Vodny

Nesnáším sestupnou kvalitu u všeho, ale tohle je propad do doby kamenné. Jednička měla styl, šmrnc, skvělé bitky, spád a slušnou atmošku. Tomuhle C na videokazety chybí vše. Navíc Neeson mi připadá starý (60 let v té době není málo), nudný, bez života. Všichni herci jsou tak nějak bez života, jakoby to celé natáčeli z donucení. Bitky jsou skoro nejsou a když, tak příšerně natočené, pomalé, bez nápadu. Střelnice také výrazně ubylo. Čtyři roky je strašně dlouhá doba a většinou, když se něco podaří napoprvé na jedničku, už se to nikdy nezopakuje a tohle je přesně ten případ. Že z toho ale bude takováhle kaše, to jsem vážně nečekal. Je to jedno z těch pokračování, které nikdy nemělo vzniknout. Jediné, co mě bavilo, byla honička v autě, tam se asi podepsal Luc Besson a série Taxi. Tohle vidět v kině, tak chci vrátit peníze.

Začnu docela negativně. Taken 3 je v kinech a já tvrdil, že jedničku jsem neviděl, tak jsem si jí pustil. Postupně jsem si ale na scény rozpomněl a zjistil jsem, že jsem film kdysi už viděl, což by se u dobrých filmů stávat nemělo, že mi úplně vypadnou z hlavy. Nicméně přesto hodnotím čtyřma hvězdama a důvodem je svižná ruční akce po Seagalovsku, která odsejpá a člověk se nenudí ani minutu. Možná je to trochu přímočařejší a jednodušší film, ale není tam ten zbytečný balast okolo. Neeson si jde pro svojí dceru tou nejkratší možnou cestou a tak by to asi mělo být. Stopáž je tedy trefená přesně do černého. Jediné, co mi tam chybí, jsou řekněme emocionálnější momenty, výraznější hudba a nějaká scéna, která by byla zapamatováníhodná.

Troufnu si říct, že v každém člověku je trochu smysl pro "rasismus", myslím pro ten co reálně neubližuje, ale naopak může i spojovat. Tahle šílená a zároveň životní komedie by mohla sloužit jako test smyslu pro humor. Já jsem se tedy bavil náramně a herecké výkony bílých rodičů byly fantastické. Černým už jsem to tolik nežral. Oops. ;-)

Jedna dvě, John Wick jde, John Wick jde si pro tebe, pitomče, Iosefe, každý se před ním třese. Nediv se, Iosefe, při týhle gunplay noblese. Začneš jako návnada, hleď, už se blíží Baba Jaga. John Wick kráčí tmou a k tomu si zpívá svou: Hou hou hou, kolty jdou, nestřelím tě jen jednou, dvakrát třikrát hrudníček a pak čelní lalůček, a když mi dojdou náboje, podám si tě ve stoje, zlomím haksnu, ručičku, vazem končím srandičku. Kalamajka Wick Wick Wick, napíšou ti na pomník!

Equalizer: Rambo z Bauhausu. Problém tohodle filmu a mnohých dalších je ten, že mají sestupnou tendenci co se týče atmosféry, potažmo akčních scén či scénáře. Což o to, Denzel je po celý film cool, hraje to prostě dobře, ale scénárista s jeho postavou zachází jako s robotem. Třebaže se chvílemi objeví náznaky lidskosti u tohoto stroje na zabíjení, tak to nikdy nedojde tak daleko, že byste si řekli, je to člověk. Jsou tam podivné odkazy na jeho rodinu, respektive manželku, ale co se přesně stalo, se nedozvíme. Druhý problém je samotná akce, jejíž začátek konce je poměrně brzy v úvodu, kdy si Denzel pohraje s rusákem Slavim a jeho mordpartou způsobem, který zavání magií. Vše následující je pouze recyklace již viděného a navíc v horším provedení. Kdo by snad čekal (já já já) eskalování akčních scén, především těch kontaktních, bude extrémně zklamaný. Kdo by snad čekal (já já JÁ!), že celá óda na zabíjení bude zakončena vyšperkovanou bitkou s hlavním záporákem, bude velmi, ale velmi zklamaný. Tím se dostávám ke třetímu faux pas. Záporák by mohl nést přezdívku "Velká huba a skutek utek". Člověk by od člena SPECNAZ čekal přeci jen víc, než jedno nesmyslné brutální umlácení šéfa gangu, přičemž nebýt reakce kolegy, který mu vlastně zachrání krk pohotovým zastřelením bodyguardů, bylo by po záporákovi hned na začátku filmu, dále jedno uškrcení bezbranné holky (to je fakt frajer) a zbytek si nepamatuji. Zkrátka pan "velkohubý" kromě žvástů a honění ega samochválnými kecy nepředvede zhola nic, ale jako fakt nic. Vyvrcholením filmu má být závěrečná akční pasáž ve stylu "Rambo sám doma v Bauhausu". V momentě, kdy Denzel začal sypat štěrk na podlahu a připravovat absurdní pasti proti nejlepším ruským zabijákům jsem se v kině v křesle posunul asi o půl metru níže, obličej se mi pokřivil do zvláštního úsměvu a trochu jsem začal pochybovat o zdravém rozumu režiséra, kterému zřejmě přišlo jako dobrý nápad to celé okořenit několika prvky z Ramba. Ostnatý drát? Vrtačka? Hřebíkovač? Ještě chyběly napínáčky, vteřinové lepidlo a pytel cementu a mohla z toho být perfektní "Pomsta Kutila Tima". A to není vše. Vytknout bych mohl nepřesvědčivé koncentrační zpomalovačky á la Sherlock Holmes, které neměly žádný význam nebo celou řadu zvláštních nelogičností jako např. scéna s dušením policajta v autě nebo celkově plytký příběh, který se v zásadě omezoval na jednu část města a zároveň si kladl za úkol navodit pocit, že jde o mnohem víc v globálním měřítku. Zkrátka jeden potížista, co odrovná celou ruskou mafii, přičemž každý den ve 2 ráno sedí v typickém americkém snídaňovém baru, kde si čte knížku Stařec a moře a čeká na místní kurvičku, aby jí mohl morálně pročistit. Když to vezmu suma sumárům, tak ty tři hvězdy jsou jen za Denzela, prvních 35 minut, kdy se buduje atmosféra a úvodní cool vymlácení Slaviho hnízda. Dál byl už film jen horší a je to velká škoda. P.S.: Co ten megavýbuch, který byste nepřežili ani schovaný 5m pod zemí ve sklepě? P.S.2: Konec tak trochu zavání pokračováním, tak doufám, že to celé posune někam mnohem dál, hlouběji a s více souboji.

Po dlouhé době film do kina, kde jsem za těch 140 Kč plně spokojený. Přitom prvních pár minut filmu na mě působilo jako velký průšvih - scéna s generálem působila příšerně, amatérsky, což bylo dáno i tím, že hlavní hrdina byl v podstatě amatér, nesprávný člověk na nesprávném místě. Po úvodní bitce to ale začalo nabírat na neskutečných otáčkách, což ocení nejenom lidi jako já, kteří o filmu dopředu nevěděli zhola nic. Jízda na horské dráze je proti tomu procházka růžovou zahradou. Chytře natočené scény dávkované vždy s trochu jiným tempem, dialogem a kamerou přičemž si zachovávají kontinuitu, plynulost a dokonce mají i logiku. Do toho si přimíchejte vojenský vtip někdy až na hraně parodie, zajímavé odkazy na historii a nenudíte se ani v neakčních scénách. Ba naopak, ty jsou minimálně stejně zábavné jako souboje s mimiky. Herci hrají své role na jedničku s hvězdičkou, člověk se s nimi cítí dobře a každé postavě nejde upřít jistý druh unikátnosti. Akční scény jsou perfektně sešité bez náznaku odfláknutosti a plné zajímavých detailů. Příběh i jeho podání jsou velmi dobře navázány na jednotlivé scény a člověk si nikdy neřekne, tak takhle ne, tohle tam nepatří, tohle bych udělal jinak atd. jako se to stává často u jiných blockbusterů. Navíc tenhle film ani jako blockbuster nepůsobí. V leččems připomíná Hvězdnou pěchotu, částečně i díky humoru, který je bezprostřední a trefně reflektuje dění na scéně. Hnacím motorem je restartování dne a člověk si každou vteřinou říká, tak jak to asi bude teď, co se změní, kam se to posune a hltá každý další frame. Cruise, ačkoliv ho nemusím, zahrál perfektně. V obličeji se mu scéna od scény měnil výraz, vždy trochu k větší nasranosti a zároveň bezradnosti. Nikdy ale nezahrál až do úplné beznaděje a člověk stále doufal, že zdánlivě prohraná válka proti mimikům bude nakonec vyhrána i za cenu největší, což se nakonec nepotvrdilo. Hlavní hrdinka zase nenásilně do filmu vnesla ženskost bez zbytečných kýčů. Tu pusu si na konci klidně mohli odpustit, nebyla důležitá. Jedinou výtkou tohoto a celé další řady podobných filmů je tak fakt, že to dobře dopadne pro všechny zúčastněné, což je ale moje osobní slabost spíše pro smutné konce. Většině diváků ale happy-end bude vyhovovat. 90%

Od samého počátku filmu byli lidé fascinováni pohyblivými obrázky. Na začátku dokonce první diváci utíkali z kin, protože nevěděli, na co se to vlastně dívají, jakým způsobem to funguje, jak to vzniklo a jak se to dělá. Přesně s takovým pocitem jsem dnes odešel z Kotvy. Na filmech mě baví (obecně) vizuální stránka, střih, kamera, hudba, zvuky a někdy až symbolické detaily, kdy si říkám, jestli to byl záměr nebo náhoda (odpočívající Sandra Bullock v poloze embrya po vyčerpávajícím úvodním boji o život), ... a tohle všechno dohromady také dokáže vyvolat emoce, čert vem příběh. U drtivé většiny filmů člověk přibližně ví, jakým způsobem se natáčí která scéna, co je počítač, co zelené plátno, co jsou kulisy, kde jsou lana atd. U GRAVITACE odcházím s pocitem, jako první diváci filmů bratří Lumiérů v roce 1895, kdy se na ně v jednom ze slavných snímků řítila lokomotiva a oni utíkali z kina. Já jsem z kina sice neutekl, ale nemám absolutní šajnu, jak se GRAVITACE natáčela...a je úplně fuk, že ve vodě. Pro mě je tenhle vizuální Everest ukázkou toho, že když lidé chtějí, dokáží cokoliv a něco jako 100%, čili pevně daná hranice lidských možností, kvality, odhodlání, úsilí, neexistuje. Proto tento film nehodlám hodnotit jakoukoliv stupnicí, protože by to znamenalo, že jsem to takové čekal a že jsem o tom měl nějakou představu na mé stupnici. Neměl a jsem za to rád.

Člověk přijde z kina nasranej z toho, že vyhodil peníze za parodii na akční film White House Dawn a hele, na ČT2 dávají Pahorek. Nikdy jsem ten film neviděl, ale stačí prvních pár minut a člověk nemůže odejít od obrazovky. Člověk se musí dozvědět, jak to parta pěti zlodějů, dezertérů a šmelinářů v té nesnesitelné poušti, vězení, nakonec zvládne. Film ze staré školy, kde jsou každá z postav hlavním hrdinou, každý má své problémy, ale jeden problém mají společný - dostali se na místo, kde se velitelé i z kusu dřeva snaží udělat vojáka. Potit krev je totiž povinností každého vojáka, který odmítá sloužit svým velitelům. Pahorek, to místo, kam každý z nich musí xkrát vyběhnout v plné polní, nahoru, dolů, nahoru, dolů, znovu a znovu byl postaven ostatními vězni z jediného důvodu - zlomit vůli vzpurných vojáků, kterým válečná vřava a válečný režim vzal iluze o spravedlivém, mírumilovném a svobodném světě pro každého.

Bílý dům je v ohrožení a s ním i prezident USA. Banda lotrů, kteří jsou prioritně na seznamu FBI, CIA a VB, se do Bílého domu dostane ... pěšky, ladně bez povšimnutí projde kolem "ochranky", jakoby pošteluje domácí kino paní prezidentové a pak vyvraždí všechny bezpečnostní složky v Bílém domě s ohromující lehkostí. Odpálení bomby ve vozíku pro uklízeče, který se pohybuje na místě, kde nemá co dělat, přičemž narazí do jednoho vysoce postaveného zaměstnance, kterému to přijde divné, ale raději si utře polité sako, než by to zkoumal, je také provedeno s ohromující lehkostí. A pak už to jde ráz naráz. Honičky speciálních obrněných vozů po trávníku jako nějaké rally s RC autíčkama, raketomet v prezidentově limuzíně jako součást standardní výbavy, bakelitové tanky, všudypřítomní čumilové v bezprostřední blízkosti ohrožení, přátelské helikoptéry letící 3m nad zemí a ohrožující nic netušící obyvatele, ohnivé výbuchy tikajících granátů, jejichž ohromující devastaci přežijete, když se schováte za červotočem prolezlý stůl Aba Lincolna, zažijete trojnásobnou výměnu prezidenta, hackera, který se sám odpálí atd. K technické stránce filmu - příšerné digitální efekty, příšerné výbuchy a absolutně nevnímatelný hudební podkres. Co ale zamrzí ze všeho nejvíce, že film byl bez jakýchkoliv emocí. Ne, tohle není parodie (ale mohla být, škoda), ale pád Rolanda Emmericha do filmové odpadní šachty. Namísto toho si dejte raději Olympus Has Fallen, ve kterém si Butler na nic a s nikým nehraje. White House Down je dalším filmem, který v efektním zpomaleném traileru sází na to, že na něj prostě do kina musíte. Ne, nemusíte a nechoďte. Snad jen pokud to vezmete jako parodii na Johna Mclaina. Hodnocení: 1* za Jamieho Foxxe, kterému bych sežral i roli hovna (pardón).

"Rukou točené" filmy moc nemusím. Proč? Protože už z podstaty způsobu natáčení postrádají filmový detail, bývají nepřehledné a tím maskují své nedokonalosti. Cloverfield mě zklamal, Kronika splnila očekávání, ale bylo to o chlup. V průběhu filmu jsem několikrát změnil názor na jeho koukatelnost, která se především z počátku jevila jako standardní klišé - tři kluci náhodou "zakopnou" o nějaké těleso, které je obdaří mimořádnými schopnostmi. Následuje série pokusů a předvádění, což byla většinou nuda a já si říkal, pojďme dál, k jádru pudla. Nešel jsem do kina na estrádu talentovaných nadlidí. Pak se film pohne vyloženě temným směrem, který osciluje na hranici hororu a psycho-thrilleru, jenže tam vydrží sotva pár minut. Ke konci se to nějak zvrtne a dlouho budovaná atmosféra je na kusy. Přehlídka home-made efektů je sice působivá a několikrát jsem si říkal, jak to jen udělali, že to do sebe pasuje a nevidím tam žádné chyby? Jenže to na výborný film nestačí. Nestačí dělat jen něco dobře a tlačit to do popředí na úkor ostatních filmových aspektů. Kdyby měl film 100 minut, více se zaměřil na všechny tři hlavní postavy, neřešil pořád Andrewa, mohl film překonat sám sebe. Takhle je to jen další teenagerovský kinolap, na který se chytí spousta diváků, ale brzy se na něj zapomene. Klidně by z toho mohl být seriál, nebo filmová trilogie, ale nemám ten pocit, že až tak nad tím tvůrci přemýšleli. Do kina? ANO.