papuchalk

papuchalk

okres Liberec

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 10 13
    • 19.11.2018  08:27

    Ještě před třemi týdny jsem si byl docel jistej, že oscara za zvuk musí dostat First man, ale po tomhle bijáku bych si vsadil spíš na Mercuryho. Tenhle film je z 80% o vynikajícím zvuku, a proto si myslím, že až na to začnou lidi koukat na televizích a zejména na kompech, tak půjde hodnocení strmě dolů (aktuálně 3. nejlepší film všech dob, WTF???). Pokud někdo s hodnocením váhal v průběhu filmu, určitě ho přesvědčilo vystoupení ve Wembley, které je prostě magické a já si uvědomil, že natočit koncert do filmu není jen tak. To nemůže být jako nějaký reálný živák z vystoupení, musí to být něco víc. Děj filmu je často zkratkovitý a skokový. Vzpomínám třeba na titulek uvádějící rok 1970, a další časový údaj je 1980 :D Ve filmu nehledejte info o vzniku jednotlivých desek ani singlů, ani kde brala skupina inspiraci, či jakými tvůrčími fázemi vývoje si skupina procházela. V tomto směru je film velice slabý, a často jsem vzpomínal na snímek Doors, který je výýýýrazně lepší. Podle mě se ale povedlo ve filmu vysvětlit jednu věc, a to čím byla skupina Queen ve své době unikátní a aspoň trochu to dokázali zasadit do historického kontextu. Velkou obavu jsem měl z toho, jak bude zobrazena sexuální orientace Mercuryho, protože vnímání gayů je dnes úplně jinde, než v 70tých letech. Tahle věc se za tu dobu neskutečně posunula, a pokud dnes chcete dát do filmu gaye a ještě jeho orientaci zdůraznit, musí ten herec dost přehrávat zženštilost, kroutit prdelí a špulit rty. Ze začátku jsem si na tuto rovinu Malekova výkonu těžko zvykal, ale nakonec musím uznat, že se mu fakt povedlo udržet to v rozumné míře, a po shlédnutí několika interview s reálným Freddiem musím uznat, že ho zkopíroval fakt přesně. Nadprůměrné 4 hvězdy dávám kvůli tomu koncertu ve Wembley, nikoliv proto, že by členové Queen byli všichni čtyři tak hvězdní muzikanti. Naopak myslím, že ve skupině byla hvězda jen jedna. I ten May je podle mých přísných měřítek velice průměrný, konvenční rockový kytarista. O zbytku crew se nemá ani cenu bavit. Možná i proto mě Queeni v dětství moc nebrali. Moje láska k instrumentální poslechové hudbě se sice projevila až v pozdějším věku, ale už jako dítěti se mi líbil více M.Jackson, který měl na sólových deskách napsané party pro jednotlivé nástroje na uplně jiné úrovni, a bral si tam muzikanty nejlepší na světě. Zmínka o něm je i v tomto filmu (právě v době kdy se Freddie vydává na sólovou dráhu) a já jsem za ni moc rád, protože díky tomu jsem si uvědomil rozdíl mezi těmito dvěma umělci. Freddie úspěšný nebyl, proto ten comeback do Queen. No zato MJ nebyl tak dobrý zpěvák jako Freddie, to je jasná věc.

    • 9.11.2018  23:26
    Saljut-7 (2017)
    ****

    Když zapomenu na ty pasáže v druhé polovině, kde to strašně smrdí trenkama MIchaela Baye, tak je to fakt super vesmírná podívaná. Tolik exterierových záběrů z orbity nebylo snad ani v Gravitaci. Soyuz i Salyut dokonalé kopie, krása se dívat, ale nejen zvenku, i interiery jsou do detailů zobrazeny velice věrně a realisticky. Start rakety a dokovací manévr patří k top scénám vůbec. Tato mise byla velký úspěch sovětské kosmonautiky v době, kdy američanům shořel Challenger hnedle při startu. Jak ikonické. Ale podle mě to vystihuje, že přestože se svaz hroutil, sověti byli v 80tých letech v kosmu úspěšnější než američané, kteří tehdy neměli ani žádnou vesmírnou stanici. Sověti, jak číslo v názvu filmu napovídá, měli už sedmou verzi, a brzy po sedmičce nahoru letěl i MIR, což byl všeobecně velký milník v kosmonautice. Mimochodem na Salyut 6 se podíval i náš kosmonaut V. Remek. Kromě velké převahy ve vývoji vesmírných stanic měli rusové také dokonalejší koncept Spaceshuttle (název lodi Buran :), která se vyhnula základním koncepčním chybám jejich amerického protějšku. Přestože vypadají identicky, Buran byl v době svého prvního startu minimálně o 15 let dál než Challenger a Discovery. No a ty sovětský Soyuzy lítaj na ISS dodnes. Zpět k filmu - Po technický stránce fakt pecka.

    • 27.10.2018  19:44

    První člověk ukazuje Armstronga jako člověka, který byl sledem různých životních událostí a možná i náhod postupně nasměrován do jedné z největších misí, aniž by o to sám příliš stál. Dokonce těsně před odletem jsou z něho cítit velké pochybnosti, ale samozřejmě už je příliš daleko na to, aby z toho vycouval. Ta scénka kdy se má rozloučit s rodinou, a on to pojme jako jakýkoliv jeho odchod do kanceláře, jakoby se zítra zase vrátil, ta dokonale ukazuje jak moc chcete v tak rozhodující chvíli odstranit ten tlak a tíživost osudového okamžiku, který navždy změní váš život, ať už dopadne jakkoliv. Jako fanoušek Apollo (a Kerbal Space programu) jsem měl připravený seznam must be in the movie věcí, které si budu odškrtávat a podle počtu odškrtnutí dám na konci hodnocení. Ale postupně mě ten film začal porcovat právě tím, jak je zaměřen na nitro Armstronga, a na nějaký odškrtávání seznamu jsem se naprosto vykašlal. Měsíční chill mě dokonale rozložil, přestože ty záběry z Měsíce, kdy je Neil zahloubán sám do sebe, jsou zjevná fikce. Vážně pochybuji o tom, že ve skutečnosti měli kosmonauti tam nahoře tolik času na vlastní pocity, přes všechny ty povinnosti a pokusy, na jejichž provedení měli čas vyměřený na sekundy a všechny ani nestihli. Ale fikce je to strašně krásná. A čím mě nakonec ten film rozsekal úplně nejvíc.. že když jste jako první člověk úplně nejdál od všech lidí kdo kdy ever byl, a vidíte je všechny na malý modrý kouli v nekonečný černotě, tak se zpátky do toho dění tady dole už úplně nevrátíte. Sniff sniff.

    • 17.10.2018  22:24
    Borg/McEnroe (2017)
    ****

    Doporučuju před koukáním shlídnout ten finálový zápas, nebo aspoň těch 7 mečbolů, který McEnroe odvrátí. A je zcela evidentní, že ten film tahá z paty něco, co tam ve skutečnosti nebylo ani náznakem vidět. McEnroe nebyl zdaleka tak excentrický a roztěkaný, jako ho ztvárnil Labeouf, je velice klidný a maximálně koncentrovaný na hru. A Borg nebyl zdaleka tak vystíhovaný a poraženecký jako ho ztvárnil Gudnason. Prostě když přišel asi o pátý mečbol, a vyválel se tam v trávě při akrobatickém bekhendu, tak hbitě vstal, zadribloval si míčkem o trávu, a šel zase podávat jakoby to byl první gem zápasu. Ani jediný gesto zmaru! Borga považuju za jednoho z nejsilnějších sportovců všech dob právě po stránce mentality a totální kontroly sebe sama. A to ve sportu, kde tohle udržet pod kontrolou je strašně těžký a hlavně je tam jakákoliv slabší chvilka strašně ale strašně viditelná. O zákulisních pocitech aktérů se nikdy nedozvíme jak to bylo, a je jasné, že každému se vkrade do hlavy trochu pochybnosti a nervozity. Jakmile ale začne zápas, jsou ve svým živlu. Přesto jsem za tento film velice rád, jelikož filmů o tenise je velice málo, a pro mě to jsou vzpomínky na dětství. Tenisové bitvy Edberga, Beckera, a hlavně Mečíře, později i Kordy, velice významně formovaly můj charakter (spolu s filmy o Vinetuovi) ve věku asi tak od osmi do dvanácti let. Nic jiného mi tenkrát nedokázalo zprostředkovat to soupeření dvou lidí o všechno, jako tenisové reality show v televizi.

    • 7.10.2018  15:23
    Upgrade (2018)
    ***

    Dost nadhodnocený film. Je to až příliš jednoduše a minimalisticky natočený příběh (ve špatným slova smyslu), který u mě končí přesně v momentě kdy naběhnou závěrečné titulky. Není tam ani jedna minuta zájmu navíc... Někdo to trefně popsal jako revenge mlátička, a to prostě tak je. Těch posledních 30 sekund, kdy se vše vysvětlí a dostane to jakoby vyšší smysl, už to nezachrání, i když se tím alespoň trochu vysvětlí, proč to vyšetřování jde tak strašně neuvěřitelně lehce (což mě celkem iritovalo). Vylepšování lidí je téma, který by mohlo nabídnout velký prostor pro jakýsi filozofování, ale tady není absolutně nic co prozkoumávat. Těžko hledám nějaký pozitiva, no aspoň scénka v baru Old Bones mě fakt pobavila. Na top filmy žánru se tohle absolutně nechytá a vypadá to třeba proti Matrixu jako pilotní díl nějakýho sci-fi seriálu na Nově.

    • 22.9.2018  23:21

    Od Vojína Ryana jsem hodnotil 6 filmů Spielberga a všechny měly hodnocení 3, jeden dokonce 2 hvězdy. Tak si říkám čím to asi je, že nezaboduje víc? U druhýho nejoblíbenějšího režiséra na celý čsfd je to dost mizerný výsledek.. Všechny jeho filmy jsou zárukou dokonalého řemeslného provedení, ale pro mě je to málo. Buďto jeho filmy vyzní do prázdna (jako třeba Lincoln, Most špionů, Mnichov, Blízká setkání) anebo když se moc snaží, aby do prázdna nevyzněly, tak v přemíře snahy přepálí patos a ždíme emoce i z tucetkrát vyždímanýho kapesníku (Ryan, Schindler, E.T.). Nevím no, po 70tce už z něj asi nic lepšího nevypadne. Vypíchnout z Mostu můžu asi jen scénku s U2, tu jsem si pouštěl několikrát. Naopak mi vadilo zkratkovitý usvědčení Abela. Vždyť tam není nijak vysvětlený jak ho vlastně dostali, čím ho usvědčili? Kým vlastně byl a co a skutečně dělal?? Jediný co je tam naznačeno, že rozbalil zmuchlanej papírek a nechal si ho na stole. To bylo naschvál, aby měli diváci pocit, že vlastně nic neudělal. Typické Stevenovo překrucování a navádění diváků kam potřebuje.

