Coliseum

Coliseum

okres Praha
Věděl sem, že tam jsou. A tak sem tam nešel


3 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 14.8.2018  07:38

    Apelující "Obama" konec šel očekávat a stejně zprudil na dva a půl taktu. Leč, i když je Schumer sympatická asi tak jako Jillian Bell nebo McCarthy, pobavila mě. Tak nějak po šovinisticku.

    • 8.8.2018  22:50
    Opojení (1991)
    ****

    Když chceš spláchnout sračky, je třeba se v nich naučit plavat.

    • 6.8.2018  13:12

    Geniálně panoptikální smuteční pochod za toho, jehož růžolící tváře holdovaly lásce. K masu.

    • 6.8.2018  13:07

    O mravenčí nohu a vosí křídlo lepší.

    • 6.8.2018  13:04

    Ten film se měl po druhý třetině vyvíjet úplně jinak.

    • 2.8.2018  12:03
    Psycho II (1983)
    ***

    Mile pojatý návrat domů. Ubylo atmosféry, přibylo pěkných úmrtí. Celkově dvojku neberu jako urážku.

    • 30.7.2018  09:36

    Velký zklamání. Možná by to celý bylo průraznější, kdyby celý političeskoje bjuro mluvilo родно́й язы́к.

    • 21.7.2018  08:33

    Další z Vejdělkovejch matnejch pokusů ukázat lakonicky životní trable obyčejnejch lidí, žijících v poměrech lidí vyšší kasty, neboť takhle to je a takhle být má. Jeho pokřivrná optika vidění každodennosti střední vrstvy se hrubě střetává s absurdní vizí Slámovy črty člověka vesnickýho a středostavovskýho. Oba náhledy jsou až dráždivě subjektivní a ad absurdum vágní. Pak je hodně těžký vidět v příběhu potenciální narativní poselství, sblížit se s postavami, neřku-li jim fandit a vytvořit si na ně jinej než povrchní názor. Volha je nakonec jen plytký odvyprávění tvaru, kterej má ambice bejt tragikomickou zpovědí, ale plácá se ode zdi ke zdi, od ničeho nikam. Vlastně je to nádherně nasnímaná středočeská kotlina, kterou projíždí vymazlenej veterán. Právě za kameru a za Bolka, kterej už dávno dospěl v herce, kterej dokáže rozjet parádní čardáš i na pětníku.

    • 10.7.2018  20:17

    Okamžiky v soudní síni bývají zásadní, emotivní a napjatý. A tenhle film začíná právě před jeho ctihodností.

    • 29.6.2018  08:11

    Ach, těch nelogičností. Clinte, Clinte, u tebe bych se takovýho diletantství nenadál...

    • 29.6.2018  08:07

    Proč tolik liknavě zádumčivých a teatrálně vážných pohledů, proč tolik špatných hereckých výkonů a proč do toho neustále Hofová manýristicky hýká? Protože takhle tvoří televize rychle kvasná výroční díla. Ta marnost a útrpné čekání, kdy to celé přestane být zajíkavě otravné a něco se stane, skončilo až při závěrečných titulcích. Bez smyslu, bez příběhu bez očekávání, naplněno beze zbytku.

    • 31.5.2018  21:13

    Mě by vážně zajímalo, na jakou cílovou skupinu je tenhle sesranec vrhnut. Ne, vážně, já Vás chci poznat, prosím! Člověk přestává být lidskou bytostí v okamžiku, kdy mu cokoli z toho vyšije třeba jen cuknutí koutkem. Filipe, ty se na to dokonavě vyser. Je to -5 k odpadu a pocit odvahy, překlenující se ke zděšení ze mě sama: dokoukal sem to (byť s přetáčením).

    • 29.5.2018  12:47
    Hastrman (2018)
    ***

    Kdysi, před 69 lety, bylo možné napsat postavu silné, soběstačné, inteligentní a emancipované dívky s grácií, umem a lehkostí.Šlo o Báru, řečenou Divá. Bohužel, pokud na takto povahově vybavenou dívku (ženu) poukáže současná filmová produkce, obvykle z toho vyleze nesympatická a drzá koketa (záměrně používám spisovný slovník), která svým úsměvem neodzbrojuje, nýbrž láká (kam však, to nevím). Narativní unylost nezachrání ani ďábelsky gradující Dobrého výkon, ani překrásná kamera. Přesto má film v sobě něco, a to je čistě můj pocit, co by mu nikdo jiný než Ondřej Havelka nevtiskl.

    • 26.5.2018  15:33
    Pohádka z Kampy (TV film) (1986)
    ***

    A taky tam hraje takovej neznamej herec. Otto Lackovic. Tak ho dodejte do obsazeni, lásky moje.

    • 25.5.2018  07:58

    Nelze omlouvat vytloukání klínu klínem ničím, ani válečným běsněním. Pokud odsouhlasíme hromadné znásilňování nevinných žen, navíc bez rozdílu věku, argumentací: kdo páchá zvěrstva, musí je čekat, potom se z nás stávají stejná, zvěrstva páchající individua. A z historického hlediska: Kdo odkývá(š) tuto nechvalnou etapu války konotací oka za oko, zubu za zub, pak jistě věří(š), že i "odsun" sudetských Němců byl v pořádku a v intencích tehdejší doby a nálady. Obojí je bohužel tragicky neuvědomělé. Mince má dvě strany. Snad se dají v historickém kontextu pochopit, nemělo by se nad nimi ale mávnout rukou. A k filmu? Zaplať pánbůh že vznikl v koprodukci Polska a Německa a ne v Hollywoodské výrobně dokonalosti. Nejvíc si cením, že Sověti nebyli, i přes hrůzy, které při dobytí Berlína napáchali, vystaveni jednobarevně, jak tomu ve válečných filmech, hlavně z poslední doby, bývá. Tedy jako diluviální, primitivní barbaři, které uchvátí vysavač nebo tříkolka a jejich jediným smyslem je zpít se za němotu a velebit Stalina. Přitom myslím, že v tomto tématu si na jejich charakterech režisér mohl řádně smlsnout.

    • 29.4.2018  09:59

    Sklenář měl pré

    • 1.4.2018  09:55
    Duch Sodomy (1988)
    odpad!

    No tu hubu votevírali všichni nebezpečně arytmicky.

    • 28.3.2018  09:38
    Vzteklina (TV seriál) (2018)
    ***

    Mladí a neklidní uprostřed hvozdů, vzteklinu tam má podle chování každej druhej. Entrée jak hovado, dál klasická sinusoida.

    • 19.3.2018  07:35
    12 opic (1995)
    ***

    Další z "kultovních" filmů, na který se s chutí odvolá nejeden arci znalec celuloidu, viděnej dávno za mym zenitem, jež mi nebylo dovoleno tak úplně pochopit a tím pádem docenit. Samozřejmě, můžu bejt ovlivněnej erudovanejma disputacema místních i přespolních a tim pádem si bojím přiznat, že jde o prachobyčejně dobrej film (aby člověk nevypadal jako neznaboh), nebo v něm třímá opravdu hluboká, přesahující pravda a já si konečně musim uvědomit, že si celej život na intelektuála pouze hraju. Jelikož je tahle filosofická otázka v dohledný době neřešitelná, nemůžu než konstatovat, že to až taková pecka nebyla. Snad příště, má-li ten film právo na další šanci.

    • 14.3.2018  10:01

    Robertovo skřehotající zvolání, magický oka, koleno uprostřed stolu, Vořech v pyžamu s cígama v tabatěrce z Villonova Odkazu (zasmát!), kýble hoven proti usnutí a třeskutě vtipnej pan Filip, kterej ten den zhatil cynický pojmenování hospody "Tryskáč", pač jel jak fretka. Pak už jen křik, hlahol, objímání a samozřejmě počínající kocák z kategorie "ten musíš jednou v životě mít!". Nikdy už se mi nepoštěstilo zvracet s tak majestátní hrdostí v srdci a štěstím rozlitým po celym těle. Takže Ondro, díky za to připomenutí. Jako sesazenej král pathosu řikám, že bez něj to na světě nejde.

    • 23.2.2018  08:43

    Maratova hudební složka mě baví, především ústřední melodie stojí za pobrukování (ne, jméno Marat mi vůbec nic neříkalo a neříká) a dokonce mi nevadí, že jakmile sem viděl PANA Hrušinského za tzv. kvelbem, bylo mi jasný, kdo bude hlavním a neodolatelným zloduchem. Unylejší pár, aby člověk pohledal (Jarda se Zuzkou si to nedávali ni omylem), Kostelka to konspiračně uhlídal a Šmída? Ten bude už navždy Bacílek s mlíkem. Obecně mě Kleinovy sedmdesátkový kriminálky baví, nevidím v nich nic závadnýho. Ale ani objevnýho. Zlatá střední cesta.

    • 19.2.2018  10:46

    ...a pak se promítl v hologramu, pozdržel, aby nahnal čas k úprku, kvazi zlo a odešel za sluncem...

    • 1.2.2018  15:47
    Zakladatel (2016)
    **

    Ten Kroc, to byl ale pičus. Halt kapitalista, no.

    • 24.1.2018  10:21
    Rodinné hříchy (TV film) (2004)
    ***

    Vyvolání sklíčenosti bývá u tohohle typu filmů výhra. Několikrát mě polechtala, takže ok. A nejsem si jist, zda by příběhu pomohl nafouklý rozpočet a plátna kin. Bojím se, že pak by film nezkoušel jitřit pocity, ale těžil by z explicitního podání tortury.

    • 10.1.2018  21:37

    Potáhnutí hodné, neutípatelné.

    • 29.12.2017  08:22

    Shluk mikro historek, který nespojuje žádný příběh ani žádná z postav. Ondrovy vypracované pazoury elektrikáře nevojáka jsou snad ještě vtipnější než jeho pitoreskní výstupy a Tereza sice mluví jako pohádková čítanka, ale jednoduše jí nevěřím. K Oldovi si nacházím cestu a začínám, asi pozdě, chápat ty, kteří jej adorují jako arci talent. Zbytek nemá zase tolik prostoru a ani Jan nepřekračuje standard (k Čermákovi chovám osobní antipatie, protože sem poznal, co je to za kreténa). Protlačovaná Svěrákova lidskost mi v jeho posledních scénářích spíš lezla na nervy, ale bože, jak tady chyběla! Až dech beroucí zahození potenciálu skvostné labutí písně.

    • 27.11.2017  08:33
    Liga spravedlnosti (2017)
    odpad!

    S klidem v duši by DC mělo Snydera (a kohokoliv dalšího, kdo se na týhle sračce podílel) zažalovat. Ochráncům sem napařil poctivou čtyřku, pač guilty pleasures a jakože fór, ale naprosto upřímně: Liga spravedlnosti je srovnatelně diletantská, bezbřeze drzá kravina . Žasl sem, jak lehce lze vyplenit základní postavy komiksovýho jsoucna (a utopit vagóny prachů). Ale co bych se vztekal, nikdo mě nenutil se na to dívat. A koneckonců, nejlíp je to shrnuto tady: https://www.facebook.com/moviezonecz/videos/10155271110668681/. Jen bych dodal několik stovek sprostejch slov a dehonestujících metafor, příměrů a tak všelijak podobně. Za mě čistý zlo a průzračnej odpad.

    • 21.11.2017  09:05

    Mno, vidět proslule samolibého génia akčně skotačit na (po, skrz) mostě za pomoci takřka bojového špacírštoku je podobné jako představa zběsile střílejícího mistra baloňáků a doutníků při automobilové honičce. Zkrátka, tohle jde jen v současných zpracováních. Škoda přílišné narativní zběsilosti a docela odfláknutého představení postav. U konce jsem se opravdu bál konce. Avšak...

    • 26.10.2017  09:58

    Tak od Třeštíkový sem čekal mnohem víc, než angažování čtecího zařízení Zdeny Procházkový, druhdy Renčovy Lídy, spoustu známých sestřihů, prostřihů, Hitlerů a Goebbelsů a především infinitivní množství faktografickejch nepřesností. Ostatně, NinadeL to napsala přesně. Byla to vyčerpávající až útrpná podívaná a potenciál v prachu.

    • 24.10.2017  22:59
    Mláďata (1979)
    *****

    Má to atmosféru, nápad, inteligenci a nádherně postavené schody sklíčenosti k husí kůži sevřených půlek. V době premiéry muselo jít o terapii šokem paličkou na maso mezi oči, myslím však, že i dnes dokáže film hodně říct a ukázat. Pokud člověk poslouchá a dívá se. Nekompromisně epochální.

<< předchozí 1 2 3 4 6 7
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace