piranha

První půlka byla hrozná. Není to romantický film a už vůbec ne komedie, takže místní popisek je značně zavádějící. Výplň z nicneříkajících pseudofilozofických monologů a dialogů (proboha, kdo takhle mluví?!) jsem protrpěla za přítomnosti veliké nudy. Až v druhé půlce filmu se to začalo trochu hýbat a být po psychologické stránce docela zajímavé.Pak už mi kazilo dojem jen to, že to byl úplně jiný žánr, než jsem očekávala.

Překvapivě koukatelná komedie. Anna Polívková má prostě talent!

Proč musí být mafiánské filmy vždycky tak proklatě dlouhé? Tomuhle to teda sakra nesvědčilo, ke konci už to jelo jako kolovrátek a rozhovory stále o tom samém mě nudily k smrti. Díky omezenému výběru amerických herců vypadajících jako italští mafiáni jsme měli posté to samé obsazení.

Prvotřídní herculotovské krimi.

Občas vtipné a občas křečovitě se snažící. To už k těm středoproudým americkým komediím patří. Ovšem myslet si, že díky explicitnímu zobrazení oteklých varlat bude divák uchvácen a že mu to bude nedejbože připadat jako vkusný humor, byl největší a neodpustitelný omyl filmu. No, co si budeme nalhávat, vybavily se mi některé nechutné scény z filmu Děsnej doják, kde taky tvůrci nevěděli, kde by měli přestat.

Příběh se ztratil v množství trpitelských pohledů, kterých tam bylo opravdu příliš příliš mnoho. Prakticky byl film postaven jen na tom, což byl teda pěknej vopruz.

Sice označeno jako komedie, mně to ale přišlo jako děsná trága. Zajímavý vhled do toho, jak taky může někdo žít, a že není skutečně o co stát.

Téma k zamyšlení, dokonce i s humorným potenciálem, ale neřekla bych, že to tvůrci uchopili za správný konec. Začátek byl sice slibný, ale potenciál zůstal značně nevyužit.

Matně vzpomínám na trauma, které jsem kdysi utrpěla zhlédnutím několika dílů tohoto seriálu.

Nikdy nevydržím koukat na víc než jeden díl v kuse (a to ještě s řádnou pauzou mezi díly). Křečovité vtipy, které často nejsou vtipné a ještě se neustále opakují. Musím konstatovat, že ani jako pozadí při žehlení mě to příliš neuspokojilo.