dzira

dzira

Jiří Fiala

okres Vsetín
Filmový klub Vsetín

homepage

20 bodů

Moje obsahy

od nejnovějšíchpodle abecedypodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5
    • 8.5.2020
    Jaguarov skok (1984)

    Bogdan (Ljubiša Samardžič) žije v Bělehradě sám se svou malou dcerou. Neustále střídá různá zaměstnání, ale v žádném se mu nedaří udržet. Také ve vztazích měl smůlu. Z americké matky jeho dcery se vyklubala narkomanka, která je brzy po porodu opustila. Nyní se po dlouhé době ukázala v Bělehradě. Co bylo účelem její návštěvy, zjistí Bogdan příliš pozdě. Když mu jeho otec v parku hlídá dceru, matka ji unese a odveze do New Yorku. Bogdan chce svou dceru za každou cenu získat zpět. Naštěstí má přítele, který mu zaplatí cestu a dokonce se do Ameriky vydá s ním. V New Yorku jim s hledáním pomáhá další přítel, emigrant, který se tu živí jako taxikář. Najít dceru v mnohamilionovém městě se ale ukáže obtížnější, než pověstné hledání jehly v kupce sena…

    • 2.5.2020
    Servantes iz Malog Mista (1982)

    Malé město na pobřeží Jadranu žije svým životem. Jeho obyvatelé mají své zvyky a způsoby a netouží po žádných novotách. Přesto se někteří snaží jít s dobou. Třeba místní ředitel hotelu Roko (Boris Dvornik). Ten chce ve městě nastartovat upadající turistický ruch zřízením nudistické pláže. Do toho řeší jak zaměstnat vesnické příbuzné své ženy, kteří za nimi přijeli z Dalmatského Záhoří. V mikrokosmu malého města žije mnoho dalších postav, mezi nejzajímavější patří třeba místní doktor, který si užívá penze a především snílek Tonči zvaný Servantes (Ivica Vidovic). Ten se do městečka právě vrátil a tvrdí, že žil mnoho let v Čile. Pořádný rozruch vyvolá také krásná švédská turistka, do které se zamiluje jak Roko, tak Servantes. Ona ale myslí na obdařeného muže z nudapláže. K velkému Rokovu překvapení jím není nikdo jiný než jeho vesnický příbuzný Ikan.

    • 1.5.2020
    Dani od snova (1980)

    Mladá studentka tráví prázdniny u jedné stařenky na venkově v Černé Hoře. V podhůří hledá klid při pasení stáda ovcí. Její samotu na rozlehlých pustých pláních ale narušují přelétávající stíhačky, které nad ně nalétávají stále častěji. Ukáže se, že vojenské stroje disponují technikou umožňující pořizovat kvalitní a detailní snímky. Brzy se na pláni objeví mladý letec, který dívce přiveze aktuální vydání novin. Když se dívka podiví, jak ví, jaké noviny čte, ukáže jí její  fotografie, které pořídil z letadla. Další dny letec přijíždí znova a znova a jejich nesmělé kontakty se promění ve vášnivý láskyplný vztah. Když se za letcem vydá na leteckou základnu, zjistí, že tam žádný takový letec není. Byl to všechno jen sen?

    • 1.5.2020
    Splav 'Meduza' (1980)

    Píšou se 20. léta 20. století. Na malém městě kdesi v Srbsku žijí dvě mladé učitelky. Věnují se své profesi, ale společně sní o velkém světě a cestování. Když je škola uzavřena kvůli epidemii spály, získávají pro naplnění svých snů nečekaný prostor. Jako na zavolanou se v městečku objeví skupina bělehradských umělců, kteří objíždí venkov se svou dadaistickou estrádou. Děvčata neváhají a přidávají se k nim. Skupinu doplní ještě „nejsilnější muž na celém Balkáně“ se svou asistentkou a vyráží na turné, ve kterém propagují umění všeho druhu, myšlenky na světovou revoluci a další věci, které jsou obyvatelům městeček a vesnic, do kterých zavítají, zcela cizí.
    Název filmu je inspirován slavným obrazem „Vor Medúzy“ francouzského romantického malíře Théodora Géricaulta. Stejně, jako trosečníci na voru nedoplují všichni k cíli, ani hrdinové filmu se nedočkají úspěchu a mnozí nedožijí konce cesty.

    • 23.4.2020
    Kako su me ukrali Nemci (2011)

