Adam Bernau

Adam Bernau

Miroslav Zapletal

Česko
Nikdo

57 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 9 17 24 32
    • 7.1.2019  13:29

    Scénář Josef Klíma? Jaktože mě to nikdy nenapadlo? (Viděno v 16 letech u nás v obecním kině).

    • 6.1.2019  17:48

    "Kdo jste a co chcete?!" "Jsem profesor Ludolf a chci dovnitř!" Jak je u Hoblových filmů zvykem, je i jeho muzikálová hříčka „matikář kontra 30 slečen“ veselou zdánlivou blbůstkou (zde navíc s krásně okatým prkenným herectvím a bohužel i s několika nezáměrně béčkovými replikami), přitom i tentokrát vkusným, chytře propracovaným, zaníceně provedeným a velmi příjemným dílkem. Na rozdíl od ostatních mnou viděných hoblovin neskrývá humorná dužina tohoto filmu žádné vážné až temné jádro. Mnohem více než ony se vyžívá v estetizaci. Některými jejími nenápadnými prvky (např. detaily jako kalamář nebo ředitelský telefon, ale i chodby gymnasia) velmi nápadně odkazuje k dobám dávno minulým, což není samoúčelné: Autor si frivolně pohrává s prvky prvorepublikových školských komedií, míse staré s novým. Infiltraci starých časů, resp. jejich obrazu z dobových komedií, místy provádějí vedle některých dějových prvků i některé humorné úryvky skvělých písňových textů Jiřího Štaidla. Krom toho je zde velmi okatě kopírována kostra filmu Kantor ideál z roku 1932, jehož závěr je otevřeně parodován. (V mém pěkném komentáři k této romantické komedii s Lamačem a Ondrákovou viz výčet převzatých stavebních prvků.) Nejde na jedné straně o pouhé odkazy nebo inspirace, na druhé straně ale také není Hoblův film nějakou předělávkou: Spíše je starší film bezohledně použit (se zřejmým předpokladem divácké znalosti) jako jedna z tvůrčích složek nového díla. V tomto ohledu by bylo zajímavé vědět, jaký je vlastně vklad (a představa) autora původního námětu Oty Hofmana a jaký až Hoblův (kromě něj a autora dialogů Zd. Svěráka má film dle titulků ještě tři další scénáristy). Řekl-li jsem, že se zde „frivolně pohrává s prvky starých školských komedií“, jest se ptát, neslouží-li naopak spíše tyto k frivolnímu pohrávání si s vlastní dobou, v níž film vznikl. Očividně se v této době odehrává, ale prakticky všechny složky filmu jej z ní vytrhují do jakéhosi ahistorického bezčasí. Snad pokus o únik z normalizačního roku 1973? Tento film je naprosto husákfrei (mj. též zásadně „pane profesore, řediteli“ apod. místo „soudruhu“), dobovou realitu neodráží ani věrně, ani falešně, ani jinak, nýbrž ji zcela ignoruje, ba likviduje, což ve své době muselo být velmi osvěžující. Pokud jde o mne, na třicet nebezpečných údajných panen s archetypální Schallerovou v čele, s rozkošným Menzelem, neodolatelným Gottem (sic) a zhudebněnou Sókratovou anamnésis se kdykoli rád podívám znova a až budu senilní stařec, budu si ji pouštět obden. Už úvodní Högerův komentář je odbourávající. Pěkným unikátkem je lehce suchařípovský fousatý Brodský. Krásně se předvádí Lenka Filipová. Školník rulez. (Vsadím všechny své body, že na ředitelovu otázku „Komenský?“ měl původně odpovědět „Visí“, kdežto stávající „V pořádku“ je náhražka po zásahu cenzora.) Hudba Angela Michajlova je vynikající. Štaidlovy texty jsem už pochválil, nicméně u některých si ho jako autora vůbec nedovedu představit, obzvláště ne u "řekněte mi tedy, zda má plocha čtyřhranná...". Z jiného světa: Ve sborovně sedí mlčící autor dialogů dr. Svěrák, mezi reportéry nepřehlédněte dr. Bruknera.

    • 5.1.2019  13:44
    Jděte mi do háje! (studentský film) (2014)

    Slušná prvácká kamera, slušný prvácký střih, ale nechtěl bych být v kůži pana Oberfalcera, až si to za pár let pustí. To bych teda fakt nechtěl.

    • 3.1.2019  14:12

    Komentátory, kteří rádi používají gastronomické metafory, bych rád upozornil, že chtějí-li vědět, co jsou tématicko-žánrové JEDNOHUBKY, měli by si dát Burákovy povídačky. Radost z jejich preciznosti mi sice zkazilo zjištění, že jde o doplňkový sortiment k prvoplánově komerčnímu produktu, ale konec konců je to vedle Pohádek o mašinkách s kouzelníkem Zababou jediný snesitelný seriál s dopravními prostředky jako postavami. (Navíc s nebývale dobrým českým dabingem.)

    • 27.12.2018  23:30

    Nič moč. Protivné laciné "efekty", jimž vévodí královská koruna blikající jak vchod do vietnamské samoobsluhy, nenahradí chybějící spád, napětí, naraci. Naštěstí si klasicky pojatý příběh dobrosrdečného slepého (ta slepota je z nějaké předlohy, nebo vlastní vklad?) hrdiny vystačí sám o sobě no a ten hrdina je přesně takový, jak má být ze země, v níž má nějaký ten zakletý Kriváň za humny každá dedina, což ovšem oceníte pouze v původním slovenském znění (Martinův hlasový projev, v dabingu setřený). Čímž zase ztratíte originální hlas otce Fury Vaculíka, ale stojí to za to. Nevím, kolik dobrých důvodů má Česká televize k předabovávání původní slovenské tvorby, ale tato prašivost je dobrým důvodem vyhodit ji do povětří. Ježibaba dobrá, princezna líbila.

    • 25.12.2018  19:11
    Řachanda (2016)
    *

    Je to teda úplně strašný, ale aspoň se tam nezpívá a Hrušínský je jako dementní král docela vtipnej.

    • 25.12.2018  15:52
    Kouzelník Žito (TV film) (2018)

    I letos řídící personál ČT usoudil, že u příležitosti tradice je nejlepší nabídnout pořádně vyvařenou šmíru. Má už za posledních x let řadu osvědčených vařičů, jenže některým z nich někdy omylem vyšlo něco přece jen na jisté úrovni. Oproti tomu pan Zelenka je sázka na jistotu. Na příchod kouzelníka Žita (nebo aspoň Daniela Landy) jsem chtěl poctivě čekat až do konce, ale při první písničce jsem to vzdal. Dál to nešlo a nebylo proč. Zůstávám tedy v zajetí předsudku, ale osvědčená jistota je prostě jistota. Pro vyhlídky do dalších let si držím naději, že zase občas dojde k nějaké chybě v dramaturgickém plánu a vánoční pohádka se zadá někomu, kdo si rozumí s žánrem a má nějakou tvůrčí potenci, díky čemuž v posledních letech vznikly malé invenční skvosty Kdyby byly ryby a Slíbená princezna. Hysterické publikum se z toho sice zase oprudí, ale protože nové Tři oříšky pro Libušku Šafránkovou mu nikdo nedá, personál ČT už vůbec nebude vědět kudy kam a to je šance, že dobro nakonec v pohádce zvítězí. Prozatím máte, co jste chtěli, vážení a milí diváci.

    • 24.12.2018  21:23

    raději bez komentáře

    • 21.12.2018  19:21

    Pivec! Víc Pivce! I když je to jen nekonečně natažená fousatá anekdota. Po dojití úvodních titulků se záběr do výlohy antikvariátu rozšiřuje, takže vedle kusů edice Hermannových spisů spatřujeme nápis FRANZ KAFKA LEBTE IN PRAG. Jde o knihu Emanuela Frynty z r. 1960.

    • 19.12.2018  12:11

    Subjektiv jako vždy osamoceně výstižně. Mně ale Jedenácté přikázání spravilo chuť po Jarčině profesorovi. Haas je sázka na jistotu. K historii viz Marthos.

    • 17.12.2018  22:30

    Název mě měl varovat.

    • 7.12.2018  17:18
    Neviditelný (TV film) (1965)
    ****

    Je asi trochu nepatřičné, když tě místo hlavních postav herecky, autenticitou, temperovaností a vytříbeností ztvárnění zdaleka nejvíc zaujme postava vedlejší a navíc charakterově nijak zvlášť zajímavá (zde rodinný lékař). Když pak ale v titulkách zjistíš, že ho hrál Zd. Štěpánek, tak je to jasný. Rovněž Hrušínský, který jen mlčí a blbě čumí, je podivuhodně přesvědčivý. Naopak z mluvy Tvrzníkové jsou až komicky jednoznačně znát 60. léta. Na rozdíl od o generaci pozdějšího Svobody, který Cyrila jako postavu velmi exponuje (což sice patří do jeho koncepce, která se ale moc nevyvedla) a ukazuje ho (pěknou kreací Čepkovou) jako vyšnými touhami a nízkými pudy zmítanou psychiku, tvůrci této starší adaptace celkem pochopili, že o osobu vyšinutého Cyrila samotného až tak nejde a náležitě ho koncipují spíš jako (budoucí) přízrak. Jinak z povšechného nicmocu celé tv hry vyniká několik silných momentů, zvláště ve vztahu mezi sábnoucím tchánem a arogantním zetěm, jehož dobový arogantní pokrokářský racionalismus je zřetelně položen jako téma. Racionalismus, jehož prospěchářský, byť nikoli nemravný kalkul je mstěn střetem s "šílenstvím". Ne, vlastním Švajcarovým hříchem skutečně není prospěchářství, nýbrž právě hovadství pokrokářského pragmatického kalkulismu. Ježto ale msta božstev či démonů opačných sil se kauzálně neděje jako reakce na jeho postoje a činy, nýbrž vychází z "prokletí domu Hajnů" (jak svým způsobem příhodně nazve svůj film Svoboda), jehož členové jsou k duševní chorobě predisponováni, je jasné, že se jedná o výsostně metafyzický proces střetu dvou antagonistických potestas. Připadá mi, že každá postava se svou charakteristikou musí mít v tomto dramatu svůj přesný význam (jasný je třeba u staré tety, kdežto výklad tchána bude komplikovanější). Je podivuhodné, že chaos je spojencem nedůtklivého konzervatismu, touhy po "zachování řádu světa": řád (jejž chtěl prolomit i Cyril!) se mstí chaosem, nrušitel nemá proti vzpírajícím se silám zásvětí šanci: . A Soňa - matka vykazuje nebezpečné podobnosti s Helgou knížete Sternenhocha.

    • 1.12.2018  00:53
    Hmyz (2018)
    *****

    Tak Faust nebo Alenka to neni, ale jako rozlučka s fanoušky moc fajn a díky za ni, Mistře. Ostatně bří Čapkové ve Švankmajerových pazourech, to se nemůže nepřiřadit k národní klasice. Nevědomky to psali pro něj. V celém souboru Švankmajerových filmů se Hmyz přidružuje ke Spiklencům slasti, a sice tím, že postavy tvoří soubor (zde doslova, ve Spiklencích spíše agregát), pojímatelný jako jakýsi vzorek. Uhlířovou a Magálovou si budu muset zapamatovat. Ta první je vynikající herečka (kreace Larvičky je něco!) a ta druhá je na svůj věk (68!) nebezpečně sexy. Asi na čtyři hvězdy, ale já u Švankmajera pod pět prostě nejdu. Nikdy.

    • 7.11.2018  00:28

    Svobodův film zastaral podstatně víc, než o generaci starší Bělkova televizní hra (včetně hudby, tam je to obzvlášť markantní), což by samo ještě nevadilo. Přetavit Neviditelného v expresivní horror se nabízí , jenže Svoboda jednak asi moc nevěděl, co chce vlastně opravdu točit, jednak moc nepochopil, o čem Neviditelný je. Jinak by se např. tolik nevnucoval s Cyrilovým šílenstvím, nevytvářel by "strašidelné" efekty a nevymýšlel dějové debilnosti jako např. závěr ala Katy. Rovněž obsazení role Hajna zcela nevhodným Brzobohatým nesvědčí o režisérově kompetentnosti. Horváth se na Švejcara hodí dobře, ale nijak zvlášť nenadchl. S ostatními už je to lepší. Čepkova kreace moc pěkná, bohužel ale patří do režisérovy nezdařené koncepce. Jedním z jejích vydařených dílčích prvků je přízračně přesná Kaplanová. A Vaníčkové je vysloveně škoda, jako Soňa byla výborná a zcela překonala Tvrzníkovou ze starší adaptace (právě u této postavy, nikoli u Cyrila, musí být způsob a zvládnutí herecké exprese považováno za nejdůležitější). Katina erotická vložka je sice laciným a trochu zbytečným bonusem, přesto dík za něj, protože etudka je to krásná a Steimarová je v tom bez nadsázky něco pro fajnšmekra.

    • 2.11.2018  21:12

    Realistický lesk a bída lyžáků protkané klasicky naivní tlačenkou mravních postojů. Duchoslav hrál celá 80. léta pořád tu samou roli. Zrození Vendulky Utěšitelky.

    • 25.9.2018  22:12

    Bomba! Čsfd hodnocení opět nezklamalo. Absolutní pleasure v každém detailu. Ne, nedělám si recesi, toto je jednonačně zlatý hřeb a nejhodnotnější produkt celé exneriády. Po prvním filmu s Valou jsou Dialogy teprve druhou exnerovkou, která opravdu baví, navíc ale má nesmírnou subverzivní sílu. Dějiny adaptací exnerovek jsou opravdu zajímavé, zde si všimněme jen jejich ústředního bodu - kpt. Exnera. Jiří Vala (1966) byl takový hravý, veselý, trochu fotrovský Exner, který se na možné eskapády dívá s nadhledem srozuměného. U následujícího znormalizovaného Kostky (1973) z Exnera mnoho nezbylo, ale stále ještě je to elegantní suverén, posléze Fr. Němec (1979) už ani nehraje Exnera, ale vinou scénáře zcela vykastrovaného podpantofláka Marhu. Jako Fénix z popela hned na to vstává kpt. Exner v podobě prototypického Kodeta (1982). I když Vala byl zábavnější, Kodet prostě JE Exner, což mu plnou měrou dopřává i scénář. No a následuje další naprostý obrat: Heřmánek je sice jako Exner velmi dobře představitelný, ale co vzniklo, si asi nedovedl představit nikdo. Nejen Heřmánek působí jako parodie na Kodeta hned od prvních vteřin, nýbrž celá ta bizarérie je nejvymazlenější parodií na detektivky a vlastně na cokoli, jakou pamatuju. Noční pátrání v hotelu je naprostý unikát. A ty vedlejší postavy: nasraný Hašek spontánně rekonstruující, jízlivý náčelník místní VB s vizáží šikanovaného gymnazisty, celou dobu spící Vlach coby prototypický Exnerův antipod a mnoho dalších. Z různých báječných detailů upozorňuji zvláště na revoluční využití toaletního papíru jako rekvizity, to prosím v době, kdy jeho nedostatek byl jedním z palčivých problémů národního hospodářství. Ocenit nutno už to, že bez ohledu na knižní předlohu (která mě ostatně vůbec nezajímá) tvůrci pochopili, jak je třeba pojednat nebezpečí dechovky pro lidskou psychiku.

    • 24.9.2018  21:03

    Z druhého dílu (první jsem neviděl) je celkem zřejmé, že na Seznamu dostal někdo úkol vymyslet něco na product placement a toho někoho napadlo, že ten módní seriálový žánr vidláckých minikomedií by se ještě dal vytěžit. Napsat a natočit to už může kdejaká nula. Jenže mít "námět", oblíbený žánr a pár oblíbených nebo i dobrých herců nestačí, když není k disposici nikdo, kdo by ze scénáře na úrovni slohovky ZŠ udělal něco svéprávného. Vzniklo tudíž nesvéprávné a nevtipné nic, nic proti ničemu, nic o ničem. Prostě hovno.

    • 23.9.2018  14:19

    Další zapomenutost z dob boje proti agentům, v níž hrají zase snad úplně všichni. Rafinovaně exponováno tak, aby divák od začátku musel z agentství důvodně podezírat úplně každého. Jedna si schovává lejstro, jeden je představitelem úpadkové kultury, jeden má foťák a neštítí se ho používat. Považte! Politickovýchovně skvělý tah, přesně v duchu doby. U vědomí toho, že tři jinak celkem normální mládenci zvolí noc jako nejvhodnější dobu pro nalezení něčeho v horách, nemá moc cenu vyjmenovávat všechna "škobrtnutí" v jednání a myšlení postav. Ostatně tito čerství absolventi hornického učiliště jsou již sdostatek obtěžkáni náhledem životních znalců ("co vy víte o lásce!"). Je zde také hajný, který vše jenom zpovzdálí pozoruje a v pravou chvíli se do věci vloží. Finále je báječné hlavně v tom, jak se v pohádkové jeskyni nakupí všechny možné potřebné rekvizity, včetně seznamu konfidentů Gestapa. Na konci máme dokonce jednoho vyléčeného z četby brakové literatury. Rozhodně největším bonbónkem je Bohoušek Záhorský s kvérem v ruce a s "es kommt der Tag!" na rtech.

    • 23.9.2018  06:05
    Nahota (1970)
    *****

    Hlavní žeská postava sice promlouvá divadelním hlasem Angeliky markýzy andělů, ale zase tu máme nádherného Čepka a konec českých šedesátek v barvách, což vám každý nedá. Lokačně jde Nahota po stopách Helgeho Studu, což je velmi dobře. Ne snad proto, že se točí v tomtéž Mikulově, jeho okolí a v některé z místních viničních vesnic, nýbrž proto, že i zde hrají lokace charakterově samy sebe (byť vsi v obou příbězích jsou fiktivní a jméno Mikulova nikde nezazní), a dále proto, že v obou filmech má narační prostředí obdobnou funkci, jejíž náplň je odlišná tak a natolik, jak a nakolik se liší hlavní hrdina a jeho téma. Oba však vykonávají obdobnou, silně motivovanou pouť. Vedeljším produktem této lokační paralely je povšimnutí hodná dvojice názvů (Stud - Nahota). Pokud jde o kvalitu některých složek díla, tak ano, taky jsem byl zpočátku rozpačitý. Nicméně zklamání z "podprůměrných dialogů", "absence myšlenky", eventuelně "děje" atd. bude laskavý divák ušetřen, pokud se buď zaměří na krásnou obrazovost celého filmu, nebo si laskavě všimne, o čem to je. Vyvrhel je na krátko propuštěn na svět a hledá matku. Matka je mrtvá. Má na to čtyři dni. Ale matka je mrtvá, vždy už byla mrtvá. Ale on ji hledá. To je výchozí premisa celého filmu.Všechny krasavice jsou vyvrhelem přitahovány, jen co ho zahlédnou. Ale on hledá matku. V hrobě, v půdě, v krajině, v obci, v babce, v ženě. Jak s tím souvisí nahota? Nahý je odhalený, bezbranný. Jen u matky jsi byl nahý v bezpečí. Později nahota implikuje stud, o čemž zase něco ví žena, kterou vyvrhel nachází při hledání matky. S ní se ocitá nahý. A ona s ním. Konečně. Jenže matka je mrtvá.

    • 18.9.2018  13:25

    Ale někdo by mi měl vysvětlit, jak to, že tam z židovských úst zní "Jesus", "Son of God" a v synagoze dokonce "Jesus Christ" se svitkem Tóry v rukou.

    • 12.9.2018  11:59

    Jsou jisté železné zákony tv a fimových krimiálek: Kriminalista před sebou hrne neustálý spánkový dluh a z dovolené (byť by ji i byl dostal za trest) je vždy vzápětí odvolán. Detektivkář Erben jako by budoucí zfilmování svých děl už předjímal: Na nevyspalost se v erbenovkách upozorňuje často a rádo, no a odvoláním z dovolené se v "Čas pracuje pro vraha" rovnou začíná. K tomu se druží další pravidlo, podle nějž kriminalista, který má manželku nebo i děti, permanentně této (těmto) dluží společně trávený čas. Což je v ČPpV prakticky jediný motiv kriminalistova sukromí. To ale asi nepůjde na Erbenův vrub, neboť, jak vyplývá z komentářů diváků, kteří jsou jeho čtenáři, v předloze i tentokrát vystupuje světácký erotoman Exner a nikoli pokorný podpantoflák Marha. Každopádně je motiv "okrádání rodiny" přiveden k obludné dokonalosti, neboť Marhova manželka se ve svých obou přímých a jednom telefonním vstupu projevuje výlučně jako odporná semetrika, která otvírá ústa jen proto, aby spílala nebohému hrdinovi, jak si to jako představuje a co je tohle za život. Vzhledem k tomu, že se pak motiv kriminalistova soukromí během filmu jaksi nenápadně vytratí, nedostane ani ona šanci hrdinu pochopit, ani hrdina ji nějak uspokojit. Jestliže bylo normalizačním dramaturgickým plánem příliš světáckého Exnera zlikvidovat, nemohlo to být provedeno lépe. Dokonce i ten jediný škodolibý a spíše náznakový zbytek Exnerova zájmu o družbu s ženami (rozhovor ve skleníku) je pojat jako projev jeho péče o synkovy zájmy. Následkem úplného Exnerova vykastrování tedy nemáme možnost Fr. Němce coby Exnera nějak vyhodnotit, což je škoda, protože se zdá, že by mu docela slušel. Dalším faktorem, kterého je třeba si už jednou na exnerovkách všimnout, je jejich tematická poplatnost vládnoucímu režimu. V Bláznově smrti si Erben bere na paškál podstatně a genericky nezdravé ovzduší zatrvzelé buržoazní rodiny žijící z trvalého pocitu ukřivdění režimem. ČPpV pak už úplně vypadá jako na objednávku StB (jejíž smysl pro sarkasmus zní v Marhově rozverném "dobré jitro, tady vnitro"), jeť cele založena na režimní paranoie ze západních agentů (vzhledem k čemuž je vtipné, jak "jako zápaďácky" se tato krimi místy a hlavně v samotném úvodu tváří), přičemž odhalená zápletka (konspirační strategie pro prodej mozků na Západ), jakož i související dílčí dějové kroky, jsou neuvěřitelně naivní. No a nejde-li právě o vyloženého třídního nepřítele, jako v pozdější Smrti talentovaného ševce, jsou alespoň namočeni "moderní umělci" a příslušní odborníci (či kšeftaři), což je všechno tak jako tak podezřelá svoloč. Ostatně se zkaženým "moderním umělcem" z buržoazní rodiny se setkáváme i v Bláznově smrti (překvapivě dobrý dojem z této postavy zanechal můj nefavorit Postránecký) a darebáka umělce máme i v "Dialozích" (1985). Pouze k Pokladu byzantského kupce se v tomto směru nemohu vyjádřit, protože jsem ho viděl už dávno a pokud si vzpomínám, byla to hlavně velká legrace. Ostatně tento kus byl zfilmován v 60. letech, což jsme trochu někde jinde, že. Tímto poznatkem mohu elegantně přejít k otázce, již pokládám čtenářům Erbenových knih (k nimž se nehodlám nikdy přiřadit), zda jsou všechny ty úlitbičky zkurvené, prolhané a nactiutrhačské státní moci už v jeho autorské povaze, totiž zda jsou skutečně obvyklou součástí jeho díla, nebo zda jde spíš o výsledek selekce (případně též "lehkého posunu") televizních a filmových dramaturgů. (Konec konců pohled na onu "buržoazní rodinu" byl objektivně vzato historicky zajímavý a že by se mezi umělci, novináři či intelektuály protirežimního ražení nebyli vyskytovali různí vykutálenci, veksláci, zmrdi či zoufalci, nechci tvrdit. Může být, že Erben prostě jen má rád motivy a aktéry z tzv. "velkého světa", "lepší společnosti" apod. - tím spíše by ovšem příslušná analýza jeho díla mohla být zajímavá.) Toto vše muselo být řečeno. Pokud jde o kvalitu ČPpV, tak hvězdičku dávám, ježto dívat se na to celkem dá a Cupáka mohu prakticky v čemkoli.

    • 8.9.2018  12:34
    Bláznova smrt (TV film) (1973)
    **

    U srovnání s dřívějším Exnerem Valou i pozdějším Exnerem Kodetem je Exner Kostka rozhodně nejnudnější, nehledě na to, že v tomto případě vůbec nelze hovořit o nějakém exnerovském typu (byť jistá elegance ani jemu nechybí). Zřejmě je to dáno dobou vzniku, čemuž konvenuje i neexnerovská cudnost, s jakou se kolem kapitána nechají motat nadějné objekty Fischerová, Rázlová, Merunková. Na druhé straně se Exner Kostka v některých momentech zdá mít zajímavý psychologický potenciál, což u ostatních Exnerů nehrozí. Stejný potenciál je ostatně i u vyšetřované rodiny, k čemuž se přidává jakási historicko-společenská tíže, neboť otec rodiny je pojat jako ukázkový dobou semletý "třídní nepřítel", čehož je pro atmosféru celé hry velmi dobře využito (zvláště také díky podání starého Marvana). Zde se můžeme právem pohoršovat nad prorežimní tendenčností ("buržoazní rodina"), čímž se ale připravíme o historicky jedinečný úhel pohledu. Ostatně motivu třídního nepřítele v televizních exnerovkách si blíže všimnu při jiné příležitosti. Přes naznačený potenciál je hra Bláznova smrt bohužel jen velmi nudnou detektivkou s poněkud vykleštěným Exnerem, s velmi okatým prozrazením pachatele už po třech pětinách stopáže a s velmi trapným úvodním pokusem o zobrazení protivného "blázna". Naštěstí alespoň s některými příjemnými hereckými kreacemi a s dobovým bonbónkem v podobě číšníkovy prosby k tančícímu páru "Prosím, ne tak výstředně. Máme někdy potíže".

    • 29.8.2018  20:42
    Smrt a blažená paní (TV film) (1980)
    *

    Ani zábavné, ani dramatické. Haničinec se celou dobu tváří, jako by mu zabili babičku, Štěpánek jako vždy hysterčí a kdykoli je na scéně mladej, nedá se na to dívat - nejen kvůli nemožnému Schneiderovi, tato postava je prostě trapná. Možná kdyby ji pojali tak, aby by se dalo věřit, že klukovi je teprve 16, tak by se to dalo snést. Jediné, co tady stálo za vidění, je Regina. Tak jasně, Hlaváčová s Libuškou taky.

    • 29.8.2018  12:10
    Zralé víno (1981)
    odpad!

    Linka s penzionovanou gumou Sovákem a jeho vztahem s Ivou "Ruply mu nervy podělanej zajíc" Janžurovou je aspoň trochu zábavná, ale nejsem nějakej hvězdičkovej milionář.

    • 26.8.2018  08:21
    Pusinky (2007)

    Fajn film. Jinak teda nevim. Kdyby mi bylo sedumnáct, tak bych asi věděl. Každopádně mi obecné hodnocení připadá neadekvátně nízké. I kdybych se rozhodl, že to za moc nestojí, tak aspoň za tři hvězdy určitě.

    • 26.8.2018  07:47
    Křižáček (2017)
    ****

    Není divu, že mnohého náročného diváka tento film neuspokojuje. Jednak mohl být zvládnut lépe, především ale je to film pro diváka nenáročného, jednoduchého, soustředěného.

    • 25.8.2018  12:25

    S čarodějnicí není radno si zahrávat, dokonce ani když je mrtvá. Tento motiv je zde rozvyprávěn skvostně, a sice z výchozí samozřejmosti, že jde o oběť dobových pověr. Pocitově pro mne film vrcholí ve chvíli, kdy se z povrchu země ozývají hlasy jejích vrahů. Celá situace je paradoxní. A právě do té míry, do jaké dokáže ústřední motiv ze zárodečného bodu rozvíjet v jeho nejednoznačnosti, a do jaké dokáže budovat napětí a konfrontaci s hrůznem mimo žánrová klišé, je fim Autopsy of Jane Doe dobrý. Bohužel je zde na různých žánrových klišé stavěno až dost. Trochu mimo mísu podotýkám, že je fajn, že tento film přšel do doby, v níž je módním způsobem obrany každého veřejně propíraného blba a každé veřejně propírané svině hláška "je to hon na čarodějnice".

    • 25.8.2018  11:49
    Pomsta (TV film) (1971)
    ****

    Nezajímavá starosvětská adaptace nezajímavé ještě starosvětštější povídky. Nezajímavá stejně jako osud hlavního hrdiny. Kéž by i dnes byly takové zbytečnosti tvořeny jako malé skvosty. Ačkoli zbytečnosti? Komunikace s již zašlou dobou zajisté má smysl, přičemž základem komunikace je naslouchání a nikoli novátorské aranže či "přiblížení dnešnímu divákovi" etc.

    • 24.8.2018  04:43
    Konec strašidel (1952)
    odpad!

    Pravděpodobně jediný film všech dob, jehož hlavní postavy mají moje příjmení a v němž anonymní pionýrku hraje moje bývalá tchýně. V rolích dalších pionýrů např. Vl. Pucholt a Vác. Postránecký. V rolích agentů a špiónů Vítězslav Vejražka, Josef Chvalina, Josef Beyvl. V roli Theodora Pištěka Theodor Pištěk.

    • 20.8.2018  02:33
    Sněžný drak (TV film) (2013)
    *

    jsem chtěl napsat "na Zelenku ještě dobrý" a teď koukám, že máme mezi kurviči žánru vícero milovníků stejných prvků. Každopádně to moc dobrý není. Když už chci pohádku postavit na princově zbabělosti a jejím překonání a tvářit se u toho smrtelně vážně, musím si sakra dobře pohlídat kvalitu narace a propracování hlavních postav (viz komentář forsythia), jenže to bych musel být vypravěčem trochu jiné úrovně, než jsou seriálové telenovely pro dementní publikum. (Tento vypravěčský styl je patrný už z kýčovité hypertrofie motivu "svatba jedině z lásky", která dominuje celému úvodu). Od režiséra, který s dobrou myslí točí podle scénáře této kvality, pak nemůžeme ani čekat, že si třeba všimne, že Rašilov je v roli krále dokonalý nonsens.

<< předchozí 1 2 3 4 9 17 24 32
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace