-Ravee-

Jsou filmy, které jsou pro jednotlivce, skupiny a v tomto případě i celé národy zcela klíčové. Jedním z nich je např. rumunský Colectiv nebo právě tento dokument o nevídané hnilobě v samotných základech státu. Mrazivá a odzbrojující bezmoc.

Zvolil jsem si pravděpodobně nejlepší (nebo naopak nejhorší) možnou dobu na projekci, abych si uvědomil, jak málo se u Rusa od dob Stalina změnilo. Obsahově odporné a překvapivě velmi slabé i ve své formě. Ejzenštejn skutečně zaspal dobu a nedokázal svůj talent přizpůsobit pokroku. Ve výsledku tedy jde o legendární bolševickou agitku (objednanou přímo Stalinem), která využívá zastarale laciných prostředků němé éry pro práci s motivy tehdejšího (a bohužel i aktuálního) politického dění. Když vedle sebe člověk postaví Ivana Hrozného a Občana Kanea jako vrcholná, politicky naléhavá dramata tehdejší doby, uvidí, jak strašně směšně sovětský opus působí. A to je Kane o 4 roky starší..

Čistě neherecké výkony, nudná kamera, amatérské chyby (stíny mikrofonu v záběru, znečištěný objektiv...) a hlavně nekonečný vodopád pseudointelektuálních žvástů, které měl v hlavě snad každý adolescent, ale styděl by se je převést na plátno. Délku bych neřešil, pokud by film měl co nabídnout. La Maman et la putain pro mě zůstane jedním z těch nepochopitelných filmových momentů, kdy absolutně netuším, jak se mohl dočkat takové slávy a opěvování kritikou.