Rousseau

Ron Howard umí točit velmi kvalitní filmy, ale je zajímavé, že jakmile dostane velký rozpočet a sestavu hereckých hvězd, nedokáže ze sebe vymáčknout nic lepšího, než šablonovitou a mnohdy ukrutně hloupou okružní jízdu Vatikánem. Mimochodem, po shlédnutí Angels & Demons jsem si tento stát na seznamu míst, které bych rád navštívil, škrtnul. Každopádně zábava docela dobrá - pro atmosféru náboženských obřadů a památek mám slabost, hudba je asi nejlepším prvkem filmu a finále je rozhodně působivé.

Když jsem se dozvěděl, že režírovat bude McG, přestal jsem se o čtvrtého Terminátora úplně zajímat. Jenže jsem to nevydržel, podíval jsem se a byl jsem celkem příjemně překvapený, což ale nemění vůbec nic na tom, že se jedná o úplně zbytečný film, nejslabší díl série, a že je McG špatný režisér. Vždyť s 200 milióny dolarů bych to podobně zvládl i já. Ze začátku mě film bavil, ty prachy v tom byly vidět. Úžasně depresivní atmosféra tvořena Elfmanovou hudbou a šedými kamerovými filtry, spousta hustých robotů a velice kvalitní zvukové efekty. Worthington a Yelchin skvělí, všichni ostatní v čele s Balem nevýrazní. Bohužel v okamžiku, kdy Marcus potká Blair, jde všechno, co vybudoval Cameron, k čertu a nastupuje svět Josepha Nichola, režiséra Charlie's Angels. To je samozřejmě špatně, ptáte-li se.

Blade II jsem si pustil ve 12-ti letech, ale otec mi to po Vašutově slavném "ku*va pi*a" nekompromisně vypnul. Znova jsem ho viděl až po několika letech a byl jsem nadšený. Blade II je takový ten ideální film na pozdní víkendový večer k nějaké chutné pizze a vodce, který se sice s inteligencí zrovna mockrát nestřetl, ale je neskutečně efektní, šťavnatý a zábavný. Guillermo del Toro je chameleon - v jednom filmu nastolí mrtvolné tempo, staví na dialozích a v pozadí hraje orchestrální hudba, druhý film nemá problém natočit s 10-ti stránkovým scénářem, dynamickými akčními scénami, tunami slizu a technem či hip hopem. Vytýkat by se dala trochu zbytečná délka, někdy slabší technické provedení, ale čert to vem, já už to viděl tolikrát a stále mě to nepřestává bavit. P.S.: Český dabing je drsný.

Áno, patřím do té, řekl bych hojné, skupiny, která se pohodlně usadila do sedačky a s přivřenýma očima a rukama za hlavou se nechala unášet ponurým obrazem, pěknou hudbou, mistrovskými hereckými výkony a celkově atmosférou... A dialogy nebo texty v memoárech jsem úplně zapomněl vnímat! Možná proto jsem v závěru po odhalení pointy tak trochu zklamaně a rozpačitě pronesl: "Aha... A to je jako všechno?" Druhá projekce, při které už budu rozhodně pozornější, mě nemine a možná změním i hodnocení. Ale jestli je těch hvězdiček 5 nebo 4, to je snad celkem jedno, bavil jsem se tak jako tak výborně.

Už v prvních pěti minutách mi došlo, že Scott bude dokonale nezáživnou zápletku kompenzovat hrátky se střihem a filtry, tak jak je u něho zvykem. Jenže ono už i tohle bohužel přestává fungovat, místy mě z toho dokonce bolela hlava a celkově mi to formou přišlo dost nepovedené. Denzel Washington je úžasný herec, jenže v jeho nezajímavé roli mohl být kdejaký bezcharakterní ňouma a nebavil bych se o nic míň. A ta otřesná sentimentální scéna s telefonováním s manželkou ohledně mléka mě doklepla. Nebýt několika překvapivě drsných okamžiků a výborného Travoltova záporáka Rydera, asi bych to ani nedodíval a mé hodnocení by bylo ještě nižší. Pokud máte rádi akci a metro, pusťte si raději Speed s Reevesem a Bullockovou.

Abych se přiznal, z poslední půlhodiny jsem neviděl skoro nic, protože jsem už usínal, ale pochybuju, že jsem o něco vůbec přišel. Herci jsou super, i když až na Owena nemají co hrát a jsou zde spíš z reklamních důvodů. Také hudba je vysoce nadprůměrná. Vlastně celkově je to natočeno bezchybně, ale zároveň bohužel i hrozně fádně. Podobných filmů byly již natočeny tisíce a ne zrovna malé procento z nich je lepších než The International. A ta akční scéna, kterou jak vidím spousta lidí považuje za něco mimořádného, mě do kolen taky nedostala a divím se, jak někoho vůbec mohla. Jelikož se jedná o film Toma Tykwera, tvůrce jednoho z pěti obrazově nejkrásnějších filmů, jakých jsem kdy viděl, nemůžu skrýt nemalé zklamání.

Joe Carnahan už svým drobnějším filmem Smokin' Aces dokázal, že točit umí, a když mu svěřili konečně pořádnou částku, 100 milionů dolarů, opřel se do toho naplno. Nevím, jestli je to tím, že jsem si už na filmy se záběry, jejichž délka se pohybuje okolo 2 vteřin, zvykl, ale akční scény v The A-Team mě bavily. Nejvíc samozřejmě Murdockův let helikoptérou z nemocnice a pád s tankem do jezera. Ale nejsou to jenom tyto scény nebo celkově akční scény, co má v The A-Team šťávu. A Liama Neesona jsem už dlouho neviděl s takto rozzářenýma očima. Páni si natáčení museli opravdu užívat a já si zase užívám výsledek jejich práce. Ale je to spíš taková brainwash testosteronová magořinka, než akční film roku.

Štěstí bylo, že jsem tento americký teenagerský film o bojovém umění viděl dřív než většinu asijských mlátiček. Takže mi to přišlo celkem výživné a Amber Heard je navíc nádherná holka, ale vedle filmů jako Yip Man nebo Ong-bak to vůbec nemá šanci.

Jeden z těch slabších Sommersových filmů, ale přesto dost dobrý blockbuster.

The Mummy je minimálně stejně dobrým dobrodružným filmem, jako kterýkoliv díl Indiana Jonese. Ale Rick není až tak výrazná postava jako Indy, a proto budou Spielbergovy filmy vždy slavnější.