Natascha

Natascha

Kristýna Oslzlová

okres Praha
Black Widow

homepage

59 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
    • 4.8.2017  09:02

    Ripleyová nebulela. A používala mozek.

    • 12.12.2015  00:37

    Čert vem přehnaný patos, ten bych zkousla, kdyby se mi dostalo ve velké míře toho, co bych od podobného filmu chtěla - pořádnou námořní bitvu. Strategický génius se ale občas ztrácí ve víru vody kvůli naprosté neuvěřitelnosti některých prvků (nejvýrazněji nepotopitelná vlajková loď versus Japonské lodě, které se sypou jak krabičky od sirek). Kontaktní bitvy jsou většinou jeden velký nevýrazný chumel a jen zdůrazňují absenci zapamatováníhodných postav. Upřímně, ani Min-Sik Choihovo charisma tentokrát pořádně nezapracovalo a titulní Admirál zůstal jen jednorozměrnou figurkou drsně zírající do kamery - stejně jako jeho soupeři v čele s japonským pirátským velitelem.

    • 12.12.2015  00:25

    Feel-good film. I přes poněkud morbidní zápletku vtipnými dialogy nacpaný pohodový snímek (byť v závěru trochu naivní), v němž se pozná mnohá rodina. Kočkování Pike s Tennantem a jejich dětmi je suverénně to nejlepší, co nabízí. Děcka jsou ve filmech většinou na facku, zdejší ústřední trio je ale sympatické, hraje dobře a opravdu baví (zvláště malá Jess a její záliba v šutrech). A ta skotská příroda! Ideální film na nedělní odpoledne, přestože jsem se na něj dívala v pátek v noci.

    • 28.7.2014  13:52

    Moc pěkně se na to dívá, ale.... vždyť to vůbec nedávalo smysl!

    • 15.4.2014  10:00

    Vysoká míra zábavnosti způsobená především pánskými bolerky a nezapomenutelnými "hereckými" výkony.

    • 1.4.2014  22:05

    Hrozné ve všech ohledech v čele s balvanem Arnoldem, ale svou blbostí neskutečně zábavné.

    • 6.3.2014  16:23

    Odtrpěno na Severské filmové zimě. Šílená rodinná fraška plná postav, kterým budete chtít zakroutit krkem. Vzhledem k tomu, že je jich v tomhle rodinném propletenci asi 15, dovedete si představit to utrpení, kdy se vám při objevení prakticky každé postavy otevírá kudla v kapse - a u těch hlavních byste nejradši vytáhli brokovnici. Důvodem je fakt, že jsou všichni jen přepálené hysterické figurky, které jsou kondenzovaným ztělesněním nejhorších lidských vlastností. A věřte mi, že na tohle zkarikované švédské Beverly Hills 90210 se opravdu i tu přiměřenou hodinu a půl dívat nedá. Na druhou stranu velká část publika se evidentně celkem bavila, o čemž svědčí i místní relativně vysoké hodnocení. Dovedu si představit, že podobný film by mohl vzniknout i u nás (materiál pro Trošku jako stvořený) - a mám pocit, že ten by tak dobré hodnocení neměl...

    • 20.2.2014  16:21
    Čtvrtá hvězda (TV seriál) (2014)
    ***

    Je to jakžtakž koukatelné, občas povedený vtip (žabičky nebo kolečka), ale většinu času vyvolává maximálně mírně pobavený úsměv. Šestá a sedmá epizoda naprosto laciné - to se vážně musí všichni v českých filmech/seriálech pořád chovat jak nadržená zvířátka, co nedokážou krotit své pudy? Opravdu se tam vždycky musí cpát sex? Hlavní problém vidím ale v tom, že v seriálu není jediná postava, která by byla aspoň trochu sympatická. Tady mám ke všem vztah na stupnici neutrál_____znechucení. To je opravdu takový problém udělat postavu, která bude třeba otravná, protivná, blbá, ale člověk si ji dokáže zamilovat? Proč to v zahraničních sitcomech jde a tady ne? Zatím naprosto nevytěžené téma vylepšování hotelu. Ještě tomu párkrát dám šanci, ale jestli se to nezvedne, tak ode mě Čtvrtá hvězda tu čtvrtou hvězdu nedostane - naopak přijde i o tu třetí. (hodnoceno po 7. epizodě)

    • 11.7.2013  21:09
    Kráska a zvíře (TV seriál) (2012)
    **

    Sponsored by Kia... Ze začátku mě jakžtakž bavila ta propukající romance, ale nebrala mě zápletka. Poté, co se ti dva dali dohromady (tohle ani nepovažuju za spoiler, to bylo samozřejmě jasné už podle názvu...), a začíná se trochu více řešit Muirfield a spol., se sice trošku zvedla úroveň děje, ale zase mě vytáčela skoro každá společná scéna titulního páru. V každé epizodě v jejich vztahu nastal jistý pseudo-problém, který pak řešili v lobotomických dialozích. A na konci dílu si padli do náručí, aby v další epizodě mohli začít zase od začátku. Muirfield jako super tajná, super výkonná a drsná nejdrsnější organizace místy totálně selhává. A paní Logika si v seriálu občas dává hodně dlouhou pauzu... K postavám: Kráska je otravná, zvíře prkenné. Zachraňují to některé vedlejší postavy: Vincentův spolubydlící J.T., Catina parťačka Tess a později i Gabe. Vydržela jsem celou první řadu, další už ale nedám ani omylem.

    • 1.7.2013  15:20
    Společná terapie (TV seriál) (2012)
    ***

    Jednotlivé díly mají epizodní charakter, a zločiny, které se řeší nejsou nikterak originální, ani v jejich řešení není nic nového pod sluncem, takže tenhle seriál boduje solidním humorem a především sympatickou ústřední dvojkou, které to dohromady hodně dobře šlape, i když jsou to paradoxně právě jejich vzájemné problémy, co se v seriálu primárně řeší. Nápad s jejich zapojením do terapie pro páry taky není špatný, jen mi občas přišlo, že jej mohli trochu více využít. Common Law není na poli krimi seriálů nic výjimečného, přesto je mi trochu líto, že se nedočkal druhé sezóny, protože bych mu klidně ještě nějaký ten čas obětovala.

    • 16.6.2012  15:24

    Dokument ukazuje, jak je možné i takřka na koleně vytvořit skvělé hry, stačí mít dobrý nápad. V širší rovině pak ukazuje, jakými psychickými stavy mohou procházet kreativní lidé a umělci, tedy nejen tvůrci her, jež se rozhodli obětovat téměř vše pro vytvoření nějakého osobního díla, a co přichází poté, co člověk konečně výtvor, na kterém pracoval třeba i několik let, vypustí do světa, přičemž rozhodně vybízí k zamyšlení, co se stane s těmi, kteří neměli takové štěstí, a jejich hra (či cokoliv jiného) nebyla přijata pozitivně.

    • 29.12.2011  18:01
    Begin Japanology (TV seriál) (2007)
    ***

    Pokud se zajímáte o Japonsko a jeho reálie, tak je Begin Japanology velmi užitečná a zajímavá série krátkých dokumentů, každý věnovaný jednomu produktu/jídlu/fenoménu typickému pro Japonsko. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že to šlo udělat mnohem líp, třeba tím, že by se místo Petera Barakana našel někdo trochu živější a víc zapálený pro věc (ano, je to strašný suchar, navíc mě vytáčela jeho výslovnost japonštiny, bylo by vhodné najít někoho, kdo vám řekne názvy věcí tak, jak opravdu znějí!), případně by se zbytečně neopakovaly některé informace na začátku a na konci apod.

    • 30.5.2011  17:10

    First Class jede rychlým tempem, a to nejen během akčních scén (menší i větší rovnoměrně procházejí celým filmem), ale i během konverzačních pasáží. Trochu zamrzí téměř absence nějaké tělesnější akce, vlastnosti mutantů jsou velmi často využitelné spíše na dálku. Lépe tak fungují velkolepé trikové scény, jejich působivost je výrazně znásobena hudbou (zejména např. scéna z traileru s ponorkou, nebo Ericova skvělá "řetězová" akce).___Skoro každá scéna je skvěle dramaticky vypointovaná, hluchých míst nebo vysloveně výplňových okamžiků je pomálu. Největší problémem a brzdou je tak paradoxně právě ona První třída. Omladina nemá tolik prostoru, aby si získala sympatie diváka, ani na to, aby se více rozvinuly jejich postavy, někteří jsou jen v pozici bojujících figurek. Kevin Bacon jako záporák rozhodně fajn. Naprosto zbytečnou roli má Rose Byrne, Emma Frost je sexy bitch s výstřihem až u kolen, která má podobnou roli jako Mystique v prvních X-menech - je schopnou přihrávačkou hlavního záporáka.___James McAvoy úplně zklamat snad ani nemůže, ale Charles Xavier je přece jen moc velký slušňák a správňák a jen těžko se dostane z škatulky toho, kdo všem kolem trochu otravně říká, co je správné a co ne. Eric je na tom podstatně lépe, Fassbender mu dodává trošku slizkosti, hodně krutosti, stejně jako lidskosti. Budování přátelského vztahu mezi Ericem a Charlesem je ne úplně přesvědčivé, což je problém hlavně v závěru (tam, kde měly být emoce největší to až tak moc nefunguje). Také kvůli obrovskému množství postav, které se v dané scéně objevují se nemůžu zbavit dojmu, že jen čekali, kdy na ně přijde řada, aby zareagovali, a do té doby tam stojí jako panáci.___Retro ladění se kromě kostýmů a mizanscény (oblečení některých postav, bílý interiér ponorky ladící s oblečkem Emmy Frost, design starých přístrojů..) odráží i ve vtipné nadsázce v zobrazení Rusů a Američanů - některé figurky jsou jak vystřižené z úvodních videí z hry Red Alert. Překvapivě toto schematické a značně zesměšňující zobrazení, které tvoří pozadí ústředního mutantního příběhu, se nijak nebije s vážně pojatou dějovou linkou o počátcích vzájemných bojů mutantů, kteří teprve uvažují, na kterou stranu se dát a jakým způsobem je pro ně jako novou "rasu" vůbec možné se zapojit do společnosti lidí, popřípadě se proti ní vymezit.___Fanoušky předchozích filmů potěší velké množství odkazů a povedená camea.___X-Men: First Class je zábavný a inteligentní blockbuster, který představí vznik celého X-meního univerza a ten, kdo viděl předchozí díly a nezná komiksy (jako já), tomu to v hlavě všechno krásně zapadne do sebe. A ten kdo nezná ani jedno, ten se určitě pobaví taky (jako můj doprovod na projekci:)

    • 16.4.2011  00:00
    Óoku (2010)
    ***

    Jako osobě ženského pohlaví se mi na to dívalo velmi dobře. Taky aby ne, když se mi před očima producíroval pánský harém. Problém je ovšem v tom, že i když se jedná ve své podstatě o relativně krutý příběh, ve filmu je podán spíše jako nenáročná pohádka. Bohužel v tomto případě znalost mangy jedině škodí, protože Ooku, které poznáte z ní je opravdu ve filmu zmiňovaným temným místem. Možná to vyzní kapku vulgárně, ale přitvrdit na sexu a násilí a bylo by vše v pořádku. Také bych vytkla v některých momentech výrazně televizní kameru, která bohužel dává pocit, že se díváte spíš na historické dorama, než na film do kin, a dále naprosto zbytečné grafy a popisky se jmény. Ty narušují pocit, že se díváte na historický film, stejně jako v některých momentech hudba (jejíž hlavní motiv je ovšem velmi podařený). Film se v dialozích a řazení scén skoro až křečovitě drží mangy, na rozdíl od ní ale dokončuje Tsuruokovu epizodu (předvídatelně, ale celkem zdařile), díky bohu za to, protože v manze vyšuměla dost do prázdna. Mimochodem, už nikdy nechci vidět Horikitu Maki v historickém účesu (zato Shibasaki Kou to sluší:)

    • 14.2.2011  17:15
    Minami kun no koibito (TV seriál) (2004)
    ****

    V lásce je třeba překonávat mnohé překážky, ale když se vaše přítelkyně najednou nevysvětlitelně smrskne na velikost panenky Barbie, je to opravdu problém, zvláště když jste pouze nebohý středoškolák, který má už tak dost jiných starostí. Tohle dorama ale ukazuje lásku tak čistou a nevinnou, že ji nezničí ani rozdílná velikost, ani lísající se spolužačka, ani problémy s tvrdohlavým, ale jinak hodným dědečkem. Ústřední pár je opravdu něco, co se jen tak nevidí a i přestože oba působí hloupoučce a naivně (oba herci jsou k sežrání!), tak jim celou dobu přejete, ať vše dobře dopadne a oni mohou ruku v ruce (a ne holka v kapse) utíkat rozkvetlou loukou, protože takováhle láska i hory přenáší. Tady jsme ovšem v Japonsku, takže ten konec není až tak ideální. Nebo je...?

    • 14.2.2011  17:01

    Samuraj z Eda se záhadně přemístí do současného Tokya a začne uklízet a péct dorty?? Zní to bizarně, ale vychází z toho více než sympatická romantická komedie, která se nenáročně věnuje problematice mužské a ženské role v japonské společnosti. Myslím, že ženských, které by chtěly pracovat, zatímco se jim doma fešný samuraj stará o špinavé fusekle a večeři pro děcko, by se našlo docela dost:-) Trochu lépe mohl být zpracován kulturní šok, který zažívá samuraj v moderním Tokyu, přece jen se naučil pracovat s vysavačem a troubou poněkud rychle a nevypadal, že by ho vymoženosti a vztahy dnešní doby až tak šokovaly. Romantická linie je sympaticky jen lehce naťuknutá, ale zato povedeně vygradovaná. Škoda toho až moc doslovného konce. Upozornění: nedívat se, pokud nemáte po ruce nějaký zákusek!

    • 14.2.2011  16:50
    GANTZ (2010)
    ***

    1. část doplácí na snahu se v některých prvcích doslovně držet předlohy (kterou je stejnojmenné anime a především manga, tam ale můžu těžko srovnávat, jelikož jsem jí téměř netknutá), ale zároveň tyto prvky z nedostatku času nepřiměřeně zkracovat. Tzn. většina hlavních emzáků se objeví a bojuje se s nimi, ale boje jsou dost krátké, rozhodně mnohem méně napínavé než právě v anime a působí jako povinné zastávky v ději, navíc docela často trpí klasickým problémem mnoha japonských filmů – nepříliš dokonalými triky. Mnoho prostoru se kvůli tomu ale nevěnuje ani pasážím, ve kterých postavy dočasně propuštěné ze služeb černé koule Gantz snaží žít své životy s ohledem na to, že kdykoliv mohou být opět povolání do boje. Nejvíc uspěchaností trpí přeměna hlavního hrdiny Kurona Kei na akčního hrdinu, která takto zkratkovitě podaná naprosto nedává smysl. Bohužel se to taky bere celé až moc vážně. Potěší aspoň některé lehounce lechtivé okamžiky, které samozřejmě kvůli ratingu musely nahradit sexuální otevřenost z anime a mangy. Překvapivě násilné je to ale stále celkem dost, takže počet obětí hrátek černé koule stoupá, postavy přicházejí o končetiny a ani hlavní postavy nemají přežití jisté (tady jsou ale novinkou, kterou Gantz nabízí za získání 100 bodů, otevřena vrátka k druhému dílu a k údajnému odlišnému zakončení). Velké plus za sexy černé kožené oblečky, které byly rajcovní už v anime, ale na lidech z masa a kostí vypadají přece jen ještě lépe:)

    • 19.9.2010  23:36

    Film, který ukazuje dvě sobecké hysterické vražedkyně líbivě jako energické dívky s bohatou fantazií, a který jejich neodpustitelný čin vysvětluje téměř jako něco samozřejmého, nemůžu hodnotit kladně.

    • 19.9.2010  23:19
    Moon Child (2003)
    ****

    Budou následovat SPOILERY ___ Velice zábavné a poutavé, ale rozhodně ne tak, jak tvůrci zamýšleli. Kromě některých okamžiků, které evidentně vtipné být měly (naprosto vede akční scéna, ve které se všichni hrdinové poprvé setkávají a spojují své síly v boji), však byla většina filmu evidentně míněna naprosto vážně, jenže pokusy o seriózní drama narušuje spousta faktorů - ať už svérázné herectví Hydea a Gackta, které není podřízeno vytvoření uvěřitelné postavy, ale spíše exhibicí pánů zpěváků, dále směšné dialogy (Gackt-scénárista je buď mistr parodie nebo absolutní břídil, viz scéna smrti jedné z postav - v dešti umírá v náruči kamaráda a v pláči sdělí, že mu volali ze sirotčince, že si pro něj matka přijde, přičemž o dané matce či sirotčinci nebyla za celý film ani zmínka, zřejmě se tím mělo dodat na dramatičnosti, ovšem podobných scénaristických lapsů je ve filmu více), nebo třeba drobné detaily, které však naprosto vyrušují z divácké iluze (postavy nosí v průběhu mnoha let stále to samé oblečení, Gacktův kabát je i pod desítkách let stále krásně bílý:-), postavy přímo na sebe střílejí jak posedlé, ale nikdo se není schopný strefit, z upíra se na slunci kouří, jen když se to zrovna hodí apod.). Film má velmi rozkolísanou dramatickou strukturu, postavy se potkávají, občas někdo zemře, občas se skočí v čase, aby pak zase někdo zemřel. Způsob vyprávění se postupně přetavuje do nostalgické nálady, ve které většina postav dochází k tomu, že kdysi to bylo lepší a že než v tomhle světě žít, tak je lepší se odebrat pod kytičky, bohužel způsob, jakým se postavy vstříc své smrti vrhají, bývá dost nelogický či dramaticky naprosto selhávající. Plus nesmí chybět slzy ždímající momenty s němou dívkou, která po mnoha letech promluví (a pak umírá na rakovinu), emo-upír, který trpí svým prokletím a chce se upálit na sluníčku, pomsta bratrovy smrti a podobná srdceryvná klišé. Mimochodem režisér evidentně soudě podle názvů ostatních filmů normálně točí soft porno, ve filmu však překvapivě nic hanbatého není. Body k dobru za atmosférický závěr.

    • 21.6.2010  18:12
    Poslední slib (TV film) (2010)
    ***

    Z na TV poměry slibně rozjetého thrilleru o násilném obsazení budovy společnosti produkující alternativní paliva se bohužel ke konci stalo překombinované dojákovité drama (navíc s kupou logických kiksů). Takovýto přechod mi u Japonců vadí málokdy, tady je však hodně násilný a dělí tak celý film na 2 nesourodé části. Důvodem vzniku tohoto TV filmu bylo určitě ukázat členy japonského boybandu Arashi (všichni členové hrají hlavní role) v co nejlepším světle, což se filmu celkem daří. Bohužel zatímco v první polovině v nich lze bez problému vidět postavy, které hrají, po přechodu jsou to ale prostě členové Arashi a já už nebyla schopná je s jejich postavami svázat. Pro fanynky povinný materiál, ostatní si však mohou Poslední slib (jak by se dal název přeložit) klidně nechat ujít.

    • 22.3.2010  18:32
    Jamato Nadešiko šiči henge (TV seriál) (2010)
    ***

    Přiznejme si to, jediný důvod, proč tohle dorama vzniklo, bylo udělat reklamu 3 borečkům z johnny's a jednomu pohlednému baleťákovi. Tudíž tohle absolutně není dorama pro mužské diváky. Příběh žádná sláva, ale ona už manga je pouze opakováním stále dokolečka toho samého (a hlavně je imho fakt špatná), takže něco, co by posunovalo děj někam výrazně dopředu tady nehrozí. Důkazem budiž už struktura dorama - uzavřené díly, kterými jen pomaloučku probíhá ústřední téma - Sunako si myslí, že je ošklivka, Kyouhei má trauma, protože je až moc velký krasavec (slovy Sunako - mabushiiiiiii!) a už v první minutě seriálu víte, že na konci si uvědomí, že vzhled není vše a budou kráčet ruku v ruce po rozkvetlé louce vstříc západu slunce (no, skoro...). Herectví těch čtyř plus jedné (plus zbytku hereckého ansámblu) je samozřejmě přepálené, ale jedná se přece jen o komediální dorama a když víte, jak Japonci dělají televizní humor, tak chtít nějaké realistické herectví je kapku mimo. Co se této komediální stránky týče - je ucházející, ve vtipnosti vede hlavně baleťák a Sunako je se svojí hororovou mánií taky fajn, zbytek nijak nevyčnívá, ani neurazí. Bohužel v případě emocionálních scén to občas trochu skřípe, respektive skřípe to hlavně ke konci (celá linie s matkou byla k nesnesení, až moc vyhrocené, až moc ulepené a ve výsledku otravné). Poslední díl je výsměch a svou pointou absolutně udupal všechny emoce, které se snažil do té doby stavět. Taky je tam až moc fanservisu - ústřední čtyřka převlíkající se do ženských šatů (Tegoshi je jako holka hezčí než půlka všech modelek ze země vycházejícího slunce), různých kostýmů, plácající se v kimonech polonazí v bazénku, vsadím se, že japonské školačky z toho nemohly v noci usnout... Ten malý kluk je tam úplně zbytečný a prskli ho tam jen proto, že je teď v Japonsku oblíbený (jelikož je hrozně roztomilý a na to Japonci slyší). Ok, takže jsme si to zrekapitulovali a teď se možná někdo diví, že dávám 3 hvězdičky. Ano, hlavním důvodem jsou ti čtyři. Tudíž ještě jednou opakuji, chlapi ať se tomu vyhnou a holky koukat jedině v případě obdivu k japonským bishíkům, pak je spokojenost zaručena........... PS: Znělka - hrají tam 3 johnny's a baleťák, tak co jste všichni čekali? Bylo jasné, že tam vrazí písničku od KAT-TUN a nechají je všechny trsat. Pravda, i to se dá udělat lépe................. PS2: Hodnotit seriál jen podle začátku je nesmysl - to je jako hodnotit písničku podle prvních pár tónů nebo knihu po přečtení několika stránek. Tohle uvažování - "hodnotím, když vidím třeba jen malý zlomek" vážně nechápu.

    • 10.1.2010  00:57
    Mamma Mia! (2008)
    *

    Dlouho jsem se žádný film nedokoukávala s takovým přemáháním. To, co mělo být nenáročným odpočinkem, se proměnilo v touhu zakroutit všem těm slepicím na plátně krkem a pustit si pořádnou rockovou vypalovačku, ať zapomenu na ty zprzněné songy jinak neškodné ABBY. Herci všichni naprosto tragičtí (dokonce i jindy výborná Meryl Streep je tu na facku), kamera z filmu udělala promo video pro levnou cestovku, děj dostatečný tak na 15 minutové taneční video a to nekomentuju ty nebohé "Řeky", kteří tam dělali rádoby vtipné křoví. Omlouvám se za poněkud nenávistný komentář, ale dlouho mě nic tak nevytočilo, jako tenhle (bohužel pro mnohé líbivý) paskvil.

    • 5.1.2010  18:34
    Rasuto furenzu (TV seriál) (2008)
    ***

    Tady bylo zaděláno na slušné drama, oproštěné od veškerého humoru, běžného v japonském dorama (možná je to ale můj dojem způsobený tím, že většinou koukám spíš na komediální kousky). Hned v úvodu zjišťujeme, že každá z postav má zaděláno na nějaký problém, většina z nich na tom psychicky není zrovna dobře (dívka týraná svým přítelem, tento přítel, který byl odmalička bez rodinného zázemí, transexuálka... mám pokračovat?). Je až překvapivé, jak z této premisy vyšlo něco tak emocionálně chladného. Vážně to točili Japonci, nejlepší ve ždímání slz na světě? Začátek je slušný, postavy jsou (zpočátku) sympatické a jejich život ve sdíleném domě vypadá jako oáza klidu, která může vyřešit problémy každého z nic. I když se seriál občas nevýhýbá ne zrovna pozitivnímu zakončení některých linií, i tak nakonec nevyznívají nijak depresivně a jsou zahlazeny do ztracena podivným koncem, ve kterém se dozvídáme, že přátelé vyřeší všechny vaše problémy. Bohužel v tomto je seriál poněkud monotematický - ať už máš jakýkoliv problém, obrať se na své přátele. Ne že by to nebyla krásná myšlenka, ale čekala bych od tvůrců trochu více kreativity, protože nic jiného v tomto seriálu vlastně vůbec není. Na začátku jsou nahozeny problémy všech postav a pak už se jen řeší, kdo je čí nejlepší přítel, kdo má koho rád, kdo se chce obětovat pro své přátelé a odejít z domu, aby se nakonec vrátil, zase odešel, zase vrátil... Je smutné, když jsem ve výsledku nejvíce soucítila s násilníkem, u něhož jsem měla na konci pocit, že má opravdu nějaký zásadní problém. Jeho příběh byl také jediný zakončen tak, že u mě proběhl nějaký náznak emocionálního soucítění. Ano - u člověka, který mlátil svojí přítelkyni. Ačkoliv v seriálu hraje mladá japonská herecká elita, občas ani oni nic nezmůžou proti špatně napsaným postavám - násilník má často až příliš ostrý přechod mezi módem "jsem hodný a pečující přítel" a "vymlátím z tebe duši, ty jedna lhářko", transexuálka se pozná podle toho, že má krátké vlasy a dělá motocross (ale jinak se chová jako ubrečená holka) atd. Ve zkratce - dobrý rozjezd, strašný dojezd, donekonečna se opakující situace, herci dobří, ale jejich postavy na nic.

    • 4.1.2010  01:39
    ドラゴン桜 (TV seriál) (2005)
    ****

    Když se vyčůraný právník na mizině rozhodně získat peníze a prestiž tím, že dostané studenty z Ryuzanu (aneb školy pro blbečky) na Todai, před jejímž jménem se klepe každý Japonec, tak začíná ta pravá zábava. Doragon zakura sice jede podle klasického mustru každého druhého školního dramatu (aneb jak se hloupí studenti nakonec projeví jako ne až tak tupí, a jak se sígrové projeví jako dobří přátelé a čestní lidé), ale naplňuje ho s takovou lehkostí a vtipem, že neoriginalita námětu vůbec nevadí. Charismatický právník-učitel má pro vybrané žáky nachystané bizarní učební metody, které v průběhu seriálu nikdy neomrzí, a jeho způsob řešení věcí je poněkud rázovitý, ale většinou účinný (plus jako bonus má tento sadista spoustu vlastnostních chyb). Šestice studentů je velmi sympatická a budete doufat, aby se všichni na vysněnou (?) školu dostali. Konec je klasicky velmi japonský - happy end-nehappy end. Třešinkou na dortu jsou pak vedlejší postavy - pošahaná ředitelka, která vykrádá školní kasu, aby si mohla koupit nové náušnice a klobouk, sbor učitelských šašků, kteří se zuby nehty drží své pozice či kamarádka jedné z učitelek, která se nemůže rozhodnout mezi dvěma muži - absolventem Todai a nevzdělaným donjuanem.

    • 28.12.2009  12:26
    Orutorosu no inu (TV seriál) (2009)
    ***

    Překombinovaná slátanina, mající zajímavý námět, který ale scénáristi, snažící se o co nejvíce šokující zvraty a pointy naprosto zadupali do země. Když se propagoval tento seriál, nejčastěji se zmiňoval fakt, že na něm pracovali scénaristi z Ameriky. Vážně by mě zajímalo, co jiného napsali (na imdb nejsou uvedeni a víc síly do hledání jmen těchhle břídilů nehodlám věnovat), mám pocit, že kdyby si to Japonci napsali sami, udělali by lépe. O naprosté nahodilosti děje budiž důkazem to, že herci často mluvili o tom, že nemají dopředu scénář a až do konce netušili, jak seriál vlastně skončí. Režisér by taky zasloužil vytahat za ucho, protože taková nekonzistence v herectví se jen tak nevidí. Zatímco ústřední trio hraje velmi přirozeně, ostatní důležitější postavy přehrávají až hrůza. Když se nedejbože zástupci obou skupin dostanou do jedné scény, herci hlavních postav vypadají, že se jim hrát nechce a šílené kreace těch přehrávajících pak vystupují ještě více. Vážně jsem věřila, že příběh dvou mladých mužů, dobráka učitele, jehož ruce dokáží zabít pouhým dotykem a kriminálníka, který naopak dokáže dotykem léčit, ale rozhodně toho nehodlá využít pro dobro lidstva, může dopadnout dobře. Jestli já s těmi 3 hvězdičkami ještě nejsem moc hodná...

    • 15.12.2009  15:57
    Chobits (TV seriál) (2002)
    ***

    Chobits jsou jedna velká vata! Nebýt poslední třetiny, ve které má člověk konečně pocit, že o něco jde, tak budu hodně litovat času ztraceného nad tímto seriálem. Většina počátečních dílů je bohužel jen opakující se sada výjevů z ranku "Chi je neschopná a něco se učí a Motosuwa je nadržený ze všech koček kolem." Naštěstí jsou ty postavy natolik sympatické, že jim to člověk odpustí. A vydrží to s nimi. Bohužel ale zábavnost těchto dílů se stále se opakujícím schématem klesá geometrickou řadou. Naštěstí se postupně ke konci začínají objevovat náznaky (i když zpočátku jen velmi nenápadné), že tohle nebude jen lehkonohá ecchi komedie. V druhé polovině se totiž naštěstí začne rozplétat minulost ostatních postav a jejich zkušenosti se vztahy nejen mezi lidmi, ale právě mezi lidmi a persocony. Škoda, že se to děje většinou naprosto nezajímavým způsobem, ve kterém jedna z postav Motosuwovi prostě vykecá celý svůj životní příběh - ovšem ty příběhy jsou samy o sobě velmi zajímavé a tvoří myšlenkové jádro celého seriálu. Finále je solidní, ale ne ohromující. A ještě k postavám - Chi je opravdu roztomilá, Motosuwa je dobrosrdečný trouba, ale kdo si mě opravdu získal byl Shinbo (a jeho přehnaně energetický persocon Sumomo) - jeho odhodlání jít za svým, zdravý rozum a smysl pro humor jsou klady, které bych ráda viděla i u skutečných lidí, nejen těch animovaných:-)

    • 18.8.2009  12:45
    Papa to musume no nanoka kan (TV seriál) (2007)
    ****

    Ztřeštěné dorama, které stojí na počátečním nápadu - dcera a otec, kteří si už dlouhou dobu nerozumí musí čelit následkům, které zapříčinila podivná "nehoda" - jejich těla se vyměnily a tak, v dívčím těle vězí uťápnutý a typicky tatíkovský otec, a jeho pubertální dcera se musí smířit s vizáží nevýrazného postaršího chlápka. Oba se dohodnou, že výměnu těl budou tajit (aby je neposlali do blázince) a musí spolu nějak vyřešit nastalou situaci. Aby nebyli nápadní, začne otec chodit do školy a randit se spolužákem, kterého si dcerunka vyhlídla (což je mu samozřejmě značně proti chuti), dcera zase nastoupí do práce místo otce. Oba svoji roli plní dosti nevyrovnaně, v nových prostředích zažívají úspěchy, ale postupně spíše dochází ke stále větším nedorozuměním a zmatkům. I přesto k sobě tímto způsobem oba nacházejí cestu (překvapivě:-). Vážnější linky (kromě vztahu otec - dcera zde můžeme připočíst první lásku či snahu prosadit se v práci) se jen velmi nenápadně proplétají celým dorama, prim hrají komediální scény, ve kterých naprosto exceluje Tachi Hiroshi, který hraje otce, nebo lépe řečeno dceru v těle otce s opravdovou chutí.

    • 1.8.2009  19:35

    Strohé a téměř dokumentární drama, které nám skrze nádhernou kameru ukáže zvěrstva, která se odehrávaly na horské planině Kekexili, kde byli členové samozvané horské hlídky ochotní riskovat své životy kvůi záchraně tibetské antilopy před vyhynutím. Film se v prvních dvou třetinách téměž vůbec nevěnuje postavám, z davu, který se vydává na pytláky, je lehce vydělen pouze novinář a vůdce hlídky, ostatní postavy jsou jen anonymní hlídkaři, kteří jezdí po Kekexili, narážejí na pozůstatky práce pytláků a snaží se je chytnout. Až ke konci, kdy začíná jít do tuhého a hlídkaři se dostávají do situací, kdy buď přežijí pytláci nebo oni, se pomocí asi dvou dialogů divák seznámí s tím, pro č do tohoto riskantního hlídkaři šli a co je to vlastně za lidi. Škoda poměrně nevyužitého novináře – jeho přítomnost celou dobu není nijak výrazná, občas se na něco zeptá, ale jinak víceméně zapadne do skupiny, aby na konci mohlo být oznámení, že novinář napsal článek a co z toho vzešlo. Přes něj se divák mohl přece jen trochu více s názory a pohnutkami hlídkařů seznámit, aspoň se ale režisér vyhnul klišé zvídavého reportéra, který je zpočátku všem na obtíž, pak do party zapadne a nakonec se díky němu celá situace změní (což tady v podstatě je, ale v minimálních náznacích). Film všechny, i ty nejtragičtější události ukazuje velmi sterilně, bez emocí (i postavy je projevují jen výjimečně) a patosu, právě v tom je ale jeho síla.

    • 1.8.2009  19:35
    Nodame cantabile (TV seriál) (2006)
    ****

    Kdo nemá rád vážnou hudbu a střelené Japonky, ať se radši nedívá, obojího si totiž užije až až. Seriál pojmenovaný podle dětské a ve společnosti ne zrovna tradičně fungující Nody Megumi, se zaměřuje spíše na Chiakiho, který ač talentovaný klavírista (a houslista), touží být dirigentem. Což mu znesnadňuje mnoho vnějších okolností, ale také jeho vnitřní problémy (poměrně vtipné vsuvky se strachem z létání, při kterých i relativně vážně pojatá postava Chiakiho dělá přehnané obličeje) a nerozhodnost. Jeho sousedkou pak je špína a třeštidlo - studentka klavíru Nodame, která vnímá hudbu přesně naopak než Chiaki. Pravidly nesvázaná, s tendencí k improvizaci a na noty nedbající hraje pro radost, zatímco Chiaki, ačkoliv uznává, že osobní náhled na skladbu je důležitý, vyžaduje také přesnost a precizní hru. Jejich dva přístupy se celou dobu srážejí, Chiaki nemůže zpočátku Nodame vystát, ale samozřejmě jak už to tak bývá, protiklady se přitahují a velmi pozvolna se jednostranná láska Nodame mění v oboustrannou. Kromě této dvojice se v Nodame Cantabile objevuje celá řada dalších studentů (vesměs velmi sympatických) setkávajících se v orchestru, který dostane Chiaki příležitost dirigovat. Kromě Nodame vtipnou (ale ne vždy, tahle postava je někdy až moc přepálená) stránku tohoto dorama zajišťuje hlavně slavný dirigent Streseman (nosatý vysolárkovaný Japonec s dlouhovlasou naondulovanou bílou parukou!!), který však nemyslí příliš na hudbu, ale hlavně na ženské a ve škole působí na studenty tak, že na ně vlastně nemá čas a jen jim zadává občas úkoly. Kromě toho, že Nodame Cantabile ukazuje, jaké problémy musí studenti řešit, aby se prosadili, velkou část tvoří samozřejmě všemožné tréninky a vystoupení, takže dlouhé pasáže se prostě jen hraje na klavír nebo v orchestru a řekla bych, že tady herci předvádějí dobrou práci, protože by jim člověk občas i uvěřil, že ty náročné kusy hrají sami. Každopádně tomuto sympatickému dorama se nevyhly některé neduhy – drobné sklouzávání do monotónnosti, některé postavy občas mohou být nesnesitelné (kromě Stresemana občas i Nodame, dále třeba afrotympánista Masumi, nebo jak se to jmenoval). Ještě malé upozornění: koukat na toto dorama bez následujících speciálů nemá moc cenu, respektive spousta věcí se v nich dále rozvíjí a určitě stojí za to podívat se, jak si Chiaki a Nodame vedou v Evropě...

    • 28.4.2009  12:33
    Ičipondo no fukuin (TV seriál) (2008)
    ***

    Jak psal Subjektiv, tohle dorama originalitou opravdu nepřetéká, vše je lehce odhadnutelné dopředu, žádné překvápko se nekoná. Ovšem podíl zábavnosti tohoto ve své podstatě velmi stupidního dorama je docela velký. Velkou zásluhu na tom má hlavně roztomilý Kamenashi Kazuya v hlavní roli, kterému však ani náhodou nevěříte, že by dokázal dát pořádnou ránu (aneb pojem "muší váha" tenhle hubeňour vyzvedl na úplně nový level) a to jeho přecpávání je taky poměrně bizarní (a právě proto vtipné), když vypadá o polovinu lehčí než jeho soupeři. Vůbec moje hodnocení asi vychází z toho, že mi tenhle typ japonského hraní hodně sedí a tahle póza "všichni jsme idioti a budeme se podle toho chovat", kterou tady 90% herců předvádí mi pořád ještě přijde zábavná.

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace