JayZak

Na konci titulků je ve volném překladu sdělení, že: „Výrobci vodky Stolichnaya radí divákům, aby konzumovali alkoholické nápoje s rozvahou a podle zákona, a aby je nekonzumovali nezodpovědně nebo závadně.“

Tvůrce seriálu Paul T. Scheuring se objeví v této sérii na fotografii se zfalšovanou tváří Michaela Scofielda (Wentworth Miller) v počítačových databázích.

Příběh je založený na pravdivé události v rodině režisérky a scenáristky filmu Amy Heckerling, jejíž babička a děda byli nevlastními sourozenci.

První zombie, co ve filmu vylezla na povrch zemský, měla na náhrobku jméno „Samuel Fuller“. Jedná se o zřejmou poctu nezávislému filmaři Samuelu Fullerovi. Autor snímků jako Člen klanu (1974), Terče (1968) nebo Bílý pes (1982).

Dle Logana Sparkse, scenáristy filmu a dlouholetého přítele Harryho Deana Stantona, Stanton věděl, že Lucky bude jeho poslední film.

Film obsahuje několik sekvencí s folkovou písní „Red River Valley“, která zazní v podání samotného Harryho Deana Stantona, který ji zahrál na harmoniku.

Harry Dean Stanton, stejně jako jeho postava Lucky, sloužil jako kuchař na přistávací tankové lodi USS LST-970 během bitvy o Okinawu.

V titulcích je i oddíl „Moral Support“, neboli morální podpora. V ní jsou uvedeni křestními jmény Ron, Tony a Cosmo.

Hlavní postava Moondog (Matthew McConaughey) pronese ve filmu 4 básně. Ta ústřední, co je pronesena na začátku i na konci, je „A Beautiful Poem“ od Richarda Brautigana, „Piano“ pak byla přiznaně obšlehnuta od D. H. Lawrence, dále zazní „Be Drunk“ od Charlese Baudelaira a „Song at Sunset“ od amerického klasika Walta Whitmana.

Eric Bana udělal z Clarka Australana, aby se mu v mateřském přízvuku lépe improvizovalo.

Ve "special thanks" v titulcích se objeví jméno německého režiséra Uweho Bolla, který se proslavil extrémně levnými a béčkovými adaptacemi videoher. Právě na jeho film Far Cry (2008) se totiž dívá postava Kylea (Seth Rogen) s dívkou z klubu ráno poté, co se s ní vyspí. Boll to produkci povolil zadarmo.

Steven Soderbergh chtěl původně spolu se scenáristou Scottem Z. Burnsem po jejich předchozím společném projektu Informátor! (2009) natočit film o německé režisérce Leni Riefenstahl, jež se proslavila dokumentem ze sjezdu Hitlerovy NSDAP Triumf vůle (1935), ale došlo mu, že by žádné studio na film nedalo peníze. Poté tedy přišli s nápadem na napínavé drama o celosvětové zdravotnické krizi.

V hodině angličtiny se učitel Anderson (Paul Rudd) ptá, z díla jakého autora se užívá termín "cliffhanger", kde postava na konci jednoho dílu visí ze skály. Ve filmu zazní odpověď Charles Dickens, ale ve skutečnosti to byl román "Pár modrých očí" od Thomase Hardyho.

Ve scéně, kde má Jordan Belfort (Leonardo DiCaprio) svíčku v zadnici, má na sobě prostitutka kostým, který patří do osobního vlastnictví kostýmní designérky filmu Sandy Powell.

Kniha Trumana Capota "Snídaně u Tiffanyho" se ve filmu neobjevuje náhodou. Capote se při psaní "Snídaně" inspiroval dílem Christophera Isherwooda, autora předlohy filmu, konkrétně titulem "The Berlin Stories". Ve filmu se často mluví i o Aldousi Huxleymu, který byl Isherwoodův blízký přítel.

Scéna, kde jsou Alvy (Woody Allen) a Annie (Diane Keaton) u svých psychoanalytiků, vypadá jako tzv. split screen, tj. rozdělená obrazovka. Záběr byl přitom natočen s pomocí přiléhavé zdi.

V závěru filmu je odhaleno křestní jméno hlavního hrdiny Snowa (Guy Pearce) Marion, což Snow komentuje slovy, že byl jeho otec fanouškem Johna Wayna. Waynovo rodné jméno je totiž Marion Robert Morrison.

Na začátku filmu je v bytě Thatcherové (Meryl Streep) kniha o Bismarckovi, kterému se říkalo "Železný kancléř".

Exkrementy, které byly vylity na Rachel Stein (Carice van Houten), byly tvořeny hlavně z rozmačkaných brambor, zázvorové buchty, arašídového másla a barviv. Scéna však i přesto byla pro herečku úmorná, hlavně když se musela kvůli chycení správného záběru natáčet víckrát. A tak Carice vyzvala režiséra Verhoevena na souboj, aby si těch "exkrementů" také užil. Po natáčecím dni pak její výzvu opravdu vyslyšel.

Film je rámován scénami z Izraele, kde zrovna začíná tzv. Suezská krize z roku 1956. Právě to je důvodem, proč bylo možné v závěru vidět vojáky běžící v pohotovosti.