carl.oesch

carl.oesch

david prada

okres Praha


2 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 11 14
    • 30.5.2020  18:34
    Ctná paní Lucie (TV seriál) (1972)

    Přidávám se k těm, kteří seriál pamatují, dech mi vyrazilo, že byl zničen na základě vyhlášení súdruha Gustáva Husáka a připadá mi až podivné, že kromě posledního dílu Rudolfa III. se zachovaly všechny díly (ten poslední alespoň částečně) a tenhle politicky nevinný opus byl pohotově zlikvidován. Je otázka, jestli to byla připosranost vlastních pracovníků ČT, příkaz onoho ředitele, jehož jméno si ani nepamatuji a nebo skutečně fakt, že tam bylo něco závadného. Nakonec, .L.Věka taky vysílali bez posledního dílu, ale alespoň ho nezničili. A když si vezmu jaké sračky skončily v archivu, aby nás jimi ČT oblažovala dodnes, tak ej i tohodle seriálu skutečně líto. Vyměnil bych ho rozhodně za třeba vysloveně trapný Konec velkých prázdnin, který nám ČT vnucuje pořád, ačkoliv jeho autorem je onen Pavel Kohout, proslulý převlékač kabátů a typická ukázka moderního českého "intelektuála" a příslušníka vždy nezpochybnitelné "elity"...

    • 30.5.2020  18:15
    Krásná Helena (TV film) (1973)
    odpad!

    Děsivé a pro sedmdesátá léta v ČST nějak tak typické. Pitvočení se herců typu Homoly nebo Lipského dokresluje tehdejší "sexbomba" neherečka Trejtnarová, která ale stejně jako Čáp "hraje", ale zpívá ji někdo jiný, scéna jak pro nedělní pohádku a jako třešeň (ne třešnička) na dortu skutečnost, že režisér Macků klidně vypustil jednu z nejlepších scén, trio Meneláa, augura a Agamemnona. Nakonec, mohl si to v té době dovolit. Dneska člověk najede a Youtube a najde tam řadu provedení (francouzská nejméně tři) a zjistí, že tohle televizní z našich luhů a hájů je nejhorší. Je jenom dobře, že nás toho uč dneska nástupnická ČT ušetřila a naopak nám pustila na Artu skvělé, pár let staré představení z divadla Du Chatelet v Paříži.

    • 30.5.2020  18:05
    Krásná Helena (divadelní záznam) (2015)
    *****

    Mám tuhle operetu velmi rád a na rozdíl od oněch vídeňských se u ní vždycky kromě chytlavé muziky bavím. Viděl jsme jí v řadě zpracování, ale tohle je jednoznačně nejlepší a není to jenom z těch důvodů, které uvádí bohemia regent. U nás je opereta pokládána za něco lehce pokleslého, zábavného, o co by skutečný umělec neměl zavadit ani cípem svého vznešeného oděvu. Co mě zaujalo je fakt, že hlavní roli zde zpívá, ale i hraje Gaell Arquezová, což je operní pěvkyně první kategorie, kterou jsme nedávno mohli vidět v hlavní roli nastudování Carmen z Bregenzského festivalu. A je skvělá, stejně jako řada dalších herců v tomhle provedení. Pravým opakem tohoto operetního skvostu je děsivá adaptace České televize někdy z konce sedmdesátých let.

    • 30.5.2020  15:01

    Příjemně překvapivá a úspěšná snaha natočit western trochu jinak. Spíš než western mi to připomínalo jednoduchou bondovku, nebo špionážní film, ony nelogičnosti, ve kterých se tady leckteří pro ČSFD typičtí jedinci (jak se píše jinde, klasičtí intoši křížení s vohnouty) tak patlají nezkazí dojem z filmu (byly-li tam vůbec), který jsem viděl třikrát a pokaždé mě potěšil stejně. Už jenom díky vždy skvělému Ch. Bronsonovi a řadě dalších herců na čele s jeho "civilní " manželkou Jill Irelandovou. Napětí a tajemno vydrží až do konce, kdo chce všude hledat logiku, ať si skládá Rubikovu kostku nebo vyplňuje sudoku. Za mě plných 85%...

    • 7.5.2020  07:42

    Slabota. Josef Mach se o komedie snažil od začátku své kariery režiséra a i když natočil třeba Akci B, asi nejznámější zůstanou jeho Hrátky s čertem. Jenže tenhle film měl bát vlastně o čem? Trochu mi to připomíná stejně bezvýrazný film Účastníci zájezdu, v malé části komunální satira s prorežimním vyzněním je spíš trapná (Filipovský, Medřická) a nic nezachrání ani klišodní epizodní postavy dalších kvalitních herců. Je otázkou, jestli jedna cesta autobusem s apelem k vzájemné slušnosti je dost nosná pro celovečerní film. Samozřejmě obligátně trapná je dodnes odpuzující Bohdalka, šílené jsou figury Effy, Lipského, Nesvadby a tak ta jedna hvězda je především krásnou (na rozdíl od V. Thieleové) nějak tak přirozeně Sylvu Daníčkovou (v Letiště nepřijímá je ještě lepší) a pak na záběry Prahy té doby, cesty do Varů a samotných Varů a na reality tehdejší doby na čele s autobusem tuším Škoda RTO 706 - byl to jeden z těch designových skvostů, tak trochu vzniklých tehdejšímu režimu spíš navzdory.

    • 20.4.2020  14:05

    Vidět se to dalo, měla to být první a druhá část několikadílného cyklu, v tomto případě nesporně kvalitní režisér Soukup skončil místo u takto drahých, ale celkem koukatelných filmů u Meixnerů a Dagmar. Škoda. Přitom i tohle dílko (líbila se mi zejména ona část, týkající se premiery Dona Giovanniho v Praze) je zajímavé, i když kvalit některých špičkových Soukupových děl nedosahuje (Záchvěv strachu, Pěsti ve tmě) nedosahuje. A nápad obsadit do role Casanovy Rosnera? Výborný. Nakonec tak démonický herec by byl býval mohl zahrát třeba i Rasputina a myslím, že tihle dva k sobě neměli až zas tak daleko...

    • 20.4.2020  13:48
    Případ pro lyžaře (TV film) (2016)
    odpad!

    Další trapnost, doufejme, že už je tím celá ta série ukončena. Ani první "provedení" někdy ze sedmdesátých let mě za srdce nechytilo (předloha), na druhou stranu srovnání s Vraždou před večeří založenou na podobném principu taky pro druhou jmenovanou vyznívá nepoměrně lépe. Tady zase máe duo dvou ….. ve fimech vždy neskutečně teatrálního Preisse, kterému toho policajta člověk nemůže věřit, ani kdyby byl sebevětším fandou divadla a jeho výkonů tam a ještě horšího nesnesitelnějšího Matáska, který parazitoval v Básnících a jinak nikde nic nepředvedl. Shlédl jsem, nesnáším kritiku něčeho, co nevidím, ale už nikdy více.

    • 20.4.2020  13:23

    Tak takhle si představuji kvalitní a atraktivní historický seriál ze zajímavé doby a prostředí. Ti, kteří se rozhořčují, že je Lorenzo Nádherný až příliš kladná postava by neměli být líní a měli by si zjistit, co udělal a co po něm zůstalo. Leonardo, Michelangelo, Botticelli. A taky Machiavelli. Těm všem a mnoha dalším vytvořil tento muž background, aby navěky (alespoň co bude tahle civilizace jakž takž existovat) patřili k tomu nejlepšímu, co z lidstva vypadlo. Jistě, Lorenzo sice žádný beránek nebyl, ale poslední díl ukáže, kam až jsou schopni zajít lidé, kteří se nezřídka kdy dokážou ohánět veřejným zájmem, republikou, morálkou, vírou a poukazovat na tyranii druhých, ale ve skutečnosti jim jde jen o jejich sobecké zájmy a jsou schopni z touhy po vyhlazení nenáviděných Medicejských klidně Florencii potopit do papežského područí, jenom aby vládli...co mi to jenom připomíná. Je asi dobře, že scénář nepsali Italové a že na perfektním technickém pozadí se neodehrávají žádné sentimentálně teatrální scény, ale probíhá zde drama, takové, které nejrůznější fantasy typu hra o trůny nemůže nikdy překonat. Tohle se, jakkoliv to může někomu připadat neuvěřitelné takhle stalo. A na druhou stranu, to, co přišlo po osmém díle si snad taky zaslouží svůj díl série.

    • 18.4.2020  23:36
    Temný Kraj (TV seriál) (2017)
    **

    Slabota, člověk se nestačí divit, co tady bylo všechno vykradeno, ale na druhou stranu o parník lepší než všechny ty slavné detektivky z dílny ČT s výjimkou Případů prvního oddělení a Kriminálky Ostrava. Na sračky podle scénářů madam Proškové, nebo Kriminálky Plzeň to nemá, přešpekulovaný seriál jako Princip slasti zase taky není nic moc, přes monstrózní produkci a jiné vykrádání a navíc, jsem rád, že tady Kristýna Nováková dostala celkem větší roli. Musím se přiznat, že jakákoliv byť sračka, kde se mihne někdo z tria Maurerová, Kajnarová a nebo Ježková prostě ode mě tu jednu hvězdičku dostane vždycky. A to i přes trapného Vaculíka, který je zde parafrází mého oblíbeného Jesse Stona, až na to, že tomu umírá pes a on jenom nezřízeně chlastá. Jenže jak detektivky, kde vystupuje Jesse Stone tak jeho představitel Tom Selleck jsou s Soukupovým hlasem je někde jinde, tak je někde jinde i dnes již prošedivělý "hezounek" s pasáže Vaculík. .

    • 8.4.2020  22:30

    I když má adaben zejména co se týká toho závěrečného dílu pravdu, jedná se o hodně kvalitní dílo. Ona ta "současná" historie se vždycky nějak hodnotí hůř. Naproti tomu třeba padesátky až sedmdesátky jsou zpracovány prostě famózně. Pan Kisil umí a umí hodně. Jako režisér i jako scenárista. Skvěle vybraný je i hlasový podkast a kupodivu, jak nemám rád Ondřeje Havelka, tohle bylo snad (samozřejmě pro mě) jeho nejlepší průvodcovsko herecké vystoupení. Kisil má ohromný smysl pro paradoxy dějin, pády a vzestupy, každou věc (nejen divadla - viz jeho Obecní dům) dokáže perfektně zasadit do dobového kontextu a slovy Shakespeara:"..nastavit zrcadlo dějům světa, důstojnosti předvést, v čem spočívá ukázat směšný obraz drzé nafoukanosti a celé době, se vším, co s ní hýbe, odhalit její podobu a mravy." Lze od podbného dokumentu vůbec dostat víc?

    • 8.4.2020  22:21
    Obecní dům (TV film) (2014)
    *****

    Skvělé. Mám Obecní dům rád, ale tady to byla nenásilná přehlídka našich dějin (nejen pražských) se zcela famózními a dokonale vyvedenými průvodci, jejich dialogy psal člověk, který má smysl pro humor, nadsázku i schopnost prostřednictvím pár vět vyjádřit něco, co nevypotí banda čím dál tím dementnějších scenáristů tzv. zábavných, dramatických a uměleckých filmů, i kdyby se rozkrájeli. Když ale navrch tyhle dialogy v dobovém oblečení předvádí v krátkých etudách sympaticky kožený Martin Myšička, ale především nádherná a úžasná Jitka Ježková a doprovází je svými hlasy, člověk si řekne, že přece jenom občas ta ČT nějakou tu kvalitu přinese...a šel by zároveň dát pár facek něčemu tak odpornému, jako jistý Klusák s Remundou navrch.

    • 8.4.2020  22:06
    Past (TV film) (2020)
    **

    Není divu, že se tady tlačí na pilu, až třísky lítají. Soudruh Polesný přece musí vytvořit "angažované" dílo. To, že doba je jiná, že trapné scénky, ukazující jak byli ti komunisté hrozní se tady předvádí jejich prostředky (třeba to, jak pohraničníci rozpářou malému Jirkovi kabát a ukradnou mu šperky, nebo jak se Igor Ozorovič změní před svojí ženou v podlézavého křiváka, když kolem jde ministr) vypovídá o scenáristovi a režisérovi víc, než si tenhle konjunkturální řemeslník dovede představit. Kdo shlédl skvělý dokument o Vinohradském divadle, musí se jen útrpně pousmát, stejně jako hysterická snaha "omluvit" a "vyvinit" jednu z nejodpornějších kreatur nejen z této doby a z tohoto divadla, Vlastu Chramostovou, nota bene ztvárněnou Lenkou zahradnickou. Problém českého filmu (kromě toho, co zmiňuje Malarkey) je dneska v tom, že tvůrci zastydli kdesi ještě v pozdním socíku a hlavně bez scénáře, kvalitního podkladu nikdy nemůže vzniknout nic dobrého. Jistě mizerný režisér, nekvalitní herci, špatný střih, mizerná kamera i třeba můžou zazdít dobrý námět (to tady rozhodně je) i kvalitní scénář (to tady není ani náhodou), ale ani Spilberg ani třeba Fellini z mizerného scénáře nikdy neudělají alespoň průměrný film. Zde bylo téma dobré, ale jeho zpracování přes třeba perfektní interiéry, exteriéry, dobová auta, některé herecké výkony (zrovna Ozorovič, Stivínová se dobře prala se svým zjevem, takže jsme jí tu démonicky přitažlivou Štěpničkovou i přes naprostý nesoulad se zjevem chvílemi i věřili), ale na kvalitní film (ani televizní) tohle prostě nestačí. Kdyby tak malé množství kvalitních dramatických filmových děl (lhostejno zda kino nebo televize) čili v v poměru k celkové produkci třeba v onom Hollywoodu, už by dávno "americký" film zkrachoval. A místní nuly budou dál díky nastavení systému tlačit jednu sračku za druhou a na diváky budou kašlat...a když se diváci ozvou nebo prostě nechodí, dozví se že to "nepochopili" a že jsou "hloupí" nebo "vidláci"...

    • 7.4.2020  21:02
    Poldové a nemluvně (TV seriál) (2020)
    odpad!

    Ostravak nám tady vysvětlil, že jsme hloupí, protože jsme to nepochopili. Co dodat. Takhle to totiž přesně vidí dnešní tvůrci. Oni jsou geniální, jenom divák je tupec, protože nevidí, jak je to skvělé, nebaví se tam, kde jsme se my váleli smíchy, když jsme to psali, režírovali nebo natáčeli. To, že to ení detektivka, pochopí každý fanda žánru, to že to není komedie taky. Že to není ani krimikomedie, je asi celkem jasné i oběma skupinám. Tak kde udělali setsakra soudruzi tvůrci chybu? Inu, pouštěli to blbým divákům. Je smutné že ze scánaristy Kosma nebo Comebacku vypadne takováhle nevtipná, nudná sračka. Když sympatičtí herci - Skopal, Medvecká, Adamczyk, Pidermanová, Němec, ale i Holub nebo Beretová hrají v něčem takhle ubohém. Svůj k svému je zde pouze ta vlezlá Slovena Kolesárová, proč tady proboha tyhle pindy z východu bývalého federálu straší v tak obrovském množství? Nicméně tvůrcům a jejich obdivovatelům bych doporučil, jak tu situaci s nepochopením řešit. Diváky je třeba vyměnit! Většinu a co nejrychleji.

    • 6.4.2020  23:37

    Film by byl docela dobrý, Jiří Weiss si s tím vyhrál, kdyby tady nebylo několik kdyby. Překomplikovaný scénář a snaha být originální za každou cenu - aha vždy konjunkturální řemeslník Pavel Kohout. Zase sem cpe svoje zklamání z rozpadu vztahu s Alenou Vránovou a obtěžuje s tím stejně jako ve filmu Letiště nepřijímá. Je pozoruhodné, že i tady si musel Vladimír Ráž zahrát onoho nemorálního svůdce, stejně jako v Letiště nepřijímá. Druhou vadou na kráse je Marie Tomášová, která nehraje, ale vzdychá a trpí v přímém přenosu, ale proboha, co má vlastně hrát. Směšný je svými brýlemi Svatopluk Matyáš, proč proboha ta skla? Notabene když je z každého záběru vidět, že v nich nemá dioptrická skla. Další, co mi vadí je to, co tady někteří jedinci nazývají noblesností, ale podle mého názoru ta úporná snaha mát všechno dokonalé, oblečením počínaje, přes interiéry až po exteriéry je trochu falešné. Mám radši filmy, ve kterých je vidět, jak to tehdy vypadalo. To tady není, navíc ty kombinace hokej proti koncertu v Rudolfinu jsou až hloupé. Mimochodem, záběry na led jako taková naopak super, ale chování Matyáše v hledišti a opět utrápená Tomášová to zabíjí. Prostě, když je mizerný námět a slabý scénář, nedá se nic dělat. V tom Letiště nepřijímá to bylo nakonec zajímavější díky prostředí, jinak osoby a děj - stejná bída.

    • 5.4.2020  13:50
    Psohlavci (1955)
    **

    Skvělý koment Mathos. Jiráska nemám rád, jeho vlastenecké pojetí je dost užvaněné a primitivní a tím rozhodně (na rozdíl od řady intošů) neshazuji naše dějiny a naše významné osobnosti. Bohužel, Jirásek to psal tak, že s tím ideologičtí poskoci soudruha Josefa Goebbelse - tedy pardón - soudruha Zdeňka Nejedlého - po Smetanovi a před Pekarovou Adamovou nejznámějšího litomyšlského rodáka neměli až zas takový problém to patřičně překroutit a upravit, aby to vyhovovalo raným padesátkám.Co se týče literatury, stačí si Jiráska porovnat třeba s H. Sienkiewiczem na straně jedné a s naším Václavem Kaplickým na straně druhé (Kladivo na čarodějnice). Ve filmu se mi nicméně líbilo pár věcí, tak se na něj občas rád kouknu. Především je to historický film, natočený s patřičným rozpočtem, takže třeba i dobové reálie a především oblečení je odpovídající a neděje se tady to, co je vydáváno ve Vláčilových filmech za "umění" (viz. Markéta Lazarová). Dostalo mě naprosto realistické oblečení vojáků, takhle skutečně vypadali na konci sedmnáctého století včetně těch dlouhých světle šedých kabátů pěchoty a kyrysů a přileb kyrysníků a nesmírně zábavné je, jak všichni místní mluví "chodsky", až to rve uši. Laminger je vykreslen jako démonická postava, Kopecký jako dokonalý křivák. No, a co mě štvalo? Především fakt, že takhle to prostě nebylo. Žádná monstrózní bitva na závěr, žádný dav Chodů v Plzni, žádný Lomikar prchající před hněvem lidu. A k tomu příšerná muzika soudruha E.F.Buriana, bolševika, který na scéně Vinohradského divadla (tehdy divadla čs. armády) dirigoval herce z pozice režiséra v plukovnické uniformě. Jeho synáček se nicméně kultůrou živí dodnes. Ale zpět k té hudbě, kde jsou v náznaku použity motivy z Kdož sú Boží bojovníci, je to hudba stejné úrovně jako to, co zplodil jistý vyháněč sovětských vojsk Kocáb k poslednímu filmovému (televiznímu) zpracování Husa. No a na závěr, on ten Laminger byl sice pěkný hajzlík (zase jenom předobraz dnešních podnikatelů, včerejších komunistů), ale ono do roka a do dne je vymyšlené - Kozina byl popraven 28.listopadu 1695, ale Laminger zemřel 2. listopadu 1696, tedy řádné do roka a do dne. Celá ta pověst je stejná báchorka jako třeba o hrdinném povstání sedláků a jejich konci u Chlumce. Ne vždy je všechno jinak, ale tady to prostě jinak bylo. Navíc Chodové se přeli s vrchností dávno před Lamingerem (s Švamberkem, s městem Domažlice) a pořád si žili svůj sen o svých "právech". Nakonec, popraven byl jenom Kozina, a to až na Lamingerovu ostrou reakci pro mírné tresty, které ostatní obdrželi. Tolik historie. Je strašně fajn, když historický film nebo kniha skutečně odpovídají historii a nejsou přehlídkou "bájí a pověstí". Jenže většina historických filmů ať už amerických, francouzských nebo rusko sovětských jsou stejné "povídánky".

    • 31.3.2020  15:22

    Film byl příjemný, není to sice žádná pecka, k Třem přáním to má daleko, ale má to příjemnou atmosféru a hlavně takovou tu řekněme pamětnicko dokumentární hodnotu. Člověk vidí, jak to tady v na přelomu padesátých a šedesátých let vypadalo. Jak byl se vším problém, žilo se od vejplaty k vejplatě, neskutečným problémem byl i ten byt Je až neuvěřitelné, jak vypadal tehdy Smíchov kolem ženských domovů. Jak byly zanedbané silnice nebo třeba barákya to nejen na tom Smíchově. Zaujalo mě taky, jak se tehdejší filmaři vyhýbali stále ještě stojícímu Stalinově pomníku na Letné. Panýrková byla moc hezká ženská, měla celkem bohatý život a překonala i stopku, kterou jí vystavili soudruzi (fotrové a dědci místních antiko intošů) v době normalizace. Jinak mě neskutečně jejich rádobodborné vejpšlechty baví, jenom tady ukazují, že umí používat pouze přes FB sdílené fráze a o té době vědí velké kulové. Prý ten film pro naši kinematogrfii nic neznamenal a nic jí nepřinesl a není ani zábavný. Nicméně troubou diskuze vyhlašuji rádoby znalce stansona, že prý ten mládenec nevyhrál spartaka, ale felicii, a prý je to takový rozdíl, jako mezi fábií a superbem. Inu, že se felicie začala dělat až v roce 1959 a jejím předchůdcem byl kabriolet spartak, tedy škoda 450 z roku 1958 (a film je tedy tak trochu promo) je asi nad jeho možnosti chápání. A že to bylo jedno auto s různými kastlemi na stejném podvozku stejně jako fabia krátká, dlouhá a třeba i pick-up (a v jedné řadě dokonce zcela nevkusný sedan) to už je pro toho "znalce" asi už příliš složité. Člověk se nemusí vyznat v autech, ani v čemkoliv jiném, ale je pro tento server a značnou část lidí, co tady exhibují typické, jak jsou ve svém všeználkovství směšní.

    • 24.3.2020  16:57

    Jeden z nejlepších dílů, čím dál tím krásnější Zuzi Kajnarová měla kupodivu zcela výjimečně co hrát, prostředí fajn, scény s dcerou první oběti a hlavně v kostele měly svůj náboj, nicméně v zásadě zase takové nějak nedotažené a kdo se díval předtím na Ostravu na ČT, tak tentokrát byl jednoznačným vítězem Hřebejk.

    • 1.2.2020  16:00
    Vánice (1962)
    ****

    Film, která na mě (a nejsem tady sám) působil jako zjevení. 1962 už byl dobou, kdy se klasicky trapné, ale svým způsobem nesmírně zábavné budovatelské filmy netočily, ale tohle mi tak trochu připomnělo ony akční filmy z běžného života, které v USA byly točena například dle hejliovek (Letiště apod.). Skvělé je obsazení, poznání, jak to tehdy v nově socialistickém Československu vypadalo (v roce 1960 soudruh prezident Novotný prohlásil budování socialismu za vítězně završené), ale - lidé a jejich každodenní starosti zůstaly pořád stejné. Pobavilo mě hledání oné slečny, i tehdy byli lidé, kteří na to vlítli hned :-) a dodal bych ještě dvě věci. Byl to poslední film režiséra Čeňka Duby u nás (emigroval později do Švýcarska) a blábol z Lexikonu českého filmu, že se jedná o "neobratně a nezáživně natočený snímek" jenom ukazuje, jací jsou oni kritici, historici a hodnotitelé. Myslím, že těch 72% je vypovídající víc.

    • 1.2.2020  15:43

    Ztotožním se tady s názory těch, kteří film nevidí jako bezduchou agitku, ty se nakonec v této době už točit přestávaly, a v roce 1959 byly natočeny i filmy jiné, ze 32 natočených a do kin uvedených celovečerních filmů bylo těch klasických budovatelských už jen malá část, točily se kvalitní komedie (Kam čert nemůže, půvabná Hlavní výhra, i třeba Slečna od vody, která vyzněla úplně jinak, než asi byla myšlena), třeba filmově velice kvalitní Král Šumavy, kde je ta propaganda potlačena maximálně, takže Letiště nepřijímá není až zas tak výjimečné. Scenáristou filmu byl vždy povrchní, době poplatný převlékač kabátů Pavel Kohout, která navíc do scénáře vložil své "trauma" z nevydařeného manželství s Alenou Vránovou a onen nešťastný Vladimír Ráž tady má napsanou roli "na tělo", ale tohle všechno pominu a dám tři hvězdičky, protože tenhle film je primárně o letadlech a létání a to splňuje měrou vrchovatou. Je asi jediný "civilní letecký" film v naší kinematografii a navíc se na něj kouká zatraceně dobře. Za prvé sice nejsem fanda sovětské letecké techniky, ale jiná proudová letadla než tato ani tehdejší ještě snad poslední rok ČSR mít nemohlo a nevypadají špatně, v oné době ten rozdíl ve technologiích ještě tak propastný nebyl, ale hlavně je zde řada fantastických scén i celkových pohledů na tehdejší ruzyňské letiště, ukázka, jak se tehdy lítalo a to má prostě svůj půvab. Kromě velkých dopravních letadel mě tady za srdce vzalo i ono aerotaxi L200 Morava, díky tomu to filmu jsem se ním seznámil "blíže". No a ještě bych dodal, že Pepíčka Beků neberu sice jako extra oblíbence, ale snesu ho dobře, zejména když jsou kolem něj další sympatičtější herci (O.Korbelář, mladý Munzar a nebo již zmiňovaný V. Ráž) a především herečky - jedna z nejkrásnějších všech dob, bohužel narozená ve špatné době Irena Kačírková a taky mně do té doby neznámá Sylvie Daníčková. Takže podtrženo, sečteno - dobrý, koukatelný fil a minimálně 65%.

    • 5.1.2020  00:00
    Cena medu (1986)
    ***

    Slušný film, který má až neuvěřitelně civilní charakter, že mi připomíná až dokument a který rozhodně netlačí za každou cenu na pilu jako limonádová a pro mě dost odpuzující Nemocnice na kraji města. Je to takový Hailey po česku, na rozdíl od jeho dramat a množství epizod je to celkem jednoduché, při prvním shlédnutí jsem s napětím čekal až do konce, později mě nějak tak potěší pohled na Krkonoše i okolí a řada věcí, které jsou díky bohu pryč. Na druhou stranu posmívat se an bloc tehdejším esenbákům a tvrdit, že nikdy nikomu nepomohli a mát představu, že jedinou jejich "prací" bylo mlátit lidi je už na diagnozu...no a tak jediné, co mi vadilo byla ona medička v podání tehdy Vávrové, později Heřmánkové, jejíž "herecký" výkon se naprosto vyrovná dnešním modelínám v pokleslých seriálech a filmech. Zde ale asi omyl vyšel z představy castingu, aby byli herci co nejméně známí, což se ovšem tak docela nepovedlo. Ale na slušných 65% to rozhodně je.

    • 5.9.2019  16:45
    Ztracený prapor (TV film) (2001)

    Předesílám, že film jsem neviděl a narazil jsem na něj náhodou, ale co mně vyrazilo dech, byl komentář onoho Verbala, který je ukázkou malosti a hlouposti některých lidí, kteří tady jenom samoúčelně exhibují, místo aby šlio trolovat někam na bulvár. Tady je to bezpečnější, blábol visí na prvním místě, ale nikdo ne něj reagovat nebude. Nicméně fakta. Jsou lidé, kteří si svoje komplexy méněcennosti vylévají směrem k USA, pošklebují se onomu někdy až příliš okázalému vlastenectví, ale s tím se asi nedá nic dělat. Horší je když se nás tady Verbal snaží přesvědčit, jak strašně tomu rozumí a jak jeho odpad je jediné možné hodnocení správného estéta a intoše. Dal-li filmu Malarkey čtyři hvězdy, pak to film kvalitní bude, protože Malarkey hodnotí filmy vesměs velmi objektivně a dobře. Těch 71% tady není z podlézavosti vůči USA, ale protože ten film asi zajímavý a kvalitní bude. Co mně ale u Verbala pobavilo, jak tady hází okázale "fakty", aniž by si uvědomil, že píše nesmysly. Tak za prvé, němečtí vojáci měli onen "stahlhelm", který se přes drobné modifikace až do roku 1945 nezměnil od roku 1916. Takže není nic divného na tom, že ho měli při střetu s Američany, kteří dorazili na evropská bojiště v roce 1917. ASi šok pro "znalce" Verbala by byl fakt, že naše prvorepubliková armáda tyhle přilby používala rovněž až do třicátých let. Za druhé, Němci skutečně ve druhé polovině války vyvinuli tzv. stosstaktik, tedy místo masových útoků v liniovém provedení útoky malých skupinek speciálně vyzbrojených a vybavených vojáků, kteří utočili na vybrané body nepřátelských linií. Tuhle taktiku převzala i c a k armáda. No a nakonec, i když ne poslední v řadě, vítězství už jen západních spojenců by bez masové materiálové a vojenské podpory skutečně nebylo možné. Francouzská armáda byla v dubnu roku 1917 v rozkladu a pohromadě ji udržely především drakonické tresty. Kdyby nepřišli Američané (180.000 vojáků do konce tohoto roku a celkově 4,75 mil na konci války, Němci by rozložené Francouze a unavené Brity s jejich dominii skutečně v první půlce roku 1918 porazili. Byli to američtí vojáci, kteří se jako samostatná síly (zejména Francouzi jimi chtěli doplnit svoje prořídlé řady) zůčastnili nejen obranných bojů, které znamenaly obrat ve válce v létě, ale zejména jejich útočné operace u Verdunu znamenaly zásadní průlom Hindenburgovy linie. Kdo je soudný, ví jak to bylo a že ty Verbalovy bláboly nemají ani zlomek reálného základu. Takže asi tak. Na film se kouknu, doporučení povolaných mi stačí. A pak budu hodnotit. Objektivně, bez jakýchkoliv exhibicí. Jako drtivá většina tady.

    • 30.8.2019  14:43
    Žert (1968)
    *****

    Asi jeden z těch řídkých příkladů, kdy se film vyrovná knize (u mě osobně ji i předčí), protože se soustřeďuje na to podstatné a odhazuje onen balast tu úvah o lidové hudbě, tu filozofování o všem možném a především přespekulovanou stavbou a vůbec délkou celého románu. Zde je to prostě děj s retrospektivními vsuvkami v přesně takové délce, aby film posouvaly a jak nějak nemusím J. JIreše, tak tohle bylo asi jeho (aspoň pro mě) vrcholné dílo. A u Kundery oceňuji, že zákonitosti filmu pochopil a jeho podíl na scénáři byl ku prospěchu věci. Kromě vyznění filmu jsem ocenil i obsazení a dostalo mě (až když jsem se onou personou - samozřejmě díky bohu pouze imaginárně), jak onen Luděk Munzar vysekl onoho Pavla Kohouta, to nemohl být nikdo jiný...asi pil i krev nejen Josefu Škvoreckému, ale i Milanu Kunderovi. Rozhodně jeden z těch mála filmů, které si svoji kvalitu po všech stránkách, ale i "poselství" zachovaly dodnes. Ale poučit jsme se nedokázali. Vždyť kolik těch Petrů Zemánků, bezskrupulózních mladý komunistů ve nejhorší době padesátých let předvedlo (z čistě kariéristických důvodů, z touhy po moci) onen neuvěřitelný názorový obrat v osmašedesátém, aby se jako oni až trapní disidenti, když byli ze subjektivních i objektivních příčin převálcováni po roce 1989 vrátili, aby se na vlně falešných zásluh konečně k té vytoužené moci a na samý vrchol dostali...

    • 30.8.2019  14:25

    Naprosto souhlasím s hodnocením Kulmona. Větší trapas, než jsme si dokázali představit. Smutná je účast celé řady celkem kvalitních herců i režiséra. Na lepší si holt muslei počkat. Tuhle práci asi brali v dobách nejhlubší normalizace s vědomím naprosté beznaděje. Na druhou stranu, v hercích bychom neměli vidět nadlidi a rozhodně bychom je neměli podporovat v jejich falešných představách, jaká jsou společenská a mravní elita. Nejsou, nebyli a nebudou. Ale oni sami si to nezřídka kdy myslí sami a část lidí je v tom i utvrzuje. A to je jediné cenné na tomhle filmu, vykrádajícím svým způsobem pozoruhodný film Tři chlapi v chalupě...

    • 30.8.2019  14:20

    Konec šedesátých let údajně představoval zlatou éru českého filmu. jenže ono těch dobrých filmů bylo ve skutečnosti a především v odstupu zoufale málo a kvalitu filmu prověří čas. Zatímco jiné dílo, natočené podle předlohy autora námětu a scénáře - Milana Kundery - Žert řadím k těm filmům, které si nálepku kvality udržely dodnes, v tomto filmu (kromě námětu autora) ocením ještě jednoho z mála herců, kteří snad nikdy nezklamali - Miloše Kopeckého a fakt, že je tento film situován do Brna. To píšu jako pražák, který je vděčný, když se ve starších filmech předvede taky něco jiného, než jenom naše hlavní město nebo imaginární vesnice. Myšlenka, že manipulovat s lidmi se nevyplácí, nicméně to asi platí pro podobné situace, protože manipulovat s davem se vyplácí naopak velice dobře. A historie i současnost nám toho přinášejí mraky. Co mně ale zase vadí, je obsazení Pavla Landovského do druhé hlavní mužské role. Landovského doménou byli uřvaní burani a primitivové (strašně mě mrzí, že ho neznám jako malíře pokojů ve druhém díle Takové normální rodinky), ale no role tohoto typu nemá ani náhodou a to jak projevem, tak fyziognomií. Ono je vůbec pozoruhodné, jak byly tyhle filmy ze údajně zlaté éry obsazovány údajně fantastickými herci (i tady je výkon Landovského nadšeně oceňován), pravda ovšem je, že i celkem kvalitní herci jsou obsazováni do rolí, kde prostě působí naprosto nedůvěryhodně. Z času na čas se vidět dá, ale i zde platí - sáhněte radši po tištěné předloze.

    • 26.8.2019  15:22
    Milada (2017)
    odpad!

    Tsunami-X, Malarkey, Tosim a Radek99 to vlastně všechno napsali za mě. To, že tomuhle filmu dávám odpad je právě proto, že velké téma podávají nuly a podávají ho jak jinak, než trapně. Onen Mrnka je jako co? Když se člověk podívá na jeho profil tady, tak vidí, že jediné, co ten scénaristicko režijní génius kromě tohoto filmu dělal, byly většinou stupidní rozhovory na DVTV, kde duo Drtinová a Smetanová leckdy připomínají svojí arogantní agresivitou a přesvědčením o své jediné správné a nezpochybnitelné pravdě ony komunistické zrůdy, které mají onu Miladu Horákovou na svědomí. Jsem rád, že se tohoto paskvilu nedožili mí rodiče, kteří se s rodinou Milady Horákové stýkali. Obzvlášť nechutné je, jak je film i tady představován a vysvětlován: "Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes." To jako opravdu? Jak je možné, že poté, co si naši filmoví "tvůrci" vylobbovali nejrůznější dotace (nezapomínejme, i co všechno je schopná ČT "podpořit" podle zásady, to se nám to rozhazujou prachy, když je z lidí často až skoro násliím vydřeme s požehnáním státu...) tvoří podobné až téma urážející amatérské počiny? A podobná veledíla vesměs tvoří sebestřední elitáři, kteří jsou nulami jak řemeslně, tak umělecky. Když mohl Kosatík se Sedláčkem stvořit České století, tak to šlo. Čímpak to asi bylo? Že by Kosatík byl kvalitní scénárista s invencí a na druhé straně i rozsáhlými znalostmi a především s empatií k danému tématu a osobám a Sedláček režisér, který ovládá řemeslo? Jedni z posledních a jedni z mála? Mrnka chtěl stvořit dílo se kterým ohromí svět. Aspoň to tak vyznívá. Všichni tihle lidé mají spousty keců na Trošku a Magnuska, ale ve své podstatě představují jenom opačnou stranu téže mince. Pavel Kosatík v onom dílu Vraždění soudruha řekl k Miladě Horákové tisíckrát víc, než bylo sepsáno, sehráno, natočeno, ozvučeno a s velkou pompou předvedeno tohle partou diletantů.

    • 23.7.2019  15:32
    Fair Play (2014)
    *****

    Jeden z nejlepších filmů, který se zabývá obdobím pozdní normalizace. Skvělý komentář Malarkey. Ano, takhle to bylo (nezapomenu, jak od jedné kolegyně dceru vyhodili ve třinácti z vrcholové gymnastiky, protože rodiče odmítli, aby to brala), takže nevidím problém v tom, co se tam odehrává. Nakonec ani Áňa Proletářka mi ten zážitek nezkazila, ostatní herci na čele s Judith Bardos byli skvělí a Andrea Sedláčková má být na co hrdá. Dostala mě ta scéna na konci, kdy tv či rádio (už přesně nevím) hlásí, že olympijský výbor ze strachu o sportovce ze socialistického Československa rozhodl, že do Los Angeles se prostě - nepojede. Takže - absurdně to snažení Áňy by vyšlo tak jako tak nazmar. Na druhou stranu - oni ti sportovci jezdili na onen západ celkem běžně, takže příležitostí k útěkům měli dost. Nicméně, myslím, že je zde ještě jeden rozměr filmu a tím je otázka dopingu ve vazbě na politizaci sportu na východní straně železné opony. Proti východoněmeckým soudruhům byli ti naši naprosté nuly, protože na pro tábor míru a socialismu snad nejúspěšnější olympiádě v Montrealu, kdy v první desítce tabulky medailistů se USA "krčily" nejen za nedostižně prvním SSSR, ale i za druhým NDR (s 40 zlatými medailemi !) a pokořeni byli západní Němci až na čtvrtém místě. Zato bylo v první desítce celé RVHP s výjimkou - ČSSR. Jeho celkově osm medailí, z toho dvě zlaté vypadaly vedle výkonu našich severních spřátelených soudruhů až trapně při stejném počtu obyvatel. Zdá se, že soudruzi se poučili a zejména v té ženské atletice se díky Kratochvílové a Fibingerové zadařilo v dalších letech. A to je otázka č.2 - dozvíme se někdy, jak zrovna tyhle dvě hvězdy dospěly k svým fenomenálním výkonům? A ono Los Angeles mohlo být taky odpískané ze strany států Varšavské smlouvy z důvodu strachu z odhalení dopingu a nejenom jako pomsta za bojkot olympiády v Moskvě...i tohle se mi dost dlouho honilo hlavou, když jsem ten film ztuha strávil.

    • 21.7.2019  20:45
    Kleopatra (1963)
    **

    Nesdílím místní nadšení, protože ty filmy ze starého Říma made in Hollywood na mně působí až příliš kýčovitě a přepjatě. Jistě - s Římem se to srovnávat nedá, ale onu divadelní přepjatost, zdlouhavost a topornost dialogů nevyváží nesporně kvalitní herecký výkon Rex Harrisona, dobrá hudební složka a masovost scén. Burton ani Taylorka mě za srdce nikdy nechytili na to, jaké se jim dělá reklama a dech mně vyrazila scéna i kostýmy, které by se tak maximálně dobře vyjímaly v Las Vegas. Neodpustím si dva příklady. Malby na stěnách paláce v Alexandrii jsou přeneseny z chrámových komplexů starého Egypta, zatímco Egypt - jedna ze tří helénských říší byla (jak jejich přívlastek napovídá) především "řecká" a ona výmalba ve filmu měla napodobovat staroegyptské reliéfy víc jak tisíc let staré. No a ta druhá je výzbroj a výstroj římských vojáků, kteří takhle prostě v Caesarově době nevypadali ani náhodou. Loricu (onen krunýř z jednotlivých pásových segmentů) začali Římané nosit až v prvním století našeho letopočtu, stejně jako onu přilbu převzatou od Keltů a slangově nazývanou žokejka a už vůbec neměli takové štíty, jako jsou zde prezentovány. Narve-li někdo do filmu na svoji dobu tak horentní sumu, měl by si vzít pár historiků na poradu a předpokládám, že oněm kostýmním výtvarníkům by jistě někdo znalý třeba vysvětlil, že římští vojáci nevypadali v této době stejně, jako je všichni znají z Trajánova sloupu. No a když jsme u toho, za daleko lepší film z doby říše římské pokládám třeba rumunský Trajánův sloup, který je sice o něco mladší, ale je nějak tak nenásilnou formou třeba o tom, jak a z čeho vznikl rumunský národ...a to je rozhodně zajímavější, než tisíckrát obehraná legenda, jak ona údajně neodolatelná (ve skutečnosti to podle historických výzkumů až zas takový zázrak nebyla) královna ve jménu své moci "přefikla" dva zmatence v čele Říma (pro Marca Antonia to sice zcela tak neplatí, ale svoji šanci propásl a navíc, Octavián byl prostě daleko schopnější) a málem převezla všechny.

    • 21.7.2019  20:23
    Vražda před večeří (TV film) (1972)
    ****

    Překvapivě kvalitní stará detektivka. Není to ani tak psychologie za každou cenu, ale spíš cosi a la Agatha Christie, protože hraní si akčnost v našich podmínkám působilo (a působí i dnes) směšně. Co je ale na ději detektivky pozoruhodné, je fakt, že vychází ze zcela reálné situace - prvorepublikový producent a režisér Sviták (zde Holub) byl hned po skončení pražského povstání zatčen za kolaboraci a poté, co byl v prádle vystrčen na ulici v Bartolomějské, byl lynčován davem a na jeho "žádost" byl odstřelen kolemjdoucím sovětským vojákem. A to je i příčina, proč jsou dva lidé v krátkém sledu zavražděni. Kéž by české detektivky aspoň občas vycházely z podobných realit místo bezduchého napodobování tu vražd zde tu kriminálek onde...skvělí jsou (s výjimkou vždycky nějak nesympatické Vlčkové) vlastně všichni herci, teprve díky této dobře odvedené práci Pavla Háši a spol. jsem si uvědomil, že onen hlavní detektiv Václav Neužil je otcem onoho Václava Neužila ze Světa pod hlavou...přitom ta podoba tam je více než zjevná.

    • 15.7.2019  18:43
    Kameňák 4 (2013)

    Kameňák (žádný) hodnotit nebudu. Ale odpad dávám všem těm zdejším intošům, zmrdům a vohnoutům, kteří se tady vyblejou, zaexhibují a myslí jak jsou světoví a prudce inteligentní, prostě klasická elita národa a přitom si ani neuvědomují, že tady prezentují svoji ubohost a malost, protože když o něčem vím, že to je s...a, tak to přece ani nesleduji, natož abych tady dvě odpoledne potil sáhodlouhé elaboráty.

    • 3.7.2019  13:40
    Ostrov pokladů (TV film) (1990)
    *****

    Nevím, kolikrát byla jedna z nejlepších dobrodružných knížek ve světové literatuře zfilmována, ale viděl jsme řadu přepisů i variací a podle mého názoru je tohle to nejlepší možné "klasické" zpracování. Až na pár detailů věrně převádí knihu na obrazovku, skvěle jsou vybráni i herci (celkem "těžké" váhy) a vizuálně i akčně velice působivé. Je to rozhodně lepší, než když si tvůrci začnou vymýšlet pseudoaktuální nesmysly typu že Jim je holka a podobně a nebo to celé přenesou do budoucnosti a Hispanola je vesmírný koráb. I tyhle "adaptace" ukazují, jak strašně důležitý je u filmu scénář a jak je i v té Americe hodně povolaných a málo vyvolených, i když je to tam o parníky lepší než u nás, kde se naší místní filmoví tvůrci všeho druhu těm amerických protějškům vyrovnají jenom v hvězdných manýrech, na stránkách lokálního bulváru a překonají je tak maximálně nabubřelostí a sebevědomím.

<< předchozí 1 2 3 4 8 11 14