je jasné, co tím chtěl Wheatley říci. Za mě velká spokojenost, v níž jsem zpočátku nedoufal. Film nedoporučuji.

Klasická bubákovina o strašákovi, co každých sedm let unáší děti od té doby, kdy byl ještě jako člověk v roce 1910 popraven. Živí ho dětská vina, co mu dodává životní energii. podobnou snímků je řada, takže nic nového. Film je ale dobře natočený a dokonce mi nevadila ani klišé, kdy snadno uhádnete, kdo bude na řadě. Hezký je i nápad se světluškami a pytli, velmi potěšil hlavní motiv - jak děti vysvobodit. Odpuštění je totiž jedna z těžkých věcí, a tak se nám ho nedostává. Radost mi udělala M. Gomézová, páč se za ty roky vypracovala na výbornou herečku. Co jen nechápu, proč je snímek řazen do žánru komedie - mně tedy nepřišlo k smíchu nic. 3,5*

Čínské filmy až tak nemusím, Hong Kong je jiná káva, ale tentokrát se mi tahle recyklace líbila. Krásná příroda, spousta živých hadů! a velmi dobré speciální efekty. Samozřejmě co byste asi mohli příběhově čekat od filmu, kde chce pytlák, vskutku odporný ultrapadouch, ulovit kvůli prachům obří rudou anakondu a je mu zcela jedno, koho pro svůj záměr využije a použije. A rozhodně nechybí několik napínavých akčních scén včetně finále. Ultrapadouch je podobně jako had téměř nesmrtelný, a tak kdo s koho se mění na divokou jízdu o život. Efektní byl hadí déšť. Výborný vizuál a úderná hudba. Těžko říci, co jiného by divák měl od podobného snímku očekávat...

Nesmrtelný hit skupiny má kromě skvělé muziky parádní videoklip, který se nepokrytě inspiroval klasickým hororem The Evil Dead (1981), což se mi na něm líbí nejvíce. Na svoji dobu má rovněž výborné speciální efekty. Jeden z těch klipů, k nimž se rád vracím.