Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní

Deníček (3)

Co jsem se naučil na Letní filmové škole 2012?

 

1. I s neherci se dají udělat divy! Tvorba Bence Fliegaufa, maďarské mladé naděje (a mj. sympaťáka, co na festival přijel se skateboardem připnutým na batohu) či Abbáse Kiarostamího, naopak již vysloužilé legendy íránské (i světové) kinematografie, nám ukázala, že nepotřebujete profesionální herce, aby se rozehrálo velké 'divadlo'. Důležitá je přirozenost a vhodné užití. Fliegauf dokonce do svých prvních kousků obsazoval výhradně svoje kamarády a známé, protože zkrátka neměl po ruce nikoho jiného - a výsledek je překvapivě výborný.  Jeho vedení herců jsem měl možnost vidět v dialogové Houštině, vesmírně statické Mléčné dráze a vesmírně kroužícím Dealerovi. S Kiarostamím jsem okusil Zkušenost a Chuť třešní.

 

2. Není radno zahrávat si s naštvanými černochy s koltem proklatě nízko u pasu, ehm. Půlnoční delikatesy tentokrát předvedly vlnu blaxploitation, ať už to byl revoltující Sweet Sweetback Badassss Song, ultrabéčkový Blacula nebo třaskavě uvolněné Lidské tornádo. Ve všech jste si mohli užít do sytosti šílených bitek, protibělošsky laděných hlášek a černošského mojo.

U téhle sekce jsem se ovšem naučil hlavně tomu, že se chodí i na úvodníkáře, nejen na filmy. Na LFŠ to dokázal Olaf Möller, německý cinefil charakteristický shrbenou postavou a stylovým projevem, ve kterém nejde k peprnému slůvku daleko - ale hlavně se nebojí publikum pobavit, jak se u půlnočních filmů sluší a patří. Výsledkem bylo to, že se Olaf těší pověsti festivalové rockové hvězdy, a taky že jsem párkrát byl jen na úvodníku a na filmu už ne.  

 

3. Nebát se filmové magie z východu. Dramaturg Jan Jílek po loňském Apichatpongovi Weerasethakulovi představil dalšího v našich končinách exotického tvůrce, který povětšinou využívá vyprázdněné narace a silné vizuální složky zdůrazňující přírodu jako jednu z filmových postav. Řeč je o Vimukthi Jayasundarovi, rodákovi ze Srí Lanky, který studoval film-režii mj. i v Paříži. Pokud se oprostíte od konvenčního vnímání a nebudete panikařit při nepochopení příběhu, otevře se před vámi magický svět opojné vizuality, ať už v protiválečné Opuštěné zemi, vtipně satirické Zemi ticha nebo Mezi dvěma světy (která byla pro mě osobně vrcholem).

Co jsem se naučil na Letní filmové škole 2012?

Reklama

Reklama