BoXBe

Až si přečtete předlohu Kena Keseyho pochopíte jaký kus práce odvedli scénaristé a potom oceníte kongenialitu Miloše Formana a bezprecedentní výkon Jacka Nicholsona. Louise Fletcher ve mně navíc dokázala vzbudit tak nenávistné emoce vůči hlavní sestře v jejím podání, že jsem měl chuť skočit do obrazovky a utrhnout jí hlavu. Dnes je Přelet klasika. Pusťte to a já to odokoukám do konce se zatajeným dechem, přestože znám nazpaměť každou scénu. A co se obsahu sdělení týče - nadčasová záležitost.

Mimo měřítka. Geniální dílo.

Atmosféra té pionýrské výpravy je něco jedinečného. A podle hodin, které se dají podrobit rozboru u piva (příběhu, ne fyziky, tu ať kritizují geeci) a vzpomínání, pak pecka jako mraky. Biják s velkým B a tři hodiny masírování diváka už pozapomenutým klasickým hollywoodským stylem, při kterém se vtlačíte do sedadla a říkáte si, tak tohle je sakra dobrá práce. A v hlavě se to drží a drží a drží... A druhá projekce už z mé strany byl jen nefalšovaný obdiv k tomu, jak poctivou práci si někdo udělá s dobrým filmem s minimem digitálu. Respekt a inspirace od Nolanova týmu, protože tohle někdo promyslel a natočil nejlíp jak to jde. Ať si žvatlá kdo chce u piva nebo Spáčilová a spol co chce :) Tomu filmu nechybí vůbec nic. P.S.: Krom toho, jak píšou i některé technické magazíny, by mi fakt bylo líto, kdyby Nolan a Tarantino a třeba i Wes Anderson s Trierem měli být ti poslední, kteří k filmovému plátnu přicházejí s úctou k tvořivosti, fantazii a s hravostí a záleží jim i na pocitu z obrazu a nádechu člověčiny za finálním výsledkem. Interstellar je ten jeden z mála, který si na sebe umí vydělat i s velkým rozpočtem a přitom sází na natáčení s modely, na natáčení třeba na Islandu a bez jednoduchých triků. Po Nolanovi mi stačí jen pár vteřin z trailerů v kině, abych věděl, že hlavní cíl třeba Avengers bylo dát si s tím co nejmíň práce a hlavně rychle vyprodat všechny trička a konzolové hry. Ne, že bych shazoval merchandising, ale Nolan v kině buduje, tvoří atmosféru, piplá každý záběr, dialog, aby sloužil celému příběhu, aby dal divákovi zážitek. Při pohledu na průlet červí dírou, kdo ví, jak uměle by to vypadalo na počítači. S těmi optickými efekty to vypadá na tom obřím plátně parádně, stejně jako spousta dalších scén. Co se týče příběhu - daleko předaleko i v těch vzkazech o pionýrství, o emocích při návratu z trojnásobné gravitace a o vědě, máloco, máloco jde až tam, kam Nolani, aby při tom zároveň nevypadali směšně. Je to signál, že lidi budou chtít, aby se točily filmy, za kterými bude cítit člověk před i za kamerou? Nebo půjdeme cestou Gravitace - nic proti ní - kde digitální bylo snad úplně všechno, aby se to podřídilo té snaze o patnáctiminutový záběr? Nolanovi k vytvoření adrenalinového zážitku stačí dva modely s pozadím a Zimmerova hudba. Mně taky :) Stejně jako ve starých filmech mě dostával třeba i jen jeden dialog. Jako na střeše v Shawshanku. "Chlap si prostě k těžké práci v tomhle vedru dá rád pár piv. To je můj názor, pane." P.S.2: Vrchol filmu s rotací a připojováním, ve kterém se mísí technická dovednost, spoléhání se na lidský faktor, víra, naděje, spása lidstva závisející na poznaných fyzikálních zákonech, geniálně podpořené Zimmerovou hudbou v soundtracku. P.S.3: Zimmer hlavní motiv vymýšlel, aniž by věděl, jak film vypadá. P.S.4: Jonathan Nolan přišel podle časopisu Wired se scénářem, ve kterém je cca 16 černých děr. O motiv filmu se už dávno zajímalo více režisérů, až Nolan bráchovi vyškrtal překombinovanou fantazii, stal se z toho koukatelný film  do kina. Ne, že by to v tom rozmáchlém módu nebyl třeba zajímavý seriál.

Kdybych měl do encyklopedie napsat k heslu "film" nějakého zástupce, Vykoupením z věznice Shawshank nic nezkazím. Příběh mrazí v zádech. Robbins s Freemanem vytvořili hluboce lidské postavy, se srdcem a hlavou na pravém místě. V jejich rolích jsou ukryty obyčejné lidské hodnoty, systém je řádně pokřivený. Prostý, přitom geniální film.

Toto není popcorn. Toto je královna na dvoře velkých dramat. Pan Film.

Kultovní. Bez Pulp Fiction by tohle slovo nemělo obsah, protože jestli je nějaký film kultovní, tak Tarantinovo Pulp Fiction. A jestli je nějaký soundtrack kultovní, tak soundtrack k Pulp Fiction. A jestli jsou kultovní nějaké hlášky, tak ty z Pulp Fiction. A jestli jsou kultovní nějaké filmové scény, tak jsou to ty s injekční stříkačkou, rodinným dědictvím a prostřelenou hlavou z Pulp Fiction. Díky Quentine.

Jeden z nejlepších českých i světových filmů. Jako Kolja.

Harmonie ve všech směrech. Při první skladbě Phillipa Glasse mi v kině málem vyhrkly slzy do očí, Stephen Daldry citlivě sladil obraz s hudbou a na herecké výkony nelze jen tak zapomenout. Depresivní, ale zároveň hluboký příběh je nezapomenutelným zážitkem.

Osobně bych od většiny lidí nečekal, že v recenzích i internetových databázích se mezi nejlepší filmy zařadí zrovna temná freska o hrdinech, zločincích a jednom šílenci ve městě kde každé rozhodnutí je špatné rozhodnutí. Christopher Nolan vsadil na vlnu temna a s rytířem v netopýří masce vyráží dech. Nejsilnější složkou filmu je jednoznačně hudba. Ale ten střih, geniální scénář, který nezabloudil, režie a The Joker v podání famózního a nepřekonatelného H. Ledgera, ti dělají z Temného rytíře legendu. Budiž země Ledgerovi za tuto anarchistickou roli lehká. Při každém dalším shlédnutí mi pokaždé běhá mráz po zádech a hvězdičky bych v euforii přidával i nad 100%. Temný rytíř je v kategorii filmové zábavy veledílo a v žánru klenotem filmového plátna. Radost! Update 2021: Strhující. Pořád bez chyby a zraje. V tom filmu šlape úplně všechno na plný plyn. Výtečná trailerová kampaň: https://www.youtube.com/watch?v=TQfATDZY5Y4&ab_channel=Legendary

Bez diskuze jedna z největších klasik filmového plátna. Kolik mi bylo v kině? Dvanáct....? Třináct? Kolik jsem pak měl popůjčovaných knih o pravěku z knihovny.....deset, dvacet? Komiks mám pořád ve skříni. I první dvě knihy o Jurském Parku od Michaela Crichtona. Vím do detailu přesně jak vypadá Tyranosaurus na malbě Zdeňka Buriana, hypnotizoval mě i desítky minut. A film Jurský Park? Klasika. Kultovní film mezi blockbustery. Film, který udal směr, který se stal výchozím bodem pro další trikové velkofilmy a který potvrdil smysl velkého plátna a dobrého zvuku. Sázka na jistotu. Spielbergovo veledílo. A po dvaceti letech nyní i v 3D neztrácí tento příběh ani špetku ze své dokonalosti :) Doma je to fajn, ale v kině...v kině je to Jurský park a dinosauři jsou Dinosauři.