Furry_Sheep

Surfoví náckové vs. Ropovoďáci, surfoví oldschool metrosexuálové, a po pomstě bažící černá mamba. Parta surfových nácků sice používá nacistické symboly (no, dobře, většinou se to používání omezuje na neumělé čárání svastik), tváří se krvelačně a pro ránu nejde daleko, ale Adolf je fskutčnosťy na rozdíl od ambiciózní Evy, do lidských krků se zakusujícího Mengeleho, žraločím traumatem trpícího Hooka a dalších postaviček má vyšší cíl: sjednocení plážových gangů - a když se mu to nedaří, alespoň chce zlikvidovat co nejvíc lidí. Hrubě však podceňuje schopnosti paní Washingtonové... Český dabing (a překlad), kvalitativně oscilující mezi německým pornem ze sedmdesátých a céčkovým akčňákem z devadesátých let, se zasloužil o pátou hvězdičku.

"Mě neznásilníš!" - "Ne, ale jak to, že mluvíš španělsky?" *** "Samice hromoještěra má zraněné oko. Možná smrtelně!"

Tak tohle byl zlofilm. V tom nejlepším slova smyslu. Netuším, jak moc jím chtěl Rob provokovat, ale podařilo se - i na facebookových stránkách filmu jej fanoušci za Lords of Salem buďto proklínají, nebo velebí, ale nic mezi tím. Budu se opakovat, ale: začátek slibný, od druhé poloviny lehce WTF, ve finále audio-vizuálně-krvavě-světelná-akdovíjakáještě řežba, v níž se stírají hranice mezi normálnem a vyšinutostí, snem a realitou, dobrem a zlem. Rob Zombie si tímhle filmem chtěl udělat radost - a udělal ji i mně.

Lákavý námět, celkem dobré obsazení, prostředí ideální pro horor...a nulový výsledek. Žádný mráz po zádech, naprostá absence strachu či napětí, naprosto promarněná šance. Kde se stala chyba?

Průměrný, o něco krvavější a vulgárnější (co se slovníku hlavních hrdinů týče) přírůstek do found-footage rodiny. Vcelku zábavná jednorázová podívaná k čaji o páté, rozhodně nic, co by vás při půlnočním domácím promítání ve zhasnutém obýváku vyděsilo k smrti. Poměrně dost krve, poměrně málo lekaček, nechutně mnoho křoví, hodně pobíhání a jekotu, lehce nadprůměrný závěr.

Moje slabost pro horory typu found footage mě často nutí některé filmy nadhodnocovat. Slender Man je první - a doufám, že i poslední -.výjimkou. Nezáživné, bez jakýchkoliv momentů překvapení, s otravnými postavami a nijakým scénářem. Nuda, nuda, šeď, šeď. A přitom má fenomén "Slender Mana" hodně vysoký potenciál.

Čekala jsem stokrát ohranou nudu, dostala jsem lepší průměr. Den po zhlédnutí si troufám tvrdit, že mě trojka zaujala snad víc než jednička, což je u filmů (jakéhokoliv žánru) vzácností. Jen je zapotřebí vybavit se patřičnou dávkou tolerance a shovívavosti. Nadávat u Paranormal Activity na občasnou statičnost záběrů nebo využívání kamery v situacích, kdy by ji každý normální člověk vypnul, je podobný nesmysl,. jako u Záhady Blair Witch zkoumat, kde ti studentíci furt brali proud na provoz kamer a proč se tam doháje sakra neukázala ta čarodějnice.

Pozor!!! Můj komentář asi obsahuje něco, co by se dalo považovat za spoiler!!!! Sledujeme hlavního hrdinu: Hlavní hrdina pije. Hlavní hrdina nemluví. Hlavní hrdina se jednoho dne probudí s ranami v dlaních. Hlavní hrdina si je zaváže prostěradlem. Hlavní hrdina pije. Hlavní hrdina prodává červy a má je rád! (hlavní hrdina působí tak trochu jako tupý velký medvěd). Zakrvácený hlavní hrdina snáší kvůli svému poznamenání útrapy. Hlavní hrdina pije. Na hlavního hrdinu prší. Hlavní hrdina je vystěhován z bytu. Hlavní hrdina vyléčil dotykem malou holčičku!!! (nedozvíme se, v jakém vztahu byli a nesledujeme je dál, to by bylo klišé). Hlavní hrdina pije. Hlavní hrdina šlápne do obličeji svému bývalému zaměstnavateli. Hlavní hrdina se dostane do klášterního útulku k řádovým sestrám. Hlavní hrdina zde nepije!!! Hlavní hrdina zametá schody v klášteře, renovuje klášterní hřbitov, pomáhá jeptiškám s mrtvolami, hlavní hrdina vzkvétá spolu s klášterem (tady nit přetrhneme a necháme klášter klášterem, už to smrdí jako klišé. popojedem). Hlavní hrdina potká bezdomovce, který mu řekne, že rány na dlaních nebudou jediné, že se mu jich udělá celkem pě......(kus filmu přeskočíme, v jednu chvíli jsem byla myšlenkami v nějakém paralelním vesmíru a nic si nepamatuju)......hlavní hrdina obchází lidi v nějakém lunaparku a ukazuje jim nějaký cár papíru, každý na to odmítavě zavrtí hlavou. Hlavní hrdina dojde k ženě na pouťové střelnici, která řekne, že jeho strýc už tam není. (on totiž celou dobu hlavní hrdina těm lidem ukazoval fotku strýce, kterého se rozhodl zničehonic hledat, a o kterém doposud nebyla jediná zmínka. vám to nedošlo? tak opusťte sál). Zrychlíme: krásná neznámá slečna v lunaparku, slečna má problém s tatínkem (nevíme jaký), s maminkou (která z hlavního hrdiny udělá stigmatizovaný automat na léčení a vybírá za to prachy od chudých věřících, s čímž má posléze hlavní hrdina morální problém), a je fixovaná na laminátovou kachnu. Svatba. Zhrzený exmilenec současné manželky hlavního hrdiny. Problém. Útěk. Hlavní hrdina provozuje s manželkou malý kolotoč kdesi...kdesi. Oba bydlí v karavanu. (hlavní hrdina stále příliš nemluví, občas se napije). Bouřka. Záplavy. Hlavnímu hrdinovi odpluje manželka. Hlavní hrdina se probere, hledá manželku, najde laminátovou kachnu, tu pohřbí pod hromadu kamení. Hlavní hrdina krvácí. Hlavní hrdina krvácí z rány na boku!!! (v tuhle chvíli jsem si nestydatě pomyslela:ach ne! ony se mu udělají další rány a my budeme sledovat hlavního hrdinu ještě dvě hodiny!!!) Hlavní hrdina se dopotácí na hřbitov. Hlavní hrdina krvácí na hřbitově, film pomalu končí, nad ztichlým sálem se vznáší masové nevyřčené WTF???. Film je černobílý, zajisté má přesah a hloubku, ale já jsem ho nepochopila. Jsem zvyklá na klišé, takže u slibně začínajících scén (uzdravená holčička, klášter) jsem čekala, že se děj někam konečně pohne. Nerozvinutých slibných prvků (červi, hrdinova minulost, nevyžádaná pozornost lidí upírající se k jeho stigmatům) mi bylo líto. Ani coby věřící jsem tam nenašla nic, čeho bych se mohla chytnout a zamyslet se nad tím. Kdybych byla placená za pokusy o vtipnost, sednu si s kamarádkou před kameru a řeknu:"Mohla by to být taková Honzíkova cesta, kdyby ji natočil Tarkovski". Kamarádka by vtipně odpověděla, udělaly bychom pár vtípků na adresu artových/nonkonformních/černobílých filmů a bylo by to. Jediné, čeho se mohli diváci chytnout, byla pohřbená laminátová kachna (kdo po skončení projekce zaraženě nemlčel nebo nekouřil, ten si z ní dělal prdel). Pořádně se to nedotýkalo ani víry, ani chlastu, ani mezilidských vztahů...prostě jsme jenom sledovali hlavního hrdinu. Z tohohle jsem asi už vyrostla.

Drsný, nadčasový, nadprůměrný, nebočanovský film. Mně donedávna utajený skvost československé kinematografie. Při hodnocení je samozřejmě zapotřebí brát v úvahu fakt, že snímek byl dokončen po více než dvacetileté pauze.

Oldschool ultragore zombie komedie, která si nebere servítky. Braindead vás zaplaví hláškami, neuvěřitelnými scénami, hektolitry a hektolitry krve - a přesto nejde o laciný snímek. Krev zde není tak úplně krví, násilí není tak docela násilím, a batolata nejsou tím, čím se zdají být. Na své si přijdou freudisti ("vztah" Lionela s matkou), milovníci zombie filmů (zombies se zde chovají VELMI nestandartně, stejně tak je s nimi i v několika scénách nestandartně zacházeno), i příznivci inteligentních (ano, čtete dobře - Braindead považuji i přes jeho zdánlivou zvrhlost a totální ztřeštěnost za inteligentní snímek) komedií. Puding, sekačka a baby-zombie rulezzz. "I kick ass for the Lord!"