Pítrs85

Seriál tak neskutečně osmdesátkovej, že nebudete věřit, že má jako rok vzniku číslovku 2004... Richard Ayoade je buď mimozemšťan, nebo bere sakra dobrej materiál, anebo je jednoduše génius (možná, že á, bé i cé je správně), pokud se vám zdál v Ajťácích jako mimoň, tak se podívejte na toto. Páč toto jste ještě neviděli. Každopádně seroš asi fakt jen pro fajnšmekry jak hororových haluzí, tak suchýho britskýho humoru (na některé by to mohlo být weird už až moc). Ale uznejte sami, kde uvidíte jakousi kulatou věc s obřím okem znásilňovat chlapa, jenž o pár chvil později porodí malou kulatou věc s obřím okem... Richardovo přehrávání a pohledy do kamery k nezaplacení. Jo, takhle mají vypadat pocty céčkovým hororům.

Hessův divnostyl mi v Napoleonovi Dynamit vyloženě sednul, Jared nejen že natočil film o vidlácích z prdelákova, ale natočil ho stylem tak jiným, tak správně trapným, že se člověk smál od skvělých úvodních titulků (za hudby The White Stripes) až do konce. Velkou měrou mu ke trapné dokonalosti (a dokonalé trapnosti) pomohl herecký ansábl s Jonem Hederem a Efrenem Ramirezem (Vote Pedro) v čele.Jeho další snímek, Boží zápasník, se pak opíral o charisma Jacka Blacka. No a do třetice- Divnej týpek, film, kde byla trapnost dotažena na novou úroveň (pamatujete útočné jeleny?). O něco podobného se Hess snaží i v Zilionářích, bohužel buď už jeho styl humoru jaksi vyčpěl, nebo ho tentokrát nechali ve štychu samotní herci, kteří prostě nejsou dost... no trapní no :-) Přestože se o to Zach Galifianakis, s tím svým debilním účesem a pitvořením, snaží od prvního záběru. Kristen Wiig je až moc zlatá a Owen Wilson... Owen Wilson by se už měl odebrat do hereckého důchodu. Na druhou stranu klobouček rejžovi za to, že si jede pořád to svoje, přestože jsou jeho komedie fakt jen pro úzkou skupinu diváků.

Film od ženský, o ženský, pro ženský... Americkej patriotickej kýč jak bitch, Kate Mara je na rozdíl od svý ségry Rooney prostě herecký dřevo, co to tou hezkou tvářičkou nezachrání, Draco Malfoy se tam jen mihne (kromě Kate další castingovej přešlap), dějově je to nesmírně odfláklý, i když film trvá skoro dvě hodiny a na konci si všichni Amíci, s hot dogem v ruce, zatleskají a popláčou. Tak proč tři hvězdy? Pro jedinou opravdovou stár, toho chlupatýho šikulu, kterýho bych nejradši adoptoval taky. Opravdové Megan Leavey však velký respekt a úcta.

Takhle neoriginální kousek jsem už teda hoodně dlouho neviděl, rejža je posranej strachy jakkoliv zariskovat, šablon se drží víc než Calvin Klein astronautů (takže tu máme squadru: Amík-ftipkař, Britka-frigida, Japončík-počítačovej nerd, Ruska-no... prostě Ruska, vždyť víte, jak vypadají Rusové v amerických filmech :-) a jak to celé dopadne, víte zhruba po skončení úvodních titulků. Emzák nezajímavej, že i trus od Aliena je zajímavější, no prostě tady je všechno špatně, špatně na druhou. Jediná zapamatovatelná scéna (i když asi nechtěně) je tak ta, kdy se Calvin Klein snaží spářit s tou ruskou astronautkou ("Snaží se dostat dovnitř!" Muhehe, to si piš :-).

Ne tak dobré jako vidět Billy naživo-naživo (což je jasné), ani ne tak dobré jako legendární Lucerna, ale i tak je tenhle záznam koncertu z domovských Ouval jedna velká rocková pohodička, jde vidět, že domácí svoje Billy milujou a od první písničky dokáží vytvořit pecka atmosféru. O kterou se však stejnou měrou postarala i kapela samotná. Pro mě spokojenost i díky tomu, že se na záznam dostaly songy z mých nejoblíbenějších, včetně tenkrát ještě horké novinky, pésničky Tsunami. Tak snad bude i nějakej ofiko záznam z Tour letošní.

Kdyby jste náhodou nevěděli, proč je fotbal pro Angličany něco jako náboženství, něco jako smysl života... něco jako život sám, pak si pusťte tenhle malý velký film a pochopíte. Pobavily cameo role fotbalových legend Lou Macariho a Gary Linekera, nebo cameo samotného Neila Baldwina. Pro mě film citovka i díky tomu, že kdybych nefandil už skoro dvě dekády Manchesteru United, pak by moje fotbalový srdce bilo právě pro Stoke City FC... protože ten klub, ten bídnej klub, nejde nemilovat. A... "She stood there laughing. Ha ha ha ha. I put my dick in her hand and she laughed no more. Whoooaaaaaaahhhhh. Why Why Why Delilah..."

Těžko uchopitelný film a když vidím jen těch 622 hodnocení, tak očividně film ne pro každého. Film, k jehož pochopení je dost možná třeba znát knižní předlohu, dát si celý ten příběh do souvislostí. Příběh, který není o válce, není o politice, není o třídních vrstvách, ale příběh, který je o našich nejniternějších pocitech a uvědomění se, kam vlastně patříme, kde je naše místo. Všichni tři hlavní herci (McGregor, Connelly, Fanning) hrají naprosto civilně a dávají tak snímku potřebnou hloubku. Přesto mi tu něco k tomu, abych mohl Americkou idylu opravdu docenit, chybělo... ale díky za moji milovanou Audrey Hepburn a krásnou verzi Moon River. "Co je to život?" "Život je jen krátká chvíle, kterou si tu odžijeme..."

Válečný film zase trochu jinak, a po Nolanově Dunkerku (který ve mně pořád rezonuje), jenž ukázal tuhle historickou událost z pohledu Britů, tu máme tentokrát pohled Francouzů, resp. hlavně vojáka Maillateho, kterého tak skvěle ztvárnil Jean-Paul Belmondo. První, co mě na Víkendu na Zuydcoote zaujalo, jsou bojové scény, nálety Štuk, výbuchy, vše působí velice realisticky (chvílemi to dokonce překonává i Nolanův majstrštyk). Film bez patosu a velkých vlasteneckých proslovů, ale o to silnější (díky kleopatře za tip na tento skvělý válečný kousek a doporučuju dál).

Veselovský je nejlepší moderátor v Čechách, Moravě a Slezku, který i tou nejjednodušší otázkou dokáže odstřelit kdejakého "myslitele". A v ČT jsou retardi, že se takového člověka zbavili. Amen.

Tak tohle mi sedlo dokonale, jak Steve tak Rob jsou moje krevní skupina, tudíž jsem jejich rozmluvy a imitace různých filmových legend sledoval s úsměvem na rtech (ten film není žádná debilní potřeštěná komedie, ale prosluněný trip s lehkostí a šarmem Mini Coopera- ano, Mini, Itálie- The Italian Job, ale těch narážek je tam o mnoho víc). Film, co nemá žádný dramatický děj, film, který možná nemá ani scénář, ale o to lépe se na něj dívalo. O to spíš, jestli máte rádi anglický suchý humor a dokážete se naladit na jeho vlnovou délku. Plus samozřejmě bella Italia. Jen jedna věc- gosh, jak já se bojím krize středního věku, co vám po čtyřicítce zabuší na dveře... no ještě mi pár let "bezstarostného" mládí zbývá, che :-)