Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (1 385)

plakát

Halloween končí (2022) 

!!Obsahuje větší než malé množství spoilerů!! Byť tedy už jen ten samotný název filmu asi dává tušit (a spoileruje), jak to vlastně tentokrát dopadne. Pač chápu, že zastřelit, podříznout nebo upálit Michaela nejde, ale tu drtičku už přežije asi těžko. Poslední (doufejme a modleme se ke svatému Carpenterovi) Halloween je sice o něco menší provar, než byl díl předcházející (ale to bylo vážně peklo), nahoru ho tahá hlavně hlavní (anti)hrdina (pač to je psychopatická držka k pohledání), ale jinak to co do scénáře zase plave. Navíc když točíte film o jednom z nejikoničtějších murdererů a on tam vlastně celý film není (a když už je, tak spíš tak nějak navíc), je to prostě na prd. A nechci do toho paní Curtisové kecat, ale měla by si říct, jestli má ve svém věku něco takového (mlátit se tam z důchodcem Myersem) ještě zapotřebí... Happy Halloween! (Ale abych jen nefrflal, v kině to zážitek i byl. Docela. Trochu).

plakát

Jan Žižka (2022) 

Máme tu novou disciplínu, jak si pohonit ego na někom, kdo je ve svém životě ambicióznější než kdy budu já a natřít mu to v komentáři na ČSFD, cha! Jan Žižka není dokonalej nebo převratnej, ale kurva buďme rádi, že se v tom našem smradlavém, zatuchlém a přizdisráčském filmovém rybníčku našel někdo, kdo chtěl český film natočit jinak. Prostě po tří sté šedesáté deváté ftipné komediji s Vilhelmovou nebo po sto čtyřicátém druhém drámu s Geislerovou tu máme film, který se snaží být něčím větším (Kéž by byl prvním z mnoha a nastolil tu novou filmovou kulturu, témat z naší dávné nebo i ne tak dávné historie máme spoustu, nejblíž mu je dvacet let starý Tmavomodrý svět, ale Petr Jákl zašel ještě dál. No, všichni víme, že se tak ale nestane, Jirka Mádl na značky, připraví se Vojta Dyk). A ač se mu to ne vždy daří (dialogy, tam si měl Petr Jákl fakt nechat poradit), tak já mu za to, že se nebál natočit velkej film, tleskám a uznávám, že ten chlap má fakt koule. Ben Foster jako Žižka výborný, nepřehrává, ani neháže takový ty pseudodrsný držky, ale je přesně tak civilní, jak to jeho role potřebuje. Závěrečná (na pohled krásná) scéna s vozovou hradbou by slibovala výtečný sequel (který ale samozřejmě nikdy nepřijde). A ještě vzkaz pro všechny inťouše, hnidopichy nebo samozvané historiky- váš názor, že film není historicky přesný, že Žižka přišel o druhé oko atd., fakt nikoho nezajímá.

plakát

The Beatles: Get Back (2021) (seriál) 

Pro každého beatlofila osmihodinová extáze (8 hodin? Nebylo těch natočených materiálů na 60 hodin? Kde je ten zbytek?!), vhled, jak to tenkrát, při natáčení filmu a desky vypadalo. Škoda, že se oboje týká dost možná nejslabšího alba v diskografii nejlepší kapely ever. Ale pořád je to nejhorší album v diskografii Nejlepší kapely ever, takže... (No, být kamery při natáčení takového Revolveru, White Alba nebo samozřejmě i toho Sgt. Peppera... wow wow wow). Jak už tu určitě zaznělo vícekrát, je fajn, že nám, fanouškům, Peter Jackson potvrdil, že ta atmosféra tenkrát nebyla až tak napnutá, jak se nám někteří životopisci snažili namluvit, přeci jen dokázali Brouci po Let it Be ještě natočit jednu ze svých nejlepších placek- Abbey Road. Sypat se to začalo až o něco později. Co mi ještě tento dlouhý dokument dal? Miluju Paula i Johna, ale kapelu bych s nima mít nechtěl (chudák George). Naopak s kým bych desku natáčel moc rád, je/byl George Martin. Jsem nadšen, vidět tyhle čtyři legendy při tom, co jim bylo tak přirozené, dívat se jim pod prsty, vidět, jak se natáčela ta která pecka, kterou jsem slyšel už aspoň tisíckrát... Zkrátka i když je, jak už jsem psal, Let it Be nejméně povedenou deskou Beatles (kterou posléze ještě víc pokazil Phil Spector, pokud můžete, vždycky dejte přednost vydání Let it Be... Naked), přestože je vidět, že už zdaleka nebyli tou semknutou jednotkou (George už je myšlenkami na sólové dráze, Paul nenaplňuje své ambice a John... je myšlenkami kdo ví kde), pořád jsou to kurva The Beatles! (Btw ta Yoko Ono, samozvaná nedoceněná avantgardní umělkyně, ale měla taaak moooc volného času...).

plakát

Když se všechno po*ere: Woodstock 99 (2022) (seriál) 

"Doufám, že pár z nich nakopou do koulí a oni tak nikdy nebudou mít moct děti." Jestli byl původní a originální festival květinových dětí (fuck you, hippies!) oslavou lásky a sounáležitosti (no, nebyl, byl to festival drog a sexu), ten fejkovej o třicet let později byl festivalem anarchie, nenávisti k autoritám a kurevsky nezvládnuté pořadatelské služby. Prostě zbytečnost, kde největší hvězdou byli Limp Bizkit. Což je tak nějak všeříkající. "Sobota bylo peklo, a pak přišla neděle..." Dokument sám o sobě průměrný, co jich Netflix vysere dvanáct do tuctu.

plakát

Oasis Knebworth 1996 (2021) 

Chtělo by to víc muziky a méně keců, takhle je to dokument tak trochu hlavně pro ty, co tam tenkrát, v těch anglických polích, byli osobně. Ale jsou to Oasis (kurva Oasis!), v nejlepší formě, kdy vše, co přišlo poté, už se těm dvěma večerům nemohlo rovnat. Další důkaz o tom, že rockový koncert je to nejlepší místo na Zemi. A když jsem tam ty bastardy z Manchesteru viděl, jak byli mladí a plní (nasraný) energie, říkám si jediné- už se jako Oasis nikdy nevracejte. Ale tenkrát, och kámo, tenkrát to bylo... biblical.

plakát

Včela na mušce (2022) (seriál) 

Srát na Netflix, tohle je nejlepší Rowan Atkinson od dob seriálového Mr. Beana. Nehleďte na zdejší klasicky mimózní hodnocení, pokud chcete strávit fajn večer (večery) s příjemným pohodovým humorem ze staré školy, pan Fazolka a paní Včelka jsou tu pro vás. Já se bavil jak u současné produkce dlouho ne.

plakát

Jack White: Kneeling At The Anthem D.C. (2018) 

Doma u monitoru to sice nemá takový koule, jako když toho blázna vidíte naživo (5. červenec 2022, Fórum Karlín, nejlepší koncert mýho života!), ale i tak je to hodinová hudební nirvána. Jack White si prostě dělá věci po svém, buď se vám to líbí, nebo jděte do prdele. V jeho hudbě nenajdete žádnej kalkul, je to čistá esence lásky k hudbě, co potvrzuje každou další deskou. A i když je na scéně už přes dvacet let (ty vole!), pořád překvapuje, pořád potvrzuje svůj neskutečný talent a hlavně- pořád baví. Tak už jen doufat, že tentokrát si najde cestu do Prahy dřív než za osm let.

plakát

Návrat do Cold Mountain (2003) 

Přesně ten typ filmu, u kterého máte pocit, že otáčíte stránky nějaké opravdu dobré knihy. Film má navíc vše, co od něj, aby se zakousl a už nepustil, očekávám- skvělé herecké výkony, krásné exteriéry, pevný scénář a úžasný soundtrack. To vše navíc z období Občanské války, tedy z doby, která Pítrse zajímá a baví. Zkrátka film, co ani po dvaceti letech vůbec nezestárl, naopak, krásně vyzrál.

plakát

Idris Elba zpovídá Paula McCartneyho (2020) (pořad) 

Dostanete hodinu času na rozhovor s Paulem McCartneym (což je, když jde o Paula McCartneyho, opravdu hodně) a vás hlavně zajímá, jak legendárního Brouka ovlivnila černošská hudba a jestli si nechtěl zarapovat s Kanye Westem... Ono už ten nápad, proč Maccu zpovídá zrovna Idris Elba (jakkoliv ho mám jinak rád), mi přišel podivný, jestli by se nenašel někdo zainteresovanější, kdo by pokládal i jiné otázky než ty z rodu nejstupidnějších ("Jaké je vaše hobby?", "Jakou písničku máte nejraději?", "Nechtěl byste si se mnou zahrát na kytaru?"). Pak jsem se ale podíval na rok vzniku a byl jsem doma. I sám Paul mi chvílemi přišel, že by byl tou dobou raději někde jinde. Ale jinak galantnost a úroveň jako vždy- Happy Birthday, Macca!

plakát

Beatles: Vznik legendy (2018) 

Průměrný a nic nového nepřinášející dokument o nejlepší kapele všech dob. Čtvrtou hvězdu dávám Peteovi Bestovi, který, i když to v něm i po těch desítkách let nejspíš pořád lehce bublá a tu křivdu cítí (že byl z kapely vyhozen), se nad to dokáže povznést s klidem anglického gentlemana a s úsměvem na rtech. Přesto noticku, že "Best byl lepší bubeník než Ringo" přejdu s klidem gentlemana pro změnu já :-)