Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (88)

plakát

Skejty a lopaty (2023) (seriál) 

Zajímavá minisérie o partě nadšenců, kteří po Mozambiku staví další skejtpark tentokrát v Zambii. Seriál se dotýká i obecnějších fenoménů jako prosazování vlivu Číny v Africe, místní politické scény nebo bujícího alkoholismu Afričanů.

plakát

Godard, Člověk-Film (2022) 

Druhá polovina mi už přišla utahaná, a to ještě tvůrci téměř kompletně přeskočili tvorbu JLG v posledních cca 25 letech nebo třeba, pro české publikum zajímavé, okolnosti vzniku propagandistického snímku Pravda (1969) z prostředí ČSSR. Z filmu jsem ale ve výsledku získal poměrně komplexní informace o nejdůležitějších kapitolách umělcova života, 60 % (viděno na MFDF Jihlava).

plakát

Kousek nebe (2022) 

Táhlé komorní drama s neodpovídající stopáží, horské prostředí zde nehraje větší roli, děj by se mohl odehrávat kdekoli na venkově. Vnímám naprosto nevyužitý potenciál obou (ne nezajímavých) hlavních postav, o jejich minulosti nevíme téměř nic, přicházíme až k hotovému - svatbě. Poslední hodina filmu už se vysloveně vleče, zbytek postav téměř zmizí z děje, interakcí s ostatními vesničany je minimum. Zde jsem čekal víc, film rozhodně nevyužil všechny možnosti a když už se režisér snažil o přidání cizího prvku, snaha nepochopitelně vyšuměla do ztracena. 40 % (viděno v rámci Das Filmfest)

plakát

Láska, západní marky a smrt (2022) 

Dobová turecká hudba teda trhala uši a epileptické úvodní titulky jsem opravdu nepochopil, jinak se jedná o originálně pojatý pohled na genezi asimilace tureckých přistěhovalců v Německu zejména skrze hudbu, která zde vznikala, od folku v 60. letech po rap v nulté dekádě. Nejzajímavější část pro mě byly události navazující na pogromy v 90. letech a následnou masivní popularizaci turecké hudby i mezi netureckými posluchači. 70 % (viděno na MFDF Jihlava)

plakát

Mistr kouře (2022) 

Stonerský akčňák, jehož hlavní hrdina se vydá na tradiční pouť za sebepoznáním plnou hulení a občas i tréninku bojového umění. Jako půlnoční projekce na KVIFFu by to mohlo mít slušný úspěch, takto byla škoda, že se film dostal na program už od 18h a publikum na něj nestihlo být plně naladěné, v tomto kontextu hodnotím 65 % (viděno v rámci Kino Brasil 2023).

plakát

Řeka touhy (2022) 

Překvapivě velmi solidní romantické drama z Amazonie, kde hlavní hrdina doplatí na špatné rozhodnutí ohledně oblíbené filmové nabídky znějící "Dalberto, mám tu pro tebe ještě jeden úkol a tentokrát by to bylo za pěknou vatu". What could go wrong se dozvídáme následně, scénárista a režisér v jedné osobě se této části filmu zhostil výborně a jde opravdu o zajímavou podívanou v jiskřící atmosféře, kterou dokresluje pozorná kamera a výběr lokací neutěšených říčních přístavů severní Brazílie. Pokud byste na film náhodou někde náhodou narazili, mohu doporučit ke zhlédnutí, 85 % (viděno v rámci Kino Brasil 2023).

plakát

Džungle duší (2021) 

Bezesporu zajímavý snímek. První polovina mě bavila hodně - akční kamera, zajímavý příběh a zápletka, neotřelé curyšské exteriéry, nespoutaná atmosféra. Ve druhé části už jsem se bohužel ztrácel v režisérově/scénáristově eklektickém výběru jeho oblíbených vjemů a inspirací. Je to škoda, pokud by ve druhé půli ubylo místy až náhodných motivů a samoúčelných scén, které přicházely v čím dál větší frekvenci, jako celek by pro mě film působil lépe. 70 % (viděno v rámci Das Filmfest)

plakát

The Sparks Brothers (2021) 

V podstatě se můžu ztotožnit s komentářem Jhershawa - existence Sparks mi do včerejška po hříchu unikala, každopádně na základě recenzí jsem se nechal přesvědčit, že by se mohlo jednat o zajímavou podívanou. První půlhodina sice postrádala tempo, ale zbytek snímku už byla jízda na horské dráze bizarním světem bratrů Maelových. Ve výsledku dokument splnil vše, proč jsem na něj šel - atraktivní formou mi rozšířil hudební obzory a představil mi napříč žánry se pohybující výstřední hudební těleso, jehož přesah mě okamžitě zaujal, a v následujících týdnech si určitě naposlouchám jejich diskografii. 90 %

plakát

All or Nothing: Tottenham Hotspur (2020) (seriál) 

Rád bych řekl, že fandím úhlavnímu rivalovi, ale na AoN o Tottáči jsem se hodně těšil. Dokusérii si nicméně bohužel rychle přivlastní Mourinho a rozjede one-man show. Sunderland Till I Die mě v rámci žánru bavilo mnohem víc, tvůrci si tam dali větší práci se zachycením konfliktních situací, k dění v klubu více promlouvají zaměstnanci a fans, jsou tam logičtější dějové linky okolo jednotlivých hráčů (zde se například nabízelo více probrat s Allim, proč si po covid pauze skoro nekopl, na úkor Kaneova rodinného "odhalení"). Ale pořád jsou fotbalové dokusérie vítaným čerstvým materiálem, který mě jako fotbalového fanouška baví sledovat, 70 %.

plakát

Na okraji (2019) 

Velký ústřel. Přes hodinu trvající sonda na kraj společnosti, kde sledujeme v nekonečných záběrech, jak "divní lidé dělají divné věci". Většina sálu usnula a část odešla. Jednu hvězdu dávám za jakousi snahu o bohulibý účel filmu, který měl přiblížit život outsiderů, ale vyznění je tedy žalostné... 10 % (KVIFF 2019)