Ilicka

- I am a man! - Well, nobody's perfect! Příjemná převleková komedie s rychlým tempem, ale taky s poněkud přetaženou stopáží.

Absurdní situační komedie s náloží vypointovaných gagů ve stylu němých grotesek. (LFŠ 2011)

Jedna žena, dva muži, nevyslovené křivdy. Herecký koncert ústřední trojice a lekce z francouzské tradice kvality. (LFŠ 2011)

Asi bych hodnotila třemi, nebýt živého doprovodu - neortodoxní hudby Pavla Fajta. (LFŠ 2011)

Se spoustou výhrad a povzdechů nad pekelným dabingem dávám čtyři. (A nemyslím si, že by titulky můj názor změnily). Naštěstí jsem byla připravena na to, že scénáristicky to dobré tak úplně nebude. Až na výjimky nebylo, postavy se objevovaly na absurdně krátkou dobu a v absurdních situacích (na jakékoli vysvětlení kolem znenadálého objevení Percyho se rezignovalo), ale filmově se mi to dost líbilo. Ten oblíkací oblet byl možná trochu přepálený, ale průlety Bradavicemi byly monumentální... Výborně gradovaná scéna je ta, kdy je bitva téměř ztracena a ústřední trio spěchá bojištěm do loděnice. Jen mi přišlo škoda, že emoční vrchol filmu přišel v závěru druhé třetiny filmu (výborně zpracovaný Princův příběh, o který jsem trnula od doby, co jsem ho četla poprvé), a že třetí třetina se mu ani zdaleka nepřiblížila, ač mělo jít o všechno. On ten souboj Harry/Voldemort úplně postrádá onu osudovost, kterou jsem milovala u Pána Prstenů, kdy je si divák naprosto vědom, o co všechno jde. PS1: Desplat mě příjemně překvapil. Není sice nikterak originální, ale aspoň je účelný a budí emoce. PS2: Je nutné, aby se každý záporák ve fantasy rozpadl na prach?

Bilancování života pod hrozbou atomové války, generační a kulturní propasti. A jedna omluva Američanů, kterou musel natočit japonský režisér, protože nikdo jiný by to neudělal.

Intenzivní, rezonující po delší dobu a rozhodně znepokojivé. Vynikající mladý Joseph Gordon-Lewitt.

Nebýt té kurosawovsky nekonečné stopáže, byl by to neuvěřitelně úderný a působivý film. I tak, závěrečná scéna rezonuje ještě několik dní po zhlédnutí.

Silnější tři nebo slabší čtyří... Kriminálka s přesahem do historických epoch New Yorku, dlouhověký detektiv s fasádou cynického drsňáka a hledání té pravé. To ve velmi kvalitním provedení Foxů. Zrušení seriálu bolí. Rozhodně.

Jednodenní záležitost s neodolatelným Richardem Armitagem, kterého MI6 vysílá do nejnemožnějších a nejšílenějších misí pod sluncem. Irácké trauma, které provází jeho postavu, můžeme brát v úvahu pouze první půlhodinku, potom dojde k transformaci v dokonalého válečníka. Hlavní téma, které prochází všemi misemi, otázka viny a vyrovnávání se s ní v podání dvou vojáků, je dostatečně nosné, aby tuhle šestidílnou sérii utáhlo. Povedlo se i typové obsazení jednotlivých postav a scénáře jednotlivých misí. Jen finále je poněkud na hlavu padlé a hlavní sezónní konfrontace tím trpí. Což mi však nezabrání v tom, těšit se na další sérii. PS: Druhou sérii nebrat... Kvůli Hobitovi došlo k překopání hereckého obsazení, což mě věru nenadchlo.