gicous

V době roztomilých marvelovských komiksáren a uhlazených akčních filmů (nemám ani v nejmenším nic proti nim, ba naopak jsem jejich věrným fanouškem) je Šílený Max návrat ke kořenům, k prazákladu, kdy byly akční filmy čistě fyzickou zkušenosti, kdy byli (anti)hrdinové charakterizování akci a jejich vztahy se vyvíjeli v průběhu honiček a přestřelek. Šílený Max je dechberoucí, je to vizuální orgie, nepřetržitá akční smršť, která se řítí kupředu bez brzd z kopce tak prudkého, že se to ani nedá popsat. Miller natočil zřejmě svoji ultimátní verzi Šileného Maxe, definitivní krok, kterým realizoval svůj vysněný projekt. Doufal jsem, že něco podobně nesmlouvavého přijde s posledním Vaughnem, Torem nebo Mannem, ale nakonec se to přiřítilo zcela z jiného směru. Od režiséra který točil o roztomilých tučňácích a jednom malém praseti. Kdo by to čekal. I když trailery dávaly tušit cosi vyjímečného, v tohle jsem nedoufal ani v těch nejbujnějších snech. Nový Max je síla, která ukazuje možný směr, kterým se může film dále vyvíjet. Není to regrese v čistém slova smyslu. Ve spojení s nejnovějšími triky a ryze fyzickým herectvím a kaskaderstvím vznikl dokonale vyvážený celek, ve kterém nechybí nic potřebného. Je tam vše, co novodobý akční či sci-fi film postrádá. Mam na mysli především to NĚCO, co dokáže podobné podívané polidštit a vepsat do paměti. Je to dokonalá podívaná, po jejichž projekci jsem se jen stěží zvedal ze sedačky. Ještě jeden pádný argument ve prospěch filmu - v kině za mnou seděla banda floutků a floučat, kteří se hyhňali a hučeli. Vydrželo jim to ještě tak prvních pět minut filmu, pak už za mnou bylo hrobové ticho - film je dokonale semlel.....10/10

Milý Johne Wicku, bylo mi potěšením s Vámi strávit krátkou instruktáž, jak zabít a vykuchat, co nejvíce ruských zabijáků. Opravdu ukázková akce, při které jste všichni zaangažovaní předvedli prvotřídní výkon a přitom jste ukázali, že to všechno nemyslíte až tak úplně vážně, což je u akčních filmů věc nezbytná, ale u velké většiny tvůrců věc velice podceňovaná. Také bych chtěl popřát hlavnímu představiteli panu Reevesovi, ať mu tato chvíle, kdy je zase "in" vydrží, co možná nejdéle. Vzhledem k jeho filmografii, jsem k tomu ale velmi skeptický. Prvotřídní akce, jednoduchý děj a pes jako hlavní příčina všeho. Nuž co originalita se může hledat i ve zvířecí říši. 9/10

Světe div se, Iňarritu natočil film, který Vám na tváři vykouzlí úsměv. Už jen proto se na něho musíte podívat. Bezpochyby jedna z velkých filmových událostí minulého roku, ze které pravděpodobně nebudou nadšení příznivci komiksu, neboť Birdman je parodií všeho, co se kolem tohoto žánru v poslední době děje. Nicméně není to parodie sladká, ba naopak má pořádně trpkou příchuť pro všechny, jenž se kolem zmíněného žánru točí, od herců a tvůrců komiksových adaptací až po samotné skalní diváky. Nastavuje nemilosrdné zrcadlo současnému Hollywoodskému trendu a činí tak způsobem, jenž je po všech stránkách brilantní a nezkritizovatelný. Birdman se ale neupíná pouze k tomuto tématu. Zasahuje také další filmové a životní situace, v nichž se postupně stárnoucí hvězdy stříbrného plátna ocitají. Kromě toho všeho, je zde dvojice Keaton-Norton, kteří hrají (možná?) sami sebe. Keaton jako první skutečně filmový superhrdina nakonec skončil jako zapomenutý druhořadý herec, po kterém ani pes neštěkne, tedy kromě těch mexických. Nevím, jak to Iňarrita napadlo, ale obsazení Keatona do hlavní rozpolcené postavy Riggana byl mistrovský tah. Těch hereckých poloh, co Keaton dokázal zahrát bych snad ani nespočíltal Stejně tak jako Norton, jehož hvězdná aura z minulosti je dnes už definitivně pryč. Problémová hvězda, do které se v tomto filmu vtělil může být odrazem jeho vlastní osobnosti. Tady samozřejmě jenom spekuluju, ale pokud to je opravdu pravda, poté další bod pro režiséra. A v neposlední řadě "gravitační" kamera Emmanuela Lubezkiho - dýchající, živoucí, vzletná, hypnotická, krásná.....Mexická krasojízda zatím pokračuje.9/10

Joe Gideon alias Bob Fosse, řítící se na křídlech sexu, alkoholu, práce a touhy po úspěchu vstříc jisté smrti. Nedbá varování a neochvějně vysává ze svého těla svoji životní energii do bodu, kdy už nezbyde nic. Vydrancoval svoji tělesnou schránku. Doslova se vřítil do propasti, ze které už není cesta zpátky. Na konci se snaží vydrápat nahoru, ale nohy mu neúprosně podrazí neúspěch. Ten, kterého se tak bál, ho v nejméně příhodný okamžik dostihnul a definitivně ho odeslal do osidel anděla smrti. Konečnému umíráčku ale předchází Gideonova óda na život, protože on si ho opravdu uměl vychutnat. Ženy, práce, sex, drogy, alkohol se střídají ve frenetickém rytmu. Každý den je show a Joe jede na plný plyn, aby ze všeho vytěžil maximum. Hnán iracionální touhou po úspěchu, zapomněl na rodinu a na zdraví, tedy na to nejdůležitější, co člověk v životě má a oddal se své práci v maximální možné úrovni. Za cenu sebezničení natočil jedny z nejlepších muzikalových čísel, co jsem za svůj nudný (ve srovnání s Joem) život viděl a naserviroval mi v podstatě nezapomenutelný zážitek. Nezbývá než poděkovat a zanotovat si melodii z posledního rozlučkového tanečního čísla, ve kterém smutek, bolest a radost splývají v jeden úchvatný celek. 9/10

Každý, kdo namítá, že Teorie všeho nemá žádné skutečné rozuzlení, je vedle, jak ta jedle. Film není ani o práci Hawkinga, ani o jeho akademické praxi. K zdokumentování toho, by si měl každý přečíst knihy, které tento muž napsal. Tam najde všechny odpovědi, které v tomto oboru hledá. Teorie všeho je film a jako takový by měl především vzbudit v lidech emoce, jenž se v běžném životě tak často nevyskytují. Přece proto se na film díváme, abychom rozptýlili stereotyp dne a na chvíli pocítili napětí, vzrušení, dojetí......A emocí je v tomto snímku mnoho. Už jen samotný smutný osud Hawkinga probouzí soucit a dojetí. Především je to ale film o lásce dvou lidí, které potkalo neštěstí. Klobouk dolů před Jane a jejím odhodláním starat se o Stephena, a k tomu vychovávat tři děti. To chtělo hodně odvahy a síly! A podobně smekám i před jejich konečným rozhodnutím, v daném momentě velice racionálním a rozumném. Film stojí na hereckých výkonech hlavní dvojice. Znovu obdivuji práci Felicity Jones, která předvedla další famózní výkon. Výborné drama s jasně oskarovými ambicemi. 9/10

V samotném závěru mě zalil příjemný pocit pramenící z faktu, že se hlavní hrdina z chlapce změnil v muže. Úspěšně vystudoval, odstěhoval se do Izraele, založil rodinu a měl své vlastní děti. Po útrapách a po strádání, které si prožil, a jenž ho nepochybně poznamenala, dokázal pokračovat v životě dál. Neuvěřitelná směs síly, odhodlání a touhy žít a s tím spojená vytoužená divácka odměna. Zároveň se jedná o film, u kterého lze vidět, že do něho vložili tvůrci své srdce. Opravdu si dali záležet. Vzniknul tak velice citlivý, působivý a napínavý snímek, který patří k tomu nejlepšímu, co jsem za tento rok viděl. 9/10

The Equalizer - ten, který uvádí věci zpět do rovnováhy. Díky svým schopnostem může a musí pomáhat tam, kde to je potřeba. Muž na odpočinku, který chvílku váhal, zda-li se má vrátit ke svému minulému životu, ale sám život to rozhodnul za něho. Konečně může v klidu usnout, neboť má znovu svůj cíl a všichni, kdo ubližují nevinným, ať se mají na pozoru.....Akční pecka s dokonalým scénařem, který odsouvá všechny klišoidní žánrové překážky na boční koleje a soustředí se pouze na hlavní téma, a tím je souboj jednoho proti všem. Při poměrně dlouhé stopáži ani na minutku nenudí. Akce je nesmírně dravá a dynamická. Snad až v závěru se nechává režisér mírně unést a zapojuje do filmu na můj vkus příliš mnoho slow-motion záběrů. Samozřejmě, akční film bez správně charismatického hlavního představitele nemůže fungovat. Takže tady nezbývá než poděkovat za Denzela Washingtona, protože je to právě on, který dodává filmu ten správný feštovní šmrnc. Celkově se jedná o velice vyvážený snímek, kterým se Fuqua dostává pod můj drobnohled. Myslím, že od něj na poli akčního žánru můžeme v budoucnu čekat ještě velké věci. 9/10

Pravda - ta těkavá potvora, skrytá pod nánosy informací, které se na nás sesypávají ze všech stran. Dostat se tak pod povrch všeho a poznat skutečné jádro věci - čisté, ničím nezkalené, kdy bych si řekl: "Tak tedy to je ten Svatý grál, po kterém tolik lidí touží." Můj názor - moje vlastnictví. Nechci ho nikomu dát jen tak zadarmo. Nechci, aby mi ho někdo vzal. Je můj. Kdy ho změním? Pod tíhou okolností či důkazů a nebo ve prospěch silnější osobnosti? A nebo jenom tak, jak mi to bude vyhovovat. A je opravdu můj? Není to jen přelud? Umím diskutovat? Nikdo mě to nikdy neučil. Co je to vlastně diskuze? Kdy je smysluplná a kdy je to naopak pouhé tlachání? 12 rozhněvaných mužů není o soudní při. Je o hledání pravdy, o lidech a jejich charakterech. Vypráví o jejich názorech, o touze přízpůsobit se a nebo naopak o odvaze stát sám proti většině. Je o předsudcích mezi lidmi. Hodně se tam diskutuje. Je to diskuze k věci, k věci života a smrti. Lze si představit důležitější výměnů slov, než-li tu, kdy rozhodujeme o smrti člověka? Malý film o velkých tématech. Připomínka lidskosti a velkých herecký koncert s českou účastí. Oprávněné 8. místo ve zdejším žebříčku, ale je to žebříček objektivní? :-)

Vztahová autodestrukce zapnuta: Do konečného zničení zbývá 138 minut. Prosím, zmáčkněte tlačítko a spustíte odpočet........Pokud se rozhodnete zasednout s tímto Polanskiho filmem, čeká vás nevšední zážitek. Na poli erotického, vášnívého, znepokojívého, psychologického, vztahového, sadomasochistického není moc filmů, které by se Hořkému měsíci vyrovnaly. 9/10 (Zůstávám o jedno políčko zpět. Jsem zajedno s Mat.ildou, že přeměna z ženy vamp v domácí buchtu je mírně nevěrohodná a rušivá.)

Chci Vám oznámit radostnou novinu: "Rosemary bude mít děťátko." Tak proč nejsem šťastný? Proč ve mně klíčí nepříjemné pocity plné znepokojení, sklíčenosti, smutku a rozladěnosti. Zřejmě proto, že jsem dvě hodiny sledoval marný boj ženy o plnohodnotné mateřství, jež v konečném zúčtování nedostal naplnění. Boj, který byl beznadějný od samotného počátku. A já blázen věřil, že vše dopadne jinak. Na konci na mně ale Polanski a spol. pustili mrazivě chladnou sprchu. Mia Farrow jako Rosemary úžasná! I po téměř půl století stále prvotřídní film. 10/10