    • 16.9.2018  19:47

    Hodnocení čistej střed. Ani dobrý , ani špatný. Hodnocení zachránila ta romantická linka a zejména odklon hlavní postavy od namachrovaných úsměvů tam, kde se to absolutně nehodí. Tím mě Fordova role byla vždy dost nesympatická. Naopak mě dost vadilo, že je prakticky celej film tmavej jak noc ve sklepě.

    • 15.9.2018  22:39
    Psí ostrov (2018)
    **

    Animace krásný a velmi nápaditý. Příběh je bohužel blábol. Styl vyprávění místy dost drhne. Ale to se dá asi pochopit. Vyprávět blábol tak, aby u toho člověk nevypadal jako že neumí říct dvě věty, je prostě těžký. O filmu se zkrátka nedá skoro nic říct. Není co komentovat. Důkazem je i nečekaně krátký komentář Radka99, který jindy hluboký smysl najde úplně všude. Tak tedy spíš něco o mně. Než jsem na Wsí ostrov začal koukat, strašně dlouho jsem řešil, jak k němu budu při koukání přistupovat. Wes byl před nějakými 10ti lety, a možná to je už i dýl, mým nejoblíbenějším filmařem. Co dokázal v ŽIvotě pod vodou, to ve mně prostě navždy něco hnulo a zůstalo to tam. Za ten zážitek jsem mu velmi vděčný a tak ke každému jeho novému filmu přistupuju s velkým respektem, ale zato s čím dál menším očekáváním. Od jeho tvorby se vzdaluju tak mocně, že bych se ani nedivil, kdybych mu dal příště odpad. Nerozumím tomu, proč někdo s takovým tvůrčím potenciálem marní čas takovýma bullshitama jako je psí ostrov, a nenechá si radši napsat chytrý scénář od někoho jiného. Něco co by mě aspoň trochu zajímalo. U Psího ostrova jsem dopředu tušil, že to bude špatný, ale přesto jsem se snažil, fakt hrozně moc, nedělat nějaký dramatický postoje, nebo mít o hodnocení jasno po deseti minutách, případně to v půlce úplně vypnout. Nečekal jsem vůbec nic, neměl jsem žádný předsudky, Wes mě tentokrát mohl jedině překvapit. Málokterej režisér dostane ode mně takovou shovívavost. A přesto to nestačilo. Bojím se znovu podívat i na ten Život pod vodou, abych náhodou po letech nezjistil, že to byl celou dobu blud.

    • 31.8.2018  23:31

    Asi už začínám být dost sentimentální, zrovna jako ten Svěrák, ale takovýhle vzpomínky na dětství mají velkou cenu a mají se z nich točit pěkný vzpomínací filmy. Co si ze svých osmi let pamatujete vy? Už jen pár nahodilých scének, který nemají moc velký význam ani vzájemnou návaznost? Přál bych si dětství pamatovat tak plně jako Svěrák a umět na vzpomínky promítnout tu poetiku, kterou člověk nabere až časem. Jediný co mi moc nesedlo byl Vetchý a jeho toporné herectví.

    • 30.8.2018  23:00

    Dědictví aneb Kurva duši gutntag! Rozklad rodiny, rozklad vztahu matky se synem, horečnaté výjevy jako v Matce, ale s daleko více explicitně hororovými výjevy. Příběh je vyprávěn z pohledu matky, takže to vypadá, jakože ty horečnaté psycho výjevy jsou čistě její fantazie, ale jak se film více a více blíží do finále, tak už je dost nejasné komu se to honí v hlavě, a ty pochybnosti jsou na tom asi nejkrásnější. Velice šikovně vyprávěný příběh, tak to mám rád. Ale dívat se na to asi znova nebudu, na to nemám ducha prostě :D Ještě nikdy se mi nestalo, aby mi jeden opakující se zvuk ve filmu způsoboval takový duševní teror. Až teď.

    • 26.8.2018  13:22
    Spojenci (2016)
    ***

    Úvodních 20 minut mě fakt navnadilo, ve špionážních filmech bývá často skryto co jednotliví aktéři zamýšlejí a často tam bývají falešné stopy pro zmatení diváků a těch úvodních 20 minut vypadalo slibně. Potom jsem už jenom čekal, kdy že se objeví ta skrytá hra, na kterou celou dobu čekám a bohužel žádná nepřišla. Film byl nakonec přesně takový, jaký se celou dobu jeví. Od režiséra takových kultů jako je Návrat do budoucnosti, Kontaktu nebo Forresta Gumpa bych čekal daleko víc v tomto žánru, když už se do něj pustil. Nakonec z celého filmu zbyla jen ta romantická linka. Kdo má chuť na prázdninovej slaďák, zklamán asi nebude.

    • 8.8.2018  08:39

    Když už mě ten příběh zaujal, tak jsem kouknul i na ten druhý film. Sice nechápu proč o Prefontainovi vznikly hned dva filmy prakticky rok po sobě, ale musím uznat, že ten druhý film je výrazně lepší. Tak si říkám, že to asi smysl mělo. Postavy jsou daleko víc propracované, vztah Prýho s trenérem je daleko uvěřitelnější, a co je nejpodstatnější, hlavní postava jakoby byl dvojník Prefontaina. Crudup dokonale nastudoval jeho pohyby při běhu, ale také jeho vystupování. No a ten závod v Mnichově, ten mě udivuje i když už jsem ho viděl několikrát.

    • 6.8.2018  20:43

    Ve 24 letech měl teprve všechno před sebou, a podle těch výkonů to vypadalo, že by jednou i něco velkýho vyhrál, patrně ve světovým rekordu. Nejznámější běžec, který nic nevyhrál, a já jsem o něm donedávna nic nevěděl. Jak je to možný, když jsou o něm natočený minimálně dva filmy? Dokonce jsem na něj narazil úplnou náhodou, kdy jsem na youtube viděl to finále 5000m v Mnichově a já mu normálně fandil, aby to vyhrál. Poslední 4 kola závodu běžel první, a kdykoliv ho někdo z favoritů předběhl, tak mu to okamžitě vrátil. A znova. Ta bojovnost v něm byla strašně vidět a hodně mě to oslovilo. Ale to jsem ještě nevěděl, že nakonec skončil čtvrtý. Běžel jen na výhru, nějaká stříbrná nebo bronzová ho nezajímala a proto tak dopadl, v průběhu závodu nešetřil. To zklamání potom muselo být strašný. Ještě taková Zátopkovská perlička z tý doby. Zátopkův světový rekord na 5000m, v čase 13m52s, zaběhlo na olympiádě 1972 celkem 33 běžců v pouhých kvalifikačních bězích, a ve finále ten čas samozřejmě všichni běžci překonali, první tři v pořadí dokonce o půl minuty. Tak moc šel ten sport tenkrát dopředu.

    • 5.8.2018  00:15
    Nepřátelé (2017)
    ****

    V tomto filmu je ukázána široká škála postojů nejen k rasové problematice, ale obecně k bezpráví, které na divokém západě bujelo. A zajímavý je, že chování každé postavy, která se ve filmu objeví, ať už jde o vraždící klan apačů, nebo toho chlápka nakonci, kterej nechce, aby mu někdo cizí chodil po vlastní půdě, je naprosto pochopitelný a legitimní. Takový to bylo drsný prostředí a každý si musel najít způsob jak se s tím popasovat, když chtěl přežít. Líbí se mi, že film nenavádí kdo je tam špatný a kdo dobrý, všichni jsou na tom stejně špatně... Výbornej film s indianskou tematikou, po velice dlouhý době, ale na mě až příliš depresivní. Mám radši ty romatičtější klasiky včetně oldskůlovýho Stříbrnýho jezera. O Tanci ani nemluvě. A když o tom přemýšlím, tak v Revenantu ty indiánský sekvence byly naprosto dokonalý.

    • 20.7.2018  20:40

    Tento dokument je velice nevyvážený a má celou řadu opravdu velkých mínusů ale na druhou stranu i pár velkých plusů, takže pro fans tour je to určitě must see. Největší mínus, celý dokument se natočil v karavanu a na hotelu týmu T-mobile, takže z ostatních týmů tam není vůbec ale vůbec nic. Dokument také nepoví nic o tour, o závodě, o taktice, o soupeření, o nápadech jak vyzrát na soupeře, a přitom tehdy se po silnici proháněli jedni z nejkombativnějších cyklistů všech dob a rvali se o výhru, řádně posilněni testosteronem a EPOem . Dokument nepoví nic ani o historii závodu, a přitom vznikl ku příležitosti 100 výročí TdF. Dokument má po celou dobu stejný scénář - Každý den je tam pár záběrů z aktuální etapy a potom jak leží cyklisti u maséra a povídají jak jsou unavený, kdo si odřel koleno, jaký byl den a takový obyčejný blábolení, nebo jak sedí v autobusu a jedou do hotelu, a nebo jak leží večer na hotelu a jsou už úplně vyřízený. No takže proč se na ten dokument vůbec koukat? Je tam pár opravdu skvělých sekvencí ze závodu, akční záběry sjezdů, pádů, parádní záběry krajiny, a do toho je výborně vybraná hudba, buď akční, anebo chillout. To audiovizuální propojení má opravdu velký kouzlo a dokáže to navodit až romantickou atmosféru tohoto závodu, kterou ale samotní jezdci zcela jistě v jeho průběhu pocítit nemohou. Kvůli těm záběrům kdy nikdo nic nepovídá a jen hraje hudba se to opravdu vyplatí vidět.

    • 8.7.2018  22:55

    Tento film jsem nikdy netoužil vidět, jelikož jsem předpokládal, že bude o ničem stejně jako Gladiátor, Trója a podobné moderní historické krávoviny. No ale najednou se na torrentu objevil tříhodinový directors cut, zdejší hodnocení je také nečekaně vysoké, tak jsem si řekl, proč ne. A byla to výborná volba, protože tento film skutečně o něčem je :) Nedovedu si představit tu kratší verzi, co to asi bylo za rychlofilm, takže se určitě vyplatilo počkat. O Křížových výpravách jsem slyšel naposledy snad na základce, takže při pročítání wiki jsem žasl, jak je to téma neskutečně dobrodružný a zajímavý. V tomto ohledu sáhl Scott tematicky do vynikající doby, tady snad nešlo udělat chybu. Líbila se mi ta přímá kritika křížových výprav, pokleslé evropské morálky, ale také zobrazení arabáčů jako lidských bytostí s poměrně vyspělým etickým i morálním rozměrem. Saladín byl vyloženě sympaťák, kterému nešlo nefandit. Ve filmu mě překvapilo poměrně věrné zobrazení některých historicky doložených událostí, zejména okolo bitvy u Hattínu, např ten rituál s podáním ledové vody. Kdyby se Scott vyhnul některým do očí bijících hollywood klišé, dal bych s klidem za pět. Leč nestalo se tak.

    • 2.7.2018  08:40

    I když jsem na tento film čekal dost dlouho, neměl jsem od něj překvapivě moc velká očekávání. A tak se dá říct, že mě v žádném případě nezklamal. Wayne Rooney rozhodně není mou oblíbenou herečkou, ale do této role opravdu sedí náramně. Překonal jsem pár úvodních chvilek, pár klišé úsměvů, a už to jelo jak po másle. Film samotný je velice minimalistický - není to historický velkofilm s tunou kostýmů a s davy komparzistů, jak asi hodně lidí čekalo - dále nabízí spíše alternativní pohled na události léta páně roku 33, takže já ho beru i jako film nezávislý. S obsahem nemám vůbec žádný problém, i když někdo by mohl z filmu nabýt dojmu, že ani sám Ježíš nerozuměl svému učení, a že pevné základy tomu dala až Máří po jeho smrti. To je samozřejmě nesmysl, ale líbí se mi ta myšlenka, že bez ženské složky by Ježíšovo učení upadlo v zapomnění. Hlavní myšlenka filmu a velice pěkně vyobrazená- velká potřeba milosrdenství v našem světě. K čemuž se ženská prostě hodí líp..

    • 10.6.2018  00:18
    Paterson (2016)
    ****

    Oslava obyčejnosti. Je až zarážející jak málo podnětů kolem nás v běžném životě je. I různé kombinace těch věcí brzy dojdou. Všechno se po krátké době začne opakovat a otázka je, jak zůstat s takovým málem šťastný? I básnička, napsaná ze všedních slov, je velice všední. A do té vší obyčejnosti tam na nás křičí ta krásná ženská s neuvěřitelným grafickým talentem, která místo toho jede na trh prodávat muffiny, takže jí jako geniální grafičku/návrhářku nikdo nezná. Nenápadný film, ale zamyšlení nad svým každodenním životem se dostaví. Zaručeně

    • 9.6.2018  18:23

    Námět jak vyšitej z devadesátkových béček, ale podařilo se z toho vymlátit daleko víc než jsem čekal. Zejména díky velice kvalitnímu obrazovému provedení, ale hlavně díky nové psychologické rovině ve filmu. I když vás něco nasere, nebo si ukopnete malíček o stůl, nesmíte ani pípnout! No dopíči! To je hodně nekomfortní žití. Takže velice povedený napínák na jedno shlédnutí!

    • 1.6.2018  12:59
    Život (2017)
    ***

    V kategorii pop-corn zábavový film to určitě uspělo. Zhruba po pěti minutách chytí a už nepustí. Chování postav v podobných filmech bývá velkou bolístkou, ale tady ty postavy postupují celkem logicky, no řekněme spíš instinktivně, a to včetně toho naivního konce. Ovšem ti kosmonauti byli po docela dlouhou dobu vystaveni podmínkám neslučitelným se zdravým fungováním mozku, takže já beru i ten konec jako zcela seriozní pokus všechno nebo nic. Příšerka Calvin je moc roztomilá a chytrá, připomněla mi v mnoha ohledech manželku :) Dá se ten Calvinův vývoj vlastně brát jako podobenství manželek. Nejdřív jsou malý, hodný, roztomilý, zbožňovaný. Pak vyrostou a začne ten horor.. no něco podobnýho jako ve filmu :D Dále mám moc rád ISS, Soyuz, Cupola view, a další moduly a vybavení z kosmu, takže je pro Espinosu docela lehké získat si mě na jeho stranu, ovšem nemůžu dát lepší hodnocení než 3. Je to prostě kopie Aliena v modernějším balení, navíc s naprosto zbytečným castingem. Co tam dělal Gyllenhaal fakt netuším. Asi šel zrovna kolem když to natáčali. Dále bych opravdu nedoporučoval pitvat se v tom moc do hloubky, protože tam najdete celou řadu nereálných nebo nelogických věcí. Např. s přistávacím evakuačním modulem z ISS určitě nejde vyletět mimo sféru gravitačního vlivu Země, takže milý Gylenhaal by se po elipse dřív nebo později vrátil zase zpět do stejného místa. No ale film je tak napínavý, že v průběhu sledování ty haluze nejsou tak vidět, spíš to přijde zpětně.

    • 19.5.2018  10:54

    Je to takový pozlátko. Po úvodním nadšení z animací se nutně dostaví otázky ohledně obsahu. Tak zaprvý to skoro vůbec není o Goghovi. Pouhé střípky z jeho života se objevují zcela náhodně a bez kontextu, jako třeba scéna s uřízlým uchem. Nevíte proč. Střih, (doslova se hodí anglický výraz Cut..) a jede se dál aniž by ta scéna měla jakýkoliv význam v ději. Dále mi chybí nějaký důvod nebo propojení těch animací s dějem. Proč má tvůrce filmu potřebu nám ten film vyprávět van Goghovou optikou? Proč by van Gogh kreslil vyšetřování vlastní smrti tímto uměleckým způsobem?? K lepšímu dojmu z filmu mi také moc nepomohlo to, že jsem před dvěma týdny viděl jeho největší sbírku v Amsterdamu. Po té prohlídce jsem měl daleko hlubší dojmy, dá se říct že jsem se z toho až do večera nevzpamatoval. Takže teď po tomto filmu jsem spíše zklamán. Ale také z toho, jak snadné je dnes zkopírovat (zrecyklovat) celoživotní umělecké dílo genia.

    • 2.4.2018  16:08

    Největší přínos tohoto filmu je ten, že mě donutil vzít do ruky předlohu a číst. Jak už to tak bývá, film je velice zjednodušen, a vlastně se dá nazvat pouhým ÚVODEM k předloze. Nikos Kazantzakis - Poslední pokušení. Kniha velice dobře vystihuje tehdejší život, a poměry v izraeli, které jsou zásadní k pochopení života a smrti Ježíše Krista. Film dokázal zobrazit alespoň částečně Ježíšovu rozpolcenost a nejistotu ve vlastním konání. Hlavní myšlenka knihy, tedy že až po prožití celého života v kruhu rodinném, se Ježíš přesvědčil o tom, že se musí vrátit zpátky na kříž, aby něco na světě změnil, je zobrazena poměrně přesně. Ovšem z celkem pochopitelných, časových důvodů film úplně vynechal celou řadu zajímavých témat. Například rozpolcenost družiny jeho následovníků, kteří ho často chtějí opustit, aby si následně uvědomili, že možná když setrvají, mohou později získat slávu nebo moc pro sebe. Autor je tedy zobrazil jako běžné lidi, sledující vlastní prospěch, ale zároveň jako nejbližší Ježíšovy přátele. Zajímavá je taky linie Matoušova, který v průběhu Ježíšova putování píše Evangelium, a občas ho Ježíšovi přečte. Matoušovo evangelium záměrně Ježíšovy skutky upravuje tak, aby vypadalo že se shoduje s proroctvími. Ježíš nejprve zuří a nechce, aby se o něm psaly lži, později pochopí, že jedině tak dostanou popsané události vyššího významu. Večer před ukřižováním ale stejně Ježíš evangelium zavrhne, jelikož on sám něco jiného říká, než potom Matouš píše, a než potom pochopí ten, kdo evangelium čte. Dochází tedy k dvojímu pozměnění významu Ježíšových slov, což je pro něho nepřijatelné. Dilema jak evangelium psát provází samotného Matouše prakticky celou dobu. Líbilo se mi taky, že v knize chodí Ježíš se svou družinou do Jeruzaléma několik týdnů každý den, a čekají, aby jim dal bůh znamení, že dnes je ten den kdy se něco stane. Jsou zklamaní z toho, že se celé týdny nic neděje a začínají vážně pochybovat, že Ježíš je mesiáš. Až po této velice dlouhé době se Ježíš radikalizuje a "řekne" si o ukřižování. Takto podané to dává daleko větší smysl. Píšu zde celou dobu o knize a asi to je důkaz, že jen v ní se odehrává to podstatné a do potřebné hloubky. Zajímavé a vzácné je na knize hlavně to, že se jedná v podstatě o historický román, ale zároveň je plná základní filozofie jak žít obyčejný život v současnosti, ale taky je plná křesťanského kontextu v současné filozofii, což už je trochu vyšší škola filozofie, a zároveň je kniha plná živoucích postav, které se spolu jen tak baví, žijí a radují se z každého deštíku, či krajíce chleba. Velice komplexní dílo, ve kterém si každý najde to svoje. Film je opravdu jen takový hrubý nástřel předlohy.

    • 2.4.2018  14:25
    Smrtihlav (2017)
    ***

    Některý lidi prostě budou tento film kritizovat už jen proto, že Kubiše s Gabčíkem nehrajou skutečný Kubiš a skutečný Gabčík, čili je ten film historicky těžce nepřesný. Jinak ta předloha je poměrně netradičně psaná, ostatně i proto obdržela nějaké ty ceny. Kapitoly jsou velmi krátké, a tematicky i časově velice přeskakují. Asi to vyhovuje i dnešnímu modernímu člověku z paneláku, který je zvyklý číst informace sice intenzivně ale pouze po dobu tří minut, a tematicky taky přeskakuje, neboli "proklikává". Ze začátku jsem k tomu stylu měl tedy nějaké výhrady, ale ta knížka je tak neuvěřitelně čtivá, že to prostě přečtete jedním dechem. V knize se mi líbí, že autor často upozorňuje na to, že následující obsah je čistě autorova fantazie. A důvod? Kdo by náhodou mohl vědět jak to přesně bylo, protože mu o tom samotní paragáni mohli ještě vyprávět, byl popraven pár dní po atentátu. Každý kdo byl jakkoliv na ně napojen, byl zatčený a ukončený včetně celé jeho rodiny. Není tedy odkud se dozvědět víc. Nejvíc informací stejně víme jen z německého vyšetřování, které se hlavně snažilo rozkrýt síť odboje, a jestli jel Gabčík na kole nebo jel vzducholodí jim nepřipadalo tak důležité, aby to do spisu vůbec napsali. Proto se mi líbí ty kritické komentáře, že takhle to přece ve skutečnosti nebylo. To určitě, chytráci.. Kromě základních faktů toho víme strašně málo, proto je tento příběh tak vděčný pro autory s vlastní invencí. I samotná předloha je daleko víc umělecká, než dokumentární, a to samé se dá říct o filmu. Škoda, že se do filmu nedostala ta kapitola popisující Heydrichovo nouzové přistání v jeho stíhačce na území sovětského svazu, a jak se zpět do základny vydal pěšky. Jednak mě dost pobavila a zadruhé dost vystihla Heydrichovo neohrožené, možná až namyšlené chování. Jemu se přece nemohlo nic stát. Prostě Suverénní bezcitná svině. No asi v rozpočtu filmu nezbylo na stíhačku a scénku toho přistání.

    • 29.3.2018  08:54
    matka! (2017)
    ****

    Našel jsem asi jen dvě základní roviny, ve kterých se na film dá dívat. Ta základní je vztah ženy a muže, kteří spolu tvoří domov. Žena je většinou ta, která se snaží nastavit nějaká pravidla a kulturu domácnosti (rozuměj pořádek), dbá o děti, a chlap je většinou ten, kterej realizuje svoje touhy a zájmy, a kromě toho se snaží víc, nebo míň ty pravidla domova dodržovat, nebo i záměrně porušovat. Čili celkem trefný popis, ale není to zas tak objevný počin. Navíc v této rovině jsem si vzpomněl na film Antikrist od Triera a ten je daleko údernější a jde daleko víc do hloubky vztahu. No a pak je ta rovina jakoby náboženská, ale já bych ji nazval spíš společenskou. Lidi mají na Zemi naprosto unikátní podmínky k životu (nastavila matka příroda podobně jako matka nastavuje řád v domácnosti) ale lidi se tady chovají přesně tak jako v tom filmu. Z pohledu přírody iracionálně, nelogicky, sebedestrukčně, ničitelsky. Líbila se mi ta chaotičnost chování davu. Jednou ten dům ničí, za chvíli přinášejí dary. Jednou se chovají jako vzorní hosté, za chvíli rozpoutají v domě válku. Nebo uctívají narozené dítě, zachvíli ho zabijí a pojídají jeho tělo a pijí krev. Události jsou zobrazovány jakoby v horečce. Vše se děje přehnaně iracionálně a nejde najít žádnou linii posloupností, proč se najednou lidi chovají, jak se chovají. No prostě jako v našem světě. Abych mohl dát plné hodnocení, tak by film musel mít trochu ucelenější výsledný dojem, co chce vlastně říct. I přesto, určitě jeden z nejzajímavějších filmů poslední doby. Podobné bijáky se už moc netočí, což je škoda.

    • 28.3.2018  18:56

    Uf no rozsekalo mě to víc než jsem čekal. Ale ten dokument má i vynikající informační hodnotu, zejména zasazení toho turnaje do historických událostí. Nejen mladší generace, která Nagano nezažila, ale i cizinec z toho musí pochopit, čím bylo Nagano vyjímečné a proč bylo tak sledované. Taky tam byl zajímavý postřeh, jak se v takových velkých chvílích ztratí očekávaní hrdinové, a objeví se ti co nejsou celou dobu vidět. Například ten Theo Fleury, jak věděl že jede na největší střelu svýho života ale neproměnil ji, naopak Svoboda prostě střelil další z mnoha střel, která cíl trefit neměla, a ta střela vyhrála celý turnaj. Nejméně očekávaný střelec povstal. Jak pravil Šimek v jednom citátu: Štěstí, to je když do plného důlku kuliček vy cvrnknete tu poslední. Přesně to byla ta Svobodova trefa. Ještě taková zajímavost, od roku 89 se toho za 10 let otevřeného trhu u nás moc nezměnilo. Lidi nosili pořád stejně hnusný a buranský oblečení :D Ty záběry z náměstí a ulic roku 98 jsou z tohoto pohledu hodně smutný..

    • 16.3.2018  08:11
    Tvář vody (2017)
    **

    Akademie se už dočista zbláznila. Takhle povrchní film jsem už dlouho neviděl. Sice kromě hlavního příběhu jsou tam nakousnutý i určitý sociální témata, ale klouže to strašně po povrchu a nijak to ten film nemění ani neposouvá. Ve většině jiných filmech jsou ta témata zpracovaná líp. Hlavní postava dostala strašně málo prostoru. Nejvíc jsem se o něm dozvěděl z promo textu distributora, což je asi špatně mám takovej pocit. Ostatní postavy jsou strašně transparentní, a mají danou roli až komiksově zjednodušeně. Retro zde nemá význam, je to jen takové pozlátko. Do hodnocení úplně vynechávám úlety jako třeba: sex s žabákem, který právě ukousl hlavu vaší milovaný kočičce. Ať hledám jak hledám, nenacházím nic co by stálo za lepší hodnocení.

    • 13.3.2018  19:00
    Hora (2017)
    **

    Bohužel nějak nechápu co chtěl autor tím dokumentem říct. Ukáže nám překrásný záběry horských masivů v zapadajícím slunci, aby v následujícím záběru ukázal 500 lidí stojících frontu na Everestu. Chce ukázat krásu hor, ale přitom ukáže (a obhajuje!) totální vyprázdněnost této kultury, způsobenou komercí a rozmazleností lidí, kteří potřebují čím dál větší zážitky a čím dál víc selfíček, aby je ten život na fejsbuku vůbec bavil.. Do toho vypravěč Dafoe mele neuvěřitelně vyprázdněný pseudo-spirituální moudra. Záběry Za 5, obsah odpad jak prase.

    • 12.3.2018  10:47
    Jiná země (2011)
    ****

    V každým druhým záběru je na nebi vidět ta druhá planeta, která se zničeho nic objevila na obloze. Je tak obrovská že přitahuje pohledy všech a pořád. Co nás však nejvíc v životě zajímá a je nejvíc tajemné, nemusí být daleko ve vesmíru, může to být paradoxně hrozně blízko, až tak blízko, že to je uvnitř nás. Díváme se na svět neustále z jednoho místa, zevnitř nás, je to hrozně omezující pohled, aniž si to pořádně uvědomujeme, pořád je tam ten filtr přes který se ven díváme. Jaký by to bylo dostat šanci podívat se na svět odjinud? Film nabízí tyto a podobné myšlenky, a určitě není pro milovníky klasických scifi filmů, kde se hlavně bojuje a střílí lejzrama. Já jsem však rád, že jsem Cahilla objevil. Je nový, mladý a do stojatých filmových vod přináší jisté osvěžení. I když hodně minimalistickou formou a hodně nezávislým pojetím filmu, které může dost lidí odradit. Hlavně pojídači popcornu budou hrdě dávat odpad. Já jsem se však od toho filmu nedokázal odtrhnout (možná i díky Brit Marling, které je popiči zatraceně zajímavou herečkou). Asi největší plus jsou reálné a dokonale propracované postavy, které ten příběh opravdu žijí, dále opravdu skvělé, procítěné dialogy. Až u tohohle filmu si člověk uvědomí, jak se ve většině ostatních filmů ty postavy vlastně spolu nebaví, jenom opakují něco co je napsané ve scénáři. Hodně citlivý film vyžadující citlivého diváka.

    • 11.3.2018  13:59
    La La Land (2016)
    ****

    Bohužel jsem nedávno viděl Výchozí Bod (2014) který tou romantickou linkou La La Land totálně přebije. V tomto ohledu mi to tedy připadalo trochu slabší. Ale jinak mě Laland hodně překvapil. Muzikály opravdu moc nemusím, ale tohle mě bavilo po všech stránkách. Vynikající hudba, vtipné scénky, úžasně nápaditě vymyšlené návaznosti těch muzikálových sekvencí, a naprosto skvělá závěrečná snová část, která je zobrazena divadelně-kulisově a zároveň artovo-kýčovitě. Je tam super ta viditelná nadsázka, ale zároveň to umí sklouznout do vážnosti. Třeba jako hned v té první scénce, v zácpě na dálnici. Všichni vylezou z aut a začnou zpívat, následuje estráda na celý dálnici a vám už to místama připadá jako za hranou cirkusovitosti a kýčovitosti, a najednou všichni zalezou zpátky za volant a čekají dál v tý zácpě. Ten kontrast muzikálové sekvence a reality je super způsob jak zobrazit nějakou fantazijní rovinu vyprávění. Nápady je to opravdu nabitý vrchovatě. Asi se na to někdy kouknu znovu, věřím že jsem si napoprvé ani všeho nevšimnul.

    • 6.3.2018  10:54

    No máme tu dalšího Churchila, ani ne měsíc po tom prvním. Tento má výrazně lepšího hlavního hrdinu, takže je jakoby lepší na první pohled. Ale z celkového pohledu má tento film úplně stejný neduhy jako ten první. Je to až zarážející, jakoby oba ty Churchilly natáčeli spolu. :Darkest Hour se až příliš často vrací do stejných míst scénáře (nemám rád). Dialogy také často netáhnou film do dalšího dějství. Všechny postavy jsou dané od začátku do konce. Jakmile nakoukáte jak Churchill chodí, mluví, jaký dělá gesta a mimiku ve tváři, začne vás zajímat co dalšího ve filmu je, na co se dál budu koukat? Bohužel jediné co tam trochu zbude ke sledování je vztah s králem, a dva nebo tři nejslavnější Churchillovy projevy nepříliš obratně napasovaný kamsi do děje. No pro toho, kdo je už někdy slyšel.. je to prostě dost málo. Ale kdo chce vidět živýho Churchilla, určitě na to koukněte - Oldman je Churchillovatější než sám Churchill.

<< předchozí 1 2 3 4 7 10 13
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace