-Ravee-

-Ravee-

Michal Štochl

okres Praha
Tragikomik

39 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 5.8.2017  21:59

    Při urážce logiky č. 348 jsem vzdal poslední naděje na příjemný filmový zážitek. Což je ve 30. minutě stopáže trochu problém..

    • 19.12.2016  01:47
    Vertigo (1958)
    ****

    Vrchol umění po technické stránce, nad kterou se můžeme rozplývat do nekonečna, po té obsahové ale Vertigo zaostává. Plytká a těžce nedůvěryhodná zápletka a notně nevyužitý potenciál postav i dějových zvratů. V tomto Vertigo těžce ohlodal zub času..

    • 6.7.2016  23:37

    Má to nádhernou hravost jako od bratrů Coenů, má to krásnou kameru, geniální gag s přísahou "na život mé matky" i ňadra Angeliky, ale ta neřízená rozháranost mi hrubě nesedí..

    • 14.6.2016  21:16
    Saulův syn (2015)
    ****

    Extrémně těžko pochopitelný svět pro diváka zvyklého dnešním podmínkám. Při sledování člověk musí zapomenout na veškeré fungování společnosti, jak ji zná, a to zejména na lidskost, bezpečí a důstojnost, které ve světě Březinky neexistují. Nemes nám vše předkládá suše a samozřejmě jako přirozené prostředí. Nikoho nepřekvapí, že zemře pro nesmysl, že ho někdo udá, že mu pod rukama za noc projdou stovky zplynovaných těl. Je to součást všední reality. A právě tahle samozřejmost je tou největší zvráceností celého dění na plátně, které postrádá pro diváka veškerou logiku..

    • 13.2.2016  20:39
    Matka a syn (1997)
    *

    Filmový ekvivalent Malewiczova černého čtverce.

    • 31.1.2016  19:30

    Spielberg mi již jedenáctým rokem netrefuje notu a Most špiónů není výjimkou. Jeho přeslazené a přesvícené záběry s nádechem kýče se mi sice stále líbí, k podobným politickým tématům se však naprosto nehodí. Kamiński odvedl opět nádhernou práci, ale nepředvedl pranic nového. Přemíra barevných filtrů a postprodukčních retuší navíc ubírá filmu to, po čem si doba, ve které se odehrává, přímo volá - autenticita. Právě dobové napětí a všudypřítomná nejistota zde zcela chybí. I ty nejvypjatější momenty jsou podávány vlažně, jakoby Spielberg nechtěl opustit svou komfortzónu (naposledy tak učinil v Mnichově) a stejně tak z ní nechtěl vytrhnout diváka. Pěstí na oko je pak masivní heroizování USA, kde se očividně jezdilo pouze v bezchybně naleštěných Cadillacích a největším problémem byla rozverná veřejnost vrhající nepříjemné pohledy. Stejně tak Hanks v roli "hodného dědečka", který vede vyjednávání na ostří nože, je tak trochu směšný. Pokud tedy někomu nevadí americký PR "cock rock", bude se pravděpodobně bavit o moc víc, než jsem se bavil já..

    • 29.1.2016  20:19
    Artifact (2012)
    **

    O tom, že hudební průmysl funguje tak, jak funguje, asi každý tak nějak tuší a je dobře, že to někdo ukázal na plnou hubu a ještě lépe, že to ukázal na extrémním případu, jako byla aféra okolo 30 Seconds to Mars. Bohužel to, že se jedná právě o 30 StM, je také největší slabina. Jared Leto umí hrát i zpívat, o tom nikdo nepochybuje. Na druhou stranu je to do určité míry přeceňovaný a hlavně ULTRANARCISTICKÝ pozér. Měl bych také přiznat, že přes veškerý instrumentální um vidím hudbu 30 StM jako komerční teenage pop metal sračku a Jared Leto je mi svým stylem vystupování krajně nesympatický. Ale zpátky k filmu. Fakt, že zisk umělců se plynule přesunul z prodeje desek do živého vystupování, je také všeobecně známý. O horentních sumách, které si umělci za koncerty účtují, tu ale s podivem nepadá ani slovo. Tento business model navíc výrazně nahrává právě velikým bandům jako 30 Seconds to Mars, které dokáží vyprodávat stadiony. Menší umělci mají se ziskem problém daleko větší. Při úvodním plakání dollarových multimilionářů (Bennington a Tankian) nad mládeží, která si hudbu raději zdarma stáhne, než koupí, mi tak bylo na blití (za zmínku oproti tomu stojí rozumný postoj Metallicy, která ho prezentuje v dokumentu GLOBAL METAL). Hudební průmysl je z hlediska vztahu label-hudebník odporný, ale víceméně dává smysl. Nahrávací společnost umožní nákladnou produkci alba a poskytne skupině možnost vydělávat na koncertech. Za to si však společnost naúčtuje nesmyslné peníze včetně absurdních poplatků. Zkrátka korporace zůstanou korporacemi a při Letově komentáři „tyhle firmy nezajímá nic kromě čísel“ jsem se dusil smíchy. Právě tyhle korporace totiž vedou pro umělce formátu 30 StM nezbytný byznys založený na kalkulacích, analýzách a rozpočetnictví, který vůbec umožní vydávání pompézních alb. Nahrávací společnosti navíc odvedou ohromný kus práce s kompletní propagací produktu. Nikdo se nepozastaví, proč je zpravidla každý větší band pod nějakým labelem? Krom toho takto fungují do určité míry všechny (nejen) umělecké branže. Větší skupiny živí ty menší, a to je z mého pohledu zcela v pořádku, aby byl umožněn „zrod“ nových talentů. Ale Leto, zdá se, má sám málo. Kam se poděl ten duch „pro hudbu jako takovou udělá Jared všechno“, který je tu tolik proklamován? Není to spíš „pro prachy…….“? Momenty, kdy se skupina rozhoduje, jestli podepíše s labelem další nevýhodnou smlouvu po tom, co byla právě „ojebána“, ji pak staví tak trochu do pozice nevděčného, oportunistického spratka. Letova (vlastně obou) samolibost je až neuvěřitelná, když nám předkládá záběry sebe sama v hlubokých zamyšlených pohledech či rozhovorech s plasticky vloženými dramatickými pauzami uprostřed vět. Pro film jakožto dokument jsou tyto režijní excesy drtivě degradující. Ve výsledku jde o dokument, který je často v kontradikci sám se sebou, rozplývá se nad nesmysly, pláče tam, kde to nedává smysl, využívá demagogického vyjadřování a ke sběru a prezentaci dat využívá překvapivě omezený počet zdrojů, které jsou často nerelevantní.

    • 12.4.2015  13:31
    Stávka (1925)
    ****

    Šílená bolševická agitka v rukou filmového mistra. Uhranutě jsem zíral na nádherně komponované, živé a působivé scény, ale účel, který film plní, se mi bytostně hnusí (laciné vyjadřovací prostředky, které se občas objevují, navíc Stávku řadí o stupínek níže než Křižník Potěmkin). Politická prasárna, která je bohu(dík/žel) natočená naprosto nádherně..

    • 6.4.2015  01:24

    Tarkovského středověký "Fitzcarraldo" projekt, jehož rozbahněným polem nudy jsem se brodil celé 3 hodiny. Přirovnání k Sedmé pečeti či Marketě Lazarové? Ale no tak, no tak, to určitě ne... Rublev nenabízí nic než čistě subjektivní multitematické zahloubání, ze kterého jako by ani sám Tarkovský nevěděl jak ven. Výsledkem je změť neurčitých a k uzoufání nezáživných kapitol, nad kterými se mohou rozplývat snad jen Tarkovského skalní vlezdoprdelkové.. Po homerunu se Stalkerem a dalekém odpalu se Solarisem si u mě Tarkovský zapisuje druhý strike (po egoistickém Zrcadle) a já už snad po ničem dalším nesáhnu, abych si ho nevyoutoval..

    • 4.4.2015  16:29

    Naprosto drtivá kadence srdíček, duhy a cukrkandlu, ze které by se udělalo špatně i Danu Nekonečnému. Tohle měli při převýchově pustit Alexi deLargeovi a byl by z něj beránek do konce života. Tradiční morální ponaučení, které v sobě nese snad každá pohádka, zde zní: "Buď si třeba největší svině na světě a všem se snaž ublížit, ale vždycky Tě všichni budou milovat a medvídci Tě nakonec odvedou do světa růžových obláčků a živoucích hvězdiček"..

    • 23.3.2015  02:57

    Podobně jako La Dolce Vita líčí úpadek morálky společnosti ve prospěch stále neukojitelnější potřeby zábavy a rozptýlení, L'Avventura líčí úpadek lásky ve prospěch stále větší potřeby vášně a vzrušení. Křesťanské pojetí citové náklonnosti je již dávno mrtvé a Antonioni zde více či méně křiklavě obhajuje záletnictví a nevěru. To vše by šlo. Jen kdyby to nebylo zabaleno do bezmála dvou a půl hodinové intelektuální nudy, jakou umí snad jen Italové..

    • 16.3.2015  19:03
    Zrcadlo (1975)
    **

    Po uhrančivém Stalkerovi a těžko proniknutelném Solarisu, který jsem docenil až značnou dobu po zhlédnutí, jsem sáhl po Zrcadle. A nebyl to tah zrovna šťastný. K alespoň náznaku pochopení toho, co se v Zrcadlu děje, mi totiž chyběl nejen přehled o ruské literatuře, dějinách a kultuře, nýbrž především 500 stránkový manuál k Tarkovského psyché, který by mi mohl trochu pomoci k rozkrytí hluboké symboliky nejasné mozaiky asociací a vzpomínek z nejrůznějších období a stavů. U Stalkera jsem se sice také topil, ale byl jsem fascinován od začátku do konce a nakonec jsem si dokázal utvořit alespoň hrubé povědomí o poselství filmu. Tady jsem se jen náramně nudil a pokukoval po hodinkách. Nemyslel jsem si, že to někdy řeknu, ale u Zrcadla chybí tvrdá ruka producenta, která by Tarkovského uměleckou svobodu trochu přiškrtila..

    • 14.3.2015  21:12

    Úvod do kurzu deviací, nebezpečí a závislostí spojených s virtuálním prostředím aneb Reitman dokázal i přes silnou schématičnost a konstrukt vytvořit opět velmi zábavnou a pravdivou reflexi (americké) společnosti..

    • 22.2.2015  10:05

    První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti..

    • 4.2.2015  16:28
    Prostřihy (1993)
    **

    Short Cuts představují polovičaté a zdlooooooouuuuuuhavé hořekování nad tím, jak chaotické, nepředvídatelné a zásadní jsou střety zdánlivě cizích lidí ("short cuts" tedy nejen kvůli zacházení se střihem, ale také jako "zkratky" ve smyslu nenadálého přechodu z jedné životní situace do radikálně odlišné). Neříkám, že tu nejsou zajímavé momenty či postavy (asi nejintenzivnější je příběh rodiny Andie MacDowell), ale ve scénáři je zbytečný zmatek a i přes tyranskou stopáž se Altman žádné ze skupin protagonistů nevěnuje dostatečně, jelikož jich je asi milion. Výsledkem je, že po chvilce je divákovi úplně jedno, co se komu děje (ono se ostatně drtivou většinu času neděje vůbec nic). Altman zkrátka není můj šálek kávy a kromě neuvěřitelné schopnosti sehnat do svých filmů obrovské množství zajímavých jmen na jeho režii nevidím nic převratného..

    • 20.1.2015  22:55
    Birdman (2014)
    ****

    Iñárritu na prknech aneb zahrajte si všichni, jak je libo, a já to pak ani nebudu moc stříhat. Servíruje se nám tu rozevlátá satira o ctižádosti, prestiži, hodnotách a nezopakovatelném úspěchu, na který by se pekelně těžko koukalo Orsonu Wellesovi nebo právě třeba Nortonovi, který je pro mě s jeho druhou mízou největším hereckým překvapením roku 2014. A to už jsem ani nedoufal. Ostatně hereckým talentem se zde nešetří a jedny ze svých nejlepších výkonů předvádí Keaton, Norton, Watts i Stone a svůj zaručeně nejlepší Galifianakis. Ke Keatonovi bych měl jen malý škraloup, jelikož vypjaté scény a výrazné pózy zvládá znamenitě, nicméně v klidnějších pasážích se nestíhá krotit. Asi tak jako Interstellar je poctou Vesmírné odysee, Birdman je poctou All That Jazz. Tak... přirovnání bych tu měl, nálepky taky, tak si to můžu "strčit do tý svojí vrásčitý stažený prdele". P.S.: Největší "ptačí muž" je tu každopádně Norton..

    • 2.1.2015  00:38

    Omámený Linklaterův scénář ve zmatené Linklaterově režii, který bych mu toleroval možná v devatenácti. Ve třiatřiceti bych už ale čekal něco vyzrálejšího (což přišlo o 2 roky později) a celistvějšího, než je tahle MJ oparem obehnaná nejasná vzpomínka na střední.. P.S.: McConaughey je i jako přerostlý pubertální slizák na jedničku..

    • 29.12.2014  20:06
    Zvětšenina (1966)
    *****

    Geniální art o kritice popkultury, konformitě, tlaku společnosti, pozérství a především o (nemožnosti) zachování individuality. Hemmings je v roli svérázného umělce s nezávislou rebelskou duší, jenž je postupně tlačen k podvolení se "hře společnosti", naprosto dokonalý a Antonioniho využívání symbolických artefaktů je neskutečně stylové. Pravděpodobně nejpřístupnější čistokrevná artovka, jejíž mysteriózní a erotický náboj se zatím prakticky nepodařilo překonat. Bylo v parku či nebylo v parku? Odpověď je v hlavě každého z nás..

    • 26.12.2014  00:40
    Nákaza (2011)
    ****

    Vždycky jsem měl problém s tím, že Soderbergh má až příliš rád systém, protokol a šablony a že z jeho filmů pokaždé cítím zápach plastu a nalajnování. U Contagion to je ale pozitivum. Zde se protokol a směrnice náramně hodí a tak trochu sterilní vedení tu bylo potřeba. Některé z linek (hlavně ta s Judem Law nebo Marion Cotillard) mi sice seděly méně než jiné, summa summarum se ale podařilo udržet laťku na výši bez impotentních momentů..

    • 21.12.2014  17:56

    "When a relative dies you go to the funeral whether she was Danish or not.."

    • 30.11.2014  12:01
    Zvrácený (2002)
    ****

    Jeden z těch vyloženě zlých a nepříjemných filmů ke sledování. Zároveň ale také skvěle natočených a originálních. Viděl jsem ho v roce 2008, když mi bylo 18, a byl jsem jím sakra znepokojen a řekl jsem si, že až budu někdy více obrněný, chtěl bych ho vidět ještě jednou. Znovu jsem ho spustil v roce 2014, nicméně jsem se dostal jen ke scéně s hasičákem a odkládání se prodloužilo na neurčito..

    • 25.11.2014  13:24

    Propašovat product placement od Applu do srdceryvného příběhu z doby WW II to už je marketingová extraliga (čti demence)..

    • 21.11.2014  01:51
    Interstellar (2014)
    *****

    Bráchové Nolanovic koupili unci trávy, pustili Kubrickovu Odyseu a začali psát. Psali a psali, až stvořili něco, co se jim zdálo tak moc epic, že to stojí za 165 mega na natáčení (a ano stojí), nicméně si to po sobě zapomněli přečíst, když opojení vyprchalo. Výsledkem tak je neustále se větvící příběh, kde všechno souvisí se vším (a hlavně všechno souvisí s McConaugheyem), který byl předem odsouzen k tomu se v závěru bořit pod náporem předchozího dění. Všechny dějové linie a zvraty, souvislosti, vztahy mezi postavami a otázky o existenci, čase, lásce (dost možná nejhorší filmový monolog všech dob) a vesmíru zkrátka nebylo možné rozumně ukočírovat, a tak končíme pádem do "knihovny", při kterém jsem si málem urazil hlavu facepalmem. Druhá scéna, při které jsem vnitřně zemřel smíchy, byla, když génius zločinu "panel mariňák" svým hranatým chapadlem otevřel McConaugheymu dveře hangáru a pomohl mu prchnout. Ale dost bylo kritiky. Co na tom, že to všechno dohromady nedává tak úplně smysl a že to smrdí komerční samoúčelností - tady se jedná o jeden z největších kinozážitků roku a vlastně i filmu jako takového. Kombinace velkolepých akčních sekvencí, nádherných trikových záběrů a soundtracku způsobila, že jsem si místy kousal nehty napětím, drtil opěradla sedadla pod náporem velkoleposti a namáhavě zatlačoval slzy dojetí. A právě "dojetí" je slovo, kterého je Interstellar esencí. Veškeré scény, kde se potkávají Murph s Coopem, jsem prožíval tak intenzivně, že mi mráz po páteři uběhl snad maraton..

    • 11.10.2014  12:51
    Rohy (2013)
    *

    V Bradavicích by měli otevřít dramaťák..

    • 4.10.2014  12:38
    Zmizelá (2014)
    ***

    The Game feat. Basic Instinct feat. The Truman Show feat. The Stepford Wives tak trochu bez výrazu a věrohodnosti. Fincher jako by se poprvé ztrácel ve svých dokonale přesných záběrech a vypravěčských rovinách a nedokázal udržet sourodý celek. Těžko jsem se pak vyhýbal dojmu, že jsem vlastně viděl několik filmů najednou místo komplexního, mnohoznačného příběhu vyprávěného z několika pohledů. Affleck standard, Pike velmi dobrá, Coon skvělá, Barney navždy zůstane Barneym a jen narušuje podivnou atmosféru. Za největší pozornost stojí hudba a minimálně akademická nominace je zde, myslím, nevyhnutelná (aktualizace 18.1.2015 - nominace se nekoná). Sečteno, podtrženo: Po Úkrytu nejslabší Fincher, i tak ale určitě stojí za 2 (a kus) hodiny času..

    • 27.9.2014  16:03

    Křišťálově čistá filmařina, která přes svou očividnou křehkost drží celé dvě a čtvrt hodiny, s klasicky geniálním Day-Lewisem, jenž svým uměním povznesl zdánlivě nezajímavou postavu Newlanda do zcela jiné sféry. Přemýšlím jen, jestli mi do relativně sourodé Scorseseho filmografie více nesedí Kundun nebo právě tato vkusně citlivá romance. Více takových odboček bych prosil..

    • 3.9.2014  22:41

    Prsty, cecky, parádní vizuál a mizerný herectví. Trochu málo k zapamatování proti prvnímu Sin City..

    • 13.7.2014  19:48

    Je to agitka a demagogie jako kráva asi jako Inconvenient Truth Ala Gorea a komentáře typu „toto se neděje zřídka“ působí výpovědní hodnotou asi jako věta „něco podobného se stalo v šedesátých letech v Texasu“ z Věřte nevěřte, nicméně téma zacházení se zvířaty, které odporuje všem principům lidskosti, je nutné mít neustále na paměti a Earthlings ho podávají sice velmi radikálním avšak působivým a intenzivním způsobem. Maso sice jíst nepřestanu, ale určitě zbystřím při výběru dodavatele uzenin a Earthlings bych označil za povinnou četbu pro každého, kdo do svého jídelníčku zahrnuje maso, aby se předcházelo do očí bijícímu pokrytectví. Moje otázka zní: Bylo by vůbec pro celou světovou populaci materiálně možné přejít na rostlinnou stravu?

    • 13.7.2014  19:20

    Laciná kopírovačka Se7en s přehrávajícím a díky přízvuku otravným Lambertem. P.S. To gumový mimino!!

    • 2.7.2014  17:55
    Oculus (2013)
    ****

    Mít to v rukou schopnější režisér, mohli jsme slavit příchod horroru desetiletí. Stavba a gradace příběhu je perfektní, stejně tak prolínání časových a psychologických rovin, nikdo se nesnaží paranormální jevy přespříliš analyzovat a vysvětlovat (konečně to někdo pochopil), jenom ta plytká režie to sráží do kolen..

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace