IdaHutt

Bohatý právník středního věku se zamiluje do osudové ženy, manekýnky v módním salonu. Právníkův přítel (a zároveň její někdejší ctitel) ji však na základě jisté dedukce označí za luxusní call girl. Právník se přesto s ženou ožení, ačkoli o ní vlastně vůbec nic neví. Podezřívavost a žárlivost ho ale čím dál více pronásledují a on se chce o své manželce dozvědět pravdu za každou cenu.

Ptactvo celého lesa uznává jako mistra zpěvu slavíka. Všichni mu naslouchají s potěšením a obdivem. Když tu se jednoho dne do rodného hvozdu vrátí straka, jež pobývala v zahraničí. Slavíkovi vyčte, že trylkuje trapně postaru, zatímco ve světě už dávno znějí jiné hity. A tak se straka rozhodne předvést ten správný, moderní zpěv, kterému se naučila v cizině. Uspořádá velkolepé představení, navlékne se do nádherného kostýmu a… Jakpak asi souboj mezi strakou a slavíkem dopadne?

Je zasněžený zimní večer a v domě právě začíná vánoční večírek. Přicházejí hosté a obdarovávají malého chlapce obligátními medvídky. Jinak si ho ale nikdo nevšímá, ani jeho vlastní, společensky zaneprázdnění rodiče. Zatímco se dospělí výborně baví při evergreenech Glenna Millera, osamělý hoch se zavře ve svém pokoji. Smutně kouká z okna na kluziště, kde spolu vesele bruslí a dovádí holčička s maminkou. A tu při pohledu na hrající si dvojici dostane chlapec skvělý nápad: vyleze na půdu a ze starého haraburdí si vyrobí vlastní chůvu – Čuču. Noc vánočních zázraků může začít…

Televizní seriál zachycující mládí legendárního sovětského rozvědčíka von Stierlitze, literárního hrdiny špionážních knih Juliana Semjonova. Jako předloha posloužily dva romány: "Brilianty pro diktaturu proletariátu", "Heslo není nutné" – a intimně laděná povídka "Něha". Zatímco v někdejších Sedmnácti zastaveních jara vystupuje Max Otto von Stierlitz, pracující v týlu nacistů, již jako zralý muž, v novém ruském 16dílném seriálu se setkáváme s elegantním, charismatickým mladíkem Maximem Maximovičem Isajevem (Daniil Strachov). Coby příslušník VČK (Vserossijskaja Črezvyčajnaja Komissija, tj. Všeruská zvláštní komise pro boj s kontrarevolucí, sabotáží a spekulací, zkráceně „Čeka“) je Isajev – „skutečným“ příjmením Vladimirov – pověřován prvními složitými a nebezpečnými úkoly. V úvodní osmidílné uzavřené sérii Brilianty pro diktaturu proletariátu, jejíž děj se odehrává v roce 1921, je Isajev poslán z Moskvy do Revelu (dnešní Tallinn), hlavního města Estonska, aby tam vyřešil problémy s prodejem znárodněných drahokamů do zahraničí. Operaci organizuje Gochran, tj. úřad Státního fondu pro střežení, výdej a využití drahých kovů a drahokamů. Sovětská vláda se tímto obchodem snaží získat prostředky pro hladovějící Rusko, avšak na obrovský poklad a výhodnou transakci si brousí zuby i mnozí jiní – zrádci z řad sovětských pracovníků, bělogvardějský hrabě Voroncov, tlupa kriminálníků a v neposlední řadě rovněž Německo.
V druhé uzavřené sérii Agent bez hesla je Isajev z rozkazu předsedy Čeky F. E. Dzeržinského odvelen na Dálný východ, kde v letech 1921–1922 ještě doznívá občanská válka a zahraniční intervence. V té době zde probíhá ozbrojený boj za nastolení státní svrchovanosti nad oblastí kolem Vladivostoku, kde integritu tehdejší formálně samostatné sovětské Dálněvýchodní republiky (též název Čitská republika) narušilo povstání bratrů Merkulovových, bohatých ruských obchodníků, podporovaných Japonskem a bělogvardějci. Isajev coby tajný agent Vasilije Bljuchera (nového sovětského vojenského ministra v Čitě) se musí infiltrovat mezi bílé ve Vladivostoku. Maskován svým dřívějším působením v tiskovém oddělení admirála Kolčaka, proniká „novinář“ a bývalý „rotmistr“ Isajev přímo do centra nepřítele. Čeká ho nejenom zápas s plukovníkem Giacintovem, šéfem kontrarozvědky místní vlády, ale i setkání s osudovou ženou – Sašeňkou Gavrilinovou.

Televizní filmová trilogie natočená podle stejnojmenného světoznámého románu rakouského spisovatele Josepha Rotha "Pochod Radeckého". Román i film sledují osudy dvou příslušníků rodu von Trottů ze Sipolje - otce Františka von Trotty (okresního hejtmana) a jeho syna Karla Josefa (mladého c.k. důstojníka). Slávu rodu založil a baronský titul získal jejich předek (otec Františkův), slovinský setník, jenž s nasazením vlastního života v bitvě u Solferina zachránil mladého rakouského císaře Františka Josefa I. Román a film zachycují poslední roky habsburské monarchie, první světovou válku a vrcholí smrtí císaře Františka Josefa v prosinci 1916 a de facto zánikem podunajské monarchie. Atmosféra příběhu je tedy osudově poznamenána rozkladem starého světa a následným válečným běsněním. Životy obou protagonistů probíhají osaměle - otec (dlouholetý vdovec, strohý vysoký rakouský úředník) a syn (mladý, osamělý, citově deprivovaný poručík) k sobě jen těžko nacházejí cestu. Do života mladého Trotty vstupují dvě dramatické lásky - vdaná paní Slámová a po ní charismatická paní von Taussig, zralá dáma, která si dopřává poslední velké milostné dobrodružství s bláznivě zamilovaným lajtnantem, jenž by mohl být jejím synem. Krátce před propuknutím světové války se poručík Trotta ocitá v nejzapadlejší garnizoně v Haliči, kde se seznamuje s výstředním polským hrabětem Chojnickým (jeho honosné sídlo zde představuje zámek Kačina). Přichází však válka, lajtnant Trotta rukuje na frontu a osudy všech postav se tragicky uzavírají, stejně jako se uzavírá historie Rakouska-Uherska.