Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Drama

Recenze (239)

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

— I am Paul Muad'Dib Atreides, Duke of Arrakis. The Hand of God be my witness, I am the Voice from the Outer World! I will lead you to paradise! — Tam, kde první část z velké části působila komornějším dojmem, je druhá část Duny velkolepější snad ve všech ohledech – více akce, monumentálnější scény, osudovost a epičnost. Villeneuve do toho šel naplno, předčil sám sebe a svůj první díl a přinesl dokonalou filmovou adaptaci legendárního románu a dokonalý filmový zážitek podobný Návratu krále. Víceméně platí vše, co platilo i o první části. I druhá Duna je nádherně natočené umělecké dílo, skoro artové sci-fi s dechberoucím vizuálem a hudbou, fantastickými hereckými výkony a jedná se o skvělou a věrnou adaptaci, která ctí předlohu (i když se samozřejmě oproti knize mnoho změn z pochopitelných důvodů událo). Nebudu se tedy moc opakovat (viz komentář k první části) a vyzdvihnu prostě fakt, že každá scéna od momentu, kdy Paul vypije Vodu života a převezme roli mesiáše, až do chvíle kdy se stane imperátorem a rozpoutá džihád, je každá scéna dechberoucím filmovým zážitkem. Scény, kdy se Muad'Dib naplno ujímá své role mesiáše jsou neuvěřitelné a mrazivé, Timothée Chalamet je jako Muad'Dib naprosto dokonalý. Jakou moc má víra a fanatismus a jak nebezpečné je následovat proroky a hrdiny? Za jakých okolností je správné tuto moc vzít a využít a jak snadno může snaha konat dobro vést ke krveprolití? Duna úžasně převrací klasickou hrdinovu cestu a doufám proto, že se dočkáme i třetí části příběhu – následků Muad'Dibova džihádu a hlavně toho, jak se hrdina a mesiáš vypořádá s hrůzami, které byly jeho jménem způsobeny. Duna je komplexní filozofické sci-fi navždy zapsané do historie a těší mě, že o filmové adaptaci lze nyní říct to samé a že své předloze dělá velkou čest. Villeneuveho Duna je svým významem pro kinematografii jako další Jacksonův Pán prstenů, už teď jde o kultovní klasiku, která bude dávána za zářný příklad a která zcela jistě bude v dnešní záplavě generických a špatných blockbusterů po zásluze sklízet jedno ocenění za druhým. — Lead them to paradise… —

plakát

Ahsoka (2023) (seriál) 

— What was first just a dream has become a frightening reality for those who may oppose us. — Ahsoka je jako milostný dopis celému Star Wars univerzu a všemu, co v něm dosud Dave Filoni vytvořil. I když často nemám rád, jak se Filoni snaží své milované dítě Ahsoku procpat úplně do všeho, na její samostatný seriál jsem se těšil. A i přesto jsem byl velmi překvapen. Scénář je skvělý, hudba nádherná, souboje naprosto úžasné. Ahsoka přináší do Star Wars univerza hodně, rozšiřuje jeho mytologii, po letech odhaluje osudy oblíbených postav (očekávaný návrat Ezry mě moc potěšil a bavil), propojuje všechny éry a do hrané formy přenáší věci a postavy, které jsme dosud viděli jen v animaci. Znalost Clone Wars a Rebels je pro sledování Ahsoky klíčová, ze Star Wars je už regulérní cinematic universe, navazuje se i na Mandaloriana a vše spěje k velkolepému filmovému crossover zakončení. Převést animované postavy do live-action se povedlo velmi dobře. A to i přesto, že na mě Rosario Dawson svým toporným ztvárněním Ahsoky působila většinu času vcelku nesympaticky (vlastně bych byl možná raději, kdyby tu Ahsoka vůbec nebyla, už jen její samotná přítomnost ve všem po jejím konci v Rebels totiž celkem narušuje canon), ostatní postavy to naštěstí vynahrazují. Hlavně Ray Stevenson a Lars Mikkelsen jsou ve svých rolích naprosto fantastičtí. Po víc jak třiceti letech na scénu v hrané podobě vstupuje legendární velkoadmirál Thrawn a jeho návrat jako dědice Impéria nemá chybu. S tím se pojí i to, co na Ahsoce vážně velmi oceňuju a sice, že je každá epizoda důležitá, nacpaná zajímavými věcmi, posouvá děj dopředu a není zde žádný filler. Ahsoka by klidně mohla jít do kin jako plnohodnotný film, kvalitou je skutečně někde jinde.

plakát

Flash (2023) 

