IdaHutt

IdaHutt

Ivana Blahutová

okres Ostrava

9 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
    • 28.12.2012  03:28
    Drei Wege zum See (TV film) (1976)
    ***

    Hanekeho TV film podle novelky Ingeborg Bachmannové Tři cesty k jezeru je doslova "přepisem" předlohy (obdobně jako např. Fassbinder pojal svou Effi Briestovou podle románu Theodora Fontaneho). Film je tudíž především doplňující obrazovou ilustrací k vypravěčem citovanému textu. Jestliže Fassbinder tuto stylizaci ještě podtrhl záměrnou statičností scén a postav, Haneke se spokojil s mechanickým spojením obou prvků - literárního a filmového. Z mého hlediska se tím v tomto případě spíše potvrzuje to, jak se mnohovrstevnatá literární předloha vzpírá přímočarému, byť kultivovanému a citlivému filmovému jazyku.

    • 28.12.2012  03:19

    Pro filmový přepis byla tato románová předloha E. M. Forstera určitě mnohem tvrdším oříškem, než například autorovy romány Kam se bojí vkročit i andělé, Okno s vyhlídkou či Howards End (Rodinné sídlo). V tomto smyslu se Lean a ostatní tvůrci zhostili svého úkolu více než dobře. Román sám se typicky forsterovským způsobem, tj. velké následky z malých příčin, láme až zhruba v polovině poklidně plynoucího vyprávění. Film si naopak drží slušné tempo od počátku (velkolepý příjezd). Konflikt dvou kultur - zde především coby konflikt dvou konformit - zůstává jak v románu, tak ve filmu nakonec otevřený. Lean už ho nemusel řešit, jelikož ho zatím vyřešila historie, Forster, dobře obeznámený s Indií a s naturelem Indů, v závěru románu (v roce 1924!) nepochyboval o odchodu britského koloniálního panstva. Přičemž stejně dobře pochopil, že nejde o vítězství toho "lepšího" nad "horším" - ani Azíz a ostatní Indové, ani koloniální úředníci nejsou žádnými vzorovými hrdiny, spíše právě naopak. Co se Leanovi povedlo mnohem lépe ve srovnání s Forsterem, to byla doslova hlubinná psychologie slečny Questedové, symbolicky dokonale vyjádřená ve scéně s opicemi v džungli.

    • 13.12.2012  04:23

    Film lepší než původní literární předloha. A současně - při dobrém sledování - odhaluje slabinu bestsellerového debutu mladičké F. Saganové. Její sedmnáctiletá Cecil je totiž dokonalou psychologickou projekcí toho, jak by chtěla být sedmnáctiletá dívka brána svým okolím, především pak svou vlastní rodinou, svým otcem. Přání otcem myšlenky: Cecil je tak sice pouhých sedmnáct, avšak ruku na srdce, chová se a je takřka všemi kolem respektovaná, jako by jí bylo minimálně třicet a měla životních zkušeností na rozdávání. Na závěr sice přijde nutná facka od reality, leč zdá se mi, že se tím vůbec nic v pokřivené reflexi a sebereflexi hlavních postav nezmění.

    • 13.12.2012  04:12

    Romantická oddechovka na dobrou noc. A díky bohu za humorný nadhled, který milostné drámo mezi Liz a Richardem ironicky odlehčil. Orson Welles coby prohnaný režisér Max Buda, všemi prostředky kličkující před berňákem, vskutku k zulíbání.

    • 13.12.2012  04:05

    Zdá se mi, že filmy podle Saganové jsou lepší než její magazínové příběhy. Také u tohoto snímku nejde o banálnost problémů hlavní hrdinky, nýbrž o elegantní atmosféru a trochu té romantiky, z níž lze bezbolestně vystřízlivět. Věrohodnost podtrhává Ingrid Bergman, ale hlavně mladicky spontánní Anthony Perkins, který zde překvapivě nepostrádá chlapecký sex appeal. A pak ten kouzelný hudební motiv z Brahmse, sice už tolikrát použitý (např. Undercurrent), leč přesto...

    • 13.12.2012  03:34
    The Caller (2011)
    **

    Váhala jsem, zda nedat vyšší hodnocení, poněvadž nakonec to bylo přece jenom lepší, než jsem čekala. O jednu hvězdu jsem ale snímek degradovala - ne kvůli tomu, co recykloval z jiných filmů, ale kvůli tomu, že v závěru nevyužil možnosti, která se nabízela a díky které by mohl posunout vyznění nad úroveň pouhých hororových hrátek s časem. Abych se nedopustila spoileru, tak snad pouze zalituji, že se změnou podmínek se (zákonitě!) nezměnil také charakter postavy, respektive všech postav. Kdyby to autoři dodrželi, musel by být epilog úplně jiný.

    • 13.12.2012  03:26
    Barón (TV film) (1989)
    **

    Snímek se všemi předpoklady k úspěchu: zajímavé téma, výborní herci, účast skvělého scenáristy - Jaroslava Dietla, a přece - nevím proč - ve výsledku vznikla únavná, bezbarvá, nudná inscenace. Nejspíše kvůli monotónně, staticky pojaté kameře a lhostejné atmosféře, v níž asi pospával jak režisér, tak herci.

    • 13.12.2012  03:16

    Mnoho výtvarného povyku pro nic. Na první pohled celkem jedlý film - všechno už sice stokrát viděno někde jinde, ale aspoň se zajímavou kamerou a výpravou. Jenomže to je málo, zvláště vzhledem k renomé Tima Burtona. Marně jsem doufala, že všech těch omšelých motivů a figur využije třeba k něčemu inteligentnějšímu, překvapivému, novému. Prvoplánová, nablýskaná, hollywoodsky infantilní show.

    • 12.12.2012  04:32
    Ponurý dům (TV seriál) (2005)
    *****

    Vlastě se mi tento přepis Dickense líbí snad nejvíce ze všech jeho zfilmovaných románů, jež jsem kdy viděla, a byla jich spousta, spousta. Vyznění celé anabáze mnohageneračního sporu o dědictví graduje v symbol mimořádné síly. Dickensovsky ostře a jednoduše načrtnuté charaktery vzbuzují v divákovi tu správnou dávku emocí a vyvolávají žádoucí morální odezvu. Zvláštní pozornost si zaslouží zdánlivě nedůležitá scéna se jmény ptáčků v klecích, kterou pokládám ze dramatický majstrštyk. A v neposlední řádě mě už poněkolikáté Gillian Anderson přesvědčila o svém mimořádném herectví (Akta X odpuštěna!).

    • 12.12.2012  04:22
    Our Mutual Friend (TV seriál) (1998)
    *****

    Působivý přepis Dickense, plný tajemných zápletek, kontrastů mezi opulentním bohatstvím a drásavou chudobou, bizarních motivů, naturalismu a brutality. Nepostrádá ani nutnou dávku ironie a romantiky. Nenechá diváka chladným, avšak asi nebudu mít psychickou sílu se na tento výborně natočený příběh někdy podívat podruhé. Skvělé postavy, zejména na posedlého "schoolmastera" těžko hned tak zapomenu.

    • 12.12.2012  04:14
    Mystery of Edwin Drood (TV seriál) (2012)
    **

    Přepis Dickensova díla, avšak bez tradičního silného morálního, náboženským protestantismem determinovaného Dickensova poselství. Snad to způsobila nedokončenost literární předlohy, nemohu však soudit, jelikož román neznám. Bohužel, nakonec zůstala jen jakási chaotická směs vášní, chorobných závislostí, temných křivd z minulosti, okořeněná "koloniálními" postavami. Výsledkem je nabubřelé "mystery" krimi s laciným vyústěním.

    • 12.12.2012  03:16
    The Way We Live Now (TV seriál) (2001)
    *****

    Snad vůbec nejlepší britský seriál, který jsem viděla v posledních dvou dekádách. Pronikavý, ironický, jdoucí do sociální a psychologické hloubky. Příběh z 19. století, v němž až příliš dobře divák pozná mnohé z dneška, zejména čachry lichvářského bankéře a hochštaplera Melmotta. Jsem vážně zvědavá, zda se ČT někdy tohle odváží uvést na obrazovku (snad v pozdních nočních hodinách).

    • 12.12.2012  03:07
    He Knew He Was Right (TV seriál) (2004)
    *****

    Podle mého bez chyby. Strhující studie patologické žárlivosti v přesně zobrazených dobových podmínkách. Chorobní žárlivci řádí dodnes a mnoho žen, byť dávno "rovnoprávných", se ocitá v podobné existenční pasti jako dříve. Pouze morálka se zásadně změnila, což rovněž vede k důležitému zamyšlení. Seriál se chystám zhlédnout časem znovu. Stojí za to.

    • 12.12.2012  02:57
    The Barchester Chronicles (TV seriál) (1982)
    ****

    Klasik anglické literatury Anthony Trollope poskytl filmařům z BBC tři vynikající románové předlohy - kromě The Barchester Chronicles ještě He Knew He Was Right a nejnověji The Way We Live Now. Všechny stojí za zhlédnutí, navíc každá z nich přináší jiné téma, jiné millieu, jiné konflikty. Především však všechny dokládají úžasnou autorovu znalost společenského prostředí a lidské psychiky. Ačkoli Donald Pleasence je hlavní postavou v tomto brilantním hereckém koncertu, asi navždy už mi utkví v paměti part sehraný dokonale slizkým Alanem Rickmanem.

    • 12.12.2012  02:47
    Konec přehlídky (TV seriál) (2012)
    *

    Na rozdíl od všech nadšených ohlasů musím konstatovat, že díl od dílu větší a větší pitomost. První díl ještě slušně rozběhnutý, pak už pouze sestup do sice vizuálně působivých, avšak myšlenkově a psychologicky prázdných situací, nemluvě o historické povrchnosti a vynechání klíčových dějinných momentů, s podivuhodnou ignorancí překrytých jakýmsi privátním chaosem. Většina postav jako by se zde ocitla úplně náhodou, náhodou cosi vykonala, náhodou opět zmizela... Figury nejenom s nevěrohodnou psychologickou a sociální motivací, avšak vlastně zcela bez konzistentního charakteru. Hlavní postava toporná, až se mi ho chtělo zfackovat - a s ním hlavně i autory. Přiznám se, že poslední díl už jsem neměla sílu dokoukat. Takže jedna hvězdička za krásnou a bohatou výpravu.

    • 12.12.2012  02:39

    Kllišé, profláklé, stokrát převařené, konec jasný po pěti minutách. Jednu hvězdičku si zaslouží snad jen aspoň trochu realistické zdokumentování toho, jak nesmírně radostná je taková každodenní a každonoční péče o jedno mimino.

    • 12.12.2012  02:34
    Daphne (TV film) (2007)
    **

    Velmi plytký pohled na život a dílo bestselleristky, z jejíž tvorby si sama nejvíce cením dvě povídky - Ptáci a Jabloň. Její romány Mrtvá a živá (Rebecca), Hospoda Jamajka, Generál Jeho Veličenstva... však v každém případě představují to nejlepší ze záplavy komerčního "dámského" čtiva, zejména ve srovnání s dnešní trapnou produkcí. Snímek se však opět profláklou a všezamořující bulvární metodou vrhl na lesbické téma, které zvláště v případě tvorby Daphne du Maurier je absolutně nedůležité. Pokud lze nějaké náznaky této autorčiny orientace vůbec vystopovat v jejích příbězích (z hlediska genderových rolí zcela tradičních!), tak snad jenom jako neuvědomělé motivy, kdy dílo ví nakonec více nežli jeho tvůrce (např. postava hospodyně v Rebecce). Film tak maximálně na jedno informativní zhlédnutí.

    • 12.12.2012  02:21
    Albert Nobbs (2011)
    ***

    Konjukturální gay- a lesbická tematika mi už vážně leze na nervy, ale tentokrát byl snímek chválabohu především o něčem úplně jiném - o sociální nerovnosti, a to nejenom mezi pohlavími. A rovněž oceňuji, že tvůrcům šlo v prvé řadě o zachycení existenčních podmínek a sociálních rozporů a nevyužili (nezneužili) příběh k povinným sexuálním scénkám. Třebaže Glenn Close je výborná herečka, zdá se mi, že uskřípnutost jejího Alberta Nobbse už byla podána s přehnanou manýrou. O to více mě však zaujala skvělá Janet McTeer, jejíž výkon zastínil všechny ostatní - podobně jako např. ve filmu Daphne, kde rovněž excelovala.

    • 12.12.2012  02:07

    Od dokumentárního filmu jsem skutečně čekala víc, zejména faktů a hlubších analýz. Bohužel vše zůstalo příliš povrchní, nakonec redukováno na konstatování, jak je dílo Jane Austen oblíbené a stále oblíbenější, včetně přehledu posledních filmových přepisů z produkce BBC. Opentleno komercí a celebritami - v čele s chabě zdůvodněnou četbou úryvku románu, a to ausgerechnet bráchou princezny Diany, uf! U mě sotva 50 %.

    • 7.8.2012  04:52
    Dernière fête, La (TV film) (1996)
    ***

    Poslední slavnost. Podle předlohy Stefana Zweiga. Charlotte Rampling si zde střihla skvělou roli královy favoritky zapuzené od dvora do venkovského ústraní. Zoufalý boj stárnoucí dámy o návrat do Versailles demaskuje jak prohnilost života šlechtické elity, tak pomíjivost světských úspěchů a požitků. Všecka sláva - polní tráva.

    • 7.8.2012  04:44

    Maximálně jedna hvězdička za výpravu. Jinak film vykonal Balzacovi medvědí službu - svou toporností a nešikovností obnažil všechny nedostatky literární předlohy, které jinak síla slov dokáže zamaskovat či překonat, nemluvě o zdravém koření ironie. Tento hloupý snímek neměl nikdy vzniknout - na konci už jsem vážně nemohla a musela jsem se sarkasticky ušklíbat.

    • 7.8.2012  04:31

    Proč tento rádoby "uměnovědný" seriál hodnotím jako odpad? Poněvadž jsem šokována hodnotovým žebříčkem, o který se autoři opírají a který doslova propagují. Tvůrčí vývoj prerafaelitů, jenž od původní originálnosti a jisté novátorské provokativnosti velmi, velmi rychle přešel k výrobě kšeftařsky veleúspěšných kýčů, je představován v přesně opačném ocenění. Bože, s jakým zápalem milí "uměnovědci" hovořili o množství prodaných tisků, vstupenek, jak se rozplývali na velikostí finačního zisku! Čili podle seriálu masové komerční využití sladce líbivých, akademicky uhlazených maleb na žádaná témata bylo nikoli uměleckou prohrou prerafaelitů, nýbrž naopak potvrzením jejich uměleckého úspěchu a postavení v dějinách malířství. Z takovéto "tržní kunsthistorie" se mi chce zvracet.

    • 7.8.2012  04:18
    La marquise des ombres (TV film) (2010)
    *

    Opět mi pořádně zvedlo adrenalin to, jak hrůzně je stále častěji v podobných současných snímcích deformována morálka. Krutá, zákeřná, absolutně bezcitná vražedkyně a travička, která se kvůli majetku neštítila zlikvidovat jedem dokonce vlastního otce a bratra, je nakonec zachycena jako jakási oběť soudní mašinerie, statečná hrdinka podrobená výslechu na mučidlech. Odporná postava - a ještě odpornější vyznění filmu.

    • 7.8.2012  04:08

    Skvělá výchozí situace, vzápětí totálně převálcovaná záplavou postmoderní dějové křeče. Zoufale slepovaná mozaika nesourodostí, ukončená jalovou pointou-nepointou, nemluvě už o stupidních radostných titulcích na konci snímku. Čím mudrlantštěji se snímek ksichtil, tím byl hloupější. Mimochodem, západní pseudofilozofování o důvodech (ne)plození dítek už je dávno pasé, smeteno světovou demografickou potopou a katastrofálním zdravotním stavem matičky Země. O to trapnější jsou podobné rádoby artistní variace na zbytečné téma.

    • 7.8.2012  03:55
    Anna Karenina (TV seriál) (2009)
    ****

    Po těch mnohých přepisech slavného románu Lva Nikolajeviče Tolstého jsem byla zpočátku nemile překvapena: Anna Karenina nikoli jako okouzlující, něžná, citlivá mladá dáma, nýbrž jako obyčejná smyslná panička, hrabě Vronskij nikoli jako šarmantní, vášnivý mladý důstojník, ale nařvaný, poněkud těžkopádný carský oficír. A největší překvapení - Karenin v podání Olega Jankovského, tentokrát už nikoli protivný starý pedant, vysoký státní úředník mstící se své krásné, mladé, nevěrné manželce. - Karenin coby inteligentní a světaznalý muž, zraněný a milující manžel, jenž si od své ženy nevěru a společenský skandál nezasloužil. Všechno je zde jinak než v ostatních filmech, dokonce trochu jinak "nasvíceno" či poodhaleno a domyšleno, než je tomu v samotné literární předloze. A tato jiná a nová interpretace na mě nakonec zapůsobila velmi přesvědčivě.

    • 7.8.2012  03:24

    Režiséra Branagha mám ve své topce, jeho shakespearovské snímky miluji, nejvíce oceňuji Hamleta a muzikálově objevnou podobu hry Marné lásky snaha. Branaghovy experimenty, jakkoli odvážné, zatím vždy přinášely velmi přesně poselství Shakespearových her. V tomto případě jsem však byla hodně zklamaná - a nakonec i hodně znuděná. Využití jakýchsi quasijaponských reálií se mi zdálo samoúčelné, křečovité, zbytečné. Zápas sumo v podání Japonce a černocha pak už ani jako roztomilá recese, nýbrž pouze propagační plakát na multi-kulti. Pokud by chtěl Branagh vystihnout pomocí odlišných kultur například feudální sociální hierarchii, rozuměla bych tomu lépe. V tomto případě však můj ubohý rozum asi nestačil na ten okázalý mix kulis a figur, v němž herci své party chvílemi spíše okázale deklamovali než hráli.

    • 7.8.2012  03:04
    Pitié dangereuse, Le (TV film) (1979)
    ****

    Poctivý filmový přepis románu Netrpělivost srdce Stefana Zweiga. Filmařsky sice dílo tradiční a ničím výjimečné, na druhé straně právě respektování vynikající literární předlohy zaručuje snímku vysokou kvalitu. Mathieu Carriere coby představitel mladého, nezralého poručíka Hofmillera mimořádně věrohodný. Krásný zážitek, který bych si ráda v budoucnu zopakovala v kvalitnější zvukové verzi než s ruským rychlodabinkem.

    • 7.8.2012  02:49
    Slečna Dušehojivá (TV film) (2000)
    ***

    Nathanael West patří k mým favoritům, třebaže toho nestačil mnoho napsat. Slečna Dušehojivá - v češtině novela vyšla pod názvy Utěšitelka, Přítelkyně osamělých srdcí - je literární skvost. Slovenský TV film se snažil o prvoplánovou nábožensky laděnou interpretaci, zakomponovaný hlas Boží-Otcovský coby morální arbitr a komentátor na mě působil hodně násilně, asi stejné, jako kdyby Dostojevského Idiot byl označen nálepkou: Pozor, Mesiáš! Z pronikavě depresivní atmosféry a alarmujícího pocitu bezmoci vůči záplavě tragických osudů, které West mistrovsky zachytil ve své próze, zůstala ve filmu pouze pitevně chladná mozaika figurek a situací. Teprve dobře vygradovaný závěr, zejména svou obrazovou stránkou (konečně!), zlepšil můj dojem a přidal malou třetí hvězdičku. O to více prahnu po filmové verzi s Montgomerym Cliftem, kterou zatím marně sháním.

    • 26.5.2012  23:49
    Pjotr Pervyj. Zavěšanije (TV seriál) (2011)
    *****

    Skvělá minisérie v režii Vladimira Bortka. Na motivy románu Daniila Granina Večery s Petrem Velikým. Strhující drama, v němž dochází k zápasu o následnictví ruského trůnu. Petr Veliký, již vážně nemocný, totiž nemá legitimního následníka. Prvního syna, careviče Alexeje, nechal dříve popravit. S milenkou Jekatěrinou má sice dcery, avšak nemanželské. V této době je již Jekatěrina jeho právoplatnou ženou, ale otázka následnictví zůstává otevřená. Petr První se setkává s kněžnou Kantěmirovovou, krásnou, mladou, neobyčejně vzdělanou dcerou Dimitrije Kantěmira, moldavského vládce v ruském exilu. Právě kněžna K. by Petrovi možná mohla dát legitimního následníka. Poslední roky života ruského imperátora jsou poznamenány zákeřnými intrikami, zběsilým bojem o moc a osud jeho reforem.

    • 27.4.2012  04:51
    Nespavost (1973)
    *****

    Vynikající thriller s hororovými prvky a patřičnou pointou. Elizabeth Taylor zde vystřihla roli snad se stejným zápalem jako svou proslulou hysterickou manželku ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové.

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace