Casablanca

Hercule mě nikdy nebral...

Nejsem fanynkou detektivek. Nečetla jsem hltavě příběhy o Maigretovy, Holmesovy ani o Poirotovy, případně nesledovala seriály. Přesto mám zrovna tuto adaptaci ráda!

Jsem nějak přesycena superagenty, kteří jsou v mrazu schopni udržet se na konečky prstů na okenní římse, běhají jak Etiopani, stříli jako Vilém Tell a prostě jsou nemsrtelní... Možná v jiný čas by mě to ohromilo.

Za hudbu a Rachel... (No, v jiných dobách by to bylo "za boha a krále Richarda"...)

Mě to bavívalo!!! Dabing Oty Jiráka je v tomto nezapomenutelný. A dokonce jsem měla doma i malého Alfíka! Ale když jsem se po letech na pár dílů podívala, nestačila jsem se divit... Kouzlo bylo pryč!

Na úvod - skvělá prezentace whisky před projekcí s hrou na dudy:-) Ale teď k filmu... První polovinu to komedie nebyla. Místy mi to přišlo jako boj Adidas versus Nike... Pokud chtěl režisér natočit komedii, pak mu podle mě unikla skvělá příležitost, jak zpracovat tento námět. Neurazil, nenadchl...

Sice dlouhé, ale oceňuju atmosféru a kostýmy...

Vizuální provedení na začátku - klasa! Ale asi bych tomu nedávala označení horor... Lars má neuvěřitelné nápady, což jeho tvorba krásně dokazuje. Jeho filmy (a seriály) probouzejí emoce, diskuze a s tímto filmem tomu není jinak. Na mě příliš surové. Pornoherci odvedli kus práce...

Poprvé v kině jsem to obrečela... Pak jsem ale zestárla.

Model zdá se mi býti poněkud pravěkým...