tomik99

Dejte do filmu pár roztomilých pejsků se schopností mluvit a to přece nemůže dopadnout špatně, ne? Tady bylo na rodinnou komedii jako zaděláno, ale to by se nesměli tvůrci úplně dočista zbláznit. Vydali se cestou, že v každé větě musí zaznít slovo „fuck“ a nejlépe dalších pár podobně kouzelných slovíček. A to samozřejmě mělo stačit, aby o zábavu bylo postaráno a psi chrlili jeden vtip za druhým. Jenže celý film měl na mě úplně opačný efekt a představuje spíše jednu velkou trapárnu. Není to pro děti, není to ani pro dospělé. Vlastně přemýšlím, pro koho měl být tento film určen. Až na úvodních deset minut je tak neskutečně hloupý, přehnaně sprostý a úplně ubohý, že s ním nechci ani ztrácet čas. Čirá hrůza, čiré zoufalství.

Finále ještě tak nějak šlo a možná se místy jednalo o nejlepší epizodu celého seriálu. Zeus je jako utržený ze řetězu a naprosto opilý svou mocí a obavou, že ji ztratí. Orfeus předvádí v podsvětí své maximum a za to palec nahoru. Přesto se nemohu ubránit, že tenhle výtvor prasící řeckou mytologii je zcela mimo. Další sérii už prosím ne. Cliffhanger necliffhanger.

Pokračování, co s sebou přináší prakticky vše oblíbené z předchozích dílů. Ethan Hunt dostává konečně nějaký soukromý život, tudíž i celá „mise“ je daleko více osobnější – a to je také asi důvod, proč je tento díl u diváků tak oblíbený. Na druhý díl J. J. Abrams radši zapomněl a prakticky nenavázal ani na jednu rozehranou kolej, která se nabízela (kam zmizel Anthony Hopkins a třeba Thandiwe Newton, že?). Film nás opět bere na krásné lokace po celém světě (Itálie, Čína) a Abrams dokáže doručit povedené infiltrace a vloupačky do ostře hlídaných objektů. Keri Russell jsem ale úplně nepřišel na chuť a její závěrečná akční scéna mi přišla naprosto zbytečná. Jak už to u Abramse bývá, do série protlačil celou řadou svých kamarádů (Greg Grunberg, Simon Pegg či zmíněná Keri Russell) a vypůjčil si dvorního skladatele Michaela Giacchina. Kdo ho zná, tak už ví co čekat. Philip Hoffman byl asi doposud nejvýraznějším záporákem z celé série a to vůbec nemusel představovat fyzickou hrozbu. Po třetím díle ale cítím, že se námět již vyčerpal a de facto to je potřetí to samé. Na čtyři hvězdy stále hratelné, ale příště bude nutné přijít s něčím novým.

Hele, já už nemůžu jinak. Fakt se snažím, ale tohle je takový hnůj, že už to jinak nejde. Chvílemi ještě sympatizuji s Orpheem, který má sice nejzajímavější, ale místy nejutahanější příběh. Bohové mě naprosto nebaví. A i když lze chápat jejich strach o ztrátu moci, tak to zpracování je šeredně špatné. Ať už je konec.

Nelehké téma pro tvůrce na zpracování, nelehké téma pro diváky na strávení. Každému rodiči a ochránci dětí se muselo horkotěžko dívat na tento film o dětském zneužívání. Jenže on ukazuje smutnou pravdu. Otroctví, i když je nelegální, tu mezi námi nevědomky stále je a ještě je k tomu na větším vzestupu než kdysi, kdy bylo naopak legální. V naší zvrácené společnosti žije celá řada duševně nemocných lidí, kteří unášejí a zneužívají děti. Pro peníze. Byznys s nimi stoupl za poslední roky o stovky procent. Pokud tento film měl na něco poukázat, tak se mu to povedlo. Mimo velice těžké téma je to ale výborně natočený film, který vás donutí se zamyslet, v jaké společnosti to vlastně žijeme, resp. v jaké společenské bublině někteří z nás žijí. James Caviezel do té doby na mě působil jako herec převážně hrající ve vedlejších rolích. Tady ale dokázal unést celý film na svých bedrech a byl srdcem příběhu. Málokdy lze chválit dětské herce, ale teď to pro změnu udělám, neboť casting se povedl na jedničku. A ještě k tomu ti malí umí fakt dobře hrát. A jak dávají najevo ty emoce? To jim můžou i jiní herci závidět.

Já jsem nadmíru spokojen a za mě jednoznačný vítěz pomyslného souboje Prsteny Moci vs. Rod Draka. Filmy mi dávají daleko větší smysl, existence Prstenů a jejich moc je daleko lépe vysvětlena, celá Sauronova vize Středozemě mi taktéž dává smysl. Tento seriál je skvělým přídavkem, který obohacuje a značně prohlubuje Pána Prstenů. Některá (prstenová) témata, která byla pouze ve filmové trilogii naznačena a pro čtenáře tudíž nedávala smysl, teď dávají smysl perfektní. Nevím, proč všichni tam remcají, ale druhá řada si mě naprosto získala. Mám chuť po dvaceti letech otevřít knihu a taktéž mám chuť se podívat na původní trilogii, kterou jsem mimochodem viděl tak stokrát. Sauron a Galadriel a jejich nepřiznaná láska patří k tomu nejlepšímu v celé sérii.

Ne, je to pořád velká sračka, ve které se nic neděje. Scenáristicky opravdu na ubohé úrovni. Ve finále nejlepší epizodou byl pilot, který měl nějakou myšlenku a tah na branku. Tohle je teda paskvil 21. století. Tímto jsme všechny Bohy urazili, příšerný. Tvůrci by neměli už nikdy nic natočit.

Tohle byl Pán Prstenů a možná ještě mnohem víc. Místy brutálnější, krvavější, uvěřitelnější. Líbily se mi zvraty v epizodě a odhalení Saurona, který si krade celý seriál pro sebe. Celebrimbor si mě ale taktéž získal. No a co samotná bitva? Ta byla dokonalá. Mnohem lepší než všechno v Hobitovi a dosahovalo to kvalit Pána Prstenů. Elrond a Galadriel taktéž skvělí a Adar jako druhozáporák je rozhodně důstojným protivníkem.

Pátým dílem, kde už většina uživatelů daleko lépe hodnotila, jsem čekal daleko větší posun v ději a ono "slibované" odhalování zápletky, kdy do sebe vše zapadne. A ejhle, ono se opět nic neděje, místo toho odhalujeme trapnou nevěru Hery. Ach jo, tenhle seriál je fakt slabota.

Ty kráso, tak takhle rozpolcený film (v dobrém) jsem vůbec nečekal. Hlavní myšlenka filmu je jasná – nehledě na to, jak vypadáme, tak vždy záleží na našem přístupu k životu. Můžeme ho celý prosrat a tvářit se neustále ublíženě, nebo přetavit největší slabinu v náš prospěch. První půlhodina je úplně mrazivá a s postavou Edwarda jsem cítil až do samotné přeměny. Všechny jeho životní trable jsou skutečné a hmatatelné, že jsem si chvílemi přál film radši vypnout, i když jsem věděl, že se jedná o scenáristickou pecku. Sebastian Stan bezesporu předvádí svůj životní výkon. A pokud za toto nedostane Oscara, tak už fakt nevím. Nejlepší na tom je, že i po onom přerodu je stále perfektní a s jeho postavou jsem soucítil i nadále až do samotného konce, zatímco k otravnému vlezdoprdelkovi Oswaldovi jsem cítil pouze nenávist. Film ale přesně chce, abyste se takto cítili. A já si nepamatuji film, kdy jsem byl takto na postavy napojen a cítil k nim takovou vlnu lásky / nenávisti. Po scenáristické stránce naprosto dokonalý film se skvělou myšlenkou a překvapivě silným hudebním motivem. Ale ty jo, jednou stačilo a už to nechci nikdy vidět. I když se po všech směrech jedná o dokonalé dílo, tak jsem měl při odchodu z kina odporný pocit. Se Stanem jsem to asi až moc prožíval.