    V roce 1991 se schyluje k rozpadu Jugoslávie. Padesátník Aleks (Svetozar Cvetkovic) je talentovaný spisovatel, který se uzavřel před světem v malé černohorské vesničce na pobřeží Jadranu. Živí se redigováním cizích textů a vztahy udržuje snad jen s místním lékařem, který mu dodává léky. Jednoho dne k němu přijede mladá žena jménem Dita. Tvrdí, že je sestrou ženy, se kterou se před lety pravidelně scházel. Ta nedávno zemřela a u Dity zůstala její pětiletá dcera Romi. Otec Romi není známý a podle Dity by to mohl být právě Aleks. Snaží se jej přesvědčit, aby se Romi ujal, ale o tomto nápadu nechce samotář Aleks ani slyšet a Ditu s Romi vyžene. Večer zjistí, že Dita odjela a Romi nechala před jeho domem. Aleks se rozhodne Romi odvést do dětského domova. Cestou se ale rozhovoří o svém dětství a uvědomí si, že má s Romi mnoho společného. Současnost se tak prostřednictvím Aleksova vyprávění prolne s minulostí.
    Aleks vyrůstal v době 2. světové války se svou matkou v domě u jejích rodičů. Když se narodil, byla Jelena příliš mladá a on byl nechtěným dítětem. Otce mu nahradil německý důstojník Werner, který byl v době okupace ubytovaný v jejich domě. Pro malého Alekse to byla jediná osoba, kterou měl rád. Werner byl velmi vzdělaný a citlivý člověk, který nad jejich rodinou držel ochrannou ruku, přestože věděl, že Jelena pracuje pro odboj.  Situace nebyla jednoduchá ani pro Jelenu, protože se do Wernera zamilovala. Na jednu stranu pro ni byl okupantem, na druhou stranu vnímavým milujícím mužem, jakého doposud nepotkala. Ve chvíli, kdy se do vsi blížili postupující partyzáni, musel Werner urychleně vyřešit těžké dilema. Má vzít malého Alekse s sebou, nebo jej má zanechat v nastalém válečném chaosu s jeho nezodpovědnou matkou?
    Když Aleks přiveze Romi do dětského domova, v televizi právě běží první záběry z počínající války v Jugoslávii a on je postaven před podobné rozhodnutí jako před lety Werner.

    • 23.4.2020
    Testament (1975)

    Hlavní hrdina filmu, ve kterém nepadne jediné slovo, prchá městem před neznámým pronásledovatelem a je postřelen. Sanitka jej doveze do nemocnice, kde umírá, aby záhy obživl. Film je roztříštěný do krátkých fragmentů poskládaných možná nahodile, možná zcela promyšleně. Jejich časovou posloupnost nelze spolehlivě určit. Mísí se v nich realita se sny a představami hlavního hrdiny, přičemž není jasné ani to, co je skutečnost a co blud. Jeho úzkostné stavy se střídají s touhou vypátrat svého nepřítele. Ten se může ukrývat kdekoliv a může mít jakoukoliv podobu. Je to soused z protějšího domu, neznámý střelec, před jehož výstřely průběžně uskakuje nebo nějaká choroba rozežírající jeho organizmus? Ukrývá se snad v jeho bytě plném starožitností a nejrůznějších artefaktů? V bělehradských ulicích nebo v bažinaté krajině kdesi za městem? Kdo je hlavní hrdina, co způsobilo jeho hrůzu?

    • 14.4.2020
    Ještě jednou (1983)

    Jugoslávie, 1978. Na rozdíl od Československa svázaného normalizací je zdejší společnost relativně svobodná. Otevřené hranice nebrání pronikání západních vlivů. Se západní hudbou, stylem oblékání a dalšími pro nás nedostupnými komoditami sem proniká ve větší míře také obchod s drogami. Mladík Maks (Aleksandar Berček) žije bohémský život. Jezdí v novém BMW, na diskotékách balí holky a vystupuje velmi sebevědomě. Jeho bohatství ale pochází hlavně z dealování drog. Poté, co se seznámí s Mirou (Vladislava Milosavljevic), kterou přebere svému bráchovi, začíná přemýšlet o tom, že by se měl usadit. Mira tuší, že se Maks živí nepoctivě, a má o něj strach. Když se jim narodí syn, slíbí Maks Miře, že udělá ještě poslední kšeft a začne žít spořádaným životem. V té chvíli jej ale udají feťáci, kterým prodával drogy, zatkne jej milice a je odsouzen na tři roky do vězení.
    Zde potká zkušeného kriminálníka Džeka (Velimir 'Bata' Zivojinovic) a postupně se z nich stanou nerozluční přátelé. Během této doby vychází najevo, že je Maks synem významného stranického funkcionáře. Ten se k němu sice příliš nezná, přesto mu nakonec zařídí víkendovou dovolenou. K tomu dojde ve chvíli, kdy je na svobodu předčasně propuštěn také Džek. Ředitel věznice mu naznačí, že je to ze zdravotních důvodů. Jak vážná jeho nemoc je, mu ale neřekne. Maks si půjčí od svého známého mercedes a chce najít Miru se svým synem. Ti se během jeho pobytu ve vězení někam odstěhovali. S Džekem se vydají na cestu, která se změní v divokou víkendovou jízdu.
    V hospodě, kde zpívá Džekova přítelkyně Zorica, vyprovokují rvačku. Zorica se mezitím, co byl Džek ve vězení, živila prostitucí, a tak není divu, že se potkají s jedním z jejich věrných klientů. Toho Džek nejprve nekompromisně vyhodí, pak mu ale paradoxně zachrání život, když jej odveze „vypůjčeným“ policejním autem do nemocnice. Tím ale jejich dobrodružství nekončí.  Za peníze ukradou z jedné svatby nevěstu. Setkají se s Maksovým bráchou, který je závislý na drogách, i s jejich otcem, jenž má výčitky svědomí, že místo rodiny upřednostnil politickou kariéru. Když se Maks po všech popsaných peripetiích konečně setká s Mirou, jeho víkend na svobodě končí. Ovšem úplně jinak, než si představoval.

    • 2.2.2020
    Tajvanska kanasta (1985)

    Čtyřicátník Saša Belopoljanski je nezaměstnaný architekt. Se svou ženou Ivankou a dětmi žije v domě své matky. Pro Sašu je nejdůležitější hodnotou vlastní svoboda. Jako by zůstal uvězněn v 68. roce, kdy se aktivně účastnil studentských nepokojů a odmítal vstoupit do světa dospělých. Nechce se nechat zaměstnat a vymlouvá se, že pro architekty není místo. Necítí žádnou zodpovědnost ani k manželce ani k rodině. Udržuje vztah se středoškolačkou Vanjou i dalšími dívkami. Vyrábí figurky, které se různě pohybují, když se tahá za provázky. Říká jim „mrdalice“ (mrdati = hýbat se) a považuje je za velké umění. Kromě něj ale jeho výtvory nikdo nebere vážně. Když jej Ivanka odmítne dále finančně podporovat, je nucen vzít místo aranžéra v galerii, které mu protekčně zařídila Ivančina matka. Zlom v jeho životě nastane, když jej jedna z jeho náhodných známých seznámí se svým manželem, městským architektem Vidmarem. Ten mu nabídne dobře placené místo vedoucího projektu obytného domu pro stranické funkcionáře. Naivní Saša příliš pozdě pochopí, že se z něj stala loutka podobná jeho „mrdalicím“, a že je to Vidmar, kdo tahá za provázky tak, aby na něj přehodil odpovědnost za četné podvody, ke kterým při stavbě došlo.

    • 2.2.2020
    Una (1984)

    Spisovatel a profesor Mišel Babić přednáší na fakultě žurnalistky předmět masmédia. Jeho přednášky, na kterých prezentuje své svobodomyslné a neortodoxní postoje, se u studentů těší velkému zájmu, což naopak trápí vedení univerzity. Prorektor se rozhodne na nepohodlného profesora získat kompromitující materiály, aby nad ním získal moc a v případě potřeby jej s jejich pomocí mohl usměrnit. Pro tento delikátní úkol zneužije mladou studentku žurnalistiky Unu, které nařídí, aby s profesorem udělala interview do studentského časopisu a přitom z něj za pomoci svého šarmu získala materiály, které budou použitelné proti němu. Una disponuje kromě mládí a krásy také inteligencí a drzostí. Nebojí se prorektorovi odmítnout, jeho prsty jsou ale velmi dlouhé. Ví, kde přitlačit, aby nahnal strach a dosáhl svého. Una je tak nucena zhostit se úkolu, který jí dal. Sám profesor jej Uně nevědomky značně zjednoduší, když ji pozve do podkrovního bytu půjčeného od přítele. Zde se Una nechá svést a pilně nahrává, co profesor říká. Una je pro něj objektem sexuální touhy, ale i vnímavou a chytrou posluchačkou. A Una náhle neví, co si v nastalé situaci počít. Sama se do Mišela bezhlavě zamiluje a vyhledává jeho společnost. Stále nedokončený rozhovor je tak pro oba záminkou k dalším setkáním. Una i nadále nahrává, co profesor říká. Ne proto, aby nahrávky předala proděkanovi, ale proto, že je Mišelem a jeho myšlenkami fascinována. Oba vědí, že jejich vztah nemá budoucnost a snaží se z něj vycouvat. Zároveň jsou k sobě stále přitahováni.  Mišel se na Unu pokouší neúspěšně zapomenout v náručí jiné mladé dívky, a když to Una zjistí, vzpomene si na svůj úkol od prorektora...

    • 2.2.2020
    Ni na nebu ni na zemlji (1994)

    Příběh tří přátel se odehrává v Bělehradě v době občanské války v Jugoslávii. V tomto čase, kdy se zdá, že je vše ztraceno a nikoho nečeká nic dobrého, se každý z nich snaží svým způsobem dát svému životu smysl a perspektivu. Mladý architekt Nikola, bývalý závodník na motorových člunech, nemůže získat legální práci, a tak pracuje na černo pro souseda a jeho bláznivou ženu. Pop dělá nejrůznější drobné kšefty, často za hranicemi zákona, a Stole si krátí čekání na vysněné místo asistenta na fakultě hazardem. Mnoho času tráví spolu a vzájemně si dodávají sílu a naději. V jedné chvíli se vše konečně začíná obracet k lepšímu, jejich štěstí ale zmaří nečekaný brutální čin. Náhlá smrt jednoho z nich připraví pozůstalou dvojici o chvilkovou iluzi, že se v jejich zemi, v přítomnosti zdeformované vlnami nacionalismu, násilí a divoké ekonomické transformace, dá žít normální život.

    • 2.2.2020
    Buđenje iz mrtvih (2005)

    Na konci března 1999 v průběhu bombardování Svazové republiky Jugoslávie vstane spisovatel a vysokoškolský profesor Miki z mrtvých. Není asi důležité, jestli doslova, nebo jen obrazně. Po procitnutí opouští Bělehrad, kde zanechá ženu se synem a v následujících čtyřiceti osmi hodinách navštíví ve svém rodném městě řadu lidí. Setkává se postupně s kamarády z dětství – Kolem, doktorem, kterého opustila žena s dětmi, Ralem – policistou, který o něm ví víc, než je mu příjemné, se spolužačkou z gymnázia Džojou, které v minulosti nedokázal říct, co k ní cítí, se svým nemocným otcem a dalšími. Z rozhovorů s nimi si divák může postupně poskládat portrét Mikiho osobnosti. Umožní mu také pochopit situaci, ve které se nachází, on – prozápadní demokraticky smýšlející intelektuál i všichni ostatní obyvatelé Svazové republiky Jugoslávie, kterých se nikdo neptá na jejich názory a politické přesvědčení. Bombardování se týká všech bez rozdílu a paradoxně v nejhorší situaci se nacházejí právě Miloševičovi odpůrci, kteří jsou vystaveni jak totalitním metodám jeho režimu, tak vojenské agresi NATO. Klíčovou scénou snímku, jenž vyúsťuje do neodvratné tragédie, je Mikiho vypjatá výměna názorů s otcem, který představuje vše, čím Miki z hlouby duše pohrdá.

    • 2.2.2020
    Snovi, život, smrt Filipa Filipovića (1980)

    Životopisný film Sny, život, smrt Filipa Filipoviće je portrétem významného jugoslávského revolucionáře, politika a spoluzakladatele Komunistické strany Jugoslávie, jejího dlouholetého vrchního sekretáře a významného činovníka Kominterny (Komunistická internacionála – mezinárodní komunistická organizace založená v Moskvě v roce 1919) Filipa Filipoviće.
    Filip Filipović se narodil v roce 1878 v srbském Čačaku. Film nás ale zavádí na konec jeho života do Moskvy, ve které Filip Filipović prožil posledních čtrnáct let svého života. V roce 1938 vrcholí Stalinova Velká čistka. Filip Filipović sedí v potemnělém pokoji a krátí si čekání na zatčení psaním pamětí a vzpomínkami na prožitý život a vykonanou práci. V četných flashbacích doplněných Filipovičovými komentáři jsou ve filmu zobrazeny nejdůležitější epizody jeho života.
    Filip Filipović je ve filmu zpodobněn jako poctivý člověk, který myslel vše, za co bojoval a v co věřil, upřímně a nezištně. Z dnešního pohledu můžeme jeho přesvědčení vnímat jako naivní, ale v době jeho života byly Marxovy či Leninovy myšlenky na světovou revoluci, ze které vzejde nový spravedlivý řád, pro mnoho lidí zcela logicky velmi přitažlivé. Filip Filipović na svou naivitu doplatil, když byl, podobně jako dalších více než 600 000 stranických funkcionářů, spisovatelů, důstojníků a vzdělanců, v rámci Stalinovy Velké čistky popraven.

    • 3.11.2019
    Sabirni centar (1989)

    V době, kdy Američani a s nimi celý svět hovoří o přistání na Měsíci jako o největším úspěchu lidstva, učiní jeden starý profesor v Gornji Dobravě, zapadlé vsi kdesi v Jugoslávii, objev, proti kterému by se americké dobrodružství na Měsíci mohlo jevit jako dětská hra. Pokud by se o něm dozvěděl zbytek světa. Po celoživotním hledání nalezl v rozvalinách římského chrámu náhrobní kámen, který zakrývá vstup na onen svět. Osud ale nechtěl, aby si profesor užil slávy. Z rozrušení ze svého fenomenálního objevu dostává na místě infarkt. Jeho asistent Petar jej ještě stihne přivést domů. Přivolané lékařce ale nezbývá nic jiného než konstatovat profesorovu smrt. Smrtí profesorovo bytí nekončí. Přichází do záhrobí, kde potkává svou zesnulou ženu a několik dávno mrtvých přátel. Události ve světě živých mezitím dostávají rychlý spád. Ve vedlejším domě probíhá rušná svatba a sousedka okamžitě využívá situaci, která se nečekaně naskytla. Přesvědčí profesorova syna Ivana, aby jí prodal jeho dům pro novomanžele, navzdory otcovu přání zřídit v něm muzeum. Ivan přijme od sousedky peníze a rozsáhlou archeologickou sbírku svého otce nechá vyhodit. To neunese Petar, který předpokládal, že se stane správcem muzea, a oběsí se. Za nedlouho se tak znova setká se svým milovaným profesorem na onom světě. Když od něj profesor uslyší, co se doma stalo, rozhodne se využít svého objevu a vrátit se do světa živých. Po chvíli následují jeho příkladu i další nebožtíci, kteří rovněž nejsou spokojení s děním  mezi jejich živými blízkými. Jejich cesta z onoho světa je plná nečekaných setkání a nebezpečí. To nejhorší je ale čeká na jejím konci.

    • 25.6.2019
    Pun mesec nad Beogradom (1993)

    Děj snímku Úplněk nad Bělehradem se odehrává v roce 1991, v době, kdy jugoslávská armáda mobilizuje stále další a další mladé muže a posílá je do války v Chorvatsku. Na frontě a v bojích o Vukovar jich spousta umírá, a tak není divu, že se mnoho potenciálních branců schovává před vojenskou policií. Ta se snaží dělat svou práci co nejefektivněji, a proto přistoupí na brutální metodu násilných odvodů uprostřed noci. Hlavním hrdinou snímku je mladý novinář Maks (Dragan Bjelogrlić), který se snaží službě v armádě za každou cenu vyhnout. A to i přesto, že pro své chování nenachází pochopení u vlastního otce (Velimir Živojinović), který se na rozdíl od něj přihlásí na jako dobrovolník. Maks  se hlásí na další studium a v práci se nechá přeřadit na noční směnu, aby jej vojenská policie neodvedla v noci z domu. Místo dostává po kolegovi, který údajně padl na frontě. Na noční směně se potkává se známým kolegou đorđem a stařičkou redaktorkou, kterou doposud nikdy nepotkal, protože ona pracuje pouze v noci. Poté, co je jeho kolega odveden z noční směny a záhy také umírá, nabídne mu stará novinářka, že může přespávat v jejím starobylém domě u hřbitova. Zároveň jej pověří uspořádáním své rozsáhlé knihovny, plné vzácných knih. Maks je jí vděčný za to, že mu poskytla dokonalý úkryt před vojenskou policií. To ale ještě netuší, že se ocitl v mnohem větším nebezpečí. Stařenka je totiž upírka a její dům je upírské doupě, ve kterém se brzy potká se svými mrtvými kolegy… Nebo to jsou jen jeho představy způsobené panickou hrůzou z toho, že bude odveden do války?

    • 25.6.2019
    Kvar (1978)

    Novinář Saša se přiženil do dobře situované ale skrznaskrz maloměšťácké rodiny. Postupně si začíná uvědomovat, že nemá kontrolu nad svým životem. Ten totiž řídí v podstatě jeho tchán, který má díky své funkci spoustu známých a tím pádem značný vliv. Sašovi koupil auto, mladou rodinu finančně podporuje, zařídil jim bydlení ve své luxusní vile a neustále usměrňuje život mladých manželů. Tchán má rozhodující vliv na svou dceru, Sašovu manželku Nadu, která je zvyklá na to, že za ni její otec vyřeší každý problém. Také Sašovi systematicky vnucuje své názory a postoje.
    Podobné situaci čelí Saša i ve své novinářské práci. Jeho šéf začíná stále častěji mluvit do Sašových reportáží a dává mu jasné pokyny, co může zveřejnit a co nikoliv.
    Kam až situace zašla, si Saša uvědomí, když mu tchán domluví návštěvu u svého známého lékaře, aby jej vyšetřil kvůli záhadné vyrážce, o které věděl jen on a jeho žena. To je poslední kapka, která Sašu přiměje ke vzpouře.

    • 25.6.2019
    Dečko koji obećava (1981)

    Slobodan je slušný mladík z maloměšťácké bělehradské rodiny. Studuje medicínu, trochu hraje na kytaru a chodí s dívkou Mašou. Zdá se, že je Slobodanův život dopředu přesně nalajnován. Jednoho dne ale sveze švýcarskou turistku, která jej okouzlí svou bezprostředností. Pro dívku je zcela přirozené požádat mladého Slobodana, aby jí ukázal krásy Bělehradu, i to, že prohlídka města skončí v posteli jejího hotelového pokoje. Když se Maša dovtípí, že je jí Slobodan nevěrný, ztropí žárlivou scénu a Slobodana na rodinném pikniku u řeky praští veslem do hlavy. Po této ráně u něj dojde k radikální změně životních postojů. Zpřetrhá vazby s přítelkyní i s rodinou a hledá nový život. Učaruje mu bělehradská punková subkultura, ve které hledá to, co mu v životě navzdory jeho jménu (Slobodan = svobodný) nejvíc chybělo – svobodu. Seznamuje se s dalšími dívkami, odchází ze školy a s novým přítelem zakládá punkovou kapelu. Brojí proti zavedeným společenským normám a všeobecně uznávaným vzorcům chování, provokuje svým vystupováním i hudbou a písňovými texty. Osudným se mu stane píseň, ve které se otevřeně vysmívá homofobii…

    • 14.5.2019
    Bube u glavi (1970)

    Film se odehrává v Jugoslávii v sedmdesátých letech, v době plné společenských změn přinášejících mnohé nejistoty. Je pohledem na tehdejší život mladých lidí prožívajících krizi identity. Prostřednictvím drobných dějových fragmentů sleduje jeden mladý pár.  Přestože jsou hlavní hrdinové do sebe zamilovaní, nedokážou potlačit pocit úzkosti a strachu a jejich příběh spěje k tragickému vyústění.

    • 5.5.2019
    Osloboduvanje na Skopje (2016)

    Jugoslávie je v době druhé světové války rozdrobena do několika celků. Chorvatsko, ke kterému je připojena většina Bosny a Hercegoviny je fašistickým kvazistátem nezávislým jen podle názvu, ve skutečnosti podléhajícím Berlínu. Zbytek území je pod správou Německa, Itálie a jejich menších fašistických spojenců, kteří využívají situaci a obsazují jugoslávská území, na která si činili i před válkou nárok. Makedonii, kde se odehrává příběh filmu, tak okupují vedle německých vojsk také Bulhaři. Film vykresluje atmosféru a události let 1943 a 1944 v makedonském hlavním městě Skopji. Hlavním hrdinou příběhu je osmiletý Zoran a členové jeho rodiny. Jeho otec Dušan odešel k partyzánům a on zůstal s matkou Licou v domě u její sestry Lenče. V něm bydlí ještě strýc Gjorgije, který spolupracuje s odbojem, babička a stejně stará sestřenice.
    Společně se Zoranem jsme svědky deportace jeho židovské kamarádky Renaty a celé její rodiny. Těsně před odchodem svěřuje rodina klíče od domu Lice s prosbou, aby jim dům ohlídala. Do domu se ale nastěhuje mladý německý důstojník, vzdělaný slušný intelektuál, který se do Licy záhy zamiluje a snaží se jí pomáhat. Přestože Lenče Licu ponouká, aby od Němce získala jídlo a finanční prostředky, ve chvíli, kdy je jasné, že již brzy dojde k osvobození Skopje, se od ní odvrací a začne dávat najevo, jak jí kvůli vztahu s německým důstojníkem pohrdá. Také malý Zoran začíná mít problémy mezi svými vrstevníky, kteří kopírují chování dospělých a najednou mají pocit, že mohou druhé soudit. Osvobození Skopje a návrat Dušana tak Zoran s Licou očekávají s nadějí i obavami.
    Film je režijním debutem známého chorvatského herce Radeho Šerbedžiji (ztvárnil také roli strýce Gjorgije), který si ke spolupráci na režii přizval syna Danila. Scénář vychází ze známé divadelní hry srbského dramatika Dušana Jovanoviće.

    • 5.5.2019
    The Books of Knjige: Slučajevi pravde (2017)

    Na začátku je z vězení propuštěn vězeň jménem Labrador. V životě má dva hlavní cíle – jíst (o jeho apetit se stará zadrhávající rozvozce jídla, který jej najde kdykoliv a kdekoliv) a zabít inspektora Mačeka, který jej dostal do vězení a navíc se nechal svést jeho ženou. Maček a jeho pomocník Rajko jsou dva horliví policisté, kteří nejdříve střílí a teprve pak zjišťují na koho. Jsou na stopě pašeráků zakázaných tablet Betanginu, ale od vyšetřování je zdržuje spousta podivných okolností - Mačeka kupříkladu pronásleduje velký zajíc, policistům někdo zapaluje ruce nebo musí řešit mrtvolu s uhryznutými varlaty nalezenou poblíž farmy chovatele řidičů kamionů. Mimo jiné…

    • 5.5.2019
    Kuca na pijesku (1985)

    Archeolog se vrací ze Španělska, kde pracoval na vykopávkách, domů do Splitu. Nedlouho po návratu spáchá ve svém malém domku na autobusovém nádraží uprostřed betonové moderní části Splitu sebevraždu. Jeho přítel soudce najde audiokazetu s archeologovými mluvenými poznámkami. Při jejích poslechu se snaží pochopit důvody, které vedly jeho přítele k sebevraždě.

    • 22.4.2019
    Pohod (1968)

    Na začátku filmu ukradne skupina potulných cikánů jednomu sedlákovi tele. Ten si to ale nenechá líbit a tele s nasazením života získá zpět. To ještě netuší, že se malý býček brzy stane tím nejdůležitějším v jeho životě. Když vypukne válka a na sedlákovu vesnici zaútočí kvůli údajné spolupráci s partyzány německé trestné komando, zachrání se pouze on se svým teletem. Po celou dobu války se protlouká, jak může, a stará se o býčka, který je posledním pojítkem s jeho minulým normálním životem. Několikrát jej uchrání před Němci i před četniky. Když válka skončí, seberou mu jej vítězní partyzáni. Je jasné, že jim ho nemůže nechat a rozhodne se ho osvobodit…

    • 3.2.2019
    Vestica (TV film) (1986)

    Veštica (Čarodějnice) je jugoslávské televizní drama z roku 1986. Jedná se o adaptaci stejnojmenné povídky Antona Pavloviče Čechova. Děj filmu se odehrává jedné bouřlivé noci v domku kostelníka Savelije, který hlídá poutní kostel stojící kdesi v divočině. Postarší nevzhledný Savelije v něm žije s mladou krásnou ženou Raisou. Venku zuří sněhová bouře, v domku ale hoří kamna a je tam teplo. Mezi hlavními protagonisty panuje citelné napětí. Žárlivý Savelije viní Raisu z čarodějnictví. Je přesvědčený o tom, že jsou to její čáry, které způsobí bouři, kdykoliv k nim zabloudí nějaký pocestný. Stejně tak je tomu i této noci. Jak čas ubíhá, je stále nervóznější a neustále poslouchá, jestli neuslyší zvonce koňského spřežení. Když se ve dveřích objeví mladý pošťák, který ve vánici ztratil cestu a chce se u nich ohřát, je si Savelije jistý, že má za ženu čarodějnici…

    • 31.1.2019
    Šuti (2013)

    Je možné přetrhnout nit násilí a utrpení, která se vine napříč generacemi jedné rodiny? Bebina matka je slabá osobnost s chatrným zdravím a své děti nedokáže ochránit před násilnickým otcem. Její bratr se díky absenci pozitivních vzorů pomalu vydává na cestu zločinu. Na prahu dospělosti si Beba najde kluka, který vyrůstal v dětském domově. Po krátké známosti s ním otěhotní a vezme si jej. Záhy se ukáže, že se povahově příliš neliší od jejího otce, který je toho času po spáchání otřesného činu ve vězení. Má Bebina malá dcera šanci vystoupit z tohoto nešťastného kruhu a žít normální život?

    • 31.1.2019
    Zaspanka za vojnike (2018)

    Příběh vojáků jedné srbské dělostřelecké baterie se odehrává zejména na počátku 1. světové války. Srbská armáda po napadení země Rakousko-Uherskem urychleně mobilizuje a povolává na obranu vlasti jak záložníky – sedláky, rolníky, otce od rodin, kteří již prošli balkánskými válkami, tak mladé brance, pro které bude nadcházející válka první (a pro mnohé zároveň poslední) válečnou zkušeností.
    Vypravěčem příběhu je Stevan, mladý absolvent biologie, který se jako jeden z mála vojáků této jednotky dožil konce války. Svými vzpomínkami zhmotňuje obraz každodenního života vojáka srbské královské armády, jež nečekaně dlouho úspěšně čelila rakousko-uherské přesile.

    • 13.1.2019
    Đuka Begović (1991)

    Po 13 letech ve vězení se čtyřicetiletý Đuka Begovič vrací do své rodné vesnice ve Slavonii. Slíbí matce, že začne nový a čestný život. Není to pro něj vůbec jednoduché, protože jej pronásledují démoni minulosti a on musí bojovat s touhou vrátit se ke svému dřívějšímu bohémskému životu. Všechno kolem něj mu připomíná minulost a tragický osud jeho rodiny. Ta patřila na počátku 20. století mezi nejbohatší sedlácké rodiny v kraji, nedokázala se ale přizpůsobit novým poměrům, které přinesl nástup tvrdého kapitalismu. Velký vliv na úpadek rodiny i na utváření osobnosti mladého Đuky měl jeho otec Šima, který holdoval neřestem všeho druhu. Vzpomínky na otce se Đukovi vracejí jako noční můra. Aby se stal lepším člověkem, upne se na svou dceru Smilju a vrhá se do tvrdé práce. Moc dlouho mu to ale nevydrží a brzy se vydává po stopách svého otce…

    • 13.1.2019
    Puska u cik zore (TV film) (1981)

    Televizní drama, které natočil v roce 1981 podle scénáře Iva Stivičiće (proslavil se jako scénárista desítky dramat odehrávajících se během 2. světové války) režisér Petar Šarčević, nás zavádí do Slavonie roku 1941. Po napadení a rychlé porážce Jugoslávie vojsky Osy putuje krajinou skupinka vojáků královské jugoslávské armády. Až na jednoho dobrovolníka se jedná o starší záložníky, kteří byli povoláni do zbraně na obranu své vlasti. Jedna linie filmu sleduje zásadní dilema těchto ztracených vojáků, kteří řeší, zda mají dál nést těžké zbraně a munici a hledat nějakou vojenskou jednotku, ke které by se přidali, nebo se mají zbraní zbavit a jít domů. V paralelní linii nás film zavádí mezi chorvatské nacionalisty a chorvatské Němce žijící ve Slavonii, kteří se připravují na příchod německých vojsk a na převzetí moci. Setkání těchto dvou skupin musí nutně skončit tragicky.

    • 12.6.2018
    Imena visnje (2015)

    Staří manželé se vrací domů na vesnickou samotu a snaží se obnovit svůj válkou poničený dům. Film sleduje jejich život v průběhu jednoho roku. Na první pohled se zdá, že spolu žijí jen ze setrvačnosti. Jejich komunikace se omezuje víceméně na manželovy příkazy, které manželka útrpně vykonává. Pokud spolu mluví, tak zpravidla o všedních, banálních věcech. Když žena onemocní a přestává být postupně schopna běžných rutinních činností, vyrovnává se s tím její muž dosti těžce. Nechce si připustit manželčin zhoršující se stav a chová se k ní hrubě. Její nemohoucnost jej vyvádí z míry a vytáčí jej tím víc, čím víc si uvědomuje, že ani on již není schopen všechno zvládat tak snadno, jako dřív. Ve chvíli, kdy se manželčin stav zhorší natolik, že už se neobejde bez jeho pomoci, uvědomí si, co pro něj jeho žena znamená…

    • 30.3.2018
    Otac i sin (TV film) (1986)

    Moc v zemi převzala po válce komunistická strana, což se projevilo i v těch nejzapadlejších vesnicích. Koncem čtyřicátých let došlo ke kolektivizaci jugoslávského venkova a do čela družstev se postavily kádry dosazené komunisty. Většinou nahradily původní samosprávu. To je i případ vesnice z filmu Otec a syn. Bývalý starosta se odmítá podřídit diktátu strany a na pozemku, který patřil po generace jeho rodině, se rozhodne vybudovat cisternu. Do práce nutí i svého dospělého syna. Tomu se příliš nechce, ale bojí se autoritativnímu otci vzepřít. Toho využije předseda družstva, kterému je bývalý starosta trnem v oku, a přesvědčí jej, aby se přidal na jejich stranu. Po pár letech se ale od důsledné kolektivizace venkova upouští a po roztržce Stalina s Titem dochází k výrazným kádrovým změnám. Předseda družstva je zatčen a syn se po smrti svého otce vydá po jeho stopách...

    • 22.4.2017
    Arbeit macht frei (2004)

    Čtyřicetiletý Peter (Peter Musevski) je mechanik. Nedlouho poté, co Slovinsko vstoupí do Evropské unie, továrna, ve které pracoval, zkrachuje. Petrovi i většině jeho přátel se změní život. Když pro něj na úřadu práce není ani po několika měsících žádná práce, začíná se to pozvolna projevovat i na vztahu s jeho ženou Verou (Nataša Barbara Gračner). Peter byl do té doby hlavním živitelem a hlavou rodiny. To, že je nyní odkázán na podporu své ženy, které se naopak začalo dařit budovat kariéru úřednice, má na jeho sebevědomí devastující účinek. Veru začne podezřívat z nevěry a je stále podrážděnější. Jako nezaměstnaný má spoustu času na spřádání nejrůznějších teorií a obvinění. Poslední zbytky jeho životního elánu se vytratí ve chvíli, kdy zjistí, že si manželka opravdu našla někoho jiného. Okamžitě ji požádá o rozvod a ona, k jeho velkému překvapení, bez váhání souhlasí.

    Damjan Kozole natočil v roce 2005, rok po vstupu Slovinska do Evropské unie, vysoce aktuální snímek. Ve Slovinsku, jež se vydalo cestou samostatnosti a ekonomické transformace, se s hlavním hrdinou Peterem určitě mohlo ztotožnit mnoho propuštěných dělníků i vysokoškolsky vzdělaných techniků z krachujících strojírenských podniků, které měly velkou tradici ještě z dob Jugoslávie, kde byly vlajkovými loděmi státního průmyslu. Drtivá většina Slovinců si přála jak rozpad Jugoslávie, tak příklon k západu a vstup do Evropské unie. Když se ale ukázalo, že spousta strojírenských podniků není po uzavření jugoslávských trhů konkurenceschopných a je nucena vyhlásit bankrot nebo výrazně zekonomizovat svou výrobu a tím pádem propustit spoustu zaměstnanců, zažili mnozí z nich rozčarování. A veliká část mužské populace se musela, podobně jako Peter ve filmu, vypořádat se situací, že se jejich žena stane hlavním živitelem rodiny. Na Balkáně, kam Slovinsko geograficky patří, jsou v tomto směru zakořeněné úplně jiné vzorce chování, které se mění jen pozvolna. Aby výše zveřejněný obsah u diváka nevytvořil dojem, že jej čeká ryze depresivní a bezvýchodný film, dodejme, že sám režisér charakterizuje film jako tragikomedii, ve které je smutek protkaný humorem a životní optimismus poráží pesimismus a beznaděj.

    • 22.4.2017
    Dobrou noc, slečno (2011)

    Manželé Hana (Polona Juh) a Samo (Jernej Sugman) jsou ještě docela mladí, i když střední věk se neúprosně blíží. Mají krásnou dceru, velký dům a dobrou práci. Dosáhli všeho, o čem snili. Možná příliš rychle a příliš snadno, protože do jejich vztahu vstupuje nepřítel jménem rutina. Oba jí čelí po svém a jejich způsoby nejsou slučitelné. Hana stále častěji utíká do svých snů a představ. Ty se zhmotňují jak v úpravách interiéru domu a její řemeslné tvorbě, tak v příbězích, které každý večer vypráví své dceři před spaním. V těchto pohádkách se prolíná její fantazie se skutečnými událostmi ze života, které však komentuje a upravuje, aby dopadly tak, jak by si ve skutečnosti přála. Samo oproti tomu naváže vztah se svou spolupracovnicí z firmy, která je naneštěstí také rodinnou přítelkyní. Když na nevěru Hana přijde, nedovede si za žádných okolností představit pokračování společného života se Samem, navzdory tomu, že spolu mají dceru, která je oba miluje, a Samo svého pochybení hluboce lituje. Hana utíká ke své matce, a když náhodou potká přítele ze studentských let, rozhodne se s ním vyspat. Sama neví, zda je pro ni hlavní motivací pomsta manželovi nebo jestli hledá trvalé řešení své situace. Možná od každého trochu, a proto je výsledek rozpačitý. Staronová známost do jejího života nepřináší radost, kterou od ní očekávala, a není východiskem z krize...

    Režisér Metod Pevec prozrazuje, že inspirací k natočení filmu byla věta napsaná kdysi kýmsi na jednu zeď v Lublani: „Co očekáváš od sexu po svatbě?" Doplňuje, že mnohem závažnější a k zodpovězení náročnější by byla otázka: „Co můžeš po svatbě očekávat od lásky?"

<< předchozí 1 2 3 4 5