ScreamJay

Na počátku toho, čemu se v dnešní době říká dance pop stála v 70tých a na počátku let 80tých jedna z nejlegendárnějších hudebních formací moderní historie - ABBA (Anni-Frid Lyngstad, Benny Andersson, Björn Ulvaeus, Agnetha Fältskog). Bylo mi nějakých 9 let, když jsem si prvně na starém magneťáku pouštěl výběr jejich největších hitů na pofidérně vzhlížející kazetě. Dokument mapující cestu téhle pozoruhodné kapely ze Švédska, od životních cest všech jejich členů, po soutěž talentů, která stála za definitivním počátkem veleúspěšné kariéry. Spousta archivního materiálu, ukázky z klipů, z tiskových konferencí, ohlédnutí dalších celebrit za odkazem ABBY (kupříkladu frontman U2 Bono Vox) a především postřehy a vzpomínky členů samotných (krom té půvabné blondýnky Agnethy, jenž se uchýlila do ústraní). Kapela samotná vydala svůj debut v roce 1973 pod názvem Ring Ring, na kterém se ale neobjevila píseň Waterloo se kterou ABBA vyhrála onu talentovou soutěž (skladba se objevila až na stejnojmenném albu o rok později). Následovalo téměř 10 let hitů, strhujících vystoupení, fanouškovské hysterie. To vše se začalo bortit prvním rozvodem (Agnethy a Björna) a definitivní konec nastal v roce 1981, když se rozvedli i Frida a Benny. Už nikdy se nevrátili, ani když jim nejrůznější společnosti nabízely horentní sumy. Není to nijak výjimečný dokument, jen pojednává o výjimečných lidech. Hodnotil bych ho na 4 a1/2, protože jsem v něm postrádal jakýsi náboj který ABBA ve svých vystoupeních a skladbách měla a stále má.

Ani tady dvojka nepředčila, či alespoň vyrovnala jedničku. Vtipných scén rozhodně rapidně neubylo, ale zase se trocha vytratil příběh, jenž zašel kamsi do křovinatého pozadí. Scéna, ve které Carey osídluje útroby umělého nosorožce je naprosto dokonalá, skvěle napsaná. Koho by napadlo, že když mu je tam uvnitř drobátko vedro a trochu se svléká, dojde následně ke křečím vedoucí bláznovině. Vidět nosorožce rodícího člověka jest opravdovým zážitkem. Ale jak říkám ani Jim a ani pár dost vtipných scén celý film neutáhnou. Takže dávám velice slušné dvě hvězdičky.

Špatně se hledají slova. Hned ze začátku mě zaskočil sprostý a připitý Bůh, to sem ještě vůbec netušil kam až tenhle film zajde. Postavy uměle předrsnělé, některé texty docela vtipné, ale jinak nic moc extra oproti filmům podobného ražení. Snad jen ten šílený novorozenec s duší narkomana, to byl pro mě v pozdní hodinu co jsem tenhle film sledoval velmi slušný oříšek. Jen doufám že to na těch Britských ostrovech nechodí takhle i v reálu.

Že už si nedaj pokoj! Další z dlouhého zástupu německých potažmo rakouských "zvířecích" seriálů. Po vlčáku a šimpanzi je tu zástupce vodní říše, tuleň. Děti si určitě na takovýhle typ seriálů potrpí, protože několikaminutové záběry na roztomilá zvířátka ala Natočto je rozhodně budou bavit, od toho ta jedna hvězdička. Ovšem co se týče zajímavosti tahle vlnka jménem Ahoj, Robbie! do vod seriálů nic zvláštního nepřinese. Tudíž další zabiják volného času, když po poledni nevíte co dělat a stačí vám bohatě, že se před vámi bude ten obraz hýbat. Radši jděte do National Geographic, tam se alespoň něco dozvíte!

K naprosté dokonalosti filmu něco chybí, ale to uvnitř, ten náboj to rozhodně má a nechat plakat robota, no to byla vrcholná scéna...sci-fi s citem, poklona pane Spielbergu

Tam kde končí běžné chápání, tam začíná cesta akt X. Od dávnověku se dějí věci na které nejde najít rozumné vysvětlení, jediný argument jež by nám nějak pochopitelně pospal neznámé. A právě na tomhle postavili scénáristé vznik dnes již legendární série o dvou agentech F.B.I., charismatickém Foxu Mulderovy a vědecky chladné Daně Scullyové.První řady ve mě vyvolávali podivně znepokojivý pocit, takové zvláštní mrazení v zádech, které mám u takových projektů rád. Duchovny je naprosto přesvědčivý, jeho zápal pro věc, tedy i když mu na dvorku seknou Ufíci ségru, je někdy udivující. A Andersonová ač nemá žádné rodiné vztaky s Andersonem čili Neem z Matrixu zas ukazuje protipól záhadnu, tudíž čirá fakta. Poslední řady už ovšem byly nošením dříví do lesa, kdy se do nekonečna řešila spiknutí, hledali unesení jedinci a vše se točilo jako autíčko na autodráze furt dokola. Ale za původní nápad, slušné vizuální spracování a velmi kvalitní scénář dávám plný počet.

Jedna hvězdička ale jen a opravdu jen za chvilkovou improvizaci ve stylu hororů 70tých let. Asi se nebudu mít rád, ale musím pochválit širokoúhlé pojetí, což z tohodle televizního spektáklu kopírujícího klasické teenegerské vyvražďovačky dělá alespoň v některých momentech koukatelný film. Kdyby dávali autoři sami na sebe a nesnažili se pořád opsat Vřískoty, pak by filmy tohohle typu měli alespoň vlastní originalitu.

Frantíci thrillery docela umí a to nemyslím jen kvůli Purpurovým řekám. Americká stopa má celkem slušnou gradaci a nato že je to zástupce druhý garnitury i slušnou porci napětí. Rozjezd je silně zabržděný, ale tak už to u dvoutaktů bývá. O to démoničtější je však samotné finále. Za vyzvednutí stojí ještě dobrý výběr míst (železniční depo, tunel, odlehlé kouty a ulice) a hlavně hudba, která se k ději skvěle hodí. Jako mínus pak to, že se film ksichtí stylem Shimanského a za každou cenu se snaží trumfnout americkou tvorbu v podobném ražení jakou je třebas legendárních Sedm. Docela mě překvapil ten týpek z Taxi 1,2,3 Frédéric Diefenthal, kterej právě díky tomu komediálnímu umění ve mě evokoval jedinou myšlenku – „Kdy přifrčí Samy Naceri se svým pekelným taxánem?“ Ale popravdě mě film příliš nezklamal, občas jsem se docela bavil a tak nevidim důvod proč ho potápět. Je to sice průměr, takže od něj nic extra nečekejte, ale u mě to má za 3. Třeba i díky tomuhle grafickýmu rozboru: Napětí: * * *, Akce: * *, Vizuál: * *, Thrillerovost: * *.

Pod rouškou ulízaného a až slizky puntičkářského právníka se skrývá úchylák pár exceláns. A nebo spíš pod rouškou dobrého thrilleru se skrývá celkově nepříliš originální hovadina, co si na dobrý thriller pouze hraje? Vlastně se dá děj označit jako dlouhé čekání na něco co ve svém důsledku nakonec neznamená vůbec nic. První polovina jest nudná a překvapivá asi jako rolička toaleťáku na záchodku. Až ke konci filmu se začne něco byť malého dít. Když Balemu rupne v škebli a vydá se naporcovat tu roztomile křičící dívku. Po spoustě recenzí co sem si na Americké psycho přečetl jsem čekal slušně našlápnutou hororově laděnou podívanou, ale tu sem jaksi ve výsledku neobjevil. Herecky film je sice na vysoké úrovni, i kamera je dost dobrá, ale přeci jen při takovém názvu můžeme očekávat trocha více psychologie či alespoň psychopatologie a třebas i trocha více krve. Hororovým fandům nedoporučuji, thrillerofilům když na to přijde a fandům „bez vyznání“ pokud chtějí zabít čas a je jim jedno jestli bude umírat pomalu a v bolestech.

Lidé často vyžadují empatii, pochopení, avšak sami už nejsou schopni je vracet aneb když jednou vztáhneš ruku na bližního, přestáváš být člověkem, stáváš se slabochem... Ještě bolí, celá ta hodina a půl. An American Crime má dvě tváře, tak jako lidé v něm, za ním i před ním. Na jedné misce vah je příběh, víceméně převyprávěný fakt, že nejzákeřnějším tvorem na modré planetě je člověk sám, neboť ten jediný dokáže působit bolest pro vlastní potěšení, jako alibi, coby prostředek lživé pseudomorálky a nebo jako chabou omluvu za vlastní slabost, za vlastní pokřivený charakter. Na misce druhé je forma - intenzivní, pravdivá, jízlivá, s nepopiratelnou schopností Tommyho O'Havera budovat gradující atmosféru bezpráví, krutosti a lhostejnosti. "Ke každému skutku má Bůh důvod, ale já ho zatím nenašla", říká v jeden moment postava osobité a nesmírně talentované herečky Ellen Page a já dodávám, že víra je slepý tulák, kterého musí držet za ruku charakterní a upřímné skutky, jinak bloudí a nenedojde k naplnění. An American Crime však své posleství několikanásobně naplňuje,bez pachutě samoúčelnosti vyvolává silné emoce (nutno zmínit též sugestivně zahranou, nesnesitelnou postavu v podání Catherine Keener), neukazuje víc než musí a i když z filmového hlediska třeba není stoprocentní, tyhle váhy jednoznačně převažuje na svou stranu miska příběhu. Znepokojivě pokojnou formou podané drama, na které si musíte v nitru sáhnout, aby nezůstalo "jenom" filmem. [final rate: 85%]