dzira

Příběh vojáků jedné srbské dělostřelecké baterie se odehrává zejména na počátku 1. světové války. Srbská armáda po napadení země Rakousko-Uherskem urychleně mobilizuje a povolává na obranu vlasti jak záložníky – sedláky, rolníky, otce od rodin, kteří již prošli balkánskými válkami, tak mladé brance, pro které bude nadcházející válka první (a pro mnohé zároveň poslední) válečnou zkušeností.
Vypravěčem příběhu je Stevan, mladý absolvent biologie, který se jako jeden z mála vojáků této jednotky dožil konce války. Svými vzpomínkami zhmotňuje obraz každodenního života vojáka srbské královské armády, jež nečekaně dlouho úspěšně čelila rakousko-uherské přesile.

Na začátku je z vězení propuštěn vězeň jménem Labrador. V životě má dva hlavní cíle – jíst (o jeho apetit se stará zadrhávající rozvozce jídla, který jej najde kdykoliv a kdekoliv) a zabít inspektora Mačeka, který jej dostal do vězení a navíc se nechal svést jeho ženou. Maček a jeho pomocník Rajko jsou dva horliví policisté, kteří nejdříve střílí a teprve pak zjišťují na koho. Jsou na stopě pašeráků zakázaných tablet Betanginu, ale od vyšetřování je zdržuje spousta podivných okolností - Mačeka kupříkladu pronásleduje velký zajíc, policistům někdo zapaluje ruce nebo musí řešit mrtvolu s uhryznutými varlaty nalezenou poblíž farmy chovatele řidičů kamionů. Mimo jiné…

Jugoslávie je v době druhé světové války rozdrobena do několika celků. Chorvatsko, ke kterému je připojena většina Bosny a Hercegoviny je fašistickým kvazistátem nezávislým jen podle názvu, ve skutečnosti podléhajícím Berlínu. Zbytek území je pod správou Německa, Itálie a jejich menších fašistických spojenců, kteří využívají situaci a obsazují jugoslávská území, na která si činili i před válkou nárok. Makedonii, kde se odehrává příběh filmu, tak okupují vedle německých vojsk také Bulhaři. Film vykresluje atmosféru a události let 1943 a 1944 v makedonském hlavním městě Skopji. Hlavním hrdinou příběhu je osmiletý Zoran a členové jeho rodiny. Jeho otec Dušan odešel k partyzánům a on zůstal s matkou Licou v domě u její sestry Lenče. V něm bydlí ještě strýc Gjorgije, který spolupracuje s odbojem, babička a stejně stará sestřenice.
Společně se Zoranem jsme svědky deportace jeho židovské kamarádky Renaty a celé její rodiny. Těsně před odchodem svěřuje rodina klíče od domu Lice s prosbou, aby jim dům ohlídala. Do domu se ale nastěhuje mladý německý důstojník, vzdělaný slušný intelektuál, který se do Licy záhy zamiluje a snaží se jí pomáhat. Přestože Lenče Licu ponouká, aby od Němce získala jídlo a finanční prostředky, ve chvíli, kdy je jasné, že již brzy dojde k osvobození Skopje, se od ní odvrací a začne dávat najevo, jak jí kvůli vztahu s německým důstojníkem pohrdá. Také malý Zoran začíná mít problémy mezi svými vrstevníky, kteří kopírují chování dospělých a najednou mají pocit, že mohou druhé soudit. Osvobození Skopje a návrat Dušana tak Zoran s Licou očekávají s nadějí i obavami.
Film je režijním debutem známého chorvatského herce Radeho Šerbedžiji (ztvárnil také roli strýce Gjorgije), který si ke spolupráci na režii přizval syna Danila. Scénář vychází ze známé divadelní hry srbského dramatika Dušana Jovanoviće.

Staří manželé se vrací domů na vesnickou samotu a snaží se obnovit svůj válkou poničený dům. Film sleduje jejich život v průběhu jednoho roku. Na první pohled se zdá, že spolu žijí jen ze setrvačnosti. Jejich komunikace se omezuje víceméně na manželovy příkazy, které manželka útrpně vykonává. Pokud spolu mluví, tak zpravidla o všedních, banálních věcech. Když žena onemocní a přestává být postupně schopna běžných rutinních činností, vyrovnává se s tím její muž dosti těžce. Nechce si připustit manželčin zhoršující se stav a chová se k ní hrubě. Její nemohoucnost jej vyvádí z míry a vytáčí jej tím víc, čím víc si uvědomuje, že ani on již není schopen všechno zvládat tak snadno, jako dřív. Ve chvíli, kdy se manželčin stav zhorší natolik, že už se neobejde bez jeho pomoci, uvědomí si, co pro něj jeho žena znamená…

Malý rodinný podnik - letní restaurace na břehu jezera lehne popelem, protože musí uvolnit místo pro ambiciózní projekt financovaný šéfem místní mafie. Přestože je otec rodiny tvrdá nátura, musí vyklidit pole a usazuje se s rodinou na druhém břehu jezera. Rodina se ocitá v nelehké finanční situaci, kterou by zejména matka ráda vyřešila sňatkem dcery Angely s bohatým německým nápadníkem. Angela je však zamilovaná do mladého mafiána Marka. S nečekaným plánem na vyřešení nezáviděníhodné rodinné situace přijde dědeček. Rozhodne se najít zlatý poklad, který se údajně kdysi potopil na dno Prespanského jezera s římskou lodí. Na jeho nápad pohlíží všichni skepticky, on je však záhy přesvědčí, že se legenda o zlatém pokladu zakládá na pravdě. Mezitím se Marko dostane do konfliktu s mafií a hrozí mu smrt. Obě události dá do souvislosti Angela, když se rozhodne Marka zachránit a to za každou cenu.

Studentské bouře na konci šedesátých let se nevyhnuly ani Jugoslávii. Příběh filmu Falsifikator začíná na malém městě v Bosně právě v této neklidné době. Hlavním hrdinou je Andjelko - ředitel místní školy, který má zvláštní koníček – falšuje pro své známé (a pro známé svých známých) vysvědčení a nejrůznější dokumenty a osvědčení. Nedělá to kvůli výdělku, ale z čistého altruismu. Je oddaný Titův stoupenec – nechce proto škodit ani režimu. Myslí si, že takto může pomoct lidem prožít lepší život a napraví drobné chyby systému, kterému důvěřuje. Úřady po čase na Adjelkovu činnost přijdou a on utíká do velkého města. Zde v ní pokoutně pokračuje dále až do chvíle, kdy je zatčen a poslán do vězení. Celu sdílí s různorodou skupinou odsouzených. I jim se snaží pomoci...

Film Pokoj s piánem nás zavádí do starého hotelu, ve kterém je funkční už jen jediný pokoj – kdysi honosné VIP apartmá se starým piánem. Přestože si majitel podal inzerát, že je hotel na prodej, vlastně jej prodat nechce a nabídky pod různými záminkami odmítá. Příběh je poskládán z mnoha drobných epizod, jejichž aktéry jsou hosté hotelu, kteří se v průběhu let v pokoji ubytovávají. Prostřednictvím komorně, zároveň však velmi atraktivně natočených filmových miniaturek, můžeme sledovat osudy partnerské dvojice mající vždy poměrně hluboko do kapsy. Příběh ženatého podnikatele, který se v pokoji stává ženou, známého lékaře, jenž se tu schází s milenkou, tureckého autodopravce a jeho hudebně nadaného syna, dvou školaček s lesbickými sklony, nebo starého pianisty vázaného k pokoji silným emocionálním poutem z hluboké minulosti. Pojítko mezi jednotlivými kapitolami obstarává mladá ruská pokojská, kterou majitel hotelu zaměstnává. Ta ve svých dopisech (pravděpodobně) domů popisuje život v hotelu tak, jak si jej vysnila. Její vyprávění je od reality samozřejmě velmi vzdálené. Tak se to alespoň po většinu doby trvání filmu jeví...

Je možné přetrhnout nit násilí a utrpení, která se vine napříč generacemi jedné rodiny? Bebina matka je slabá osobnost s chatrným zdravím a své děti nedokáže ochránit před násilnickým otcem. Její bratr se díky absenci pozitivních vzorů pomalu vydává na cestu zločinu. Na prahu dospělosti si Beba najde kluka, který vyrůstal v dětském domově. Po krátké známosti s ním otěhotní a vezme si jej. Záhy se ukáže, že se povahově příliš neliší od jejího otce, který je toho času po spáchání otřesného činu ve vězení. Má Bebina malá dcera šanci vystoupit z tohoto nešťastného kruhu a žít normální život?

