F.man

Tykráso. Atmoška, že by se dala krájet. A k tomu i inteligentní film. Paráda. V jednoduchosti je síla. A proto se tentokrát ani nebudu rozepisovat. :) Tohle mě jednoduše vážně bavilo. When you love someone you have to be careful with it, you might never get it again.

Jak si minulý rok stěžovala na Oskarech jedna půlka herců, teď si může stěžovat druhá půlka. Tím nechci říct, že by Moonlight byl špatný film. Naopak, jako sonda do určité, pořád ještě hodné specifické, sociální skupiny to funguje dobře. Jen musíte přistoupit na zvolené pomalejší tempo. Taková trochu filmařká Evropa. Skvělé na Moonlightu je, jak se v podstatě vše důležité odehrává mimo záběry kamer. Hlavního hrdinu vidíme sice v několika životních momentech, které jsou sice pro jeho další směřování důležité, nejde ale o ty orpavdu klíčové. Ty se odehrají jinde a divák se k nim dopracovává až zpětně. Dobrý. Abych se ale zase dostal na začátek. Takových dobře vystavěných drám z výrazných prostředí se každý rok po světě natočí několik. Moonlight v nich zase tolik nevyčnívá. Že by tak nutně musel dostat plešouna, to asi ne. Na druhou stranu není to nějaký velký přešlap. Film to dobrej je. Jen asi ne ten nejlepší. Ale kdy taky tuhle cenu vyhrávaj ty úplně nejlepší filmy ne? Ehm a když už jsme u toho, co to vlastně je, ten nejlepší film? You ain't got to love me, but you gonna know that I love you.

Sorry, ale tohle byl prostě nůďo cajdák. Jasně, vytýkat tomu není úplně co, jde prostě o holywoodský velkofilm, který za sebou má produkční hodnotu jako kráva. Ale je to celé takové nějaké nijaké. Předvídatelné, ploché, celé to vyšumělo do prázda. Díky tomu patosu jsem navíc měl problém brát Hacksaw Ridge i nějak více vážně. Což je s takovým námětem škoda. Možná to je ale i tím, že já moc na válečné filmu a válku obecně moc nejsem. Válka je prostě nesmysl. Tím dostávám k tomu, co se hodně povědlo. Palec nahoru za to, že Mel válku ukazuje, jaká válka je. Že to fakt není sranda. Že úplně zbytečně umírají obrovské počty obyčejných lidí. Bojové pole bez růžový brýlí. Celkově ale průměr za tři. I don't know how I'm going to live with myself if I don't stay true to what I believe.

Vím, že 5 hvězdiček je tak trochu úlet. Ale sám před sebou si je jsem schopen úplně v pohodě obhájit. Tak za prvé. Mám rád politiku, zákulisní hry, chytré dialogy. Rád ve filmech vidím hýbat se dějiny. A toho je v Masarykovi dost. Kdo tady bude vidět nudné dvouhodinové tlachaní, já si užil nervydrásající drámo. Za druhé, jak nechodím do kina na české filmy, netušil jsem, že už u nás jde dosáhnout produkční a prostrpoduční kvality světového filmu. Teda, ona to není nějaká přehlídka triků a výbuchu, takže k tomu nepotřebujete armádu A+ grafiků, ale i tak. Ten film vypadá jak historické drama z dílen za mořem. Fakt mě bavilo na to koukat. Skvěle udělané interiéry, ještě lépe vybrané exteriéry. Hodně tomu zahraničnímu feelingu pomáhá i všude přítomná angličtina. No a za třetí, Roden prostě na výbornou. Stejně jako Kaiser a ostatní. Všechno jsem jim věřím. Jedinou kaňkou tak zůstává zřejmě jakási historická nepřesnost. Nevím, nejsem na tuhle dobu odborník, spíše jsem někde zahlédl několik rozporů. To mě teda trochu štve, pravda. Na druhou stranu, je to prostě dramatický film a pro ty je často potřeba látku trochu zohnout. Scénáře si taky upravují knižní předlohy. Asi tak jsem schopen žít s tím, když si scénarista trochu ohne i historii. Do určité míry samozřejmě. Každopádně, pro mě to na těch pět hvězd prostě je.

Brnk na nitku sentimentu se vydařil. Rád jsem ty kluky edinburgský ještě jednou viděl. Jen mi trochu připomněli, jak že ten čas letí.  First, there's an opportunity. Then... there's a betrayal.

Pokud o tomhle někdo tvrdí, že to je On the Road pro 21. století, fandové Kerouaca zapláčou. Moderní hipsteřina to ale není úplně blbá. Pokud teda překousnete často velmi pitomé chování některých postav kterým, přestože dokážou být jinak zajímaví, výrazné chybí na inteligenci. Pokud vás to ale nesralo na Fish Tank, skousnete to i tady. Rozhodně to ale nemuselo být na 163 minutách. Na druhou stranu, blbě se na to nekouká a jízda to je správné uvolněná.

Spolkl jsem to Stevenovi jako malinu.

Kvalitní loučení s charakterem, do kterého před lety někdo hodně chytře vybral toho nejlepšího možného herce. A má to skoro všechno, co takové loučení má mít. I ten sentiment z toho cáká v ideálních dávkách.

Chytré scífka já rád. Když k tomu přidáte cit pro vizuál, kterým si mě Villeneuve omotal kolem prstu už někdy u Požárů, je to jednoduše pětihvězičková lahůdka. A ještě z jednoho důvodu je pro mě tenhle film důležitý. Můžu klidné spát. Obavy z Blade Runnera totiž vyprchaly.

Je mu osmdesát a pořád to válcuje jako parní stroj. Atmosféra na jedničku, příběh na jedničku, casting na jedničku, hudba na jedničku. Mám takový pocit, že až to uvidím podruhé, přidám i pátou hvězdu. Držím palce ať jich Woody ještě stihne co nejvíce. Done: update za pět. Zraje to jak víno.