Mefistofelle

V záplavě víceméně nudných, lekačkových a jak přes kopírák obšlehnutých hororů jako je Annabelle je tento nenápadný horor skutečný blaho. Už v prvních záběrech zaujme dokonalou vizuální stránkou. Autenticitu dodává i archaický způsob jakým postavy mluví (tohle bych fakt bez titulků nedávala). A hudební podkres, minimalistický a zároveň propracovaný, dotváří depresivní prostředí, které byste rozhodně nechtěli zažít na vlastní kůži. Příroda zde zobrazená je na první pohled statická a klidná, ale zároveň je z ní cítit nehostinnost a číhající nebezpečí. Do hlavních rolí se podařilo obsadit herce, kteří nezklamali, a zejména představitelé dětských rolí (hlavně Caleba a Thomasin) odvedli pořádný výkon. Mnoho lidí filmu vyčítá, že se tam toho děje málo a že je vyplněn spoustou vaty v podobě náboženskejch kydů. A jindy bych si možná taky stěžovala, že se dlouho nic neděje, ale v tomto případě mi přijde, že víc nepřirozených úkazů a zjevení čarodějnice by tomu neprospělo, spíše naopak. Nepřijde mi, že děj by se odvíjel pomalu, naopak stále graduje až k velkému finále, které zanechá husí kůži. Nejedná se přitom o horor nějak extra strašidelný, gore tam prakticky žádné není. Spíše se snaží zapůsobit na tu naši vnitřní část, kterou máme už od pravěku, a která nás nutí bát se přírodních sil a nevysvětlitelných entit, které tyto síly ovládají. Plus je tu samozřejmě pocit naprosté izolace a vydání na pospas, který filmovou rodinku nezadržitelně a pozvolna obrací proti sobě, zatímco ztrácí víru v to, že je Bůh zachrání. Závěrem mě ještě napadá, že jak vizuální stránkou, tak atmosférou a symbolikou mi The Witch strašně připomíná Antikrista od Larse von Triera.

Chudák Viking. Taky bych radši do Vallhaly než do nebe, proto mu to neštěstí opravdu nezávidím :).

Tenhle film dokázal udržet mou pozornost plných 100% velmi dlouhé stopáže a neskutečně mě bavil. Sledovat DiCapria, který dokáže i přes svůj věk stále působit jako drzý pubertální zajíček, je vážně něco. A Tom Hanks je se svým usedlým "taťkovským" vzezřením jeho dokonalým protikladem. Dohromady tvoří dynamické duo a vy ani nevíte komu z nich vlastně fandit. Zapomenout se samozřejmě nesmí na Walkena v roli otce. Přihoďte si dokonalou dobovou atmosféru a geniální, místy skoro tarantinovké dialogy a máte film, který si rozhodně zaslouží vaši pozornost.

Jsem nadšená! Dlouho mě žádný horor nebavil tolik jako Oculus. A přišlo to ze subžánru, kde bych to ani bývala nečekala, tedy od duchařiny. Chválit lze snad vše od první do poslední minuty. Prolínání reality s nerealitou, interakce hlavních postav, napětí, které je cítit prakticky pořád, děsivé příběhy předchozích majitelů zrcadla, atmosféra nutící vás být stále jako na trní. Takto má vypadat správně fungující horor.

Zpětně vůbec netuším proč jsem se Rockymu tak vyhýbala, protože tohle je jedno z nejlepších sportovních dramat a právem vyneslo Stalloneho na výsluní, protože svoji postavu ztvárňuje způsobem, který je nezapomenutelný. A ani k tomu nepotřeboval kdovíjak složitý příběh... vlastně je to docela profláklé téma - chudý sportovec, kterýmu nikdo nedává šanci, zvítezí, všechny tím posadí na prdel a získá si nehynoucí slávu. V žánru sportovního dramatu nemůže být nic klasištějšího. Rocky ale není klasickej nasranej tvrďák, je to zároveň dobrák, kterýho prostě člověk musí mít rád. Filmu by se sice dal vyčítat jednodušší scénář, některé repliky jsou skoro až směšné, ale tak nějak to do celkového konceptu zvláštně zapadá, že mi to ani nevadilo. Trochu zklamáním byl finální zápas mezi Rockym a Apollo Creedem, protože jsem možná čekala něco mnohem epičtějšího, ale v zásadě nespokojená nejsem.

