Poslední recenze (352)
Řeka jménem Titás (1973)
Předlouhý, ale krásný film, který stojí za to vidět alespoň jednou, i kdyby pak do něj jeden už znovu nešťouchl ani palcem u nohy. Rozebírá mimo stěžejního romantického střetu i mnohá témata vlastní velmi úzké přímořské (příříční?) komunitě, ve které mají ženy pramalá práva, chudáky vykořisťují boháči z nedalekého města a kde dosavadnímu stylu života hrozí pohromy způsobené přírodou i člověkem.
Asa ga kuru (2020)
Odklon od obyčejných, omletých a očekávaných linek a zvratů, a to navíc odklon velmi příjemný. Stojím si za tím, že i ty opravdu smutné životní příběhy by se měly točit trochu civilně, bez přehrávání a kvičení a kvílení, a že největší síla scénáře vždy stojí na tom, že padne jednotlivým postavám přímo na kost; že jen neopakuje to, co jsme už tisíckrát viděli. Zopakovat námět, tomu se jeden nevyhne. Ale nahlédnout na něj jinak, s jinými city, s jinak napsanými postavami, ve kterých je znát jedinečnost a ne šablonovitost, to je řemeslo už skoro ztracené. Tady se to podařilo.
Útěk z Pretorie (2020)
Ale z Průměrie už neutekli.