Hild

Velice dobrý film. Jak už jsme všichni tušili z trailerů, je to úplně jiný Batman, má to skvělou atmosféru, která dokáže pohltit. Hudba je taky skvělá. Robert Pattinson jako Brue Wayne má určitě ještě herecké rezervy, ale vlastně je fajn a nikoho neurazí. Největším mínusem tohoto filmu je jeho délka, ta je fakt šílená a nevím jestli úplně ospravedlnitelná. Právě díky té délce si nejsem jistá, jestli si to někdy dám podruhé, ve filmu totiž není žádný wow moment, nebo něco, co by vás vyloženě překvapilo a šokovalo, tak ty tři hodiny můžou být hodně ubíjející. Ale celkově spokojenost, Reeves je hodně šikovný režisér, ale to už víme delší dobu.

Jedna z těch lepších marvelovek čtvrté fáze, užila jsem si to a téměř tři hodiny mi dobře utekly. Škoda, že pro mě nejzajímavější politická linka dostala tak málo prostoru, přestože se na začátku zdálo, že to bude hlavní téma filmu a dále mi přišlo, že nejepičtější část přišla už v polovině a samotné finále už nemělo takový tah na branku. 70%

Moc fajn, bavila jsem se od začátku do konce. Leitchova režie je strašně hravá a plná skvělých nápadů. Celé to má spád a vlastně se film ani na chvíli nezastaví. Humor, postavy a dynamika mezi nimi fungují na jedničku. Co je ale nejdůležitější, že scénář má vlastně hlavu a patu, každá postava dostane svůj prostor a má jasně dané motivy a celé to ve finále působí hodně uceleně, což jsem vlastně od tohoto filmu vůbec nečekala. Ideální film do kina během deštivého víkendu.

Lhala bych, kdybych řekla, že jsem se nebavila. Bavila, a to dost. Vizuál je hodně zajímavý, hravý a fakt zábavný. Během filmu jsem si byla jistá, že tomu dám 4*, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si uvědomuji, jak moc je příběh vlastně nedotažený. Kdo neviděl WandaVision, nemá absolutně šanci pochopit Wandu jako postavu, v seriálu jsme mohli sledovat její pozvolný přerod ve Scarlet Witch a díky tomu pochopit i její motivy a emoce v tomto filmu, pro mě je Wanda momentálně nejzajímavější postava MCU, ale zároveň se naplnily mé obavy z této fáze MCU, že začneme být přehlceni filmy i seriály a jedno bez druhého nebude fungovat. Bez seriálu totiž tento film působí opravdu zkratkovitě. A na to, že Wanda je dost možná nejmocnější hrdinka ze současného MCU, by si zasloužila víc. Ten film měl zkrátka potenciál obrovský, ale nedokázal ho naplnit, i to rozuzlení je strašně banální. Je to škoda, nicméně stále bych bez výčitek svědomí film doporučila každému. Jen je třeba nečekat velkou událost, ale prostě klasickou zábavnou marvelovku bez debat dostanete, není to špatný film.

Slovo horor bych do popisu asi moc nedávala, chvílemi se určitě jedná o nepříjemnou podívanou, ale ve své podstatě jde o jemný romantický příběh, přesně takový jak to Luca Guadagnino umí. Kanibalismus je zde spíše jen jakási metafora, za kterou si každý může doplnit prakticky cokoliv. Je to také o hledání sám sebe a svého místa v životě. Ta romantická linka funguje, Luca je vždycky nejsilnější v těch malých prostých momentech. Timothée a Taylour jsou moc fajn. Filmu by se hodilo trochu prostříhat a zkrátit o takových 20 minut a konec měl asi působit silněji, úplně mě to nazasáhlo, ale jsem moc ráda, že jsem film viděla.

Vlastně mě to docela potěšilo. Film, který si na nic nehraje, přesně jak vystřižený z devadesátek. Kdyby se ve filmu občas neobjevil dnešní chytrý telefon, ani bych nevěřila, že to není dvacet let starý film. Jednoduchý příběh, dětinský humor, jasně čitelné postavy, ale ono to vlastně funguje. Byla jsem překvapená, že se docela bavím a nemusím obracet oči v sloup. Závěrečná pointa by si určitě zasloužila lepší scénáristickou péči, ale jako rodinný televizní film na nedělení odpoledne u mě naprosto bez obtíží obstál.

Film, který by moc chtěl být další Spotlight, na to úplně ale nedosahuje. Chvílemi jsem měla pocit, že sleduju dokument, ovšem ve druhé polovině už se našlo hned několik silnějších momentů (opravdové nahrávky Weinsteina) a docela oceňuji snahu o autentičnost. Pořád si myslím, že z toho šlo vytřískat o něco více, ale ve své podstatě to vlastně docela fungovalo.

Herecká poloha, ve které mám vlastně Jennifer Lawrence úplně nejraději. Obyčejný film o jednom přátelství dvou lidí, kteří si prošli traumatem. Jde o strašně skromný a s citem natočený snímek bez většího dramatického oblouku, který táhne především velké charisma obou představitelů, právě díky nim film velice dobře plyne a nepůsobí nuceně. Nicméně jde o film, na který si za měsíc nikdo už ani nevzpomene.

Jediná věc, která mi ve filmu chyběla, bylo větší propojení s hlavním hrdinou. Toto si přímo říkalo o ždímání emocí, ale film mě vlastně po celou dobu úplně nepustil do nitra hlavního hrdiny a je to neskutečná škoda. Nicméně i přesto jde o velice působivý snímek, který dokázal vystihnout tu hlavní pointu a poukázat na naprostou nesmyslnost války.

Lepší než by člověk čekal, kdyby to šlo normálně do kin, tak by se z toho vyklubal hit, takhle to na netflixu asi zapadne a je to možná škoda, nic jsem nečekala a vlastně jsem si to užila, na podzimní deštivé večery ideální. Obě hrdinky jsou herecky hodně fajn, hlavní twist mi byl jasný od první minuty, ale nějak mi to nevadilo. Škoda možná té finální části, kde už to bylo lehce přehnané, ale i tak můžu říct - nebojte se tohoto filmu.