Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční

Recenze (216)

plakát

Katedrála (2002) 

Od Katedrály jsem čekal něco zcela jiného, moc jsem nepochopil myšlenku, kterou chtěl režisér Tomek Baginski zpodobnit. Jinak animace byla celkem zdařilá, stejně tak i výběr hudby.

plakát

Nemocnice Chicago Hope (1994) (seriál) 

Seriály z lékařského prostředí zpravidla nesleduji. Výjimkou je pár dílů od každého, abych měl „lékařský přehled“. V Chicago Hope je sice můj oblíbený herec Mark Harmon z NCIS (a nutno říct, že seriál se i díky Markovi stal celkem oblíbeným, i když tomu zdejší hodnocení moc neodpovídá). Nepodlehl jsem ani Dr. Houseovi. Lékařské prostředí mě příliš neláká, leda z trochu opačné strany - patologie (i proto jsem si velmi oblíbil NCIS a Rizzoli & Isles). A tento přístup zatím nehodlám nijak měnit.

plakát

Padlé umění (2004) 

Krátkometrážní filmy většinou nesleduji, ale občas udělám výjimku. Ale nějak jsem v tomto případě moc nepochopil, co bylo záměrem tvůrců. Potěšilo mě, že se jedná o polský snímek a také se mi líbila celkem zdařilá animace.

plakát

Smrt čeká všude (2008) 

Mám rád vojenské filmy, tak jsem byl na další dost zvědavý. Ale byl jsem hodně zklamaný, čekal jsem trochu víc než jen běžné pyrotechnické akce na Blízkém východě. Jiný vedlejší děj byl udusán takřka hned v zárodku. A ani herecké výkony mě příliš neuspokojily (a rozhodně nejde jen o obsazení hlavních rolí celkem neznámými herci - to naopak vítám).

plakát

Černá labuť (2010) 

Film Černá labuť mě dost zklamal. Čekal jsem, že mi film přinese třeba trochu jiný pohled na balet. Ale to se nestalo. První třetina až polovina byla o ničem - baletní konkurz byl příliš zdlouhavý a vztah Niny (Natalie Portman) a její matky Ericy (Barbara Hershey), který mohl být dobrou vedlejší dějovou linkou, byl nevyužitý a dost okrajový. Druhá část filmu trochu napravila reputaci, ale žádný větší zázrak se nekonal. Mé hodnocení by kleslo na 2* nebýt baletního prostředí a hereckých výkonů.

plakát

Já jsem Harry Potter (2010) 

Celkem dobrý nápad a provedení, ale neškodilo by, kdyby byl rozhovor delší. Nechápu ty negativní komentáře. Jedná se přece o suchý britský humor! A v něm je možné snad cokoliv. Vzhledem k délce to do databáze ČSFD příliš nepatří. Myslím si, že to ale pochopí jen skutečný fanoušek Harryho Pottera a ne někdo kdo buď nesnáší Daniela Radcliffa, nebo ani po 11 letech neviděl ani 1 film. Ke shlédnutí zde.

plakát

Ally McBealová (1997) (seriál) 

Kdysi dávno jsem viděl pár dílů. Až o mnoho let později jsem seriál začal sledovat několikrát týdně. Komediální seriál a navíc z právnického prostředí nemá chybu. Vynikající herecké výkony a dokonalý scénář, hodně vtipných hlášek a scén. Líbí se mi všechny postavy, ale některé ostatní lehce převyšují. Kromě Ally (Calista Flockhartová) je to John Cage (Peter MacNicol). Nejlepší jeho scény jsou během soudů, kdy přímo srší vtipem, někdy trochu ironickým. Líbí se mi jeho závěrečné řeči a nejvíce ty, které začínají například: „Když mi bylo 17...“. Dalšími velmi vtipnými postavami jsou Richard Fish (Greg Germann) a sekretářka Elaine Vassa (Jane Krakowski). Ale i všechny ostatní postavy zdárně přispívají k celkovému prospěchu. Pěkná je i hudba - líbí se mi, že téměř v každém díle se všichni sejdou v baru, kde zpívá a hraje na klávesy (nebo piáno) Vonda Shepardová a pěvecký talent také dokazují Jane Krakowski a Lisa Nicole Carsonová (spolubydlící Ally - René Raddicková). Zajímavý je i občasný fantazijní svět a vnitřní hlas Ally.

plakát

Bůh masakru (2011) 

Byl jsem zvědavý, jak se podaří zfilmovat divadelní hru Francouzky Yasminy Rezy. V libereckém Malém divadle se hra stala jedním z vrcholů sezóny, vždy bylo téměř vyprodáno, k čemuž výborně přispěli herci. Filmové provedení bylo stejně zdařilé, herecké obsazení a výkony vynikající. Při každé vtipné scéně jsem si ihned vybavil divadelní pojetí, které bylo někdy dost podobné. Na příběhu se mi nejvíce líbí postupný vývoj od počáteční téměř nevinnosti po to, jak se člověk může zachovat, nic v sobě nedusit a ostatním to říci velmi otevřeně a přímo a ještě to podat s vtipem často více než sarkastickým.

plakát

Tráva (2005) (seriál) 

Stává se velmi zřídka, že bych jakýkoliv seriál hodnotil po jednom zhlédnutém dílu. Pochopitelně i v tomhle jsou výjimky. A tou další je Tráva (ke stejným výjimkám patří Město žen, NCIS nebo Rizzoli & Isles). První věcí, která mě zaujala, byl popis - prodej marihuany v komickém seriálu. Najde se zde několik vtipných scén a především hlášek. Postavy jsou dobře vykresleny a velmi dobře zahrány. Také se mi líbí, že se nejedná o sitcom, ve kterých mi vadí přidaný smích, který je i v situacích, které nejsou vůbec vtipné.

plakát

Xena (1995) (seriál) 

Nápad vytvořit Xenu jako samostatný seriál nebyl špatný, ale ve výsledku se příliš nepovedl. Souboje, kterých je v každém díle opravdu dost, jsou někdy hodně přehnané. Například salto vzad, po kterém Xena doslova odletí často více než 10 metrů! Dále také použití chakramu (prstencové zbraně), který se mnohokrát odrazí, než se vrátí zpět, což je velmi přehnané. A do třetice zabíjení bohů. A i jinak se tam bohové objevovali někdy až moc často. Je jasné, že tu nemůže jít o žádnou historickou věrnost. Nevýhody vyvažují celkem dobré herecké výkony a prostředí Nového Zélandu.