Vodny

Vodny

Michal Bayerl

okres České Budějovice
tenista, recenzent, editor DV

homepage
Twitter: vodny

8 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 6.12.2017  01:24

    Je to prča na úrovni Strážců galaxie, což je směr, který se mi u těhle jindy často až trapně vážných komiksovek líbí. Návštěva u Dr. Strange je osvěžující, zmatený Ruffalo v lidské podobě je k sežrání, charismatický Hopkins je zkrátka...charismatický a dodává filmu přeci jen nějakou vážnost, Loki je pořád Loki, takový ten slizký podlý červ a Goldblum je neskutečný midi-záporák nabitý pozitivní energií a svým osobitým smyslem pro humor. Počkejte si na konec po titulcích..na úplný konec, po těch hlavních titulcích s miliardou jmen, co na filmu makali 24/7. Thor je takovej někdy až dětinsky přiteplenej hromolord a bez těch vlasů by si mohl rovnou střihnout promenádu na molu ve slipech HugoBoss. No a celé je to okořeněné hudbou á la Tron: Legacy a emzáckým sci-fi nádechem Pátého elementu, což z toho dělá hodně barevný disco koktejl, ten super zelený. Některé gagy a dialogy si herci zcela viditelně užívají nad rámec svých povinností, což je super, hlavě Ruffalo mi přišel, že u toho pokuřoval marjánku a šnupal cocks, nebo obráceně? Tessa Thompson je výborná, drsná čokokočka, kterou by chtěl mít každý doma za mamku, když zrovna přinesl kouly z matiky. Naopak zklamáním pro mě je Cate Blanchett, která by nezahrála pořádně záporáka ani za sto let i kdyby měla na hlavě parohy ze šestnácteráka. Nejlepší akcí je paradoxně bitka Thora s Hulkem, dvou nejlepších friends, ale jinak tam příliš těch kulervoucích scén nenajdeme. Většina filmu je tedy založena na onom někdy až infantilním humoru, což je trochu málo i na Čtvrtou hvězdu. Navíc velká část stopáže je věnována pobytu na scraplandu, rozuměj na té odpadkové planetě, která není vizuálně zase až tak zajímavá a pocit nudy v podobě opakování na stejném principu založených gagů se také čas od času dostavuje. Suma sumářům to máme za tři, což je za dobře.

    • 5.12.2017  00:56
    Příchozí (2016)
    ***

    Přemýšlivé snové sci-fi, ve kterém nejste zahlceni číslíčkama, odborné výrazy vám neblbnou hlavu a celé se to tak odehrává na bázi vizuálního kontaktu s vaší myslí. Je to jako se učit znakovou řeč, kdy nepotřebujete slova slyšet, ale vidět. Jedno z mála filmových setkání s mimozemšťany, kde lidstvu nehrozí zánik, ale naopak se nabízí záchrana. V tomto ohledu je otázkou, o jakou záchranu se vlastně jedná. Kdyby chobotnice na naší planetě nepřístály, tak by nás nemusely učit vidět budoucnost a Louise by nemusela přemlouvat čínského prezidenta, aby na ně neútočil. Nemá to logiku. Ale to už je osud všech filmů na toto téma. Otázkou je, proč na naší planetě přistávali a odkud jsou. To se nedozvíme, protože by to příliš odvádělo pozornost od důležitosti sdělení poselství, které film nese. Komunikace a dialog je základem přežití naší civilizace a jakmile se některá z velmocí odmlčí, přestane se stýkat s okolním světem, uzavře se do sebe, tak hrozí, že vznikne konflikt. Bez komunikace se bojíme jeden druhého, protože máme strach z neznámého, z nesděleného. Klasické klišé v podobě dobra a zla, souboje západu s východem, respektive v podobě odlišného přístupu k operaci, kdy jedna strana (Čína) chce celou záležitost řešit poměrně záhy silou a ta druhá (USA) se tváří, že oni teda rozhodně ne, ačkoliv to také mají dříve či později za lubem, je takovou menší kaňkou na jinak fajnovém scénáři. Nápad je to parádní, zpracování je kvalitní, esteticky a hudebně v naprosté harmonii, tak mi chyběl pocit bezprostředního ohrožení a dramatičnost. Je tady bomba, sabotáž, hrozící konflikt, ale není to podáno s dostatečným důrazem. Film je to dobrý, rozhodně doporučuji a ke čtvrté hvězdě mu možná chybí snad jen čas. Čas, kdy si jej pustím znovu a třeba přijdu na to, že se mi měl líbit ještě víc, až mi to někdo v budoucnu pošeptá do ouška.

    • 5.12.2017  00:16

    Máme tady klaďase Santu, jeho zahořklého bráchu a zloducha Spaceyho, který je mimochodem hereckou ozdobou filmu. Ten zahořklý humor je chvílema fajn, ale většinu času mi příliš po chuti nebyl, Vaughn je až příliš ukecaný a stereotypní. Severní pól a celkově výprava mohla být lepší včetně triků se sáňkami. Něco mi v tomhle filmu chybí. Skřítkové se drží docela při zemi a nemá to tu správnou pohádkovou atmosféru. Humoru, kdy ze sebe prskáte jeden výbuch smíchu za druhým se mi nedostává a nebýt toho, že film až nečekaně příjemně odsejpá a má fajn konec, tak bych ho možná ani nedoporučil. Takhle je to celkem fajn záležitost, ale v ničem nenadchne. Mnohem zdařilejší variantou je pro mě Vánoční skřítek s neodolatelným Ferrellem.

    • 1.12.2017  00:03

    Co čekat od příběhu, který byl již několikrát filmařsky oživen a který většina z nás tak dobře zná? Ani nevím, co jsem čekal, asi zábavu z objevování nového v již známém a herecká umění tolika hvězd. Toho se mi ale nedostalo. Herci hrají jen pár procent svých možností, což zamrzí především u Deppa a Dafoe. Nejzajímavější postavou s největším prostorem nepočítám-li "pravděpodobně nejlepšího detektiva na světě" byl Josh Gad, který měl jakýs takýs prostor a emoce. Ostatní herci jsou jen loutky v předpřipraveném divadelním představení, které je tak vyumělkované, že by si člověk nudou nehty ukousal. Kamera chce být zajímavá a tak ukazuje příběh často z úhlů pro filmaře jistě zajímavých, ale pro diváka méně uchopitelných a bezprostředních. Vyšetřování vraždy v kupé s kamerou na stropě to filmaři zazdili úplně. Chybí pohled do tváře Poirota, který by ukazoval naplno se rozjíždějící tok myšlenek tohoto geniálního detektiva. Nesouvisející přeskoky z jedné postavy na druhou, kdy rozhovory často nemají hlavu ani patu, jsou nezajímavé a nepodňecují divákovu zvědavost a samostatnost si s příběhem pohrávat po svém a přemýšlet o souvislostech. Přitom zajímavé a napínavé rozhovory měly být vrcholem filmu, ale nakonec se stávají vrcholnou ódou na zívání. A co samotný Poirot? Ne, takhle obyčejného chlapíka v něm vidět nechci. Poirot má být jiný než my všichni, má být speciální, ale zde je jeho speciální pouze knír, se kterým to maskéři trochu přehnali. Navíc nemá žádné charisma, ničím nevybočuje a nezaujme. Zlatý seriálový Suchet. Navíc při sledování jsem měl pocit, že se na to celé dívám přes tlusté sklo a ještě z nějaké kabiny lanovky, která si tak porůznu krouží po place. Efekty snad nemá smysl příliš rozebírat, o nich ten film není a kdo v nich bude hledat plusové bodíky, pak tahá jen jehlu z kupky sena, což se mi příčí. Nešel jsem přeci na Transformery. Chtěl jsem chytrý, napínavý a emotivní zážitek. Vizuálně tedy ničím nepřekvapující a o to víc vyčnívá ona plochá herecká předváděčka na molu zvaném Orient Express. Hudbu jsem příliš nevnímal, byla tam vůbec nějaká? Celé je to tak nějak zvláštně uhlazené, narýsované a statické, že to zkrátka nebaví. Dokážu si představit dramatičtější a temnější verzi na způsob Sherlocka Holmese, kde herci ožijí naplno a dají svým postavám hloubku a emoce. Možná by se to do tohoto luxusního prostředí supervlaku nehodilo a špinit smetánku společnosti by asi taky nebylo to pravé ořechové, ale trochu života do toho umíráčku by to rozhodně chtělo. Ačkoliv stačilo málo. Stačilo, aby to celé bylo tak nějak osobnější, chytřejší a bližší člověku. Podle pravítka natočeno ještě neznamená, že to bude zajímavé. K čemu jsou vám dvě stejně veliká, dokonalá vejce? Trochu té dysbalance a výstřednosti by si to zasloužilo. Pro mě zůstává absolutní špičkou v tomto oboru Vražda v Orient expresu (S12E3) ze seriálu Hercule Poirot, kde jej hraje geniální a jedinečný David Suchet. To je opravdový Poirot. Tenhle knírač je jen slabá náhražka, na kterou si za pár hodin ani nevzpomenu.

    • 29.11.2017  12:42

    Drive po francouzsku. Tak by se dal charakterizovat tenhle notně pro mě až nečekaně chmurný film. Původně jsem čekal akční snímek s prvky krimi a nakonec je z toho až depresivní drama o nezničitelné lásce mezi lumpem co se tváří jako neviňátko a slušňačkou, co má ráda adrenalin. Maximální důraz je zde kladen na chemii dvou společensky zcela odlišných osob, jejichž vztah je založený na sexu, adrenalinu a takovém tom animálním "je t'aime". Takové vztahy tady zkrátka jsou, ale většinou nevěstí nic dobrého. Nevím jak moc je reálná tolerance tohodle vztahu rovného otce hlavní hrdinky Bibi, ale vzhledem k pochmurnému osudu její matky, který ale není zcela konkrétně vysvětlen se dá celkem pochopit, že otec byl ochotný pro svojí dceru udělat vše,hlavně aby byla šťastná. Už jen z toho důvodu, že to zřejmě nedokázal poskytnout své ženě. A navíc rodina přeci drží pohromadě a musí si pomáhat stůj co stůj. Pak je tady lump Gino, který se doslova řídí kodexem co se mu líbí, to si vezme. Má to tak odmalička. V drsném prostředí pasťáku se zklamal v lidech a nikomu nevěří, kromě Bibi a svých kámošů, taky lumpů. Oba spojuje adrenalin, který je drží při životě, ale člověk moc dobře ví, že k úplnému štěstí a naplnění smyslu života to nestačí. Chce to mít vlastní rodinu. Jenže se to celé začne lidově řečeno s*át a jeden průšvih střídá druhý, přičemž všechno má řešení až na jednu věc - zdraví. Jenže jakkoliv je osud této dvojice nepříznivý, chmurný, tak pořád jsem mu nemohl přijít tak nějak na chuť a to z důvodu vlastních antipatií k oběma. Chybí mi tam možnost identifikace s některou z postav, což se mi zkrátka nedaří. Jsou to prostě lumpové nerespektující pravidla ani zákony. Sice se snaží své osudy řešit, opravit svůj život a pomáhat si, nicméně hořká pachuť toho, že je něco špatně se neustále vrací. K tomu se objevuje spousta náhod a smůly, které hlavního hrdinu stále vracejí na začátek cesty k napravení, ke kterému sice i nakonec možná dojde, ale to už je v podstatě pozdě. Zůstává také spousta nedořešených otázek, což mi docela vadilo. Něco se nakouslo a zbytek si člověk musel domyslet s tím, že jsem si to většinou vyložil negativně, když už se to celé tak podělalo. Co se stalo s matkou Bibi, co zraněný kámoš od Gigiho, policista atd.? A co stopáž filmu? Je to dlouhý předlouhý, chvílema až nudný snímek. Na jednu stranu se dá pochopit, že scénky, kdy hrdinové přemýšlí o svém životě se zkrátka jinak natočit nedají, ale možná kdyby se tolik neopakovaly nebo kdyby byly nahrazeny jinými scénami z jejich jinak v podstatě dost stereotypního života, tak by měl film větší spád. Navíc po více jak 2 hodinách člověk o těch dvou vlastně neví nic. Jsou to zkrátka až za hrob do sebe zamilovaní adrenalinový junkies. Zahrané je to parádně, o tom žádná, ale chyběl mi tam nějaký moment á la Drive, kde se prostě držíte sedadla a ani nedýcháte. Akční pasáže jsou natočené s přehledem a nejvíce působivé jsou rychlé projížďky porsche ať už přes den či v noci, kdy obzlváště evokují atmosféru z Drive. Třebaže ke konci filmu emoce gradují, tak divák unavený z první půlky už jen těžko přirozenou cestou roní slzy, spíše je tlačí. Film je dobrý o tom žádná, ale chybí mu intenzita, napětí a větší šmrnc. Hudba a noční svištění v porsche je jak z Drive, opravdu parádní momenty filmu, ale Ryan Gosling je pro mě o dva stupínky výše.

    • 27.11.2017  22:12

    Vánočního skřítka jsem viděl již několikrát a přesto komentář k němu píši až teď. Po posledním shlédnutí mohu říct, že se pro mě stává klasikou. Ferrell je v něm neodolatelný a když zrovna máte tu správnou, vánočně melancholickou náladu jako já teď, tak tuhle rodinnou pohádkovou komedii nemůžete nemilovat. Pohádky obecně mají jedno kouzlo - vítězí v něm dobro nad zlem a člověk si při nich často uvědomí, co je v životě nejdůležitější. Elf je v tomto ohledu nadčasový dvojnásob, protože kombinuje pohádkové prostředí Severního pólu s realitou dnešní doby, která ruku na srdce, by příliš "clausometer" nenaplnila. O to víc je tenhle film cenný a s čistým svědomím aniž bych se styděl, tak můžu říct, že na konci zkrátka ty slzy na krajíčku jsem měl. V českém prostředí má sice Santa Claus stále hodně odpůrců, což není nic divného, ale ty emoce, které film vyvolává jsou důležitější, než to kdo v něm nosí dárky. A dárkem může být i prostý úsměv a na to, abysme jej vykouzlili, nemusíme být ani Santa nebo Ježíšek. Skřítek úsměvů a radosti rozdává do sytosti a o tom by vánoční čas měl být především.

    • 25.11.2017  01:14

    Myslel jsem si, že jdu na komedii s prvky dramatu, ale že ve filmu uvidím jedny z nejpůsobivějších válečných scén z první světové války, tak to jsem tedy nečekal. Prvních pár minut je skutečně mimořádně vyvedených a tak přesvědčivou bitevní atmosféru "mlýnku na maso" jsem dosud neviděl. Možná i proto, že z období první světové války se filmy vlastně ani netočí, což je veliká škoda! Ale do budoucna to vidím růžově a věřím, že toto temné a dramatické období našich dějin si cestu na filmová plátna najde. Na lepší časy už se totiž blýská, alespoň v sousedctví dalšího zábavního odvětví, kam si dovolím na skok odbočit. Ve světě počítačových her už se první světové vojně dává prostor a zájem dále roste. Protože jsem jejich milovník, tak odkážu na velmi povedené střílečky s historicky akurátními názvy Verdun a nově také vydaného mladšího bratříčka Tannenberg. Obě jsou multiplayerové záležitosti a pokud byste si chtěli vyzkoušet na vlastní virtuální kůži, jaké to bylo v zákopech Velké války, tak si tyto dvě hry a především Verdun nenechte ujít. Zpátky k filmu. Na shledanou tam nahoře není kdovíjak zábavný film, ale to, čím mojí pozornost dokázal upoutat je škála emocí a žánrů, kterým se věnuje. Chvíli jsem se smál, chvíli měl slzy na krajíčku a jindy jen přemýšlel o svých životních zkušenostech, které jsou někdy veselé a jindy smutné.Film ukazuje, že život je boj plný kontrastů - lásky a nenávisti, radosti a smutku, pocitu štěstí a pocitů zmaru. Jednou jsi nahoře a jindy zase dole. Život je nekončící bitva, válka, ve světě, kde není vítězů ani poražených a kde každý z nás má nějakou roli. A tohle, když se nějakému filmu podaří divákovi sdělit a probudit v něm přemítání o svém životě, tak má vyhráno. U mě se to tedy rozhodně povedlo, takže na shledanou tam nahoře. EDIT: Úplně jsem zapomněl ohodnotit herecké výkony, které jsou vynikající a po technické stránce je vše velmi povedené, od kostýmů, přes dobovou hudbu a kulisy, na jedničku.

    • 12.11.2017  22:07
    Já, Kajínek (TV seriál) (2017)
    ***

    Komentář k 1. dílu: Pokud někdo na základě tohoto seriálu bude Kájínka obhajovat, tak je to stejně špatně, jako když jej za tento seriál budeme odsuzovat. Pro mě jako osobu s nevyhraněným názorem na tohoto člověka mě osobně zajímá, jak se chová, jak mluví a již z toho si dokáži udělat lepší obrázek než z nějakého nadpisu v novinách, že je nebo že není vrah. Nejdůležitější myšlenka pro mě osobně z prvního dílu je ta, že člověk by měl neustále směřovat dopředu přičemž za své činy by měl nést zodpovědnost. Tady mám trochu rozpor v tom, jak to Kájínek vnímá. Osobně beru zodpovědnost ve smyslu předcházení něčemu, co by mě, mé rodině a blízkému okolí mohlo přinést problémy, nicméně Kájínek toto chápe spíše ve smyslu spravedlivého postrestání za čin, který se již stal. V tom vidím poměrně zásadní problém v jeho povaze, kdy on si je zcela vědom svých činů a již dopředu kalkuluje s trestem a je s ním de facto smířený. Pokud by byl slušný člověk, za kterého se jinak považuje, tak vůbec k takovému činu nepřistoupí, pokud by k tomu neměl vážný důvod. Jinak řečeno pokud někdo zcela vědomě krade pro osobní obohacení, tak jen těžko to může něčím ospravedlnit jakkoliv "slušným" způsobem toto provádí. Jsem zvědav, co bude v dalších dílech a vidím to jako zajímavý pohled do duše člověka, jehož životní příběh je mimořádně zajímavý. Komentář k 2. dílu: Je to zvláštní, kdekdo by řekl, že vykládání historek jak to chodilo ve vězení bude tím nejzajímavějším, co nám Kájínek poví, ale opak je pravdou. Nejspíš je to způsobeno všeobecnou známostí tamních poměrů, kterou si každý z diváků dokáže díky množství filmů z tohoto prostředí představit velmi barvitě a je úplně jedno, jestli to tak doopravdy bylo nebo ne. Od prodejných bachařů až po homosexuální radovánky na celách, člověk nadtím jen mávne rukou a jen si řekne, že ve vězení je všechno možné, tak jakýpak coby. Poměrně detailní informace o plánovaných či uskutečněných útěcích jsou někdy až na hranici sci-fi, ale když se člověk zamyslí nad tamnější dobou a podmínkami, tak to zase až tak nepravděpodobně nevyznívá. S tím souvisí někdy až šokující odhalení slabin věznic v tehdejších časech, kterému se těžko dá uvěřit stejně jako když Kájíněk říká, kolik úkolů musel splnit během 20 vteřin, kdy z vězení prchal. Nepravděpodobné a asi i přibarvené do supermanovsky modré. Bohužel technický popis útěků a zabezpečí věznic má téměř po celou dobu stejný scénář a jen díky zapálenému Kájínkovi tyto informace divákovu pozornost udržují. Co je ale zcela zásadní a tak trochu v pozadí technického výkladu bývalého vězně je zcela zásadní otázka. Proč by člověk z vězení utíkal? Zde se opět vracím k tématu, který mě osobně baví více než technokratické vysvětlování toho jak co fungovalo a tím je psychika zločince. To, co člověka žene k tomu, že naplánuje útěk z vězení a dotáhne jej až k realizaci. V tomto dle mého názoru tkví celá podstata věci a záhady případu Kájínek. Dle jeho slov se dalo utéct snad z každého vězení a bylo to jen otázkou příprav a správného načasování. Je tedy s podivem, že takových útěků se u nás v té době nedělo více, když to bylo dle jeho výpovědi tak snadné. Těm pár odsouzeným, kteří na chvíli uvažovali, že po jeho boku z vězení také utečou, se nakonec rozklepala kolena a svůj výhled na brzkou svobodu tak vzdali. Člověk se jim nemůže divit, riskovali by kromě prodloužení trestů svůj život, ale Kájínkovi to evidentně za to stálo. Nabízí se zatím nezodpověditelná otázka, která je alfou a omegou druhého dílu - riskoval by takhle opravdový vrah nebo to dokáže jen chybně odsouzený člověk za vraždu, jehož touha po pravdě a svobodě je mnohem větší než u lidí, kteří si ruce od krve doopravdy zašpinili? Sám Kájínek tvrdí, že právě proto, že je nevinný, tak takhle riskoval. Možná je to jen souhra náhod a Kájínek je šikovný a mimořádně inteligentní zloděj, vrah,lhář a v neposlední řadě herec, nicméně to je jen jedna z variant, která se nabízí. Jsem zvědav, co nám poví v díle třetím. Komentář ke 3. dílu: Nepříliš zajímavé povídání o všemožných zloduších, se kterými se Kájínek dostal do styku. Kájínkův obdiv některých spoluvězňů za vlastnosti jako zvláštní (až zvrácený) smysl pro humor mi nejsou příliš po chuti, nicméně u člověka, co strávil více jak 20 let za mřížemi to asi nepřekvapí. Světlou stránkou dílu jsou setkání s lidmi, kteří mu pomáhali k očištění a ke svobodě. Na kolik jsou tato setkání připravená a nakolik jsou věrohodná je těžké soudit, nicméně chování zúčastněných je přirozené a ve většině případů nenaznačuje, že by mělo jít o podvrh. Setkání s investigativním reportérem panem Klímou z pořadu Na vlastní oči řeší Kájínek rychlým odchodem ze scény a to díky vyhroceným emocím z jeho strany, kdy hrozí, že by další povídání o svém případu s reportérem neunesl a mohl by mu ublížit, což sám i naznačuje. Zajímavý rozhovor tak mizí v nedohlednu, což je škoda. Komentář ke 4. dílu: Konečně k jádru věci a to přímo k osudnému dni vražd. Kájínkův pohled na místo činu, jeho verze a informace o tom, jak by to doopravdy udělal jsou velmi zajímavé. Povídání bývalého kriminalisty také ukazuje, že je případ zahalen neuvěřitelným množstvím kontroverzních či neprofesionálních postupů policie při vyšetřování. Neřekl bych, že Kájínek vraždy nespáchal, ale podle všeho pokud u nich byl, tak tam nebyl sám. Dokonce to vypadá, že se na nájemných vraždách podílel některý z policejních pohlavárů a to by celý ten humbuk a nejasnosti kolem tohoto případu vysvětlovalo. A znovu musím vyzvidhnout Kájínkův zápal, se kterým o všem hovoří. Tohle se člověk nenaučí, ale musí v tom umět chodit a musí vědět, o čem mluví.

    • 2.10.2017  23:09
    Pasažéři (2016)
    ***

    S tímhle mám docela problém. Začnu asi tím, s čím jsem bojoval od samého začátku. Herci mi tak nějak k sobě neseděli a navíc jsem měl pocit, že zatímco jeden tak nějak přehrává (Jim), tak jím objevená přítelkyně (Aurora) zase moc nehraje, respektive se chová chvílemi až nelidsky. To ve mě v průběhu filmu vyvolávalo naděje, že se dočkáme nějaké konspirace v hororovém duchu, což se bohužel nakonec nepotvrdilo. Jaká to škoda. Vždyť to přímo svádělo k nervy drásajícímu souboji mezi člověkem a strojem, nebo Androidem, chcete-li. Takže místo husí kůži nahánějícího psycho thrilleru ve vesmíru se nám z toho vyklubala dobrodružná lovestory s očekávaným happyendem. Vizuálně působivé, avšak hudebně o něco slabší, bez výraznějších melodií, které by mi delší dobu utkvěly v bubíncích. Jeden z dalších one-time filmů, bohužel. Není špatný, ale mohl být o TOLIK lepší.

    • 30.8.2017  00:02

    Nenásilná alegorie o tom, co si všichni myslíme, kde žijeme. Tasemnička by mohla vyprávět.

    • 28.8.2017  00:45

    Napínavý thriller ve stylu Jasona Bournea co má koule a kvanta poctivé akce natočené v přirozeném stylu bez rádoby přikrášlovacích efektů. Kdo má rád starou školu, tvrdé, přehledné fighty a přesvědčivé herecké výkony, nemůže být s tímto nespokojen. Kombinace amerického seběvědomí (klaďas) s francouzským temperamentem (záporák) také vyšla na jedničku. Titulkový song zpívaný samotným neřádobijcem Idrisem Elbou je důkazem, že se akční film i v 21. století dá natočit poctivě, přesvědčivě a s vášní pro tento žánr.

    • 27.8.2017  22:16

    Ta jedna hvězdička není za film, ale je pro mě za to, že jsem ho dokoukal.

    • 27.8.2017  22:14

    Marvelovky, moderní filmové pohádky pro děti i dospělé. Nikdy jsem je moc nemusel, protože jsem je nikdy příliš "nestudoval" a celé to universum všemožných postav s nadpřirozenými schopnostmi mi přišlo zamotané a komplikované. Vždycky jsem si říkal, co tam dělá tamta postava, proč tenhle bojuje s tamtím a co bylo před 1000 lety, než se "Thor" vyklubal na svět? Hmm. Tahle Marvelovka je ale ve své podstatě až primitivní a víte co, mě to vůbec nevadí. Naopak, popkornová záležitost je to jako řemen s mistrně zvládnutými triky, špetkou arogantního humoru a jako vždy smyslu pro spravedlnost. Proč mi to mělo být složité, když to může být tak jednoduché? Více takových jednohubek, kde člověk nemá pocit, že musí "ovládnout" a pochopit, oč ve filmu potamžo v celém komiksovém universu jde, ale kde se nechává unášet jednou trikově vytříbenou scénou za druhou.

    • 14.6.2017  00:16

    Sérii Vetřelec miluji a dávám na stejné místo s Terminátorem a troufám si tvrdit, že Covenant je velmi povedeným nástupcem, který Vetřelčí universum rozšiřuje a dává mu zcela nový rozměr. Ale pěkně popořadě. Již začátek dává napovědět, že tady půjde o mnohem víc, než jen konfrontaci s neznámou biologickou entitou. Hned na úvod se tedy ocitáme až v matrixovském prostoru, který poměrně jasně definuje role člověka jako pána všeho tvorstva a stvořitele všeho umělého, včetně umělé inteligence. Když se vám tedy podaří úvodní filozofické minuty vstřebat a uložit do paměti k pozdějšímu využití, budete rázem ve světě plném napětí, nejistoty a hrůzy, který dobře znáte z předchozích dílů. Z pozvolného začátku je rázem drama, které si nebere servítky a pohřbívá jednu postavu za druhou. Je zajímavé, že jsem měl od začátku pocit, jako kdybych členy posádky znal více, než jen těch pár minut a o to víc mě šokovalo, s jakou rychlostí umírali. Smrti to jsou brutální a jsou mistrovsky zpracované, čímž působí tak nějak přirozeně, jako ostatně známe u předchozích dílů. Vůbec všechny gore efekty jsou naprosto špičkové, bez poznání počítače. Dramatická evakuace z oné náhodně objevené planety, která nakonec nedopadne podle plánu, je vrcholným filmařským dílem žánru survival hororu a v pozdějších fázích filmu už nebude překonána, což neberu jako mínus, protože i tak je další sled událostí napínavý a brutálně nekompromisní. Když se situace tak nějak uklidní, tak člověk začne být nervózní a nejistý z jiných situací, které se ve filmu zjevují jako biblické obrazy pána stvořitele. Vetřelec jako takový tak není nakonec tím, čeho by se člověk/divák měl obávat. Samotný podnázev mě od začátku vrtal hlavou, protože ani v českém překladu názvu filmu nebyl přeložen. Covenant = závazek, dohoda, pakt, nebo také slib boží. A právě o slibu či paktu mezi člověkem a strojem je film nakonec více, než o samotném souboji člověka s vetřelcem. Otázka stvořitele je zde překvapivě hlavním motivem, který přidává do série zcela nový prvek - strach ze známého, respektive strach z nečeho, co se domníváme, že známe, protože jsme to vytvořili, mělo by nám to sloužit a nakonec zjistíme, že náš výtvor je tím, co nás ohrožuje nejvíce. Ostatně čeho jiného než člověka by se měl člověk bát? Snad jen superčlověka, umělé inteligence, která disponuje odpovědí na vše a poslouží všemu, na co si vzpomeneme, protože je to jeho povinnost sloužit svému stvořiteli. Když se ale z otroka androida stane sám stvořitel, může to mít neblahé následky pro lidstvo jako takové... Příslib do dalších dílů tam je a to je dobře. Nakonec musím vyzvdihnout hlavní dvojroli Michael Fassbendera, který je podle mě v reálu android. Katherine Waterstonová je také úžasná a svým způsobem evokuje vzpomínku na Sigourney Weaver. Vůbec celé pole herců je velmi povedené, přirozené a náramně zvládá scény, ve kterých si postavy neví rady, jsou zaskočeny a panikaří. Audio/video bez výhrad. Popravdě ačkoliv konec přímo vybízí k dalším inkarnacím Vetřelce, tak já bych si dovolil říct, že tímto povedeným filmem bychom jej mohli zase na nějakou dobu nechat spát...než nadejde jeho čas.

    • 26.5.2017  23:39
    Marťan (2015)
    ****

    Vizuálně krásná pohádka o tom, jak když se vše dělá s optimismem a s jasným cílem, tak všechno jde. Každý víme, že realita je trochu o něčem jiném, ale proč si to kazit. Člověk nemusí být sám na Marsu, aby se tak občas cítil. Myšlenka nikdy se nevzdávat platí od nepaměti a dokud člověk dýchá a má možnost dělat rozhodnutí, která vedou k dalším rozhodnutím, tak žije a přežívá. Marťan je tedy o každém z nás a o každodenních situacích, se kterými se musíme vyrovnávat. Takže až se budete cítit mizerně a nebudete si vědět rady, vzpomeňte si na Marťana a zkuste svůj problém vyřešit....třeba jako Iron Man.

    • 12.12.2016  00:14
    Westworld - Série 1 (série) (2016)
    *****

    Nejsem zrovna hltač seriálů, které tak trochu až arogantně považuji za ztrátu času (myšleno jejich pravidelné sledování), ale tohle, tohle mě odbouchlo na Měsíc! Možná jsem náročný divák, ale pokud mě má něco upoutat, tak to musí být na špičkové úrovni a to po všech stránkách. Nolan to vzal pěkně od podlahy - od naprosto úžasných úvodních titulků, přes na hlavičku trefený hudební doprovod až po mistrovsky zvolené herce, kde každý hraje svojí roli naprosto precizně, až strojově by se chtělo s trochou nadsázky říct. Každým dílem jsem si uvědomoval, jakou smutnou metaforou našeho technokratického, zautomatizovaného a tak trochu oduševnělého života seriál Westworld je. Nevím, jestli je to tím, že jsem pragmatik s náklonem k pesimismu naší budoucnosti, ale po každém díle jsem měl spíše ten nepříjemný pocit, než radost, že bych se dobře bavil. V jednu chvíli jsem dokonce začal trochu propadat panice a nejistotě, kde to vlastně žijeme a jestli náhodou ten čudlík na ovladači nemačkám jen proto, že mi to někdo vložil do kódu. Tak moc mě uhranul hannibalsky filozofující pan Ford (A. Hopkins), o své lidskosti přesvědčil tvrdě pracující Bernard (Jeffrey Wright), aby v průběhu vše padlo jak domeček z karet a já dostal smrtící polibek od pomstychtivé Maeve (Thandie Newton) a nožem pod žebra od maximálně charismatického muže v černém (Ed Harris). Nutno ale podotknout, že první polovina série se mi líbila více a to díky tomu, že nechávala větší prostor vlastní fantazii stejně jako samotný park svým návštěvníkům. Čím více jsem se dozvídal, tím méně jsem si mohl se svými divokými myšlenkami pohrávat a dokonce, v některých situacích jsem se naopak začal ztrácet a některé pasáže a dialogy mi přišly až zbytečně překombinované. Původní lehkost a čistota toho vzkazu, který se seriál snaží doručit, respektive vytvořit, se tak zvrhla v místy až nepřehledný mišmaš, který ale díky bohu v samotném závěru nabere opět jasných kontur a nechává prostor pro další fantazírování. Pro mě je Westworld zcela novým světem v té spoustě seriálů, které jsou dnes na trhu a rád se do něj opět vrátím. P.S.: Doporučuji také shlédnout originální Westworld z roku 1973 už jen z toho důvodu, aby si člověk uvědomil, jak nadčasové a překvapivě i slušně zpracované toto téma muselo v této době být a jak moc je poplatné době současné. Navíc podezírám Camerona, že ze starého Westworldu pár nápadů čerpal i do svého Terminátora. P.S.2: Kvalita streamu na HBO Go je naprosto brilantní a obecně tuhle službu vzhledem k obrovské nabídce dalších seriálů a pořadů z vlastní produkce, doporučuji všema deseti. P.S.3: Ne, tohle není placená reklama na HBO, to se mi jen někdo šťoural v kódu, že by Arnold? ;-).

    • 20.2.2016  23:44
    Muž z oceli (2013)
    ****

    Takhle nějak si představuji znovuzrození příběhu o Supermanovi.

    • 20.2.2016  23:34
    Deadpool (2016)
    ***

    Všeho moc škodí a tak i tahle na ruby postavená "marvelovka" stojí i padá na sarkasmu a dělání si srandy ze všeho, co má dvě ruce, dvě nohy, dvě oči či drápy. Bitky fajn, slow motion super, záporák bez většího charisma, triky ucházející a na můj vkus to bylo příliš, ale opravdu příliš o Deadpoolovi, jeho přítelkyni a místy debilních hláškách, které kazily celkový dojem. Kadence hlášek byla vůbec příliš vysoká. Je to jako když vám kamarád v hospodě řekne jeden dobrý vtip, tak druhý den si jej pamatujete a převyprávíte každému, koho potkáte. Když těch vtipů ale slyšíte deset za večer, přičemž ne všechny jsou kvalitní, tak druhý den nedáte z hlavy ani jeden. Strážci galaxie se mi líbily mnohem víc, protože i přes všechnu nekorektnost byli morálně vyzrálejší , společenštější a humor dávkovali v kombinaci s vážnými momenty. Konec filmu, kdy se do hry zapojily také jiné postavy, které krotily Deadpoolovi chování, už to nebylo jen o něm a přidaly do filmu normální lidský rozměr, se blížil mé představě o ideálním popcornovém zážitku. Škoda jen, že to přišlo tak pozdě.

    • 12.1.2016  22:48
    Padesátka (2015)
    ****

    Někdo má rád osmnáctky, někdo padesátky. Mně se Padesátka líbila. Naučil jsem se proflusávat mlhu a už konečně vím, k čemu jsou v lese krmelce. Jo a kdybyste náhodou našli zlatý globus, dejte ho Ondřeji Pavelkovi, zaslouží si ho. EDIT: Jo a ten soundtrack je boží, jedu ho už asi po "padesátý". Viliam Béreš a Matěj Belko odvedli skvělou práci.

    • 18.12.2015  20:26

    Nové Star Wars s jednoduchým příběhem, osvědčenou kvalitou triků, se starými známými i s novými sympatickými tvářemi, je příjemným prologem pro další díly, kde ale bude potřeba přidat ve všech aspektech, aby divák odcházel z kina přeci jen o něco více nasycen.

    • 20.7.2015  22:14

    Už podle traileru jsem si říkal, že to bude dobrý, že to má ten oldschoolovskej feeling a třebaže spousta lidí remcala, že to bude hrozný shit, tak mě se Genisys líbí. Těch důvodů je celá řada - poctivá řemeslná práce s triky, věrohodné prostředí, docela dobré postavy a hlavně Arnold zde hraje vlastní hlavní roli, která z toho dělá oslavu předchozích Terminátorů 1+2. Cestování časem sice příliš nerozumím a určitě se najdou nelogičnosti či díry obřích rozměrů ve scénáři, ale ve výsledku je to jedno, aspoň je o čem si po filmu povídat, spekulovat a vymýšlet teorie. Genisys mnohem lepší než bezduché Salvation a nejblíže svojí atmosférou původním dvěma kultovním dílům, také díky vtipu a celkovému časovému prolnutí. Při sledování filmu jsem si v hlavě přehrával jedničku a dvojku, vzpomínal a to mě na tom strašně bavilo. Je to jako listovat přes 20 let starým albem fotografií a zároveň tam doplňovat nové. Jak už mnohokrát zaznělo, největší podíl na tom má Arnold, který je středobodem filmu a pokaždé, když vstoupí na scénu, se mi objevil spokojený úsměv na tváři, vlil mi jakýsi klid do duše a říkal jsem si, je to dobrý, je to Terminátor jak má být. P.S.: Terminátor z tekutého kovu T-1000 zahraný Byung-hun Leem je úžasný a maximálně věrný svému staršímu originálu. P.S.2: Arnieho hláška "Old, but not obsolete" jistě vstoupí do historie podobně jako "I'll be back".

    • 26.2.2015  22:47

    Nejlíp utracená volná vstupenka do kina. Nejlepší mega fight v kostele, jaký jste kdy viděli, jen pro otrlé. Mrtvých jako v Terminátorech, Robocopech a Rambech dohromady. Colin Firth v nejlepší killing spree formě, ano ten Colin Firth, co kdysi balil Renée Zellweger v Deníku Bridget Jonesové tady masakruje lidi po desítkách. Nejlepší záporák Šamuel L. Jackson s okouzlující vadou řečššši, co tak úplně nerozumí úžasné britské angličtině. Hlavní hrdina, co vypadá jako Leonardo DiCaprio na steroidech. Nejkrásnější ohňostroj z vybuchujících mozků, co jste kdy viděli a že jste jich určitě viděli. Super soundtrack se starýma peckama, na který jsme všichni trsali v K2. Nejhezčí zadek švédské princezny, co to chtěla do zadku...no co vám budu povídat, v tom filmu je všechno. P.S.: Ta krev na lístku (viz. můj profil) není moje, to mě jenom cestou domů nasral jeden budižkničemu, který potřeboval naučit slušnému vychování á la Kingsman.

    • 14.1.2015  22:01

    Nesnáším sestupnou kvalitu u všeho, ale tohle je propad do doby kamenné. Jednička měla styl, šmrnc, skvělé bitky, spád a slušnou atmošku. Tomuhle C na videokazety chybí vše. Navíc Neeson mi připadá starý (60 let v té době není málo), nudný, bez života. Všichni herci jsou tak nějak bez života, jakoby to celé natáčeli z donucení. Bitky jsou skoro nejsou a když, tak příšerně natočené, pomalé, bez nápadu. Střelnice také výrazně ubylo. Čtyři roky je strašně dlouhá doba a většinou, když se něco podaří napoprvé na jedničku, už se to nikdy nezopakuje a tohle je přesně ten případ. Že z toho ale bude takováhle kaše, to jsem vážně nečekal. Je to jedno z těch pokračování, které nikdy nemělo vzniknout. Jediné, co mě bavilo, byla honička v autě, tam se asi podepsal Luc Besson a série Taxi. Tohle vidět v kině, tak chci vrátit peníze.

    • 11.1.2015  23:39
    96 hodin (2008)
    ****

    Začnu docela negativně. Taken 3 je v kinech a já tvrdil, že jedničku jsem neviděl, tak jsem si jí pustil. Postupně jsem si ale na scény rozpomněl a zjistil jsem, že jsem film kdysi už viděl, což by se u dobrých filmů stávat nemělo, že mi úplně vypadnou z hlavy. Nicméně přesto hodnotím čtyřma hvězdama a důvodem je svižná ruční akce po Seagalovsku, která odsejpá a člověk se nenudí ani minutu. Možná je to trochu přímočařejší a jednodušší film, ale není tam ten zbytečný balast okolo. Neeson si jde pro svojí dceru tou nejkratší možnou cestou a tak by to asi mělo být. Stopáž je tedy trefená přesně do černého. Jediné, co mi tam chybí, jsou řekněme emocionálnější momenty, výraznější hudba a nějaká scéna, která by byla zapamatováníhodná.

    • 18.12.2014  23:03

    Troufnu si říct, že v každém člověku je trochu smysl pro "rasismus", myslím pro ten co reálně neubližuje, ale naopak může i spojovat. Tahle šílená a zároveň životní komedie by mohla sloužit jako test smyslu pro humor. Já jsem se tedy bavil náramně a herecké výkony bílých rodičů byly fantastické. Černým už jsem to tolik nežral. Oops. ;-)

    • 3.11.2014  21:49
    John Wick (2014)
    *****

    Jedna dvě, John Wick jde, John Wick jde si pro tebe, pitomče, Iosefe, každý se před ním třese. Nediv se, Iosefe, při týhle gunplay noblese. Začneš jako návnada, hleď, už se blíží Baba Jaga. John Wick kráčí tmou a k tomu si zpívá svou: Hou hou hou, kolty jdou, nestřelím tě jen jednou, dvakrát třikrát hrudníček a pak čelní lalůček, a když mi dojdou náboje, podám si tě ve stoje, zlomím haksnu, ručičku, vazem končím srandičku. Kalamajka Wick Wick Wick, napíšou ti na pomník!

    • 2.10.2014  23:43
    Equalizer (2014)
    ***

    Equalizer: Rambo z Bauhausu. Problém tohodle filmu a mnohých dalších je ten, že mají sestupnou tendenci co se týče atmosféry, potažmo akčních scén či scénáře. Což o to, Denzel je po celý film cool, hraje to prostě dobře, ale scénárista s jeho postavou zachází jako s robotem. Třebaže se chvílemi objeví náznaky lidskosti u tohoto stroje na zabíjení, tak to nikdy nedojde tak daleko, že byste si řekli, je to člověk. Jsou tam podivné odkazy na jeho rodinu, respektive manželku, ale co se přesně stalo, se nedozvíme. Druhý problém je samotná akce, jejíž začátek konce je poměrně brzy v úvodu, kdy si Denzel pohraje s rusákem Slavim a jeho mordpartou způsobem, který zavání magií. Vše následující je pouze recyklace již viděného a navíc v horším provedení. Kdo by snad čekal (já já já) eskalování akčních scén, především těch kontaktních, bude extrémně zklamaný. Kdo by snad čekal (já já JÁ!), že celá óda na zabíjení bude zakončena vyšperkovanou bitkou s hlavním záporákem, bude velmi, ale velmi zklamaný. Tím se dostávám ke třetímu faux pas. Záporák by mohl nést přezdívku "Velká huba a skutek utek". Člověk by od člena SPECNAZ čekal přeci jen víc, než jedno nesmyslné brutální umlácení šéfa gangu, přičemž nebýt reakce kolegy, který mu vlastně zachrání krk pohotovým zastřelením bodyguardů, bylo by po záporákovi hned na začátku filmu, dále jedno uškrcení bezbranné holky (to je fakt frajer) a zbytek si nepamatuji. Zkrátka pan "velkohubý" kromě žvástů a honění ega samochválnými kecy nepředvede zhola nic, ale jako fakt nic. Vyvrcholením filmu má být závěrečná akční pasáž ve stylu "Rambo sám doma v Bauhausu". V momentě, kdy Denzel začal sypat štěrk na podlahu a připravovat absurdní pasti proti nejlepším ruským zabijákům jsem se v kině v křesle posunul asi o půl metru níže, obličej se mi pokřivil do zvláštního úsměvu a trochu jsem začal pochybovat o zdravém rozumu režiséra, kterému zřejmě přišlo jako dobrý nápad to celé okořenit několika prvky z Ramba. Ostnatý drát? Vrtačka? Hřebíkovač? Ještě chyběly napínáčky, vteřinové lepidlo a pytel cementu a mohla z toho být perfektní "Pomsta Kutila Tima". A to není vše. Vytknout bych mohl nepřesvědčivé koncentrační zpomalovačky á la Sherlock Holmes, které neměly žádný význam nebo celou řadu zvláštních nelogičností jako např. scéna s dušením policajta v autě nebo celkově plytký příběh, který se v zásadě omezoval na jednu část města a zároveň si kladl za úkol navodit pocit, že jde o mnohem víc v globálním měřítku. Zkrátka jeden potížista, co odrovná celou ruskou mafii, přičemž každý den ve 2 ráno sedí v typickém americkém snídaňovém baru, kde si čte knížku Stařec a moře a čeká na místní kurvičku, aby jí mohl morálně pročistit. Když to vezmu suma sumárům, tak ty tři hvězdy jsou jen za Denzela, prvních 35 minut, kdy se buduje atmosféra a úvodní cool vymlácení Slaviho hnízda. Dál byl už film jen horší a je to velká škoda. P.S.: Co ten megavýbuch, který byste nepřežili ani schovaný 5m pod zemí ve sklepě? P.S.2: Konec tak trochu zavání pokračováním, tak doufám, že to celé posune někam mnohem dál, hlouběji a s více souboji.

    • 10.6.2014  22:19

    Po dlouhé době film do kina, kde jsem za těch 140 Kč plně spokojený. Přitom prvních pár minut filmu na mě působilo jako velký průšvih - scéna s generálem působila příšerně, amatérsky, což bylo dáno i tím, že hlavní hrdina byl v podstatě amatér, nesprávný člověk na nesprávném místě. Po úvodní bitce to ale začalo nabírat na neskutečných otáčkách, což ocení nejenom lidi jako já, kteří o filmu dopředu nevěděli zhola nic. Jízda na horské dráze je proti tomu procházka růžovou zahradou. Chytře natočené scény dávkované vždy s trochu jiným tempem, dialogem a kamerou přičemž si zachovávají kontinuitu, plynulost a dokonce mají i logiku. Do toho si přimíchejte vojenský vtip někdy až na hraně parodie, zajímavé odkazy na historii a nenudíte se ani v neakčních scénách. Ba naopak, ty jsou minimálně stejně zábavné jako souboje s mimiky. Herci hrají své role na jedničku s hvězdičkou, člověk se s nimi cítí dobře a každé postavě nejde upřít jistý druh unikátnosti. Akční scény jsou perfektně sešité bez náznaku odfláknutosti a plné zajímavých detailů. Příběh i jeho podání jsou velmi dobře navázány na jednotlivé scény a člověk si nikdy neřekne, tak takhle ne, tohle tam nepatří, tohle bych udělal jinak atd. jako se to stává často u jiných blockbusterů. Navíc tenhle film ani jako blockbuster nepůsobí. V leččems připomíná Hvězdnou pěchotu, částečně i díky humoru, který je bezprostřední a trefně reflektuje dění na scéně. Hnacím motorem je restartování dne a člověk si každou vteřinou říká, tak jak to asi bude teď, co se změní, kam se to posune a hltá každý další frame. Cruise, ačkoliv ho nemusím, zahrál perfektně. V obličeji se mu scéna od scény měnil výraz, vždy trochu k větší nasranosti a zároveň bezradnosti. Nikdy ale nezahrál až do úplné beznaděje a člověk stále doufal, že zdánlivě prohraná válka proti mimikům bude nakonec vyhrána i za cenu největší, což se nakonec nepotvrdilo. Hlavní hrdinka zase nenásilně do filmu vnesla ženskost bez zbytečných kýčů. Tu pusu si na konci klidně mohli odpustit, nebyla důležitá. Jedinou výtkou tohoto a celé další řady podobných filmů je tak fakt, že to dobře dopadne pro všechny zúčastněné, což je ale moje osobní slabost spíše pro smutné konce. Většině diváků ale happy-end bude vyhovovat. 90%

    • 11.3.2014  23:05
    Gravitace (2013)
    *****

    Od samého počátku filmu byli lidé fascinováni pohyblivými obrázky. Na začátku dokonce první diváci utíkali z kin, protože nevěděli, na co se to vlastně dívají, jakým způsobem to funguje, jak to vzniklo a jak se to dělá. Přesně s takovým pocitem jsem dnes odešel z Kotvy. Na filmech mě baví (obecně) vizuální stránka, střih, kamera, hudba, zvuky a někdy až symbolické detaily, kdy si říkám, jestli to byl záměr nebo náhoda (odpočívající Sandra Bullock v poloze embrya po vyčerpávajícím úvodním boji o život), ... a tohle všechno dohromady také dokáže vyvolat emoce, čert vem příběh. U drtivé většiny filmů člověk přibližně ví, jakým způsobem se natáčí která scéna, co je počítač, co zelené plátno, co jsou kulisy, kde jsou lana atd. U GRAVITACE odcházím s pocitem, jako první diváci filmů bratří Lumiérů v roce 1895, kdy se na ně v jednom ze slavných snímků řítila lokomotiva a oni utíkali z kina. Já jsem z kina sice neutekl, ale nemám absolutní šajnu, jak se GRAVITACE natáčela...a je úplně fuk, že ve vodě. Pro mě je tenhle vizuální Everest ukázkou toho, že když lidé chtějí, dokáží cokoliv a něco jako 100%, čili pevně daná hranice lidských možností, kvality, odhodlání, úsilí, neexistuje. Proto tento film nehodlám hodnotit jakoukoliv stupnicí, protože by to znamenalo, že jsem to takové čekal a že jsem o tom měl nějakou představu na mé stupnici. Neměl a jsem za to rád.

    • 23.7.2013  00:17
    Pahorek (1965)
    ****

    Člověk přijde z kina nasranej z toho, že vyhodil peníze za parodii na akční film White House Dawn a hele, na ČT2 dávají Pahorek. Nikdy jsem ten film neviděl, ale stačí prvních pár minut a člověk nemůže odejít od obrazovky. Člověk se musí dozvědět, jak to parta pěti zlodějů, dezertérů a šmelinářů v té nesnesitelné poušti, vězení, nakonec zvládne. Film ze staré školy, kde jsou každá z postav hlavním hrdinou, každý má své problémy, ale jeden problém mají společný - dostali se na místo, kde se velitelé i z kusu dřeva snaží udělat vojáka. Potit krev je totiž povinností každého vojáka, který odmítá sloužit svým velitelům. Pahorek, to místo, kam každý z nich musí xkrát vyběhnout v plné polní, nahoru, dolů, nahoru, dolů, znovu a znovu byl postaven ostatními vězni z jediného důvodu - zlomit vůli vzpurných vojáků, kterým válečná vřava a válečný režim vzal iluze o spravedlivém, mírumilovném a svobodném světě pro každého.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace