Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Dokumentární

Recenze (1 055)

plakát

Rukojmí (2022) (seriál) 

Přehledně a jasně udělaný pohled na události, které mají svůj dopad patrný dodnes. Přišlo mi fajn, že se v nějaké míře dal prostor i protistraně a že dokument je poměrně citlivě rozdělen na 4 části.

plakát

Nesnáším řízení (2022) (seriál) 

Napravený broučoun, příjemná minutáž, sympatičtí herci a fajn hudba vytváří velmi dobrý seriálový zážitek. Hlavní hrdina mi trochu připomínal sebe sama v tom, že dělal autoškoly na "stará kolena" a úplně mu to nešlo od ruky. Je zajímavé, jak některé vtipy a zkušenosti fungují i napříč Evropou.

plakát

Castle Rock (2018) (seriál) 

První série na mě působila jako dost zmatené a nejasné dílo. Druhá dojem napravila, nicméně se nemohu ubránit dojmu, že to celé šlo natočit lépe. Některé linie děje nebyly dotahnuty ke konci, atd.

plakát

Atlas ptáků (2021) 

Skvělý film, chvíli trvalo, než mi došlo, co že je to zač ten "atlas ptáků", nicméně promluví ptačích "herců" za to určitě stojí (byť s tématem souvisí jen okrajově). Skvělý Miroslav Donutil ve vážné roli (a jde mu skvěle), u něhož jen čekáte, kdy to s ním konečně zamává (momentů by bylo) a děj, který se patrně inspiroval skutečnou událostí (pokud jí znáte, drobné napětí odpadá, nicméně to zase tak neočekávané).

plakát

Manželství po židovsku (2023) (pořad) 

Inu, jako všechny randící/svatební pořady je to tak trochu šílené, navíc se divákovi často vkrádá otázka, "co se děje mimo záběry" a "co z toho inicioval štáb". Nedivil bych se, kdyby ona výseč reality, kterou sledujeme, byla jen opravdu velmi titěrná. Nicméně je to zábavné, což je tak asi maximum, co od podobného pořadu lze očekávat.

plakát

Ve při (2023) (seriál) 

Skvělé, originální, nekompromisní pojetí zpackaných životů, i když každý z trochu jiného sociálního spektra.

plakát

Oáza (1972) 

Kdysi dávno jsem viděl Oázu v televizi. Bylo to patrně v květnových dnech, protože tehdy běželo velké kvantum válečných filmů a patrně to ještě bylo na černobílé Tesle. Film se mi líbil, působil tak trochu nečesky. Inu, válečných filmů je u nás pořád nedostatek. Dnes není problém Oázu vidět legálně na youtube. Skupina československých legionářů utíká ze své legie s cílem připojit se k československé zahraniční armádě. Cestu jim zkříží německý letoun, který jim zlikviduje vůz a přinutí je tak k asi 60 kilometrovému putování do jediné oázy v okolí. Času je málo a žízeň stoupá... Navzdory možným některým očekáváním film není velkolepou akčně válečnou podívanou, ale spíše komornějším psychologickým dramatem, na němž se ukazují charaktery rozličných postav a závěrečné moudro "smír s fašismem není možný", což vyznívá trochu uměle a lacině. Když si ale vezmeme dobu vzniku, tak je pomalu zázrak, že se tento film vůbec uskutečnil a dostal se roku 1972 do kin (ale dlouho se tam tedy neudržel). Natáčet se původně mělo v Mali, nicméně kvůli politické situaci se štáb nakonec rozhodl pro Turkmenistán v SSSR. Z každého políčka filmu přímo sála pouštní žár. Pot na tváří herců je navíc z velké části asi skutečný, protože samotná tvorba filmu probíhala za klimaticky dost nepříznivých podmínek. Výběr herců je excelentní (co se tedy týče jejich hereckého umu), ale v několika případech jsem si říkal, zda by nebylo lepší zvolit někoho mladšího a fyzicky odpovídajícího. Považte, takový Rudolf Hrušínský jako legionář je trochu zvláštní představa (byť se s rolí pral jak jen mohl). Krom něj se ze známých jmen objeví R. Brzobohatý, Š. Kvietik, L. Potměšil, či i Jiří Krampol (byť jen krátkodobě, údajně snad na zásah cenzorů). Režie se chopil Zbyněk Brynych, který měl s válečnou tematikou své zkušenosti (např. známý film A pátý jezdec je Strach). I když čas se na filmu trochu podepsal, tak se podle mého názoru pořád jedná o velmi hodnotný příspěvek do naší kinematografie, který může zaujmout i dnešního diváka (aspoň trochu trpělivého).

plakát

Spolu (2022) 

V zásadě dost zdařilý film, kterému - i když to bude asi problém samotné předlohy - trochu vyčítám, že divákovi krom domácí péče v podobě vyčerpané matky a ústavního zařízení nenabízí jinou alternativu.

plakát

Bombardování (2021) 

Velice silné válečné drama, které se umí dost hluboce dotknout divácké duše. Je smutné, co vše mohlo (může?) vzniknout hloupým omylem. Bohužel nic z toho není minulostí, děti umírají i nadále v Ukrajině, ne sice zpravidla kvůli technickým omylům, ale kvůli jednomu egomaniakovi. Ve výsledku je to ale stejné.

plakát

Maestro v d moll (2022) (seriál) 

Pro řeckou filmovou tvorbu (možná i z důvodu jejího sporadického výskytu u nás - mimochodem slovo sporadicky je řecké - od Sporád) mám jistou slabost. Seriál Maestro není dobré stavět na nějaké velké piedestaly, není to bůhvíjaká překvapivá záležitost, nicméně - a to je jeho hlavní předností - se mu dobře daří vybrat správné ingredience a ty vhodně smíchat. Podobně, jako když děláte řecký salát. Není to velké umění, avšak při dodržení správného poměru a kvalitních surovin, se dostaví fajn výsledek.   Hudebník Orestes se vydává na ostrov Paxos, neboť tam byl pozván, aby pomohl uspořádat pravidelný hudební festival, který byl v předchozích letech patrně přerušen následkem rozmachu covidu 19. Orestes tedy přijíždí a potkává o generaci mladší Kleliu. Mezi nimi se rozvine zápletka, která si ničím nezadá s Rosamunde Pilcher. Být to jen o tom, asi by seriál patřil někam do večerního programu TV Barrandov, jenže na ostrově žijí ještě jiní lidé, každý má nějakého toho kostlivce ve skříni a když budete pozorně sledovat, kostlivci budou hlasitě chřestit kostmi a možná i nějaký vypadne. V tom spočívá kouzlo tohoto seriálu, u jehož sledování mě krom výše zmíněné Rosamunde často přicházelo na mysl i Lynchovo Twin Peaks, pokud by tedy bylo točeno v Řecku a korekturu tomu dělala paní Pilcher s paní Steel. Ano, nestydím se, mně se to líbilo. Velkým plusem jsou neokoukané herecké tváře, citlivé prostřihy do minulosti a fajn vybraná podkresová hudba (Goldfrapp, Cat´s Eyes,...). Vrabci na střechách řeckých větrných mlýnů si cvrlikají, že prý se začalo s přípravami na druhou sérii. Inu, proč ne, ten závěr si o ni přímo (až možná přespříliš podbízivě) říká.

Ovládací panel
8 bodů