saillor

Popelka, Mrazík, dechberoucí trikové efekty (závěrečný blesk) - další z řady utahaným, nenápaditých štědrovečerních pohádek ČT1. Nestačí posadit pohádku do sněhu a čekat, že samo zafunguje kouzlo Tří oříšků. Ženich byl přestárlý a opelichaná paruka to nezachránila, macecha s Marfušou/Květuškou podle Mrazíka jako přes kopírák. Jedna hvězdička jako vzpomínka na Radoslava Brzobohatého.

Vlastně je to příběh, jakých už bylo pár k vidění. Paul Dano v roli nepříliš úspěšného rockera, který si až s rozvodem uvědomí, že má dceru, ale má jisté kouzlo umožňující divákovi s pochopením sledovat jeho boj o štěstí své i Ellen. Viděno na 47.MFFKV.

47.MFFKV Svěží a vtipná komedie o třicátníkovi, který neví, co si počít s nemilosrdně dotírající dospělostí. Občas je rozverně sladký a jindy by zas zasloužil pořádnou ránu na solár, když nedokáže své pubertální výstřelky ukočírovat. Scény na autobusové zastávce, nemravný tel.hovor s přítelkyní a představení v supermarketu pobaví smyslem pro humor, který mně osobně byl velmi blízký. Bod pro norský film.

Dvě hvězdičky za knír hlavního hrdiny ala Tom Selleck. Jinak u mě došlo k naprostému nepochopení záměru všech zúčastněných autorů. Hlavní hrdina se vydává na bezodkladnou cestu za pomstou, která jeho uvězněním zcela vyšumí a rozplyne se do neurčita...zůstává tak jen jediná palčivá otázka: Mohli mít na polích chudého portugalského venkova roku 1908 velké balíky slámy, jak je vídáme i dnes? ...nevím.

Zhlédnuto v rámci 47.MFFKV. Drtivá většina scén je již dávno kultovních a notoricky známých, přesto jsem marně uvažovala, zda jsem film viděla už někdy dříve komplet od začátku do konce. Tentokrát to tedy bylo na plátně včetně vzpomínkového předfilmu autorů. Komedie o typické lidské malosti, která je až do chvíle ohně úsměvná, aby pak o to silněji zamrazila. Filmový klenot od mistrů Formana a Ondříčka.

Začalo to dobře, ale postupem času mi začala značná část postav lézt na nervy v čele s hlavní hrdinkou, jejíž přepjaté emoce snášet téměř tři hodiny na mě bylo moc. Každá scéna vygradovala do hádky všech zrovna přítomných postav. Že americké emoce jsou cca evropské umocněny na druhou a pro jistotu ještě vynásobeny deseti je možná fakt platící i mimo film, ale znovu už bych to sledovat nepotřebovala.

Rozhodně letošní největší zklamání na 47.MFFKV. Příjemně natěšená po nedávno zhlédnuté Cronenbergově Příliš dokonalé podobě jsem byla zvědavá na jeho nejnovější počin. Několikrát jsem usnula už v průběhu a konec jsem bohužel protrpěla při vědomí, protože už vysvobozující spánek nepřicházel. Tahle velká intelektuální onanie jednoduše není pro mě a nezachrání to ani kvalitní herecké obsazení nebo Pattinsonova dekadentně asymetrická prostata.

Skvostná lovestory plná těch nejbizarnějších postaviček - mým favoritem je skautský vedoucí Edwarda Nortona v dokonalé uniformě. Ústřední pár mladých uprchlíků prožívajících první romantické okamžiky ("a teď to zkusíme i s jazykem") si lehko získá vaše sympatie. Příběh graduje spolu se stoletou bouří a hlavně zcela originálním smyslem pro humor baví v každém okamžiku. Kéž by mi někdo vyrobil náušnice ze dvou rybářských háčků a brouků...

To pravé, co hledá intelektuálně vyčerpaný divák na 47.MFFKV! Z moře útočí bleskově se pohybující chobotnice sající krev a jedinou obranou je pořádně se vožrat ve stylové irské hospůdce. Přesný zástupce sekce Půlnočních filmů - vyskakující chňapáci, komické opilecké figurky a policejní romance - v rámci žánru vcelku osvěžující dílko.

První film 47.MFFKV nebyl zrovna nejšťastnější volbou. Zvláště druhá část vyprávění v Africe se vlekla už přímo nesnesitelně a ani ten krokodýl nakonec nikoho nesežral...Jediné co mi snad utkví v paměti je Aurořino vyprávění bizarního snu o opicích s chlupatýma rukama.