KarelR

Absolutní povinnost pro každého, kdo se zajímá o filmovou historii ;)

Nový Predátor dodává přesně to, co slíbil. Nic víc, nic míň. Dan Trachtenberg znovu ukázal, že patří mezi nejschopnější přehlížené režiséry, a vrátil sérii jednoduchost, špinavost a potěšení ze scén, v nichž vesmírný lovec trhá svou kořist na kusy. Trochu škarohlídsky mě nicméně mrzí, že jsme po 35 letech vlastně došli zpět na začátek, a že je dobrý predátoří film malým výletem do divočiny, jehož událostní rozměr je nula. Je to jako kdyby měl čtvrtý Šílený Max to samé měřítko jako jednička… a George Miller by za to minimum ambicí chtěl potlesk. Jak říkám, v rámci přednastavené škatulky je to výhra, která je v lecčems zajímavá a po všech stránkách (s výjimkou digitálních zvířat) poctivě udělaná. Pocitu, že je tenhle comeback v jádru dost bezvýznamný, jsem se ale bohužel nikdy nezbavil. (7/10)

Dechberoucí pohled do soukromí Paula Newmana a Joanne Woodward není jen o jejich hollywoodských kariérách. Je hlavě o jejich složitém soužití a o tom, jak ho promítali do svých filmů. Když řeknu, že po téhle dokumentární sérii budete Newmana vnímat úplně jinak, vůbec nepřeháním...

Moc hezká teen komiksovka, kterou na 4* hvězdy vytahuje první a poslední díl. Režiséry třetích Mizerů to očividně bavilo, tak snad bude podobně fajn i jejich Batgirl. P.S. Kdo čeká, že bude pohádka o čtrnáctileté holce akční nářez z ranku Kapitána Ameriky 2, ten samozřejmě spláče nad výdělkem :)

Výborný návrat k čistokrevnému Star Treku, který stojí hlavně na ohromně sympatické posádce (Nurse Chapel!). Na ploše deseti dílů se vyzkouší kupa žánrů a fungují všechny (od ponorkového thrilleru, přes vztahovou komedii, až po napínavou poctu Vetřelcům), takže za mě palec vysoko nahoru. Kéž by to mělo premiéru před pěti lety, a ne ve chvíli, kdy už Star Trek (po Do neznáma, Discovery a Picardovi) zajímá jen hrstku lidí :/

Třetí Jurský svět měl být epickou sešlostí staré a nové generace hrdinů, kteří mají víc zkušeností s dinosaury, než by oni sami chtěli – a když Nadvláda servíruje přesně tohle, je docela fajn. To, na co se možná těšíte, ale trvá jen čtyřicet minut a musíte si na to hodinu a půl počkat. Do té doby totiž Trevorrow servíruje tři filmy sešité do jednoho, a i když jsou všechny patřičně velkolepé, ani jeden z nich není extra zajímavý. S výjimkou obří naháněčky na Maltě navíc chybí i akce a místo nosných dějových linek nebo postav, které by někam pořádně směřovaly (relevantních hrdinů je tu asi dvanáct!), dělají člověku radost hlavně různé momenty s dinosaury. Jak už jsem ale zmínil výše, jakmile se všichni konečně potkají a Jeff Goldblum začne servírovat hlášky a hrdinské momenty (jako jediný pochopil, že to má být zábavná popcornovka!), zapadne třetí Jurský svět do těch správných kolejí. Nakonec vám tedy na tváři vyskočí pár letmých úsměvů, jež smaže až vědomí, že to vlastně celé bylo dost průměrné a lehce zbytečné. Hlavně ať se proboha netočí další díl!

Top Gun: Maverick je jedním slovem… fenomenální! Jednička mě nikdy moc nebrala, protože jde jen o lehce přepálenou military pohádku. Dlouho chystané pokračování ale všechno povýšilo o dvě úrovně výš a nabízí špičkový mix dramatu, akce a chlapácké nostalgie. Každý záběr je tu vymazlený k dokonalosti, každé Maverickovo dilema tne hluboko do srdce. Na výbornou pak funguje i zbytek obsazení, hudba, romance s krásnou Jennifer Connelly, odkazování na jedničku, balanc mezi zábavou a napětím… no prostě tu není špatně vůbec nic. Jistě, v jádru nejde o nic objevného a většina zdejších mouder už byla ve filmech tisíckrát. Cruise si ale počkal na jednoduchý scénář vypilovaný k dokonalosti a vyždímal z něj maximum, což v IMAXu znamená nezapomenutelný zážitek, jenž okamžitě pasuji na film roku. Sedmička Mission: Impossible má rozhodně co překonávat. Top Gun 2 je totiž nefalšované mistrovské dílo, které stejně měrou tlačí do sedačky i na slzné kanálky. Zkrátka čirá filmová radost, nad níž by Tony Scott uznale pokýval hlavou. Díky moc, Tome! (IMAXových 10/10)

Nejlepší Bay od... prvních Transformers? Jasně, logika si jako obvykle vzala dovolenou, ale z hlediska explozivního řemesla, eye-candy bouraček a patosu to jede celou dobu na maximum. Za mě dost nečekaná spokojenost, tyhle pitomé, ale bayovsky procítěné výplachy už mi začínaly chybět.

Líbila se mi jednička Fantastických zvířat a docela i dvojka, ale trojka je teda úplně jinde. Zhruba 80 % stopáže Brumbálových tajemství jsem vůbec nechápal, co se proboha děje a o co komu jde. Na začátku filmu se dá dohromady tým náhodných čarodějů, kteří mají supertajné úkoly. Nikdy tak není jasné, proč je na plátně zrovna tahle skvadra lidí, kam má jít a čeho tam chce dosáhnout, což vede k totálnímu a nekonečnému zmatku. Akční scény samozřejmě vypadají draze, kdyby se ale většina z nich vystřihla, vlastně v ději nebudou chybět. Stejně jako Bradavice, do nichž jsme se vůbec nemuseli vracet, anebo… spousta dalších drahých věcí. Prázdnější a bezvýznamnější potterovský film tu zkrátka ještě nebyl. A hodně bych se divil, kdyby tahle série přežila do čtyřky bez zásadních změn.

PTA si dal zasloužený oddech, jenž si dopřál třeba Scott s Dobrým ročníkem nebo Tarantino s Tenkrát v Hollywoodu – a kupodivu mi to dost sedlo. Jasně, Lékořicová pizza je v jádru film „o ničem“, zároveň se však jedná o skvělou dobovku, jíž nikdy nedojdou trumfy. Každá postava je výrazná a nekoukaná (Bradley Cooper vládne!) a každá pasáž tu zaujme něčím trochu jiným. Anderson obchází spoustu klišé, a na ta povinná si alespoň šikovně chystá půdu (běhání!), čímž vzniká svěží oddechovka, která mě na dvě hodiny bezezbytku pohltila. Lidé, kteří budou vyžadovat tradičně vystavěnou a odvyprávěnou romanci (anebo novou pecku od režiséra Až na krev), samozřejmě krutě pohoří. Fanoušci Richarda Linklatera nebo Camerona Crowea by ale tuhle malou sedmdesátkovou radost prospat nemuseli.