Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (312)

plakát

Země (2021) 

Pěkný film. Přestože celovečerní co do stopáže, divácky mám trochu pocit, že jsem viděl skvělý kratký film. Spoustu věcí si člověk musí domyslet, roční období mine během pár střihů... a možná že právě v tom je síla snímku - hlavně ve druhe polovině, první by ještě snesla trochu zkrátit, hlavně o flashbacky. Celkově velmi lidský a hořce nadějeplný film, na který se i díky nádherným scenériím příjemně dívá.

plakát

Moby Doc (2021) 

Moby patří mezi mé vůbec nejoblíbenější a nejposlouchanější hudebníky, takže jsem možnost, dozvědět se o jeho životě trochu více, uvítal. Nejedná se jen o popisný dokument, ale vyprávění samotným Mobym, proložené řadou zajímavých úvah. Na druhou stranu některé pasáže by asi mohly být vystřihnuty a mně osobně chyběl také trochu větší vhled do Mobyho rozmanité tvorby. Ale respektuji, že o tom dokument úplně nebyl. V každém případě pro fanoušky takřka povinnost.

plakát

Volha - FOXTERIÉRY (2023) (epizoda) 

Po dlouhé době jsem se odhodlal podívat na něco z české seriálové tvorby, zlákán skutečností, že vzniklo taky něco jiného, než stopadesátá kriminálka. A bylo to dost utrpení. Bulvární lascivnost, buranské dialogy, absolutně nezajímavé povrchní postavy... Zajímavé triky a efektní dobová výprava na všechno nestačí. No nic. Tak já to zase za pár let a dalších dvě stě kriminálek zkusím.

plakát

The Last of Us (2023) (seriál) 

Hru jsem skoro 10 let ignoroval, domnívaje se, že se jedná o tupou zombie mlátičku, abych ji pak "jedním dechem" odehrál během několika týdnů, shodou okolností nedlouho před tím, než vyšel seriál, o jehož existenci jsem neměl tušení, než jsem se začal o hru zajímat blíže. Spolu s Part II se LoU stala jedním z mých nejsilnějších herních zážitků vůbec. Úžasný příběh, silné emoce, vynikající hudba, děsivý svět. Nejsem na herním serveru, ale tento kontext je dle mého nutný pro pochopení mého hodnocení. Seriál je totiž také úžasný, jen v mých očích zkrátka jinak a - přeci jen o něco méně. Nejde ani tak o rozdíly, jako třeba odklon od děje hry nebo méně akce, obojí v seriálu naopak funguje. Nicméně seriál oproti hře trochu moc spěchá a nenechává emoce tak vyznít, svět je o něco méně děsivý (kde jsou momenty, kdy mi ve hře doslova běhal mráz po zádech?) a celkově si odnáším trochu méně intenzivní zážitek. A ano, patřím k těm, kdo měli dlouho problém s představitelkou Ellie. Ne kvůli vzhledu, ale kvůli zpočátku lehce odlišnému pojetí jejího charakteru. Ke konci první řady to ale vynahrazuje a je velmi dobrá, ba skvělá. Jinak je na seriálu celkové vidět, že se na něm podíleli tvůrci her, kteří rozhodně ctí jejich ducha a upravují ho jen tam, kde je to ku prospěchu. Absolutním vrcholem první série totiž je třetí epizoda, která funguje i sama o sobě a jedná se o absolutní úder na city nepřipraveného diváka. Naprosto famózní scénář. Celkově se jedná o výborný seriál, který bude trochu jiný pro hráče než pro ty, kdo hru nehráli. Já osobně si kvůli hernímu zážitku nechávám pátou hvězdu do rezervy s výhledem na zpracování notně temnější Part II.

plakát

Private Life (2018) 

Nenápadný, ale skvělý film o tom, jak se dva newyorští intelektuálové snaží naplnit svůj vztah. Ve velmi civilním pojetí s inteligentními dialogy vynikají herci a herečky (u Paula žádný div, ostatní však nezůstávají pozadu), kteří zvládají všechny polohy svých postav na výbornou. Momenty, kdy v celkově nešťastném osudu probleskuje humor drsný i jemný zároveň, k vnímavému divákovi promlouvají, řekl bych, nejvíce. Protože jsou velice lidské a nepodbízivě dojemné. A Woodyho v tom občas nešlo nevidět :). Do pěti hvězdiček chybí opravdu málo.

plakát

Zlatý kluk (2022) 

Trochu na blind jsem vyrazil na Febiofest a trefil se do cool natočeného, ale jinak spíše povrchního filmu, kde jednání postav většinu času postrádá logiku. Snimek je údajně inspirován skutečností, ale bude to inspirace spíše hodně volná. Že je film aktuálně nejsledovanějším v Srbsku, jak zaznělo několikrát na besedě, vypovídá asi spíš o náročnosti současného (srbského) diváka, než o filmu jako takovém. Za sebe dávám 2-3; dolů zaokrouhluji kvůli lehce samolibé delegaci a zoufalým scénám ze samotného fotbalu.

plakát

Scény z manželského života (2021) (seriál) 

Strhující. Není to dokonalé; občas způsobuje horská dráha emocí příliš velké přetížení. Slušelo by tomu méně střihu. Ale v kontextu současné seriálové tvorby naprosto výjimečné a nelze jinak než za 5. Skvělí oba hlavní představitelé.

plakát

Téměř dokonalá tajemství (2019) 

Originál byl výborný svým nápadem a provedením. Tento remake sice není špatný, ale kdyby nevznikl, asi by se nic nestalo. Ani nerozumím, proč vznikl. Ani proč jsem se na něj vlastně dival.

plakát

Uncle Frank (2020) 

Film jako takový spíše za tři; přeci jen je to celkem klišé a kýč. Řek bych, že by mu prospěla delší stopáž, aby charaktery trochu více vynikly. Na druhou stranu, film ani nechce být nějakou dušezpytnou studií a prostě se netlačí někam, kde nechce být, což je fér. A člověk má po něm milý pocit (jak to ostatně Allan Ball umí). A to není málo. Nahoru zaokrouhluji zdejším homofobům navzdory.

plakát

Teherán, město lásky (2018) 

Možná to bylo jen moji momentální náladou, ale film mi vyloženě sedl. Hledaní lásky v anonymitě moderního velkoměsta - ačkoliv téma je to v zásadě banální, jeho nenucené podání formou tří paralelních příběhů funguje i díky jemnému humoru velmi dobře.