TwoFace

"Grandpa, were you a hero in the war?" — "No… but I served in a company of heroes."

Filmařsky precizní zážitek, který svým stylem a atmosférou připomíná film Rivalové. Má však o něco pomalejší tempo, je ale stejně poutavý a plný napínavých momentů. Skvělá práce s kamerou a fantastický zvuk dokáží diváka lehce vtáhnout a posadit za volant závodního auta. Christian Bale a Matt Damon si oba mohou připsat další skvělé role, především Bale, který je zde naprosto bezkonkurenční. Le Mans '66 je zkrátka sakra dobře natočená filmová chlapská jízda, kterou si však užijete i když vám auta nic moc neříkají. A pokud ano, tak si ji užijete o to víc.

V originálním stylu natočený film s parádní retro atmosférou, skvělým hereckým obsazením a bezvadným humorem. Ten mě překvapil nejvíc, protože jsem čekal vážné špionážní drama. Místo toho si film s nadhledem utahuje z bondovek a podobných filmů, nikdy však nezabředá do parodie. Hlavní herecké trio, jejich charisma, špičkování a hlášky skvěle fungují a jsou i tou nejlepší částí filmu. Ve výsledku pro mě byl The Man from U.N.C.L.E. příjemným překvapením a moc rád bych viděl pokračování. Jo, a taky Henryho Cavilla jako dalšího Bonda.

— They said the age of heroes would never come again. — Říkali, že Snyder Cut neexistuje a nikdy nespatří světlo světa, že jde jen o sen hrstky bláznivých fanoušků. A hleďme! Snyder Cut nejenže existuje, ale jde o obrovský úspěch, který se ještě před svým vydáním zapsal do filmové historie. Při sledování filmu jsem ještě nikdy neměl tak vítězoslavný pocit jako právě během Zack Snyder's Justice League, a snad nikdy jsem při závěrečných titulcích necítil tolik emocí. Tenhle film je masivní úspěch a splněný sen nás, fanoušků Zacka Snydera, a každého, kdo alespoň jednou použil onen legendární hashtag #ReleaseTheSnyderCut. Tenhle film je pro statisíce (ne-li miliony) fanoušků, kteří léta podporovali Zacka Snydera a dovolávali se jeho pravé vize; kteří věřili, bojovali a vyhráli. Dokázali jsme něco neskutečného! Snyder Cut však není jen film. Celá myšlenka a úspěchy hnutí, které se zasloužilo za jeho vydání, úžasní lidé, kteří se do toho zapojili a všechno dobré, co díky téhle kampani vzniklo, to vše dalece přesahuje film, který je i manifestem umělecké integrity. A ne, opravdu nejde jen o jakýsi director's cut s několika vystřiženými scénami, ale o úplně nový film. Vlastně staronový, neboť jde o původní Snyderovu vizi natočenou a de facto dokončenou už před lety, ještě předtím, než šel do kin propadákový paskvil, který stvořilo vedení WB a Joss Whedon. Absolutně nechápu, jak se mohli neschopní kravaťáci z WB podívat na Zackův film a pak si říct, že Whedonova trapná spatlanina je kvalitnější produkt a pustit ji do kin. A zcela ironicky je to právě Zackův film, který teď přináší úspěch, který si Warneři tehdy slibovali od Josstice League. Nechť je ta věc, která šla před lety do kin, navždy zapomenuta. — Take your place among the brave ones. — Snyderův velkolepý čtyřhodinový epos je mistrovským uměleckým dílem s rozsahem filmového Pána prstenů, kterým mistr dokazuje, že si největší a nejlepší superhrdinský tým na světě nemohl přát lepšího režiséra. Věřím, že kdyby šel nyní Snyder Cut do kin, tak jde o ještě masivnější úspěch, než se komukoliv kdy snilo. Vidět tenhle snímek v IMAXu totiž musí být neskutečný zážitek. Dost možná jde o nejlepší DC Comics film, který kdy vznikl a rozhodně je jedním z nejlepších filmů svého žánru. Režisérův nezaměnitelný rukopis je znát v každé scéně a Zack Snyder's Justice League je jedním z nejunikátnějších superhrdinských filmů posledních let. Ikonické postavy a scény z komiksů ožívají ve velkolepém stylu moderní mytologie tak, jak to umí jenom Snyder, navíc mnohem větší a intenzivnější než kdy předtím. Tak jako předchozí dva Zackovy filmy, je i tento plný paralel, inspiruje se historií a uměním, užívá a odkazuje na mytologickou a náboženskou symbolikou, a samozřejmě nechybí ani přímá inspirace komiksovými předlohami a pocta jim. Jak už je u Zacka Snydera zvykem, je vizuální stránka filmu naprosto bezchybná, unikátní a nádherná, a to i díky jeho prezentaci v původním neseříznutém formátu 4:3, ve kterém postavy skvěle vynikají tak, jako na stránkách komiksu. CGI je fantastické, zpomalovačky efektní – celý film je zkrátka naprosto dechberoucí a jeho vizuál vyniká jak v normální verzi, tak i v černobílé Justice Is Gray, ve které nejenže film vypadá vskutku artově, ale zároveň znamená i něco víc pro fanoušky, kteří byli součástí kampaně za vydání Snyder Cutu od samého začátku a pro které tehdy byly Zackem sdílené černobílé fotografie důkazem i snem. Sledovat Snyder Cut je jako číst skvělý grafický román od těch nejlepších autorů. Ty čtyři hodiny mi pokaždé utečou jako voda, film ani na chvíli neztrácí tempo. Fantastická akce se prolíná s pomalejšími, lidskými momenty, skvělým humorem, worldbuildingem a budováním atmosféry. Holkenborgova hudba je neuvěřitelně epická, jednotlivé hudební motivy plynule přecházejí z jednoho do druhého dle postavy, která je středem dění, a dokonalé natočená a dynamická akce je díky tomu ještě lepší. A naopak, když je třeba, dokáže soundtrack správně podkreslit emotivní scény. Herecké obsazení je excelentní a Snyder opět naprosto skvěle pracuje s postavami. Každý člen týmu má svou osobní dějovou linku důležitou pro celkový skvěle napsaný a poskládaný příběh, a klíčovou roli v jeho epickém finále. Především dechberoucí moment, kdy Flash dokáže, že je nejlepším z nejlepších a zachrání svět, je jedna z nejúžasnějších scén v historii superhrdinských filmů. Premiéra největšího komiksového záporáka Darkseida je dechberoucí, vůbec ale nikterak nezastiňuje Steppenwolfa, který je nyní mnohem propracovanější postavou s vlastní motivací a děsivým záporákem, který pro hrdiny skutečně představuje hrozbu. — Dad, whatever happens, I want you to know your kid was one of them, dad. One of the best of the best. — Návrat Supermana je naprosto fenomenálním a emocionálním završením trilogie – Man of Steel byl o Supermanově zrození, Batman v Superman o jeho smrti a Justice League je o jeho vzkříšení. Hrdinova cesta je dokončena a třetí film se tematicky váže zpět k začátku trilogie. Padlý Temný rytíř se opět stává hrdinou a po boku ostatních se přidává na výsluní k poslednímu synovi Kryptonu, který konečně nachází své místo ve světě. A s tím vším se otevírají brány do obrovského DC univerza – Darkseid, Apokolips, Martian Manhunter, alternativní reality, Speed Force, a mnohem víc. Snyderova Justice League naplno využívá mytologii světa DC, je plná nejrůznějších odkazů a DC univerzum tak ožívá v dokonalém a ohromujícím zpracování. Ray Fisher, jehož Cyborg je skutečně srdcem filmu, Snyder Cut přirovnal k velké hostině a já musím souhlasit. Pro fanoušky DC Comics je Zack Snyder's Justice League ultimátní filmový zážitek, který nepřestává dávat a po jehož konci budete chtít okamžitě víc. Snyder opět dokázal, že je jedním z nejlepších režisérů současnosti a že nikdo netočí superhrdinské filmy tak jako on. Neskutečné díky všem, kdo věřili a po tři roky s vášní bojovali za to, aby mohl Zackův film spatřit světlo světa. A samozřejmě obrovské díky Zacku Snyderovi za to, že natočil další film, který se může řadit mezi nejlepší komiksové filmy všech dob. Stejně jako Man of Steel a Batman v Superman je i Zack Snyder's Justice League jeden z absolutních vrcholů žánru. — Make your own future. Make your own past. It's all right now. — O tomhle filmu bych mohl psát ještě hodně a dlouho, moc pro mě totiž znamená. Mám ohromnou radost, že spravedlnosti bylo učiněno zadost a že Zack dostal možnost svou vizi uskutečnit a film dokončit. Nezapomínejme ale, že Justice League je teprve třetím filmem z původně plánované pentalogie. Doufám, že Zack bude moct někdy v budoucnu své plánované příběhy dokončit. Tenhle film je důkazem, jak moc důležitá může původní režisérova vize být a jak dokáží hloupé zásahy studia tuhle vizi zničit. Před WB teď stojí zajímavé dilema, jak budou s DCEU pokračovat. Protože tenhle film, a především jeho půlhodinový epilog, otevřel brány mnoha úžasným příběhům, které zkrátka musí být vyprávěny a které fanoušci budou chtít vidět. Jedním z nich je i závěrečná postapokalyptická Knightmare sekvence, představená už v BvS, která měla být hlavním jevištěm pokračování. Rozhovor Batmana s Jokerem je mrazivým a intenzivním momentem jako vystřiženým z komiksu a já jsem moc rád, že se Jared Leto do role vrátil a že jsme v DCEU konečně mohli vidět obě ikonické postavy spolu v jedné scéně. Doufám, že ne naposledy. Darkseidova vojska jsou totiž připravena a SnyderVerse musí pokračovat. #RestoreTheSnyderVerse

— When you play the game of thrones, you win or you die. There is no middle ground. — HBO už léta hraje svou vlastní neuvěřitelně silnou seriálovou hru a prakticky každým svým počinem válcuje konkurenci. Nejinak je tomu i u Game of Thrones, jednoho z vrcholů seriálové tvorby a perfektní adaptace, jejíž úspěch budoucí seriály jen těžko napodobí. Čím mě Hra o trůny rychle zaujala jsou naprosto dokonale napsané a fantasticky zahrané postavy. Jsou jich zde desítky a skoro dvě série mi trvalo, než jsem se pořádně zorientoval kdo je kdo a kdo je s kým příbuzný. Každý si najde své oblíbené i nenáviděné postavy. Všechny jsou perfektně napsané a zahrané, a většina naprosto morálně šedá. Je sice celkem jasné, kdo mají být ti hodní a kdo zase ti zlí, jenomže sympatické postavy se najdou na obou stranách. Vše je zasazeno do skvěle vytvořeného a uvěřitelného světa se zajímavými kulturami a historií. Fantasy prvky v seriálu zpočátku ustupují velmi do pozadí (pořádně na ně dojde až v posledních třech sériích) a tvoří jen pouhou kulisu. Mnohem více pozornosti je věnováno intrikám, politice, rozhovorům a práci s postavami. Sledovat jak všichni intrikují proti sobě navzájem a bodají si kudly do zad je skutečně napínavé. Všechno tohle drama je navíc nečekaně odlehčeno skvělým humorem. A tak ještě jednou vyzdvihnu dokonalé herecké výkony. Velkolepá výprava, kostýmy, lokace, epická a krásná hudba, efekty (naprosto skvělí draci), úžasné a dechberoucí zpracování bitev a soubojů; ohromný rozpočet se zkrátka promítá do všeho a Game of Thrones víc než seriál připomíná dlouhou sérii epických a skvěle natočených velkofilmů. Vadí mi snad jen občas až přílišná roztříštěnost děje. Postavy třeba několik epizod pouze přešlapují na místě a čekají, až na ně přijde řada, nebo se několik epizod přesouvají mezi lokacemi. Když se ale všechny figurky na šachovnici ve správném momentě dostanou na správná místa, děj často vygraduje v nečekaný moment, který překvapivě naprosto změní celý průběh hry. Zvlášť zmínit musím dnes již pověstnou a nezapomenutelnou Rudou svatbu, neuvěřitelně krutý moment, který naprosto převrací všechna divákova (i čtenářova) očekávání. Právě tahle nepředvídatelnost dokáže diváka naprosto pohltit a vtáhnout do osudů jednotlivých postav. Největším mínusem seriálu je příběhová linka s Bílými chodci, která po celou dobu působí celkem nadbytečně a její rozuzlení v poslední sérii je až na pár momentů zklamáním. Ke konci samotné hry o trůny (kromě uspěchanosti posledních dvou sérií) moc výhrad nemám a celý ten hejt mi přijde hodně přehnaný. Náznaky toho, jak to všechno skončí se objevovaly už několik sérií dopředu. Snad jenom příběhová linka Daenerys a Jona by si zasloužila trochu propracovanější konec, ale věřím Martinovi, že to nakonec napíše lépe.

— You can only have the truth, and the truth is enough. The truth is beautiful. — Tak já opět půjdu proti proudu a s čistým svědomím budu WW84 vychvalovat. Protože si to zaslouží. Protože tenhle film má srdce i duši a protože udělal příšerný rok 2020 o něco lepší. A to svým poselstvím, které je stejně jako v případě prvního dílu opět důležité a reflektuje svět, ve kterém žijeme. Právě témata, kterých se WW84 dotýká, jsou v tomto roce obzvlášť na místě. Jak kdysi řekl pan prezident Havel: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“ A to je i hlavní poselství nové Wonder Woman. Poselství, které je obzvlášť v dnešní době, kdy se na nás lež a nenávist valí ze všech stran, důležité vyslyšet. Jako pocta seriálu ze 70. let, komiksům té doby a postavě samotné funguje WW84 naprosto skvěle. Rovněž hlavní zápletka a její rozuzlení je na rozdíl od většiny komiksových filmů originální, film se nesnaží působit přeplácanou digitální akcí, ale klade mnohem větší důraz na samotné postavy a emoce. To vše doprovází skvělá hudba od mistra Zimmera, který superhrdinské soundtracky zkrátka umí nejlépe. Hlavní motiv mi bude v hlavě znít ještě dlouho. Gal Gadot mi připadala ještě krásnější než kdy dřív a upřímně si už v roli Wonder Woman nedokážu představit nikoho jiného. S Chrisem Pinem opět tvoří úžasnou dvojici. Hlavní hvězdou filmu je však Pedro Pascal, který se role hlavního „záporáka“ Maxwella Lorda zhostil naprosto úžasně a lehce si krade všechny scény pro sebe. Právě skrze něj film reflektuje nejenom současnou Ameriku, ale i celý svět, lidskou povahu a vlastnosti jako narcismus, megalomanství, sobeckost, touhu po moci a touhu po té „další nejlepší věci.“ Z Wonder Woman se tak zde konečně stává šampiónka pravdy a lásky, která právě pomocí těchto „super schopností“ zachrání svět. Její závěrečný projev, kdy Diana promlouvá přímo k divákovi, patří k jedněm z nejsilnějších momentů a krásně se v něm odráží i současná situace. Že by důvod ke zdejšímu i obecnému nefér nízkému hodnocení bylo to zrcadlo, které film divákům nastavil a ve kterém se spousta z nich viděla? Sice těch filmů letos moc nebylo, ale i tak je pro mě WW84 filmem roku.

Úžasňákovi jsou parádní poctou stříbrnému věku superhrdinů a bondovkám, a také jeden z nejlepších superhrdinských filmů všech dob. Pixaru se povedlo vytvořit akční film pro všechny věkové kategorie se skvělým příběhem s překvapivě dospělou zápletkou, bezvadným humorem, skvěle napsanými dialogy, a to vše doprovází bezvadný soundtrack. Nadčasová klasika, která hravě strčí do kapsy velkou většinu hraných filmů podobného žánru. Když se ohlédnu zpět, byl to nejspíše tento film, který ve mně probudil lásku k superhrdinům a komiksům, a za to mu patří velký dík.

Coppolův Dracula je nejspíše nejvěrnější adaptací nesmrtelného Stokerova románu. A zcela určitě je tou nejefektivnější. Vizuální efekty, kostýmy a kulisy naprosto dokonale vytváří atmosféru gotického hororu a romance. Postava Draculy dostává mnohem více prostoru a na rozdíl od románu není pouze monstrem, které je třeba zničit, nýbrž postavou, ke které divák snadno cítí sympatie, a to i díky perfektnímu podmanivému hereckému výkonu Garyho Oldmana.

— As far back as I can remember, I always wanted to be a gangster. — Kultovní klasika mafiánských filmů, která inspirovala mnoho dalších děl, včetně naší české Mafie. Bezchybná režie a scénář, vynikající herecké výkony, ikonické scény, nezapomenutelné dialogy, černý humor, skvěle padnoucí soundtrack,… Tomuto filmu zkrátka není co vytknout. Goodfellas jsou nejvěrnějším filmovým pohledem do mafiánského života. Bez příkras a s morálním ponaučením. Tak, jak to ma být, a stylem, kterým to umí nejlépe jedině Scorsese. Bezpochyby jeden z nejlepších filmů všech dob.

— Rorschach's journal, October 12th, 1985: Tonight, a comedian died in New York… — Jestli chcete dokonale převést komiks na filmové plátno, řekněte Zacku Snyderovi. Jeho adaptace jednoho z nejdůležitějších a nejoceňovanějších komiksových příběhů všech dob je mistrovské dílo. Tři hodiny dlouhá, efektivní a dospělá inteligentní podívaná s netradiční narativní strukturou, která po celou dobu nedá vydechnout, předkládá témata k zamyšlení a věrně převádí komiksové panely do filmových scén. Na klaďase a záporáky se tu nehraje, svět se potácí na pokraji jaderné války a příběh, který je zpočátku netradiční detektivkou, rychle zvyšuje sázky, žene se vpřed do morálně šedého, překvapujícího finále a stejně jako brilantní předloha je tou nejlepší a nejpropracovanější dekonstrukcí superhrdinského žánru, která kdy vznikla. Veškeré změny v příběhu jej dle mého ještě vylepšují a dávají větší smysl. Tomu všemu se dostalo dokonalého technického zpracování podtrženého Snyderovým nezaměnitelným režisérským rukopisem, skvěle padnoucím soundtrackem a hereckým obsazením, které skoro jako by z oka vypadlo původním komiksovým postavám. Stejně jako komiks, i jeho filmová adaptace předběhla svou dobu. Watchmen lze právem označit za jednu z nejlepších komiksových filmů vůbec a co se věrnosti předloze týče, nejspíše i jako tu nejlepší. — What happened to the American Dream? It came true! You're looking at it. —