Klaricicinka

Jasný, jsou lidi, co natočí dokument o vylezení skály a v 15 minutách rozebírají, zda se budou držet bříškem palce nebo ukazováčku. Nim během 15 minut vyleze tři osmitisícovky, aniž by vám vypravěč srdceryvně popisoval jejich útrapy a muzika na pozadí vám trhala napětím půlky. Jenže Nim je Nepálec, který si na projekt musel vzít hypotéku a neběhal kolem něj štáb. Téměř vše je natáčené na telefony a go pro. Takže ano, jedná se podle mě bez prdele o největší sportovní výkon v dějinách lidstva, který se odehrál tak nějak mimochodem. Už jenom dokument o tom, kde jsou jeho fyzické hranice a co dokáže jeho tělo, by byl zajímavý!!  A pokud vám pár jeho vět o tom, že u zápaďáka by to probíhalo jinak, páč on je "jenom" Nepálec, že jsou cesty na Everest přeplněné a že šerpové mají jméno (a to teda kurva mají, jsou to taky lidi!) připadá jako patetická sračka, tak se tam jděte projít. Uvidíte, jak se velká část turistů chová v lodžiích a jak to vypadá okolo, v té "pusté" přírodě. I přes obrovský nevyužitý potenciál hodnotím za pět, protože na lepší provedení prostě neměli prachy a tudíž snaha se cení!

Film je o všem a o ničem. Pokud jedu 17 000 km, málokomu se povede udělat dvouhodinové dílo, které by vypovídalo o cestě a nebylo chaotické. Nepovedlo se to ani tady. Vypravěče uslyšíte za celou dobu opravdu asi třikrát, takže vůbec netušíte, kam jedou, kde zrovna jsou, co řeší. Při přechodu hranic (Čína - ??) není nikde řečeno, CO to je za hranice, S KTERÝM státem. To se opakuje několikrát. Stejně tak nevíte, proč něco řeší, a celkově prostě o čem to je. Vše je zkratkovité, osekané. (Kdyby tam aspoň dali mapku...). Na druhou stranu nechybí nádherné záběry přírody a samozřejmě i humor - za což jsou tři hvězdičky a díky čemuž se na dvouhodinový film dá v pohodě koukat, i když nevíte, která bije. Škoda, že to ve mě budí pocit "pojďmena tom vydělat víc a udělat slátaný film i seriál!"

První dvě série jsou naprosto geniální, třetí mě však vzhledem k tehdejšímu politickému dění dostala do kolen (a je očividné, že poslední scény musely být natočené znovu, aby dodrželi reálné dění). Nicméně i ve třetí sérii tvůrci alespoň měnili jména od reálných postav (např. velitel IRGC). To ve čtvrté už šli bez okolků napřímo a nejenom že naprosto přesně ukázali, jak to chodí mezi USA a Pákistánem (vševystihující hláška od šéfa CIA velvyslankyni USA v Pákistánu: "Nechápu, jak se s těma zmrdama můžete bavit, vždyť nám chtějí akorát bodnout dýku do zad"), ale ještě se neobtěžovali ani vymyslet teroristickou skupinu - prostě vzali existující, která je v reálu opravdu podporovaná pákistánskou rozvědkou. Kdo se vyzná v oblasti Středního východu a politickém dění, musí nad geniálností seriálu jenom nechápavě kroutit hlavou. O neskutečných hereckých výkonech a realističnosti fungování CIA ani mluvit nemusím...

Přesně můj styl humoru a tudíž jedna z mála komedií, u které jsem se opravdu zasmála. Nejradikálnější terorista je bílý konvertita, nejinteligentnější muslim ze všech teroristů má doma ženu, která se nemusí zahalovat a v rodině má hlavní slovo a jeho bratr, který s jejich počínáním nesouhlasí, dodržuje všechny muslimské zákony (tak, jak má, nikoli jak si myslí Evropané že jsou) a jeho žena je při každé návštěvě zahalená od hlavy až k patě. A takhle je to i v reálu. Zkuste si odhalit pravého teroristu - věc v Evropě velmi obtížná :-)

Hodnoceno po pěti sériích: Naprostá pecka!! Breaking bad právem patří titul jednoho z nejlepších seriálů, charakterový vývoj postav je dokonalý a při každém díle se mi tajil dech. Herci tomu navíc opravdu dodávají obrovské množství realističnosti, je to všechno takové logické, u ničeho nezapochybujete "hm, tady by na to v reálu asi přišla..., takhle by to v reálu bylo jinak". Vedle Dextera pro mě nejlepší seriál.

Čtyři hvězdy dávám hlavně proto, že mě seriál příjemně překvapil, čekala jsem něco mnohem horšího. Postapokalyptických seriálů a filmů se rojí stále víc, ovšem tady opravdu tleskám geniální myšlence - konečně dal někdo do hlavní role vycvičenou posádku vojáků, a ne bandu trotlů, která neumí zacházet se zbraněmi, neposlouchá rozkazy a dělá naprosté kraviny, neslučitelné se životem. Posádka je disciplinovaná, v každém díle se něco děje, a dokonce se to děje logicky, a co víc! - v celém seriálu jsou více méně dodržovány nastavená pravidla. Vojáci tedy opravdu nosí helmy, ochranné obleky a všechny serepetičky, díky kterým sice pořádně není vidět, kdo je kdo, ale alespoň je to logické. Co tedy logické není je účast kapitána na všech misích na pevninu, ale nesmíme být zas tak nároční, že... Velmi slibný je také závěr seriálu, kde jsem čekala sladký patos, ale on se vůbec nekonal. Co seriálu hodně ubírá je americká snaha cpát všude badass záběry drsně se tvářících týpků, zvlášť když to týpci neumí hrát... Herci mi obecně přišli slabí, příliš umělí, což je opravdu škoda, protože jinak se za mě jedná o jeden z nejzajímavějších námětů postapo světa.

Tak předem bych chtěla říci, že Íránci nejsou Arabové, jak tu někteří tvrdí. Také to není země na úrovni 16. st., naopak, z mých studijních zkušeností v Íránu tam jsou některé instituce i zákony lepší než u nás (oni jsou samozřejmě inspirovaní USA). A dále - postavení ženy je přesně takové, jako je ve filmu. Často má tedy v domácnosti větší slovo, než muž. No a teď k filmu. Ten naprosto do detailu vykreslil život v Teheránu se vším, co k němu patří (včetně obrovského množství aut, které čas od času někoho srazí...). Charaktery jsou napsané krásně, ani jedna postava není černá či bílá, což velmi oceňuji, stejně jako postupně se rozvíjející příběh - z něškodného rodinného filmu je to už od půlky drama. Prostě, íránská kinematografie jako vždy nezklamala.

"Film z roku 1925? Bez zvuku? Tak to jsem teda zvědavá..." A právě z této zvědavosti jsem si ten lístek zaplatila, ačkoli jsem byla velmi pochybovačná. Nicméně, nikdy bych nevěřila, jak se mi téměř 100 let starý film může líbit! Naprosto úžasná krajina a příroda kolem, Nomádi, kteří tuto velkou pouť dělají dvakrát do roka - to všechno v dokonalé atmosféře dobrodruhů, kteří vyráželi v klobouku se síťkou ve stylu Lawrence z Arábie. I bez zvuku má ten film úžasnou atmosféru a pokud si ho člověk spojí do dobových souvislostí (Persie v roce 1924 - Pahlaví, persekuce těchto kočovných kmenů, vztah s GB a USA...), musí být fascinován. Je jen škoda, že dokument neukazuje úplný život Bechtjárů, jejich dovednosti, kmenovou strukturu atd., ale dokumenty z roku 1924 se od těch dnešních prostě musí lišit - jinak by to přece nebyla tak exotická podívaná :-). Pozn. - celý film je doprovázen hudbou, kterou složili nynější íránští skladatelé.

Íránské filmy asi nikdy nebudou akční, s tím člověk musí počítat od začátku. Jde prostě o vyprávění života malého kluka, kolem kterého hučí obrovské lodě z Perského zálivu, vlaky, letadla... A on to všechno může jen smutně pozorovat z vraku lodi, ve které sám žije. Nápor vedra nezvládala ani kamera a po shlédnutí má divák pocit, že strávil aspoň den na poušti. A právě o to jde - prostě jen o ten pocit, který to ve vás zanechá. Vedro, ropa (téměř cítíte její smrad a mazlavost), obrovský průmysl - a malý kluk, který se v tom snaží přežít.

Ačkoli jsem fanda sci-fi a snesu hodně nelogičností, tohle je příliš. V prvé řadě - kdyby se celý film neodehrál, byli bychom u stejného výchozího bodu. Nula od nuly pošla. Dále mě opravdu fascinovala stupidita postav, a to všech a vždy. Film by mohl konkurovat na post filmu s nejdebilnějšími rozhodnutími - které daleko předčí klasické "je tu nebezpečí, tak se rozdělíme". Charakter postav není - maximálně se občas někdo projeví, aby to vzápětí pohřbil něčím nelogickým. Filmu chybí logika - opravdu poletím dva a půl roku na nějaký měsíc, abych se až tam dozvěděla, co tam dělám a jak moc se mi to zdá blbý a že chci domů? No, dvě hvězdičky jsou jen za epičnost scén a efektů.