"Jsme šachovými figurkami, oživlými uprostřed rozehrané hry. Náš pán, náš hráč, usnul nebo zemřel. Sami postupujeme. Kam? Odkud? Neznáme hráčův plán. Jdeme, jdu nazdařbůh. Ale na neštěstí každý, i nejnesmyslnější tah spadá do hry. Stojíme přece na šachovém poli, ne ve vzduchoprázdnu." (Egon Hostovský - Dům bez pána)



___________________________________________

Pár poznámek k hodnocení: 

Předně: je hodně subjektivní. Přece jen je dost obtížné (pokud vůbec možné) se při něm vyvarovat vlivů, jako jsou nálada či vlastní předsudky (např. vůči některým povrchním žánrům typu "Here I am - entertain me."). A ani to vlastně nechci, jsem jen divák, takže posuzuju hlavně podle kritéria líbí/nelíbí. Proto i do komentářů píšu jen to, jaký z filmu mám pocit, k jakým myšlenkám mě inspiroval atd., čímž chci jen přispět svým dílkem do mozaiky názorů na daný kousek a ne prezentovat vyčerpávající interpretační model s aspirací na absolutní platnost. Často bych ocenil jemnější odstupňování místní stupnice, nicméně i v rámci zavedeného modelu se snažím o uvědomělé šetření s hodnocením absolutním, ponechávaje ho opravdu jen snímkům, které mi zprostředkovaly mimořádný zážitek. V důsledku toho nepovažuji tři hvězdičky za a priori špatné hodnocení.