adam9

Amy Adams v roce 2016 zabodovala. Oproti Arrival se snad jedná z její strany ještě o lepší výkon, no hlavní hvězdou je především Michael Shannon. Každopádně skvěle vypointovaný a pro mě zcela uspokojující konec jednoho příběhu šikovně poskládaného do dvou. A jedna otázka z toho vyčnívá nade všechny: Kdo je zde opravdu slabý?

Dvě povídky ze čtyř obstojí, Tim Roth trapný. Asi bych měl jít ještě níž...

Až napotřetí si mě Denis Villeneuve získal. Zmizení a Sicario mě nebavily, ať už svým tempem nebo nikterak sympatickými postavami, ač z části ztvárněné mými oblíbenými herci. Muselo to být až sci-fi s dechberoucí atmosférou a překvapivě líbivou filozofickou myšlenkou, jenž mě přesvědčilo o schopnostech tohoto režiséra. Hrátky s časem moc nemusím, jsem na ně moc hloupý, ale tento pohled na věc mě jaksi uspokojil. Amy Adams věříte všechno, Jeremy Renner se možná místy choval až moc jako Hawkeye, ale who cares. Kvalitu celého filmu pak podtrhuje skvělý soundtrack. Za mě tedy plný počet zcela na místě.

Dare to Dream! Film je pro sladké lidi, kteří věří v romantiku, poslouchají své srdce, avšak i přes veškeré snění dokážou zůstat nohama na zemi, protože překážku jménem život někdy holt nejde porazit. Na životních křižovatkách si vždy musíte vybrat jeden směr, a i když vyberete ten nejlepší, stejně víte, že za sebou nějaký kus sebe už navždy necháváte. Damien Chazelle je nová superstar, Whiplash byl parádní a tohle je snad absolutní dokonalost. Je to pro mě až s podivem - o hudbu jako takovou se nikterak zvlášť nezajímám, ale jakmile jde o muzikály, tak jsem obvykle unesen. Herecké výkony mých oblíbenců parádní, přesto kdybych měl zvolit, že jen jeden z nich dostane zlatou sošku, tak dlouho neváhám a předávám ji Ryanu Goslingovi. Já se snad naučím hrát na klavír, jen abych uměl tu dokonalou melodii, která v sobě skrývá jeden neobyčejný příběh, který se nejspíš z dlouhodobého hlediska stane v rámci kinematografie jedním z těch ani ne tak nejznámějších jako spíš nejopravdičtějších. UPDATE: Dlouho jsem se bál pustit si film podruhé potom, co jsem si přečetl pár negativních rozborů obou charakterů, především tedy Mii, která je často pochopená jako "selfish bitch". Pravdou však je, že jsou jimi do jisté míry oba a o tom to je. Jak jsem naťuknul v původním komentáři, splnit si sen ještě neznamená, že dosáhnete v životě všeho, po čem toužíte... La La Land je výjimečným dílem, za tím si stojím i nadále. Mnohem víc si teď však uvědomuji, jak je jeho romantická linka tragická.

Život je krásný...s poctivostí možná daleko nedojdeš, ale nikdy nebudeš sám. Konec filmu je tou nejčistší esencí toho, co je na obyčejných lidech dobré. Viděl jsem to v barevné verzi bohužel, asi... přesto se efekt v podobě slz dostavil.

Jako by se spojil nejlepší Hitchcock a tuhou atmosférou dokonalá noirovka, z níž napětí prýští do všech stran. Strašidelné tajemno, které mohutně umocňuje postava Bena Kingsleyho, kolem celého prokletého ostrova si vaši pozornost okamžitě podmaní a nepustí vás až do konce, který je naprosto úchvatný. Pro mě bez debat nejlepší film od Scorseseho a dozajista jeden z nejlepších od DiCapria. Marně mě pak aktuálně napadá lepší mysteriózní thriller, který si tak skvěle pohrává s divákem.

Normálně by mi až příliš mnoho modlení ve filmu vadilo, ale zde se to krásně sžilo s napínavou atmosférou zžírající všechny postavy až na statečnou Tomassin. V hororech obvykle postavám nefandím, ve většině případů to je stejně zbytečné, ale zde jsem si vytvořil okamžité pouto. Řekl bych, že málo hororů pracuje s abstraktním strachem, samotnou čarodějnici jsem napřímo sotva zpozoroval, ale o to víc je to autentičtější a vlastně i "strašidelnější".

Snad o větší autenticitu v podobě kamery z pohledu jednoho z hrdinů na mě nezapůsobila. Všechny postavy do jednoho mě prostě nepřesvědčily. Nějak jsem se od té atmosféry nemohl dostat. Jako nápad dobrý, ale tohle provedení by mě asi ani v jiných podobách nějak nenadchlo.

Jojo, my novináři dokážeme být svině... Neuvěřitelně a strašidelně pravdivé a nadčasové téma, které Billy Wilder zabalil do sakra zvrácené a odporné atmosféry, kde lidskost ztrácí veškerý svůj význam. Kirk Douglas úžasný výkon.

Spojení Lily Collins a romantiky funguje, zdá se, naprosto báječně. Po Love, Rosie mě uhranula s dalším žánrově podobným snímkem, avšak v dosti odlišné roli po charakterové stránce. Tahle byla mnohem cyničtější, zábavnější, avšak možná dokonce ještě zranitelnější oproti Rosie. Opět se jedná na první pohled o klasickou kýčovitou a citově ždímající podívanou, ale opak je pravdou. Film mi dal strašně hodně z pohledu přemýšlení nad mým osobním životem a podal silné podněty k zamyšlení nad tím, jak se vyrovnávat s bolestí, minulostí, ale i přítomností. Konec je sice až moc happy-ending, ale to vůbec nevadí, film tím neztratil své hlavní poselství. Navíc má skvělé herce (do Lily jsem se definitivně zamiloval a Greg Kinnear je super otec) a sympatický soundtrack. UPDATE: Nevydržel jsem ani dva měsíce bez druhé projekce. Asi je brzo to dávat do TOP 10, ale já prostě musím. Stuck in Love je neskutečně blahodárný film, který mě i přes svou nereálnost naprosto uchvátil - jeho přednesené životní podněty zaobalené ve spisovatelském duchu jsou dokonalým dočasným lékem na špatné období. S filmem se cítím "less cynical", a i když je to jen neobjektivní rouška, která brzy prosákne, tak na to kašlu. Jo a už jsem říkal, že postava Grega Kinneara je naprosto skvělá? A že jsem se do Lily Collins zamiloval? A co teprve ten trefný soundtrack...