JeanMarthan

Bylo to, jako by si Indy šlehl lajnu viagry řízlou koksem. Občas se postavil, chvílemi vyváděl, do toho neustálý kolotoč barev a honiček. No a na konci brutální kocovina a záblesky vzpomínek ve stylu, jako ty vole, tak to už nikdy!

Pěknej Kameňák...

Uspokojen epickou výpravou, okouzlen vizuálním podáním, chtěl jsem hodnotit zprvu poměrně vysoko a těžce jsem mhouřil oči nad absolutním nevystižením podstaty jednoho z nejzásadnějších děl světové literatury. Nakonec mě z toho mhouření rozbolela hlava, protože tohle prostě zkousnout nedokážu. Kniha na kterou se film odkazuje, a se kterou má nakonec pramálo společného, je protiválečný manifest se spoustou nesmírně silných okamžiků jak přímo v předních bojových liniích, tak i mimo ně, daleko od fronty. Je to zpověď jedné "ztracené generace". Je to kniha o mladých lidech, kteří byli vržení do hrozných sraček válečné mašinerie a jedna z mála věcí, která je držela při příčetnosti a snad i životě, bylo silné přátelství, které mezi sebou udržovali. Bohužel nic z toho zásadního ve filmu není. Namísto toho tvůrci upřednostnili druhou dějovou linii, ve které přehrávající Daniel Bruhl domlouvá kapitulaci říše. Kolem a kolem z toho máme další paraziťárnu, jenž pouze zneužívá světoznámé proslulosti své předlohy. No a samotný závěr hodil vlastně celé předloze nechutný zákopový chrchel do tváře a jen tučně podtrhl jak nepochopil předlohu... V knize se totiž praví že: "Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid."