EastWicka

Nádherná podívaná na velké plátno, která dokáže navodit pocit, že nejste pouhými svědky, ale přímo návštěvníky v pár momentech vytržených z Napoleonova časoprostoru. Obrazy jsou to úchvatné: halucinogenně pojatá bitva u Slavkova, liduprázdná Moskva pohlcená plameny, krvelačná horečka  francouzské revoluce... Nad událostmi se ale jako pojítko vine Bonapartova fascinace Josefínou, která nabourává standardní velikášskou image vojevůdce a ukazuje ho jako plachého, poťouchlého chlapíka, který celkem s grácií unese i parohy, protože ty nejsou podstatné. To pro něj ale nejsou ani statisíce padlých. Nevěřila bych, ale chci víc. Sem s Ridleyho 47000000 minutami... :)

Jakou šanci může mít naivní mladá láska v zemi, kde vládne korupce, nepřeklenutelné třídní rozdíly, a kde loni mravnostní policie umlátila dvaadvacetiletou Mahsá Amíní kvůli nesprávně uvázanému šátku? Strhující sociální drama iránsko-německého režiséra Behrooza Karamizadeho dává syrovou odpověď. Mahsáini vrstevníci, Amir a Narges, se scházejí tajně a ve vší cudnosti ve svém soukromém "obýváku" v torzu nedostavěného letoviska na břehu Kaspického moře. Pokud chce Amir jako ženich před bohatou Nargesinou rodinou (alespoň potenciálně) obstát, musí vydělat spoustu peněz. A právě moře mu takovou šanci poskytne.  Zdánlivě... moře už je takové.  Cena bude možná až příliš vysoká, a třebaže Amir plave jako ryba, vyhnout se sítím a neuvíznost v hlubině vyžaduje i přízeň osudu. Intenzivní Hamid Reza Abbasi příběh emocionálně táhne. Čím více se jeho Amir odchyluje od vlastních morálních zásad a čím zoufaleji jde za svým cílem, tím je zajímavější. Roztomilá, dětsky naivní Narges do propasti nenahlédne, což je možná škoda. Její představitelka, Sadaf Asgari, měla na premiéře vlasy ostříhané nakrátko... Po dlouhém potlesku ve Velkém sále Thermalu si režisér - a nejen on - otíral slzy. V té chvíli se snad nedalo myslet na nic jiného, než na to, aby mladá iránská dvojice, a celá její generace, měly v reálném světě šanci na lepší život.

Rodinné drama jako ostře nabroušená dýka.

Od 2. série, kdy se děj i emoce konečně rozhýbaly, takové moje čtvrteční guilty pleasure. Správně by se to ovšem mělo jmenovat Úchvatná Irena! Herecky i charakterově je totiž jasnou hlavní hrdinkou právě mrcha/ ředitelka v podání krásné Kristýny Ryšky. Navíc, móda sklonku 30. let na ní vyloženě září a právě kapku instagramově naleštěná dobová estetika je tím největším trumfem Zlaté Labutě. 1.sérii oživovala drsným ostrovtipem snad jen paní domácí skvělé Reginy Rázlové. Milostné drámo nic moc, vycmrndlý hlavní milovník, který neví, váhá a tragicky zírá, chemie zamýšlené ústřední dvojice nulová. Teď se osudy trojice prodavaček zvolna vybarvují a čím dál zajímavější je i ústřední gestapácký záporák, plukovník Gruber (Jaroslav Plesl). Tak uvidíme...

Tfuj tajxl, úplně se mi zhoupnul žaludek, jak dobře to evokovalo tu hnusnou dobu mého dospívání. Deky a trvalá, E55, Jonák, vraždy, bundy, ksindl, zpruzený ksichty a mafie. Jděte mi do háje s devadesátkovou nostalgií.

Po všech stránkách výjimečný seriál. Podnětný, navozující debatu nad tématy, která jsou součástí naší zkušenosti, ale není snadné o nich mluvit, vyvolávají silné emoce, rozhořčují, a přesto je často s bezradným pokrčením rameny mentálně zavíráme do šuplíku s cedulkou "neřešitelné, na později". A ona se opakovaně derou ven. Skvěle zahrané, napsané a skvěle neodlehčené.

Začalo to tak dobře: synchronizovaný skok velrybího dua, elfové, likvidace islandských finalistů Eurovize, Brosnan, Húsavík a padající ledovec.... Bohužel to nevydrželo. Škoda, že tuhle story nenatočili sami seveřani. Možná by došlo i na likvidaci Eurovize samotné. ;)

Druhá série je stejně halucinogenně pošahaná, drzá a boží jako ta první. Papež Malkovich, renesanční fresky, neonové noční dýzy v klášteře, paleolitická venuše, lodičky Sharon Stone a Marilyn Manson, teroristi, zázraky, úžasnej soundtrack a dokonale, dokonale vycizelované vizuální orgie.

Pari, jejíž jméno v perštině znamená anděla či vílu, se ve svém hidžábu vydává s manželem do Athén, navštívit syna. Svým způsobem road movie, i když cesta, která Pari čeká, zdaleka není jen fyzická... Krásný, hypnotický film se silně mysteriózním nábojem.

Chris Nolan na speedu, ve formuli řítící se pozpátku zakřiveným časoprostorem, bez bráchy, bez emocí a (můžu to říct?) bez duše...