Tento projekt hodnotím pěti hvězdičkami z několika důvodů. Především se jedná o unikátní a ničemu nepodobné dílo mladých nadšenců, kteří formou videí tvoří příběh mimo filmová studia a jako médium používají YouTube - a já mám k těmhle amatérským "indie" věcem docela vztah, zvlášť pokud se vyznačují dobrým nápadem a velkou snahou. Myslete si co chcete, ale já zkrátka těmhle amatéřinám strašně nadržuju. Tím dalším důvodem je podíl na rozšíření internetového fenoménu jménem Slenderman. Marble Hornets byli prvními, kdo tuto urban-legendu vytáhl z diskuzních fór a přetvořil ji do propracované a rozhodně děsivé formy. Následovala doslova smršť podobných YouTube projektů, z nichž některé jsou taktéž velmi obstojné (například TribeTwelve). A i ty horší z nich přinejmenším posloužily jako dobrá zábava pro ty, kdo je vytvářeli. Po formální stránce se samozřejmě nejedná o žádnou vrcholnou filmařinu a některé díly jsou vysloveně vata, ale příběh není zmatený, na rozdíl od spousty jiných podobných projektů, lekačky fungují, atmosféra je občas VELICE nepříjemná (v tom pozitivním slova smyslu) a herci sice nejsou na Oscara, ale také nikoliv bez talentu. K dnešnímu dni série stále pokračuje a já se i nadále těším na nové díly. Zbývá jen doufat, že autory nepřeroste jejich ego a že nebudou příběh zbytečně natahovat do nekonečna. Protože i takhle dobré téma se jednoho dne vyčerpá. Rozhodně se ale nemohu dočkat finále.

Tenhle kraťas má samá plus: je úchylný, vtipný, netradiční a ještě k tomu má i dobrou animaci a hudbu. Pravověrného křesťana to nesjpíš přivede k infarktu, ale já jsem se bavila.

Já prostě tyhle staré exploitationy miluju. Zvlášť pokud jsou kombinovány s roadmovie a mají postavy, které jen tak nezapomenete. Přesne to je případ Faster Pussycat. Všechny tři představitelky krásných a drsných holek s rychlými fáry mě bavily, stejně jako ti ostatní, kteří se ve filmu objevili. Příběh sice není kdovíjak rozvinutý a pár chybiček by se jistě dalo najít, ale od béčkového filmu to člověk očekává. Násilí je dávkováno decentně, přesto velmi efektivně a působivě. Hudba naprosto sedí k prostředí a černobílá kamera dokonale podtrhuje atmosféru. Za mě pět hvězdiček a to naprosto bez debat.

Pokud by byl ve slovníku výraz "scénáristický orgasmus", jistě by pod ním bylo právem uvedeno jméno tohoto filmu. Nestává se zas tak často, že by se hned první režisérův film stal legendárním, ale Kevinu Smithovi se to povedlo. Některé hlášky by měly být tesány do kamene. Herecky je vše zvládnuté jen s pár výhradami na výbornou a i když se nedočkáme žádných extra kamerových kouzel, ale čistě statických záběrů, byla jsem přilepená na obrazovku takřka od začátku do konce. P. S.: Jay s Silent Bob - k těm není třeba dodat víc, než že jsou naprosto perfektní :).

Naprostá pecka! Dokonalé rodinné drama na téma vztahu matky a jejího nemilovaného dítěte. Je to velmi emotivní od začátku do konce, plné pozoruhodných kamerových záběrů a skvělých dialogů. Co se však musí ocenit především je herecké tango, které předvádějí Tilda Swinton a Ezra Miller. To, jak ztvárnili vztah matky a syna, je něco neuvěřitelného. Víc k tomu nemám co dodat, rozhodně všem doporučuju.