Jako zábavný superhrdinský film pro jedno zhlédnutí funguje Flash dobře. Akce je dobrá, humor se vcelku povedl a dobře zpracovaný návrat Michaela Keatona jako Batmana velmi potěšil. Oproti tomu ale postavy Supergirl a Zoda jsou trestuhodně nevyužité, stejně tak i multiverzum, které je spíše hezkým odkazem pro fanoušky, ale film s nim nijak zajímavěji nepracuje. Celý závěr filmu pak působí uspěchaně a nedořešeně. Nejvíce pro mě však všechno sráží naprosto tragické CGI, které až na pár scén vypadá naprosto hrozně a i scény s živými herci místy působí tak nějak divně. Zdá se, že tvůrci se snažili o jakousi stylizaci multiverza ve Speed Force, ale postavy, které vypadají hůř než z deset let staré videohry, jsou naprostý hnus. V komiksech je Flashpoint naprosto zásadní událostí, která mění celý vesmír DC, zde však tento dějový dopad naprosto schází. Tento příběh zkrátka nebyl dobrou volbou pro první Flashův samostatný film a celkem mě mrzí, že když už k tomu tedy došlo, tak že se scénář nedržel více předlohy.

plakát

Indiana Jones a nástroj osudu (2023) 

Pokud má dobrodružství jméno, musí to být Indiana Jones. Ikonický klobouk, bič a naprosto dokonalý Harrison Ford. Legendární archeolog se po letech konečně vrátil na ještě jedno poslední dobrodružství. Oceňuju, že pátý Indy se vůbec nesnaží vézt na vlně nostalgie a odkazech na předchozí díly (jako například sedmé Star Wars), ale že přirozeně působí jako prostě další pokračování a další (už definitivně poslední) dobrodružství. Taky CGI omlazený Indy za druhé světové války se velmi povedl. Snad jediné, co bych kromě někdy až moc dlouhých akčních scén vytknul je, že je Indy mnohem pasivnější postavou a to nejen v akčních scénách (kde se s ohledem na Fordův věk není čemu divit). Ústup do pozadí během akčních scén však Ford vynahrazuje svým skvělým hereckým výkonem v celém filmu. Poslední Indiana Jones tak dopadl velmi dobře. Jedná se o solidní zakončení kultovní a nesmrtelné filmové série, důstojné rozloučení Harrisona Forda s touto legendární postavou a konec celé jedné éry.

plakát

Oppenheimer (2023) 

Co o posledním Nolanově počinu ještě napsat, co už nebylo napsáno nebo řečeno stokrát předtím? Geniální režisér a scénárista opět nezklamal, a i když je Oppenheimer jiný žánr, než kterému se doposud věnoval, stále z něj čiší Nolanův nezaměnitelný styl. Netradiční životopisný snímek dostál všemu hypu kolem, možná ho i předčil a zařadil se mezi nejvážnější kandidáty na Oscara snad ve všech kategoriích. Oppenheimera je třeba vidět v kině, práce se zvukem a hudbou je totiž naprosto fenomenální.

plakát

Věční hrdinové: Indiana Jones a Harrison Ford (2023) 

Pokud má dobrodružství jméno, musí to být Indiana Jones. Skvělý dokument o vzniku jedné z mých nejoblíbenějších filmových sérií, který je ale především nádhernou poctou úžasnému a mému nejoblíbenějšímu herci. Dokument kromě pořádné dávky nostalgie a zajímavých momentů z natáčení, ukazuje i skvělé archivní záběry. Indiana Jones je a vždy bude legendou, stejně tak Harrison Ford, kterému za vše patří obrovské díky!

plakát

Andor (2022) (seriál) 

— I'd rather die trying to take them down than die giving them what they want. — Andor je úplně jiné Star Wars, než doposud – sliby tvůrců byly dodrženy a doopravdy cílí na dospělé publikum. Za celou sérii je jen pár krátkých akčních scén a jinak jde o dospělé, temné a inteligentní drama plné politiky, intrik a imperiálního útlaku. Právě tyranie fašistického Impéria je zde bez ostychu ukázána a celý seriál tak působí temně, špinavě a bezútěšně. Děj postupuje velmi pomalým tempem, postavy spolu vedou dlouhé rozhovory a vše působí velmi realisticky, což ve spojení se skvělými hereckými výkony na jednu stranu velmi oceňuji, na druhou stranu mě ale Andor dost často nudil. Ano, snad poprvé jsem se u Star Wars nudil. Stejně mi přišlo, že se za dvanáct epizod děj skoro nikam neposunul. Andor je sice vážně skvěle natočený, to mu nemohu upřít; ve výsledku ale nijak nespěchám na to, vidět ho co nejdříve znovu (na rozdíl od ostatních Star Wars seriálů). Jsem ale moc rád, že vznikl a vydařil se, kvality tohoto seriálu se přehlédnout rozhodně nedají. Andor je totiž v pravém smyslu skutečně dospělé Star Wars.

plakát

Batman (2022) 

— When that light hits the sky, it’s not just a call. It’s a warning. To them. Fear is a tool. They think I'm hiding in the shadows. But I am the shadows. — Nejnovější filmový Batman je úžasným filmovým zážitkem a skvělým moderním ztvárněním ikonické postavy, a to takovým, které tu ještě nebylo. Jako velký fanoušek Batmana velmi oceňuji to, že se Matt Reeves ve svém filmu rozhodl navrátit ke kořenům batmanovských příběhů a jeho Temný rytíř je tak v prvé řadě především detektiv. Tento základní prvek Batmanova charakteru totiž většina adaptací prakticky ignoruje. Na rozdíl od ostatních superhrdinských filmů, ve kterých co patnáct minut něco vybuchuje, je The Batman pomalu budovanou tříhodinovou detektivkou zahalenou do skvělé noirové atmosféry. Akce není tolik, zato je však úžasně natočená. Film se na rozdíl od ostatních batmanovských filmů méně soustředí na Bruce Waynea a mnohem víc na jeho maskované alter ego. Robert Pattinson je jako Batman naprosto skvělý, jeho emo Bruce Wayne je však kvůli scénáři (který je jinak skvělý) prakticky neexistující postavou. Příběh se odehrává ve druhém roce Batmanovy kariéry, přesto mám však pocit, že se filmu moc nepodařilo vybudovat svět, který by měl nějakou historii a žil by i mimo hlavní děj a jeho postavy. Což je něco, co se například skvěle povedlo Zacku Snyderovi a stačilo mu k tomu jen pár scén. S odklony od předlohy výrazný problém nemám, i když mi obsazení některých postav moc nesedlo. Mnoho postav mi naopak zase přišlo nevyužitých, stejně tak interakce a chemie mezi nimi (např. Bruce a Alfred). Naopak se mi velmi líbilo ztvárnění ikonického páru Batman a Catwoman, jejichž vztah jako by vypadl ze stránek komiksů. Co se mi však na celém filmu líbilo úplně nejvíc je kromě fantastické hudby (jako fanouškovi Nirvany se mi velmi líbilo zakomponování Something in the Way do soundtracku a hlavního Batmanova hudebního motivu) především neuvěřitelně atmosférický vizuál. Star Wars, Duna a teď i Batman – Greig Fraser se svou kamerou opět stvořil umělecké dílo. The Batman je zkrátka jeden z nejkrásněji natočených filmů, které jsem kdy viděl a jeden z nejlepších komiksových filmů všech dob.

plakát

Jurský svět: Nadvláda (2022) 

Očekával jsem, že závěrečný díl Jurského světa bude ještě horší než dvojka, nakonec mě ale bavil víc. Ale až v druhé půlce. Film má přepálenou stopáž a první polovina se kvůli zbytečně dlouhým a nudným akčním scénám, kterými si snaží hrát na jakousi bondovku s dinosaury, strašně vleče. Nejvíce potěšil návrat původního tria (především Malcolm je opět super) a druhá polovina filmu nabízí hned několik skvělých scén s dinosaury v duchu původního Jurského parku. V tomto oceňuji i snahu o ekologické poselství, přesto mi příběhová linka s kobylkami přišla naprosto nadbytečná. Nakonec celý film dopadl lépe než jsem čekal. Celkově však pro mě trilogie Jurský svět jako pokračování Jurského parku prostě nefunguje, nemám moc chuť ji znovu vidět, přijde mi přeplácaná a na úrovni marvelovek.

plakát

Obi-Wan Kenobi (2022) (seriál) 

— I am not your failure, Obi-Wan. You didn't kill Anakin Skywalker. I did. The same way I will destroy you! — Dlouho očekávaný seriál o generálu Kenobim odehrávající se v období mezi epizodami III a IV konečně spatřil světlo světa a s ním se do Star Wars vrátili i Ewan McGregor a Hayden Christensen. Zcela neočekávané však bylo, že se Obi-Wan na své dobrodružství vydá mimo Tatooine a ještě víc, že jeho důvodem bude malá princezna Leia. Ta je naprosto úžasná a její setkání s Obi-Wanem přidává váhu původnímu filmu. Právě Novou naději i celou starou trilogii tento seriál dokonale vylepšuje a vyjasňuje věci, které Ben Kenobi řekne Lukovi o jeho otci. Co se celkového zpracování týče, po prvním střetu Obi-Wana s Vaderem, který spíše připomínal fan-made video, jsem měl obavy (prostřední část je celkově slabší a myslím, že by vůbec neuškodilo, kdyby se celý děj zkrátil – třeba příběhová linka Třetí sestry mohla být úplně vystřihnuta), poslední dvě epizody však tyto přešlapy zcela vynahrazují. Závěrečný souboj Obi-Wana s Vaderem patří k těm nejlepším v celých Star Wars a pro fanoušky ságy jde i o velmi emoční zážitek. I když by Obi-Wan Kenobi mnohem lépe fungoval jako film (kterým také měl původně být), jedná se o skvělý počin a bylo fajn znovu vidět Ewana a Haydena. Jako další by to chtělo podobnou minisérii s Darth Vaderem a jeho inkvizitory v hlavní roli.