freelex

Název odkazuje na citát: „Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět.“ Tato citace se také objevuje v Schindlerově seznamu (1993), kde bylo uvedeno, že pasáž pochází z židovského díla Talmud, mimo jiné se také objevuje v Koránu.

Film je založen na skutečném příběhu sira Nicholase Wintona (Anthony Hopkins), který v letech 1938 a 1939 zachránil 669 dětských životů.

Jednalo se o první a poslední film zpěvačky Shonky Dukureh, která ve filmu ztvárnila zpěvačku Big Mama Thornton. Shonka Dukureh zemřela ve věku 44 let, a to měsíc po premiéře filmu.

Elvisova (Austin Butler) matka Gladys (Helen Thomson) zemřela ve věku 46 let v roce 1958. Ve skutečnosti se Elvisův otec Vernon (Richard Roxburgh) znovu oženil dva roky po smrti jeho manželky, a to s Davadou "Dee" Stanley (Natalie Bassingthwaighte), která byla o 9 let mladší než on. Vernon zemřel na infarkt v červnu 1979, a to ve věku 63 let, necelé dva roky po smrti svého syna Elvise.

Celkem měl na sobě během filmu Austin Butler (Elvis Presley) 90 kostýmů.

Dickieho (Jude Law) oblíbený krejčí Battistoni je skutečným krejčovským obchodem, který funguje již od roku 1946. Sídlí ve vnitřním nádvoří domu na adrese 61a Via Condotti v Římě.

Skutečnému Williamu Haleovi bylo v době událostí odehrávajících se ve filmu asi 45 let, kdežto Robertu De Nirovi, který jej ve filmu ztvárnil, bylo 78 let.

Film byl po natočení zakázán tehdejším režimem. Při cestě do trezoru ale některý z tehdejších veksláků uplatil řidiče, aby film zavezl do kina, kde byl následně promítnut a z hlediště nahrán na kameru. Díky této piratské nahrávce byl poté distribuován prostřednictvím VHS, přičemž cena za tyto VHS se zakazaným filmem se vyšplahala na tehdejších 500 Kčs. Až když cenzoři pochopili, že film se šíří nelegální cestou a půlka republiky ho viděla, dali mu zelenou i pro kina.

Snímek byl oficiálně oznámen v říjnu 2017 pod původním názvem „BIOS“, posléze byl projekt přejmenován na Finch a tento název se stal konečným.

Noc, kdy se zhasnou světla a soutěžící se začnou mezi sebou vraždit, je ukončena pořadateli teprve až tehdy, kdy stařec, který se později ukáže jako zakladatel hry, zakřičí, aby s těmito činy přestali.

V hlavní hale, kde hráči přespávají a tráví volný čas, jsou na zdech vyobrazeny obrázky dětí hrajících všech šest her, kterými musí soutěžící projít. Této nápovědy si zřejmě žádný ze soutěžících nevšiml, jelikož podél zdí byly rozestavěny patrové postele.

Při scénách soutěžících, kteří čekající na dodávku, aby se znovu zapojili do hraní, jsou všichni soutěžící vyobrazeni, jak nasedají do auta a následně jsou uspáni plynem, s výjimkou starého muže (který se později ukáže jako zakladatel hry). Je pouze vyobrazeno, jak nastupuje do dodávky.

Psi ve filmu nejsou ve skutečnosti bílí – byla použita velmi světle šedá barva. Bílá by byla příliš jasná na plátně a v zasněžených scénách by nefungovala dobře.

Společnost Disney se topila v dluzích dluzích po finančním propadáku Šípková Růženka (1959) a zoufale potřebovala hit. Dokonce se hovořilo o ukončení divize animace, protože se společnost zaměřila na hrané filmy, televizní a zábavní pořady. Film se nakonec stal v USA nejvýdělečnějším filmem roku 1961.

Quentin Tarantino uvedl, že na scénáři pracoval pět let.

Počet mrtvých ve filmu: 25

Když Jake (James Franco) vypráví Sadie (Sarah Gadon) o tom, že přichází z budoucnosti, tak ji mimo jiné zmíní i rok narození 1978, což je zároveň i skutečný rok narození Jamese Franca.

Scény na konci filmu z narození mláděte zahrnovaly skutečné záběry z narození kosatky jménem Kyosha v akváriu ve Vancouveru. Jejími rodičemi byli kosatky Bjossa a Finna. Finna měla také ohnutou hřbetní ploutev, což umožnilo tvůrcům použít ji jako Williho.

Tento film je jediný ze tří dílů, ve kterém hraje Williho skutečná kosatka Keiko. V dalších dílech již byl nahrazen robotickou maketou.

Narozdíl od prvního dílu Zachraňte Willyho (1993) již v tomto Keiko vůbec nevystupuje. Pro filmové účely vznikla robotická maketa kosatky.