V roce 1964 přijíždí Nicolas Ray do Jugoslávie. Režisér, jehož hvězda svítila nejjasněji před deseti lety po uvedení Rebela bez příčiny, se nachází v tvůrčí i životní krizi. Bojuje se závislosti na drogách a alkoholu. Opouští ženu a přijímá nabídku Ratka Draževiće - ředitele jugoslávského Avala filmu, který mu slibuje dostatek prostředků a tvůrčí svobodu pro realizaci jeho vysněného projektu – hororového dramatu Doktor a ďáblové podle knihy Dylana Thomase. Ratko Dražević prezentuje Rayovi studio Avala, jako komunistický Hollywood s neomezenými možnostmi. Touží po úspěchu, korunovaném ziskem Zlaté palmy, či Oscara, proto se pouští do nákladných projektů, které přivádí Avala film do finančních potíží. Ve stejné době se Avala podílí na koprodukčním velkofilmu La Fabuleuse aventure de Marco Polo s množstvím zahraničních hvězd. Díky překročení rozpočtu stanoveného pro tento film je Dražević nakonec nucen produkci Rayova filmu zastavit.
Film Doktor Rej i đavoli byl natočen podle skutečných událostí.

Helena a Jakov žijí v domově důchodců. Dny poklidně plynou a oni už od života nic nečekají. Nezdá se, že by je mohlo ještě něco překvapit. A pak se to stane. Zamilují se do sebe jako dva teenageři a zatouží prožít naplno čas, který jim zbývá.

Tjaša a Lena se neznají, ale shodou okolností obě ve stejný čas přesvědčí své partnery Uroše a Leona, aby se přihlásili do kurzu tanga. Jejich mužům se samozřejmě vůbec nechce, ale nakonec souhlasí, aby měli doma klid. Vztahy mezi partnery v obou párech jsou dobré, ale zejména ženám se začíná zdát, že se pomalinku propadají do stereotypu. Kurz tanga se jim zdá jako zajímavý nápad, který naruší jejich každodenní rutinu. A to se skutečně stane, i když trochu jinak, než si představovaly. V první lekci se od učitele tance dozví, že profesionální tanečníci tanga často mění partnery kvůli tomu, aby měl tanec potřebné napětí. Hned na začátku proto promíchá všechny páry, které společně přišly, a tak se seznámí Tjaša s Leonem a Lena s Urošem. Tango, které učitel popisuje jako chůzi v objetí, může nakonec za to, že se oba páry rozhodnou strávit spolu Silvestr v horské chatě. Vášeň, která se zrodila při tanci s cizím partnerem, zde může propuknout naplno. Ráno však přináší vystřízlivění a návrat do reality.

Ústředními hrdiny romantické komedie Sonja i bik jsou dva mladí lidé z odlišných prostředí, s rozdílnými pohledy na život a s odlišným žebříčkem hodnot. Zatímco Záhřebanka Sonja je mladá aktivistka angažující se v boji za práva zvířat, Ante je úspěšný pojišťovací agent pocházející z malé vsi v dalmáckém vnitrozemí. Sonja pořádá happeningy na podporu zákona na ochranu zvířat, který je právě projednáván v chorvatském parlamentu. Jejím hlavním cílem je zakázat pořádání býčích zápasů, které jsou oblíbenou kratochvílí právě v Dalmácii. Místní fanoušci býčích zápasů jsou pobouřeni jejím vystoupením v televizi a majitel favorita býčích zápasů Garonji se vsadí s Anteho otcem - hlavním organizátorem zápasů, že se milovnice zvířat Sonja nepřiblíží na 3 metry ke Garonjovi. Na Antem, který je znám svými přesvědčovacími schopnostmi, je, aby ji přivezl ze Záhřebu. Diametrálně odlišné světy Sonji a Anteho se tak mohou protnout...

Čtvrtek ráno v Jeruzalémě. Nira jde do práce. Stejně jako Ahmad v Londýně, Ralf v Kolíně nad Rýnem a jeden kněz v Praze. Také Matija v Záhřebu jde do práce. Dobře nechodí, ale předstírá před svou ženou, že ano. Ahmadovu rutinu v Londýně naruší při cestě autobusem mladý muž, který vběhne celý udýchaný a nešťastný dovnitř. Učitelku Niru zastaví její žák, který ji rapovým zpěvem vyzná lásku. Pražského kněze zdolá při přípravě kázání spánek. Ralf ulpí v Kolíně nad Rýnem v dopravní zácpě, kde se mu stane něco neočekávaného. Zamiluje se do dívky popojíždějící pomalu ve vedlejším pruhu. Všech pět dostihne mimochodem informace o úbytku včel.

Manželé Hana (Polona Juh) a Samo (Jernej Sugman) jsou ještě docela mladí, i když střední věk se neúprosně blíží. Mají krásnou dceru, velký dům a dobrou práci. Dosáhli všeho, o čem snili. Možná příliš rychle a příliš snadno, protože do jejich vztahu vstupuje nepřítel jménem rutina. Oba jí čelí po svém a jejich způsoby nejsou slučitelné. Hana stále častěji utíká do svých snů a představ. Ty se zhmotňují jak v úpravách interiéru domu a její řemeslné tvorbě, tak v příbězích, které každý večer vypráví své dceři před spaním. V těchto pohádkách se prolíná její fantazie se skutečnými událostmi ze života, které však komentuje a upravuje, aby dopadly tak, jak by si ve skutečnosti přála. Samo oproti tomu naváže vztah se svou spolupracovnicí z firmy, která je naneštěstí také rodinnou přítelkyní. Když na nevěru Hana přijde, nedovede si za žádných okolností představit pokračování společného života se Samem, navzdory tomu, že spolu mají dceru, která je oba miluje, a Samo svého pochybení hluboce lituje. Hana utíká ke své matce, a když náhodou potká přítele ze studentských let, rozhodne se s ním vyspat. Sama neví, zda je pro ni hlavní motivací pomsta manželovi nebo jestli hledá trvalé řešení své situace. Možná od každého trochu, a proto je výsledek rozpačitý. Staronová známost do jejího života nepřináší radost, kterou od ní očekávala, a není východiskem z krize...

Režisér Metod Pevec prozrazuje, že inspirací k natočení filmu byla věta napsaná kdysi kýmsi na jednu zeď v Lublani: „Co očekáváš od sexu po svatbě?" Doplňuje, že mnohem závažnější a k zodpovězení náročnější by byla otázka: „Co můžeš po svatbě očekávat od lásky?"

První světová válka, Halič, 1915. Rusové po úspěšné ofenzivě procházejí bojiště a dobíjejí raněné vojáky rakousko-uherské armády. Jejich pozornosti unikne jeden chorvatský voják v bezvědomí. Když přijde k sobě, oblékne si uniformu mrtvého důstojníka. Zcela tak změní svou identitu a osud.

V roce 1991 se schyluje k rozpadu Jugoslávie. Padesátník Aleks (Svetozar Cvetkovic) je talentovaný spisovatel, který se uzavřel před světem v malé černohorské vesničce na pobřeží Jadranu. Živí se redigováním cizích textů a vztahy udržuje snad jen s místním lékařem, který mu dodává léky. Jednoho dne k němu přijede mladá žena jménem Dita. Tvrdí, že je sestrou ženy, se kterou se před lety pravidelně scházel. Ta nedávno zemřela a u Dity zůstala její pětiletá dcera Romi. Otec Romi není známý a podle Dity by to mohl být právě Aleks. Snaží se jej přesvědčit, aby se Romi ujal, ale o tomto nápadu nechce samotář Aleks ani slyšet a Ditu s Romi vyžene. Večer zjistí, že Dita odjela a Romi nechala před jeho domem. Aleks se rozhodne Romi odvést do dětského domova. Cestou se ale rozhovoří o svém dětství a uvědomí si, že má s Romi mnoho společného. Současnost se tak prostřednictvím Aleksova vyprávění prolne s minulostí.
Aleks vyrůstal v době 2. světové války se svou matkou v domě u jejích rodičů. Když se narodil, byla Jelena příliš mladá a on byl nechtěným dítětem. Otce mu nahradil německý důstojník Werner, který byl v době okupace ubytovaný v jejich domě. Pro malého Alekse to byla jediná osoba, kterou měl rád. Werner byl velmi vzdělaný a citlivý člověk, který nad jejich rodinou držel ochrannou ruku, přestože věděl, že Jelena pracuje pro odboj.  Situace nebyla jednoduchá ani pro Jelenu, protože se do Wernera zamilovala. Na jednu stranu pro ni byl okupantem, na druhou stranu vnímavým milujícím mužem, jakého doposud nepotkala. Ve chvíli, kdy se do vsi blížili postupující partyzáni, musel Werner urychleně vyřešit těžké dilema. Má vzít malého Alekse s sebou, nebo jej má zanechat v nastalém válečném chaosu s jeho nezodpovědnou matkou?
Když Aleks přiveze Romi do dětského domova, v televizi právě běží první záběry z počínající války v Jugoslávii a on je postaven před podobné rozhodnutí jako před lety Werner.

Ihned poté, co přišla válka do Osijeku, ztrácí Vjera Kralj všechny životní jistoty. Její manžel Toma utíká před válkou do Záhřebu, syn Krsto se přidává k domobraně a je nasazen na frontě v přední linii. Vjera odmítá opustit svůj dům, přestože  je poškozen ostřelováním města a fronta se k němu přibližuje. Když vojáci zajmou německy mluvícího muže, nabídne jim Vjera, své tlumočnické služby. Snaží se tak vydělat peníze na neprůstřelnou vestu pro svého syna. Charakter člověka se naplno projeví v krizové situaci, a to je přesně případ Vjery, která nehodlá utéct před nebezpečím a nechat dům napospas nepříteli. Přestože syn odmítá její pomoc, dělá vše pro to, aby jej ochránila. Stejně tak se snaží nezištně pomoci vyslýchanému. I když ho nezná, nehodlá dopustit, aby se mu děla křivda.
Film se odehrává na podzim a v zimě roku 1991, tedy v době, kdy ve Slavonii probíhaly největší boje.

Dívka Lucija přemluví přítele Vanju a svou sestru Veru, aby s ní jeli za otcem. Ten před lety odešel od jejich rodiny a bydlí na samotě v hornaté Lice. Je údajně smrtelně nemocen, takže je to asi poslední příležitost, jak se dozvědět co se v minulosti stalo mezi ním a jejich matkou. Když po dlouhé cestě dojedou k otcovu domu, zjistí, že je prázdný. Den se krátí a cestu zpět mají dlouhou, rozhodnou se proto, přenocovat v domě. Doufají, že se otec druhého dne objeví.

Divko Buntič (Miki Manojlovič) se těsně po pádu berlínské zdi vrací z emigrace do rodného městečka v Hercegovině v Jugoslávii, kde před dvaceti lety zanechal svou ženu i svou minulost. Přiváží si sebou mladou přítelkyni Azru (Jelena Stupljanin), se kterou se chce oženit, a kocoura Bonnyho. Setkává se se starostou městečka, svým dávným přítelem, který mu okamžitě pomůže získat zpět jeho rodný dům. Za pomoci policie z něj násilně vystěhují Divkovu manželku Luciju (Mira Furlan) i s jejich dvacetiletým synem Martinem (Boris Ler).
Původní Divkův plán, rozvést se s Lucijí a oženit se s Azrou, naruší ztráta milovaného kocoura Bonnyho. Navíc se Divko snaží sblížit se svým synem. Snaha najít ztraceného kocoura se mezitím stává Divkovou posedlostí. Nabízí odměnu 2000 marek jeho nálezci, čímž do hledání zapojí polovinu obyvatel městečka.
Jugoslávie se však postupně rozpadá a v městečku roste napětí. Chystá se útok na místní kasárna jugoslávské armády. Na válku se připravuje také srbský velitel kasáren. Vzrůstá vlna nacionalismu a místní Chorvati rozdmýchávají po padesáti letech svou nenávist vůči Srbům.

Mare a Janko mají sedmiletého syna Bruna. Své úspory vložili do koupě nového bytu. Brzy nato ztrácí Mare práci a finanční situace rodiny se prudce zhoršuje. Také v jejich vztahu se objevují výrazné trhliny, které o Vánocích přerostou v otevřenou krizi. Po nočním incidentu Mare s Brunem od Janka utíkají. Útočiště u přátel je pro ně pouze dočasným řešením. Další noci tráví v autě na parkovišti před hypermarketem. Mare se Bruna snaží povzbuzovat tvrzením, že je to jen hra, její finanční hotovost se ale tenčí a rtuť teploměru klesá stále níž.